Albánie splnila všechny podmínky k přijetí a 13. září 2000 se stala 138. řádným členem Světové obchodní organizace (www.wto.org ).
Albánské Generální ředitelství cel (http://www.dogana.gov.al) prezentovalo - poprvé v historii země - automatický systém zpracování celních dat (ASYCUDA). Tento systém má být využit pro zlepšení procesů celního odbavování.
Albánští celníci by tak měli být mnohem efektivnější v boji proti nelegálním dovozům a vývozům.
Modernizace celního systému a výběru daní za pomoci automatické počítačové sítě patří mezi priority celních i berních úřadů v Albánii. Systém ASYCUDA je založen na relevantních kodexech a standardech, stanovených Světovou obchodní organizací a OSN. Paralelně s tímto systémem je řešen další projekt, financovaný Světovou bankou. Jeho cílem je vytvořit lepší obchodní a dopravní možnosti v regionu jihovýchodní Evropy. V Albánii má přispět ke vzniku celonárodní sítě "on line" informací mezi celními úřady a centrálními institucemi.
Albánie jako řádný člen WTO snižuje cla dovážených výrobků ze zahraničí. K 31. 12. 2010 bude provedena komplexní liberalizace dovozů ze zahraničí.
EU vnímá Albánii jako integrální součást západního Balkánu. K této oblasti zaujímá komplexní přístup, jehož rámec tvoří především Stabilizační a asociační proces (SAP). Ačkoli EU aplikuje komplexní politiku k celému regionu, jedná s každou zemí individuálně na základě stejných kritérií.
Podpis Stabilizační a asociační dohody mezi EU a AR se uskutečnil 12. června 2006 v Lucemburku na pravidelném zasedání ministrů zahraničních věcí. Současně se SAD byla podepsána Prozatímní dohoda, která poskytne AR obchodní výhody vyplývající ze SAD ještě předtím než dojde ke komplexní ratifikaci SAD 25 parlamenty členských zemí EU. Albánská vláda vzápětí po podpisu SAD přijala Národní plán k implementaci SAD, který stanovuje priority, jejichž splnění je podmínkou pro ratifikaci SAD členskými státy EU. SAD s EU albánský parlament ratifikoval 27. 7. 2006.
Evropský parlament (dále EP) na svém plenárním zasedání 6. září 2006 odsouhlasil Stabilizační a asociační dohodu s Albánií (dále SAD), která byla uzavřena 12.6.2006 na pravidelném zasedání ministrů zahraničí členských zemí EU a otevřel tak cestu k ratifikaci dalšími parlamenty členských zemí EU. Doposud byla SAD ratifikována parlamenty Lotyšska, Slovinska, Slovenska, Polska a Švédska, některé další státy ratifikaci již přislíbily či označily za ryze technický krok, jiné zatím vyčkávají.
Dne 1. 12. 2006 vstoupila v platnost Prozatimní dohoda (Interim Agreement), který zjednodušuje zahraniční obchod mezi členskými státy EU a AR. K 1. 12. 2006 byla odstraněna cla pro 80 % průmyslových výrobků u zbylých 20 % platí následující opatření. K 1. 12. 2006 budou cla zbývajících výrobků snížena o 20 %. K 1.1.2007 budou cla snížena o dalších 20 %. K 31. 12. 2010 budou odstraněna cla na všechny dovážené výrobky.
Ve dnech 11. a 12. prosince 2006 se uskutečnilo v Tiraně 15. zasedání Consultative Task Force a 9. zasedání Joint Committee mezi Albánií a EU. Předmětem jednání byla užitečná diskuse o přípravě voleb do místních zastupitelstev a volební reforma. Reformy v další účinnosti práva, fiskální politiky, infrastruktury, životního prostředí, zemědělství a rybolovu. Rozhovory se hlavně zaměřily na plnění závazků vyplývajících ze Stabilizační a asociační dohody (SAD). Albánské úřady souhlasily s EK, že posilováním práva je klíčovým faktorem dalšího rozvoje. EK přivítala pokrok v boji proti korupci, organizovanému zločinu a vyzvala albánské úřady, aby pokračovaly v soudní reformě a přijaly další systematická opatření v boji proti korupci a zvýšily úsilí v boji proti praní špinavých peněz a systému na ochranu svědků.
