Parlamentní demokracie v čele s prezidentem - republika prezidentského typu. V čele vlády je prezident, kterému je podřízen předseda vlády a 31 ministrů; všichni jmenováni prezidentem. Centrální vláda spravuje zemi prostřednictvím 18 provincií, jejichž guvernéři jsou opět jmenováni a řízeni prezidentem.
V jednokomorovém Národním shromáždění v současnosti zasedá 219 poslanců. (Podle ústavy je volební období čtyřleté a parlament má mít celkem 223 křesel, avšak zástupci krajanské komunity žijící v zahraničí nebyli v posledních volbách zvoleni z důvodu organizačních problémů. Národní shromáždění má celkem 9 stálých pracovních komisí). Poslední volby se konaly v r. 1992 a tehdejší vítězství MPLA vyústilo v novou eskalaci bojů. Po definitivním konci občanské války v r. 2002 panuje shoda, že nadcházející volby je třeba organizačně dobře zajistit. Parlamentní volby jsou naplánovány na r. 2008 a prezidentské volby mají následovat v r. 2009.
Angola byla více než 400 let portugalskou kolonií, nicméně Portugalci s výjimkou závěru své nadvlády (kdy naopak v Angole byly investice vyšší než v samotném Portugalsku) do země nepřinesli téměř žádné investice a jejich přítomnost se až do začátku 20. století omezovala pouze na pobřežní města. Hlavním zájmem kolonizátorů bylo v maximální možné míře využít přírodního i lidského bohatství, které jim Angola nabízela (v průběhu 19. století byla Angola hlavním zdrojem otroků nejen pro Brazílii, ale pro celou Ameriku, včetně Spojených států.)
Stejně jako v ostatních afrických zemích sílil i v Angole v padesátých letech minulého století boj za nezávislost. Vznikla tři národnostní hnutí: MPLA v r. 1956, FNLA v r. 1958 a v r. 1966 UNITA. Země však získala nezávislost až r. 1975, po pádu diktátorského režimu v Portugalsku. Byla vytvořena přechodná vláda, jejímž úkolem měla být organizace voleb. Avšak nepřekonatelné ideologické rozdíly vyústily v ozbrojený konflikt mezi FNLA spolu s UNITA proti MPLA, kdy se první skupina neúspěšně snažila vojensky ovládnout hlavní město, tradiční baštu MPLA.
MPLA se 11. listopadu 1975 (budoucí Den nezávislosti) prohlásila za jedinou vládní stranu. Bylo to umožněno i díky masivní podpoře ze strany Sovětského svazu a Východního bloku; UNITA, která se stáhla do vnitrozemí, odkud nadále vedla partizánskou válku, pak měla na své straně USA, Jižní Afriku a Mobutovo Zaire (FNLA byla po řadě vojenských porážek marginalizována). Portugalci byli přinuceni zemi hromadně opustit.
MPLA zavedla marxisticko-leninskou ústavu a vládu jedné strany. Občanská válka pokračovala do r. 1989, kdy zemi opustily cizí jednotky, a kdy bylo dohodnuto uspořádat pod patronací OSN volby. Avšak poté, kdy v r. 1992 první a dosud poslední volby v zemi proběhly, a kdy v prvním kole prezidentských voleb získal převahu vůdce MPLA (José Eduardo dos Santos, prezident od r. 1979 až do současnosti), UNITA výsledky odmítla respektovat a uchýlila se zpět k válce. V r. 1999 uskutečnila vládní vojska masivní ofenzivu, která pozice UNITA silně podlomila. Tento stav přetrvával až do r. 2002, kdy byl vůdce UNITA Savimbi vládními jednotkami zabit. Obě válčící strany pak rychle dospěly k dohodě, dle které byly dřívější mírové dohody potvrzeny a termín pro nové volby stanoven na r. 2006. Tento termín sice dodržen nebyl, nicméně převládajícím hodnocením současné situace je skutečnost, že vláda vyvíjí opravdové úsilí, aby volby mohly být v reálné době (dle posledního oznámení prezidenta republiky v letech 2008 a 2009) uskutečněny. Lze konstatovat, že od r. 2002 převládá politická stabilita, a že vláda je respektována všemi stranami. Specifická situace přetrvávala pouze v provincii Cabinda (historicky samostatná portugalská kolonie, integrální součástí Angoly až od r. 1956, bohatá na ropná ložiska), kde mírová smlouva mezi separatisty a vládou byla podepsána teprve v srpnu 2006.
José Eduardo dos Santos (od 21. září 1979), je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil a předsedou hlavní politické strany MPLA.
Guvernéři 18 provincií Angolské republiky:
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
1. Cesta Lima Arequipa 90 solu (mimo sezonu mene)Arequipa ubytovani pro dva 35 solu (hostal Jehuda, Tito ... ale je jichtam spousta)vstupy a tak 20 solutaxi: 2,50 solu ....První setkani s vyskou,...
Čtěte více z deníku Lima - Arequipa
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: