Alžírsko

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Po prezidentských volbách v dubnu 2004 došlo ke změně vlády, v jejímž čele stanul jako ve vládě Ahmed Ouyahia, v květnu 2006 jej nahradil Abdelaziz Belkhadem. S ohledem na opětovné zvolení Abdelazíze Boutefliky do funkce prezidenta na příštích pět let a vzhledem k potvrzení dosavadního nastoupeného kurzu provádění ekonomických reforem lze i nadále očekávat zlepšující se stav alžírské ekonomiky. V roce 2007 se 17. května konaly volby do poslanecké sněmovny. Nepřinesly zásadní změnu situace a FLN a RND si jako proreformní strany své postavení udržely.

Vliv na další vývoj mají i jednání o vstupu do WTO, která jsou bohužel velmi zdlouhavá. Alžírsko tuto skutečnost nese s nelibostí, nicméně se snaží i nadále přizpůsobit se požadavkům WTO.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Pokud nedojde k výraznému poklesu světových cen ropy a pokud bude vláda pokračovat v prosazování ekonomických reforem, zvláště pak bude-li je uskutečňovat rychlejším tempem, lze předpokládat, že se Alžírsku podaří dále snižovat zahraniční zadluženost a naopak zvyšovat devizové rezervy.

Alžírsko podepsalo již v r. 2002 Asociační dohodu s Evropskou unií, dohoda vstoupila v platnost po ratifikaci alžírským parlamentem 1.9.2005. Podle informací Stálého zastoupení EK v Alžíru měla být tato dohoda ratifikována i deseti novými členy EU včetně ČR, v důsledku čehož hrozilo prodloužení ratifikačního procesu o dva až tři roky. Nicméně v květnu 2005 informoval tentýž úřad o tom, že proces ratifikace byl již v zemích EU dokončen, přičemž byly uvedeny pouze země původní patnáctky, jež byly členem EU v době podpisu asociační dohody v r. 2002. V důsledku chybného výkladu textu Asociační dohody alžírské celní orgány požadovaly od českých exportérů clo vyšší, v průběhu roku 2005 se problém vyřešil  vnitřním předpisem celních orgánů a Asociační dohoda Alžírska s EU platí i pro ČR. K ratifikaci dodatku o přistoupení deseti nových členských zemí k asociační dohodě došlo na alžírské straně až v únoru 2007. Není jasné, kdy bude ratifikován dodatek o přistoupení Rumunska a Bulharska.

Asociační dohoda s EU, stejně jako přístupová jednání s WTO, vyvolávají nedůvěru alžírských odborů i průmyslníků, kteří se obávají, že jejich podniky budou vydány na pospas nemilosrdné konkurenci evropských firem. Podle nich totiž princip volného obchodu povede ke zranitelnosti národních podniků, ke ztrátě pracovních míst a stlačení příjmů státního rozpočtu v důsledku snížení celních sazeb. Mnozí domácí odborníci se také obávají, že nové členské země EU spotřebují většinu rozvojové pomoci a zahraničních investic na úkor třetích zemí včetně Alžírska.

Alžírsko se svými téměř 33 milióny obyvatel a schopností absorbovat obrovské množství investic do zastaralého a často nefunkčního strojního vybavení přitahuje investory z EU. Tomu odpovídají i časté a opakující se podnikatelské mise, zejména z Francie, Itálie, Španělska a dalších zemí EU, které v minulosti nejevily o Alžírsko přílišný zájem. To nutně vyvolá tlaky na další legislativní úpravy, které podpoří rozvoj soukromého sektoru, jenž by se měl stát postupně hnacím motorem alžírské ekonomiky.

V oblasti daňové a zejména celní se rovněž očekávají změny vyvolané přístupovými jednání s WTO. Dosud však není jisté, do jaké míry se Alžírsku podaří obhájit určitá specifika své ekonomiky, především snahu o ochranu domácí výroby.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Alžírsko má již delší dobu zájem spíše o osvojení si výrobních technologií vyspělých zemí, mezi něž řadí i ČR, než jen o prosté dovozy strojního zařízení a spotřebního zboží. Privátní obchodní firmy budou pochopitelně i nadále mít zájem o dovoz českého zboží zejména v oblastech, které nejsou pokryty domácí výrobou, ale výrobní sektor, ať už soukromý či státní, bude stále více žádat spolupráci na kvalitativně vyšší bázi. Vzhledem k tomu, že alžírská vláda se snaží legislativními opatřeními v oblasti investic přilákat zahraniční kapitál, nabízí se otázka, zda by české firmy neměly být v tomto směru aktivnější. Vždyť na trhu již působí řada amerických, západoevropských i asijských firem, které dosahují významných úspěchů.

S ohledem na levnější a přitom poměrně kvalifikovanou pracovní sílu lze nabízet dodávky některých strojních zařízení v rozloženém stavu s tím, že montáž bude provedena na místě. Tím se ušetří zejména na celních poplatcích, které dovoz hotových výrobků značně prodražují.

Některé obory, jako je např. výroba stavebních hmot, jsou domácí výrobou nedostatečně pokryty. V této souvislosti vyvíjí OEÚ ZÚ snahu o zprostředkování kontaktů mezi výrobci v ČR a místními podnikateli, kteří se hodlají uplatnit ve výrobě cementu, stavebního skla či střešních krytin.