EK přivítala ratifikaci Dohody o energetickém společenství a podpis Dohody o evropském společném vzdušném prostoru a vyzvala k jejich implementaci. EK ocenila positivní trend vyššího výběru daní, cel, podpora exportu a investic a vyzvala albánské úřady k pokračování v procesech privatizace, registraci zemědělské půdy a restituce, veterinárních a sanitárních záležitostí. ( http://www.delalb.cec.eu.int/en/index.htm)
Milníky spolupráce EU a Albánie:
Cíle podpory EU v Albánii:
EU je hlavním donorem AR. V letech 1991-2006 poskytla EU Albánii pomoc ve výši 1,3 mld EUR, z toho 813,9 mil. EUR prostřednictvím programu PHARE. Ostatní pomoc EU zaměřila na dodávky potravin, humanitární účely, na podporu platební bilance, pomoc malým a středním projektům, na půjčky z EIB a další.
AR je rovněž příjemcem pomoci z Evropské iniciativy pro demokratizaci a lidská práva, z programu "Život" a z 6. Rámcového programu pro výzkum a rozvoj. Evropská komise připravila Memorandum o porozumění, kterým hodlá poskytnout AR pomoc až do výše 25 mil. EUR na zlepšení řízení veřejných financí a boj s korupcí.
EU se prostřednictvím Statutu CARDS (prosinec 2000) podílí na rozvoji mnoha oblastí v Albánii.
Albánská strategie 2002–2006 schválená CARDS řídící komisí v Bruselu v roce 2001:
Bylo stanoveno 5 prioritních oblastí pro spolupráci:
Podrobnější informace o každém ročním CARDS programu pro Albánii - projektová oprávnění, krátký popis, rozsah, běžný status - viz internetová stránka Delegace: www.delalb.cec.eu.int
Finanční pomoc EK Albánii v rámci programu CARDS v letech:
Program CARDS v roce 2006 sleduje linii roku 2005, kdy EU poskytl grant pro Albánii ve výši 42,5 mil. EUR na rozvoj 4 prioritních programů.
| Prioritní oblast | Částka v milionechEUR |
|---|---|
| Vzrůstající role občanské společnosti a media v evropském integračním procesu a sociálních změnách | 1,6 |
| Podpora resortů spravedlnosti a vnitra | 15,0 |
| Institucionální posílení Ministerstva veřejných prací, dopravy a telekomunikací | 1,0 |
| Integrovaná podpora decentralizace | 8,3 |
| Podpora investičního prostředí a obchodu | 5,9 |
| Detailní design služeb v souladu s mezinárodními standardy, bridge asset management v dopravním systému | 2,0 |
| Aproximace legislativy životního prostředí a zlepšení životního prostředí v Albánii, podpora managementu nebezpečného odpadu | 5,0 |
| Posilování pracovního trhu a zaměstnanosti | 3,0 |
| Podpora účasti albánské vlády v programech EU | 0,7 |
| Celkem | 42,5 |
Na 36. zasedání Výboru CARDS byl jako poslední v řadě ročních akčních programů schválen Roční akční program / Annual Action Programme (dále jen „RAP“) pro Albánii. Zároveň proběhla prezentace studie Enza Caputa „Study on the Linkages Between the Economic Development of the Countries of the Western Balkans and Progres in Institutional Reform Process“, která byla zpracována pro DG Relex. Název projednávaného bodu:Annual Action Programme for Albania 2006 (42 500 000 eur) RAP pro Albánii vychází z Country Strategy Paper na léta 2002–2006 a z Multi-annual Indicative Programme na léta 2005–2006. RAP, který byl vytvořen v úzké spolupráci s albánskými institucemi, identifikuje následující hlavní oblasti spolupráce:
Stabilizace demokracie. V rámci této oblasti RAP předpokládá podporu začleňování občanské společnosti do strategického plánování na centrální a lokální úrovni a podporu aktivit občanské společnosti v oblasti socio-ekonomického rozvoje a v oblasti politiky médií.Good Governance and Institutional Building RAP zde předpokládá v rámci oblasti justiční reformy technickou pomoc a výcvik pro albánské Ministerstvo spravedlnosti, prostřednictvím Evropské mise justiční pomoci Albánii (EURALIUS II).
V rámci oblasti policie, boje s organizovaným zločinem a terorismem plánuje RAP materiální podporu albánské Státní policii, zlepšení fungování infrastruktury pro vybrané policejní stanice a zlepšení fungování systému ochrany svědků. V oblasti integrovaného hraničního managementu předpokládá RAP materiální podporu hraniční policii, celní službě, zlepšení fungování infrastruktury pro vybrané hraniční kontrolní stanice a pomoc odminování severovýchodní hranice Albánie.
