Rumunsko 2005

Hurá do hor (16.7. - 18.7. )

Sobota 17.7.

Jelikož má být pěkné počasí, vyrážíme konečně do hor. Při místním taktu vlaků (půlden) musíme vstát již v 5 ráno. Selhává místní MHD, a tak si frčíme taxíkem na vlakové nádraží. George opět boduje v kampani. Cituji: „Nekoupíme nějakou čokoládu, až půjdeme na vrchol?“. George jde k automatu s kafem a prohlásí: „My ty drobný stejně nesbíráme“. Vystupujeme v podhůří Fagaraše v obci Cärta (těžko vyslovitelné jako K-rca). Po ujištění, že na autobus naším směrem bychom čekali zbytečně, šlapeme na transfagarašskou silnici s nadějí, že něco stopneme. Nakonec George a Sváťa ukecají včelaře, co prodává med u silnice a má kombíka (kupodivu značky VW), aby nás odvezl k chatě Balea. Sváťa dostává jako pozornost žihadlo nad oko. Od chaty Balea vede lanovka na chatu Balea Lac. Ještě se nadlábneme a stanovujeme plán na příští dny.

Panoramatická mapa, kterou jsme koupili dole u benzínky, není zrovna aktuální a přehledná, takže v kombinaci s přehlédnutou šipkou se sice napojujeme na hlavní hřebenovou cestu, ale míříme opačným směrem. Po chvíli znejistíme a raději čekáme na nějaké dva borce, co jdou proti nám, abychom se zeptali. Jeden je Čech a druhý Slovák. Zjišťujeme, že jdou taky směr Moldovanu. Na černej humor to nevypadá, otáčíme o 180° a jdeme raději s nimi. Štěstí nás neopustilo ani tentokrát, dohromady jsme si zašli jen asi hodinku. Večer táboříme u krásného plesa Lacul Capra. Noční bouřku přežíváme v podstatě bez problémů, což se nedá říci o našich báglech, které jsme nechali ve stanu do kterého jaksi zatékalo.

Neděle 17.7.

V expedici máme nového člena z Číny – tak ne, to je Sváťa, jenom je trochu oteklý po žihadle. Šlapeme si přes desatero hor, potoků a sněhových polí na chatu Podragu. Nejdeme po hřebeni, ale volíme cestu podle mapy po úbočí. Ve skutečnosti je chata až ve čtvrtém údolím a za třetím hřebenem. Cestou vidíme spoustu kamzíku i svišťů, George stále říká, jaká je to PARÁDA a nutí Sváťu všechnu tu PARÁDU fotit, jehož zoom se nezastaví. Na chatu dorážíme v 15 hod., akorát včas, neboť se strhnul pěkný liják (štěstí nás neopouští). Za hodinu přichází skupinka Rumunů, kteří s námi tábořili u Lacul Capra, a jsou úplně durch a promrzlí (kdyby si aspoň nenechali zmoknout nepromokavý bundy, co měli obráceně na batohu). Za další půlhodinku přicházejí česko-slovenští přátelé. Dáváme čaje s rumem (je asi 30% a prodávají ho po 1 dcl), takže poměr zhruba 1:1. Spíme na pokoji pro 12 lidí s mokrejma Rumunama.

Pondělí 18.7.

Samozřejmě, že jim nic neuschlo, naopak nám trochu navlhli některý věci. Počasí nevypadá nic moc, a tak Rumuni Moldovanu vzdávají. Můžou si to dovolit, bodejď by ne, když to mají za rohem. Stoupáme do sedla nad chatou, v mlze na sněhovém poli se nám ztrácejí značky a pochybujeme o předpovědi počasí, přesto se nevzdáváme. Potkáváme i Rumuna, který jde v igelitových pytlících a v sandálech. Společně se nám podařilo najít ztracenou stezku a za vzdáleného cinkotu ovčích zvonců navazujeme na hřebenovku k vytyčenému cíli. Jak se blížíme k Moldovanu, trhají se mraky a občas zahlédneme i sluneční paprsky. Po necelých 3 hodinách expedice Bedrčáci v Rumunsku dosahuje svého vrcholu (Moldovanu 2544 m.n.m.). Dopíjíme poslední hlty třešňovice. Doráží i Rumun v sandálech a dokazuje obtížnost celé cesty. Tady se loučíme s česko-slovenskou expedicí, která pokořila vrchol společně s námi a pokračuje dále po hřebenech, a my se vracíme stejnou cestou. Panuje opravdu krásné počasí, jdeme do pohody a kocháme se. Na chatu dorazíme poměrně brzy, vaříme večeři a relaxujeme. Z hor sestupuje početná skupina, které odhadujeme na Němce. Jaká to radost, když se z nich vyklubala česká cestovka. O tom, co Češi dovedou, se vzápětí přesvědčila majitelka chaty poté, co jsme velmi ztenčili zásobu piva, kterou sem musejí dopravovat na oslících. Kdysi chatu zásobovala helikoptéra, ale její pozůstatky jsou rozházeny nedaleko pěšiny při cestě do údolí.

Obsah

Tento deník popisuje zážitky ze státu:

komentuj

Komentáře / diskuse

stepa Eibenthal: stefaniager@seznam.cz (02.04.10 11:05)

ahoj chcesli do rumunska tak umim poradit.ziju v praze. (reagovat)

Ewa: Re: stefaniager@seznam.cz (11.09.10 06:10)

Prosím Tě,potřebovala bych se na něco zeptat někoho kdo umí rumunsky.Jsi ochoten ?Napiš mi na ewa.98@seznam.cz
Prosím (reagovat)


Váš komentář:





Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.


Reklama:

  • Doporučujeme také stránky ložiska těsnící materiály gufera
  • Úklidové práce v okresech Teplice, Most a Ústí nad Labem Úklid Teplice