V oblasti azylového a migračního řízení předpokládá RAP zpracování Studie proveditelnosti (Feasibility Study) pro vytvoření integrovaného vízového / laissez-passer systému a technickou a materiální pomoc na vytvoření Národního vízového centra při Ministerstvu zahraničních věcí Albánie.
Na poli administrativy předpokládá RAP institutional building na albánském Ministerstvu veřejných prací, dopravy a telekomunikací. V rámci decentralizace pak budou, v souladu s RAP, vytvořeny lokální rozvojové projekty a podporován bude lokální finanční management. Hospodářský a sociální rozvoj RAP zde předpokládá podporu obchodu, investičního prostředí, infrastruktury, životního prostředí a zaměstnanosti. Účast na komunitárních programech je dalším krokem k integraci Albánie do EU. Finanční příspěvek nutný k uhrazení nákladů na účast (tzv. entry ticket) v programech, bude, v souladu s Memorandem o porozumění mezi Albánií a EK, částečně hrazen z rozpočtu CARDS.
| Prioritní oblasti IPA v Albánii | ||
|---|---|---|
| Politické požadavky | 1 | Podpora mise PAMECA – poskytnutí strategických informací v oblasti výcviku a vybavení albánské policie. Albánská policie má nezastupitelnou úlohu při prosazování práva a vnitřní bezpečnosti. |
| 2 | Podpora vytvoření struktur decentralizované EK asistence (CFCU). | |
| 3 | Podpora Integrovaného plánovacího systému. | |
| 4 | Podpora implementace systému předběžně zadržených osob ve Fieru a Elbasanu. | |
| Ekonomické a sociální požadavky | 5 | Multicountry – programy |
| Tempus – program se zaměřením na spolupráci a výměnu v oblasti vyššího školství. Spolupráce na společných projektech. Zaměřuje se na granty pro studenty a jejich vyučující. Podporuje spolupráci se třetími zeměmi. | ||
| Erasmus – světově nejrozšířenější universitní výměnný program. | ||
| Jaderná bezpečnost | ||
| Statistika – poskytnutí asistence INSTATu (Národní statistický úřad AR). | ||
| 6 | Podpora politiky pro malé a střední podniky. | |
| 7 | ||
| Evropské standardy | 8 | Podpora výstavby a rehabilitace vodovodních sítí a systému odpadních vod |
| Výstavba KfW projektu ve Shkodře. | ||
| Výstavba systému odpadních vod a čistících mechanismů odpadních vod v Velipoje (region Shkodra). | ||
| Výstavba systému odpadních vod a čistících mechanismů odpadních vod v Shengjin (region Lezha). | ||
| Výstavba systému odpadních vod a čistících mechanismů odpadních vod v Golem (region Durres). | ||
| 9 | Celní problematika – CAFAO - zajištění výběru cel, zlepšení celního řízení a celních procedur. Boj proti pašování a korupci, komputerizace celního systému. | |
| 10 | Daňová problematika – CAFAO – zajištění výběru daní, boj proti daňovým únikům. |
EK poskytne Albánii v rámci projektu IPA v roce 2007:
v roce 2008:
a v roce 2009:
Projekt modernizace albánských adres a systému registru občanů. Představitelé OSCE a EK podepsali dohodu s albánskou vládou o technické asistenci. Projekt ve výši 2,5 mil. EUR bude financován v rámci pomoci CARDS. Projekt bude zahájen v únoru 2007 a dokončen k 31. 10. 2009.
V rámci regionu Albánie akcentuje i bilaterální spolupráci (privatizace, liberalizace obchodu, příhraniční spolupráce, zóny volného obchodu, dopravní a energetická infrastruktura, harmonizace předpisů a tarifních systémů, odpovídající investiční podmínky, životní prostředí, atd.).
Albánie podporuje úzkou spolupráci SEECP s orgány Paktu Stability. Při zasedáních SEECP se šéfové členských států, předsedové vlád a ministři zahraničních věcí společně s EU, RE, OSN a OBSE opakovaně ujišťují o nezbytnosti zintenzívnění boje proti organizovanému zločinu, všudypřítomném v celém regionu JVE. Jsou projednávány otázky volného obchodu, energetiky, dopravy a telekomunikací.
Podpis Smlouvy zakládající energetické společenství (Athény, 25. 10. 2005) Dne 25. 10. 2005 byla v Athénách slavnostně podepsána Smlouva zakládající energetické společenství (dále jen „Smlouva"). Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, FYROM, Chorvatska, Rumunska, Srbska a Černé Hory a zvláštního přestavitele dočasné mise OSN v Kosovu, Moldávie má status pozorovatele, podepsali smlouvu s EU. Smlouvu dále podepsali představitelé států a institucí, kteří v procesu vystupují jako hlavní dárci (Světová Banky, EBRD, Kanada a USA. Podle dostupných studií budou státy JVE v nadcházejících 15 letech potřebovat investice do modernizace a výstavby nových elektráren ve výši 12,5 mld.€ vedle 8,5 mld.€ potřebných pro modernizaci přenosu a distribuci el. energie. http://europa.eu.int/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/05/1346&format=HTML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en - Smlouva energetického společenství.
Summit SEECP, který se uskutečnil v Soluni dne 3. – 4. 5. 2006, završil období řeckého předsednictví. Hlavními body jednání byly: úloha regionální spolupráce ve směřování zemí regionu k plnému členství v EU, posílení politického dialogu, spolupráce v oblasti regionální infrastruktury, perspektivy soluňských závěrů EU v západním Balkánu, role mezibalkánské spolupráce z pohledu modifikace Paktu stability pro jihovýchodní Evropu a potřeba jeho institucionálního posílení, aktuální otázky regionu. Na summitu byly podepsány dohody v oblasti infrastruktury (dohoda o energetickém společenství a v oblasti železniční dopravy v JV Evropě) a dosažen konsensus na rozšíření CEFTA o další země SEECP, čímž by mělo dojít ke zjednodušení dosavadního systému 31 bilaterálních dohod a k podpoře vzájemných ekonomických vztahů. SEECP. Mezi členské země SEECP patří Řecko, Albánie, BaH, Bulharsko, Chorvatsko, FYROM, Rumunsko, Srbsko, Černá Hora. Turecko a Moldávie byly přijaty na summitu v Soluni.
Mezinárodní fórum SEECP - Jihovýchodní Evropa a energetický most mezi Ruskem, mediteránským, kaspickým regionem, regionem Středního východu a EU se bude konat ve dnech 2. 4 – 3. 4. 2007 v Záhřebu, v rámci chorvatského předsednictví SEECP. K účastí na fóru byly pozvány delegace z členských zemí SEECP, Ruské federace, zemí Středního východu, severní Afriky a zemí z kaspické oblasti.
15. října 1991 se Albánská republika stala oficiálním členem Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Od roku 1991, kdy se AR stala oficiálním členem, SB poskytla AR půjčky ve výši 915 mil. USD na 63 projektů.
Po desetiletích totální izolace země, bez jakýchkoliv dřívějších zkušeností norem a nástrojů tržní ekonomiky, kdy Albánie, díky radikálním transformacím prožívala období sociálních nepokojů, nebyly počáteční kroky ve spolupráci s mezinárodními partnery snadné. Nejednalo se jen o MMF a SB, ale i o EU, USA, vlády spřátelených zemí a mezinárodní instituce. Členství Albánie ve Světové bance pozitivně napomáhalo a nadále významně přispívá k rozvoji země. SB podporuje rozvoj AR v mnoha oblastech. Poskytuje především bezúročné půjčky, technickou pomoc a konzultantskou činnost. SB je vůdčím donorem v AR. Asistence SB v AR je především do střednědobých projektů se zaměřením na snížení chudoby prostřednictvím investic do klíčových strukturálních a sektorových reforem, podporuje zlepšení governance a boj proti korupci, významně se podílí na zlepšení infrastruktury.
Světová banka podporuje Integrovaný pobřežní systém. SB odsouhlasila půjčku pro AR ve výši 11,7 milionů EUR (17,5 milionů USD) na pomoc Integrovanému pobřežnímu zónovému řízení a čistící program albánského pobřeží. Projekt bude mít 2 fáze. V první fázi, která potrvá přibližně 7 let, bude hlavním cílem ochrana přírodních pobřežních zdrojů a podpořit udržitelný rozvoj albánského pobřeží. Celkové náklady projektu jsou odhadovány na 38,6 USD. Holandská vláda poskytne na tento projekt grant ve výši 3,11 mil. USD, EK poskytne grant ve výši 5,2 mil. USD, rakouská vláda poskytne grant ve výši 2,6 mil. USD a japonská vláda poskytne grant ve výši 2,23 mil. USD USA poskytne 0,95 mil. USD grant ze zdrojů Globálního enviromentálního vybavení. Samotná albánská vláda se bude podílet na nákladech ve výši 7,97 USD. SB se podílí na řadě programů v AR. Jedná se především o zavlažování, odvodňování, řízení vodních zdrojů, rozvoj přístavů, rybářství, městské plánování a obecní práce.
Mezinárodní měnový fond ukončil svojí kontrolu v Tiraně jejímž smyslem byla kontrola tříletého programu „Snižování chudoby", který byl kryt financemi ve výši 42,7 mil. USD. Účelem projektu bylo udržet makroekonomický rozvoj a zahájit strukturální reformy. Pro AR byla stanovena opatrná fiskální a monetární politika a také rozpočtová disciplína. MMF doporučuje albánským úřadům zlepšit podnikatelské prostředí, další modernizaci fiskálních institucí, zlepšení výběru daní a jeho řízení, snížení toku finančních prostředků v hotovosti a snížení podílu práce na černo.
V lednu 2006 Vláda AR podepsala s MMF novou 3-letou dohodu, jejímž smyslem je zjednodušení daňových zákonů, zjednodušení fiskálního systému a vytvoření optimálního obchodního prostředí a prostředí pro nové investice. V tomto dokumentu MMF vyhlásil 76 cílů, které by měla AR dosáhnout. Jedná se především o stabilizování makroekonomické situace prostřednictvím reforem ve fiskálním a finančním sektoru, snížení veřejného dluhu, dodržovat inflaci, udržet tržní stabilitu a pokračovat v makroekonomickém růstu. V dokumentu se v první fázi hovoří o snižování chudoby, ve druhé fázi o pokračování v makroekonomickém růstu a ve třetí fázi o snižování obchodního deficitu a o strukturálních reformách.
V lednu 2006 SB přijala asistenční strategie pro AR na léta 2006–2009. Součástí je i finanční pomoc od SB a IBRD (Mezinárodní banka pro výzkum a rozvoj), které poskytnou AR polokomeční úvěry ve výši 196 milionů USD, protože albánské HDP/1 osoba 2x převyšuje hranici pro poskytování měkkých úvěrů. V rámci tohoto nového programu Albánie obdrží 86 milionů USD od Mezinárodní rozvojové asociace a část úvěrů ve výši 111 milionů USD poskytne IRBD. Tato strategie je zaměřena na pomoc soukromému sektoru v oblasti fungování zemědělského trhu, zprůhlednění a zefektivnění řízení veřejných výdajů, efektivnější státní správu, plánování turistického pobřežních zón. Nová asistenční strategie předpokládá podporu zdravotnictví a školství, které jsou prioritními oblastmi Národní strategie sociálního a ekonomického rozvoje.
Ministerstvo práce, sociálních věcí a rovných příležitostí a Světová banka podepsaly v lednu 2006 dlouholetou dohodu o výstavbě sociálních center se zaměřením na pomoc potřebným a sociálně slabým občanům v 6 albánských regionech. Centra budou hospodařit s fondem ve výši 10 mil. USD
Podle zprávy MMF, která analyzovala hospodářský rozvoj v regionu, AR nebyla hodnocena příznivě. MMF konstatoval, že AR zaostává v oblasti investic do infrastruktury a turistiky ve srovnání s okolními zeměmi jako je Černá Hora nebo Makedonie.
SB poskytla v rámci grantového programu 300 000 USD albánskému zemědělství. Grant bude využit pro farmáře v sektoru živočišné výroby a zpracování surovin pro potravinářský průmysl.
SB podporuje obchodní prostředí v AR. SB poskytla AR půjčku ve výši 9,3 mil. USD (7,1 mil. EUR) jejímž smyslem je podpora zahraničního obchodu AR a tvorba nového obchodního prostředí. Částkou 0,5 mil. USD se bude podílet i albánská vláda. Projekt bude realizován do roku 2011.
SB a vláda AR finančně podpoří částkou 150 tis. USD projekt 500 farmářů v Elbasanu na rehabilitaci zemědělské půdy a pastvin.
Další podrobnější informace o činnosti Světové banky (www.worldbank.org.al) a MMF (www.imf.org/external/counstry/ALB/index.htm) v AR je možno získat na internetových adresách.
Dne 19. prosince 2006 podepsali v Bukurešti zástupci 10 států jihovýchodní Evropy (Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, Černé Hory, Chorvatska, UNMIK-Kosova, Makedonie, Moldavska, Rumunska a Srbska) novou Smlouvu o vytvoření Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA). Ta po příslušných ratifikačních procesech (které by měly skončit nejpozději do 1. 5. 2007) nahradí současnou CEFTA (za účasti HR, MK, RO a BL), tak i síť 31 bilaterálních dohod o volném obchodu uzavřených mezi státy regionu. Bulharsko a Rumunsko ovšem CEFTA opustí již 1. 1. 2007, kdy se stanou plnoprávnými členskými státy EU.
Vytvoření jediné zóny volného obchodu CEFTA v jihovýchodní Evropě pozitivně ovlivní obchodní výměnu v regionu. Smlouva CEFTA celkově vychází ze standardů WTO. Tato smlouva znamená především odstranění vzájemných celních bariér, což přispěje k jednoduššímu mechanizmu obchodování a rychlejšímu ekonomickému rozvoji členských států. Režim volného obchodu zahrnuje všechny průmyslové výrobky a 90 % zemědělských výrobků. Pro zbylých 10 % zemědělských výrobků mohou členské státy ponechat do r. 2010 určitá opatření pro ochranu domácího trhu, ovšem všechna tato opatření musí být v souladu s pravidly WTO. Všechny výrobky vyráběné na území regionu budou původem z CEFTA. To umožní bližší spolupráci firem z regionu ve využívání surovin a finálních produktů a zjednoduší jejich vývoz na jiné trhy. Kromě toho smlouva harmonizuje soudnictví v oblasti ochrany duševního vlastnictví, pravidla hospodářské soutěže a politiku dovozních omezení a kvót. Tato fakta přispějí rovněž k větší transparentnosti podnikání a tím podpoří růst přímých zahraničních investic v regionu.
Albánie a UNDP
UNDP plánuje 39 projektů v Kukes (sever AR). Jedná se především o projekty dopravní infrastruktury (silnice, mosty, vodní cesty), vodovodní systémy, školy nemocnice, energetická infrastruktura. Do těchto projektů je zapojeno 69 000 osob.
UNDP podporuje albánskou aspiraci na členství v EU a přispívá k dosažení Millenium Dovelopment Goals. Činnost UNDP v Albánii včetně konkrétních projektů je možno nalézt na internetové stránce: www.undp.org.al
Albánie se nebrání jakékoliv formě regionální spolupráce. Jedná se nejen o bilaterální projekty, ale podporuje i trilaterální spolupráci např. s Makedonií a Bulharskem nebo s Makedonií a Řeckem. Trojstrannou spoluprací by Albánie ráda dosáhla zlepšení koordinace přípravy a realizace projektů v rámci Paktu stability pro JVE.
Podpis Smlouvy zakládající energetické společenství (Athény, 25. 10. 2005). http://europa.eu.int/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/05/1346&format=HTML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en - Smlouva energetického společenství.
Šest zemí ležících kolem Jaderského moře se rozhodlo založit Adriatický Euroregion: Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Itálie, Srbsko, Černá Hora, Slovinsko. Projekt podporují jako nástroj mezinárodní spolupráce všechny regiony kolem Jaderského moře, i národní a mezinárodní partneři. Cílem je zlepšení hospodářské situace zemí, podpora jejich vzájemného dialogu, zmírnění napětí, zvýšení politické stability, především však podpora demokracie. Politickým cílem je integrace zemí kolem Jadranu s Evropou. Euroregion bude moci lépe využívat prostředky Evropské unie.
Ministři hospodářství Albánie Genc Ruli a Kosova Bujar Dugoli podepsali dohodu 100 % volném obchodu. Cílem dohody je zvýšit obchodní výměnu a prohloubit další spolupráci mezi oběmi zeměmi.
Albánský parlament přijal resoluci o výstavbě AMBO ropovodu (Albánie, Makedonie, Bulharsko). Albánie a Turecko podepsaly FTA ( dohodu o volném obchodu).
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
**11.7. Do Bígru na pivo** Pro dnešní den je stanoven jednoduchý program: půjdeme se podívat do „sousední“, 16 km vzdálené české vsi Bígr, dáme si pivko a půjdeme zpátky. Tzv....
Čtěte více z deníku Do Bígru na pivo, Drobeta – Turnu Severin (11.7 - 12.7. )
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: