Počet obyvatel:
Hustota na km2:
Podíl ekonomicky činného obyvatelstva:
Roční přírůstek 2,8 %, 51 % žen a 49 % mužů. Cca 70 % obyvatelstva žije v chudobě, třetina je negramotných. Průměrná délka života 41 let, lidský index rozvoje (Human Development Index - HDI) je 0,445, což Angolu řadí na 160 místo z 173 sledovaných zemí.
Bantuské kmeny a národnosti, z toho nejpočetnější Ovimbundu (cca 40 % obyvatelstva) a Kimbundu (cca 25 %), dále Bakongo, Chokwe, Lunda, Ganguela, Nhaneca-Humbe, Ambo, Herero, Xindunga, míšenci (cca 2 %) a běloši, především Portugalci (1 %).
Úředním i jinak dominantním jazykem je portugalština, z domorodých jazyků jsou nejrozšířenější umbundu, kimbundu, kikongo, chokwe, ovambo, fiote a některé další bantuské jazyky.
Angola se dělí na 18 provincií (Bengo, Benguela, Bié, Cabinda, Cuando Cubango, Cuanza Norte, Cuanza Sul, Cunene, Huambo, Huila, Luanda, Lunda Norte, Lunda Sul, Malanje, Moxico, Namibe, Uige, Zaire). Hlavní město Luanda, cca 5 mil. obyvatel, se dělí na 9 městských čtvrtí (Cacuaco, Cazenga, Ingombota, Kilamba Kiaxi, Maianga, Rangel, Samba, Sambizanga a Viana). Další velká města jsou Huambo (400 tis. obyvatel), Benguela (300 tis.), Cabinda, Kuito, Lobito, Lubango, Malanje, Namibe.
Angolská kwanza - AOA, (1 USD = 75 AOA, září 2007) nahradila v roce 1999 tzv. upravenou kwanzu (Kzr) v poměru 1 : 1 000 000.. Vzhledem k minulé vysoké inflaci, kterou se však v posledních letech daří dostat pod kontrolu, došlo k jisté míře dolarizace ekonomiky; americkou měnou lze i běžně platit v obchodech a restauracích. Aktuální kurz AON k USD a k dalším měnám je denně k dispozici na www.jornaldeangola.com.
Státní svátky:
Připadne-li státní svátek na den pracovního klidu, překládá se čerpání pracovního volna na nejbližší pracovní den.
Prodejní doba:
Bankovní hodiny:
Ve zvyklostech a způsobu jednání je stále patrný portugalský vliv, t.j. dlouhý oběd, bohatý noční život i vysoký stupeň formálnosti při jednáních. Angolská byrokracie je sice v zásadě funkční, ale rozhodovací procesy jsou velmi zdlouhavé a jsou provázeny korupcí či zájmy vlivných skupin. Angolané jsou velice hrdým národem a jejich projev může být pokládán za aroganci.
Zvyklosti a zákonitosti obchodních jednání jsou v Angole od evropských poměrů dramaticky odlišné a pouze jejich alespoň částečné zvládnutí či tolerování může vést k prosazení se na místním trhu. Angola prošla ve své historii velmi složitým vývojem. Po staletí trvající koloniální nadvládu vystřídala bezprostředně občanská válka a její důsledky se promítají, a ještě dlouho budou promítat, do všech oblastí života. Je nezbytné si být stávajících rizik a odlišností vědom, neboť toto povědomí je jedním z hlavních předpokladů úspěšného prosazování obchodních zájmů v teritoriu. Angolané drtivou většinu skutků, které se Evropanovi jeví jako neserióznost, nedochvilnost atd., nekonají úmyslně. Jedná se o kombinaci nedostatečného vzdělání, absence zkušeností a válečného dědictví.
Obchodní jednání: Nutno konstatovat, že obchodní etika v zemi není souměřitelná s evropskými standardy. Výjimky v podobě některých vzdělaných vysokých státních úředníků či podnikatelů toto pravidlo pouze potvrzují. Je to důsledek desítky let trvající války, během které nepředstavitelně složité životní podmínky, zúžené často na holý boj o přežití, způsobily vypěstování návyku využít v maximální možné míře momentální situaci, bez ohledu na budoucí vývoj či partnery, natož pak etiku. Přístup k obchodním závazkům by se měl v budoucnu lepšit v návaznosti na očekávané pružnější fungování soudnictví včetně obchodního.
Při snaze dosáhnout uzavření obchodu je třeba se připravit na to, že angolský subjekt v podstatě nezná kompromisní řešení. Asertivně se snaží prosadit svoji variantu a pokud se mu to nepodaří, bude hledat jiného partnera. Uvažuje přitom intuitivně. Na etiketu, která však s kvalitou a etikou jednání většinou vůbec nekoresponduje, je však poměrně překvapivě kladen velký důraz. Jediným univerzálním jednacím jazykem je portugalština, i když stále častěji lze při jednání se vzdělanějšími partnery použít francouzštinu či angličtinu (a díky své podobnosti s portugalštinou pak také španělštinu). Většina jednání je vedena od 9 - 12 a od 15 - 18 hodin. Vzhledem k vysokým teplotám, vánočnímu období i hlavním prázdninám nejsou vhodnými jednacími měsíci prosinec a leden. Vizitky, pokud je ovšem nositel má k dispozici, mají standardní úpravu. Dary se předávají pouze výjimečně na nejvyšších úrovních, daleko běžnější je pozvání na oběd či večeři do restaurace.
Pracovní návyky: Postoj k práci, motivace i loajalita k podniku jsou přímo úměrné odměňování. Další stimuly, jako možnost seberealizace, možnost zvýšení vzdělání, společenská prestiž apod., jsou až na druhém místě. Je to dáno tím, že Angola je země s velmi vysokými životními náklady a v podstatě bez sociálního záchytného systému. Za peníze lze v zemi pořídit téměř všechno, bez nich téměř nic. Podniková kultura je významně vyšší v zahraničních firmách zaměstnávajících místní pracovníky či v joint ventures, kde se promítá zahraniční vliv, než v ryze angolských podnicích. I v nich má však jistou noblesu alespoň ředitel, v některých případech i širší vedení. Úroveň středních a nižších kádrů je mnohdy špatná. Pracovní doba ve státních institucích je nepřetržitá od 8 do 15 hodin, v soukromém sektoru od 8 do 12 hodin a po polední přestávce od 14 do 18 hodin.
Vztahy mezi lidmi: Největší význam má ve vztazích mezi lidmi rodina. V jistých kruzích je neméně důležité bohatství, kterému odpovídá i společenské postavení. Až na malé výjimky neexistují společensky významní lidé, kteří by byli chudí, a naopak. Příbuzenské vztahy mají velký vliv při rozdělování zakázek apod., naproti tomu pohlaví vliv na obchod nemá. Vztahy podřízeného a nadřízeného jsou velmi respektovány. Význam osobních styků je v zemi důležitý zcela jedinečným způsobem.
Hodnoty a normy: V žebříčku hodnot je na prvním místě rodina a zdraví, poté finanční záležitosti a až na dalších místech zaměstnání, volný čas a kvalita života. Chápání pojmů čestnost, morálka, dobré mravy apod. je v zemi s rozbujelou korupcí na všech úrovních problémem.
Význam času: Dochvilnost je v Angole spíše výjimkou, velké zpoždění, ale i dostavení se o hodinu předem, není ničím výjimečným, stejně jako nedostavení se na smluvenou schůzku bez udání důvodu. Angolští aktéři se při obchodních jednáních zaměřují jednoznačně na přítomnost. Tradice byly v zemi zpřetrhány a budoucnost je pojem často velmi abstraktní. Úvod jednání bývá neformální, často bez představení ostatních nevedoucích členů delegací. Vlastní jednání bývají stručná a věcná, následná realizace uzavřených dohod však již bývá složitá. Český partner je Angolanem vnímán od počátku důvěryhodně, angolský partner na základě nabývaných zkušeností svého českého protějšku důvěryhodnost postupně ztrácí a musí ji pracně obnovovat.
Verbální a neverbální komunikace: Angolané se při jednáních vyjadřují stručně, jasně a věcně, což však nekoresponduje s budoucí realizací. Mimika, gestikulace, způsob vyjádření emocí či projevy souhlasu a nesouhlasu jsou po 400 letech portugalské nadvlády podobné evropským. Společenská konverzace bývá omezena na několik úvodních seznamovacích vět. První jednání probíhají ve formální atmosféře, až postupem času a pouze někdy dochází k používání křestních jmen. Smysl pro humor spíše ne, než ano.
Interpersonální vzdálenost: Účastníci jednání se v jeho průběhu zpravidla familiárně nedotýkají. Nejčastěji sedí na opačné straně stolu, osobní zóna partnera je výsostně respektována. Výjimkou je samozřejmě podání ruky při pozdravu a loučení a také africký zvyk vyjádření velké důvěry vedením se za ruce, byť se jedná o osoby stejného pohlaví.
Oblékání a vzhled: Angolané přijali evropský formální oděv. Vzhledem k vysokým teplotám je možno však hlavně ve vnitrozemí narazit i na odlehčené tzv. safari obleky či vzdušné, zdobené rozhalené košile. I tyto formy jsou však považovány za formální oděv. V zemi jsou používány výhradně drahé kvalitní značkové oděvy a doplňky včetně velkého množství zlata. Na zevnějšek se obecně velmi dbá.
Jídlo a stolování: Obchodní stolování se odehrává výhradně v restauracích, pozvání na jídlo připravené doma je velkou výjimkou a znamená zvýšení důvěry pořádajícího vůči hostovi. Pozvání do rodiny je však naopak běžné při velkých oslavách a událostech jako svatba, narozeniny či trachtace. V takové situaci se sluší přinést dar (na svatbu rozhodně věcný dar, na narozeniny věcný dar nebo květiny, sladkosti, víno, likér apod.). I když se situace v oblasti gastronomie po skončení občanské války lepší, počet restaurací v zemi je stále omezený, variace jídel rovněž a ceny jsou neúměrně vysoké. Jídlo bývá doprovázeno kvalitními dovozovými víny a likéry, na závěr kávou. Kuřáků je v Angole méně než v ČR. Hostitel se kromě placení do žádné zvláštní role nestylizuje. Nepříliš obvyklé jsou přípitky s proslovy. Vstřícnost hosta ke gastronomickým zvyklostem a místním specialitám není nutná, ale je vítaná. Kuchyně je však spíše mezinárodní než místní, takže nebezpečí nepříjemných situací není veliké. Nábožensky podložené kulinářské zákazy neexistují, na osobní preference je v omezené nabídce malý prostor.
Víra: Je pozitivní, že v zemi neexistuje náboženská nesnášenlivost. Zdaleka nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství (90 % všech věřících; 70 % katolíků a 20 % protestantů). Z dob socialistického experimentu však přetrval rovněž ateizmus. Vliv víry na postoje a vztahy lidí je tedy souměřitelný s poměry v ČR, samozřejmě s výjimkou praktikování afrických náboženských kultů (10 % všech věřících).
Na závěr je nutno zdůraznit, že Angola je zemí kontrastů. Je to země nesmírně bohatých, ale i nepředstavitelně chudých lidí. Země blahobytu i hladomoru. Země úspěšných a dobře postavených, ale i země sirotků, válečných mrzáků a nevyléčitelně nemocných. Její potenciál je však v nejširším slova smyslu obrovský a nabízí mnoho příležitostí k ekonomickým aktivitám také pro české subjekty.
Využití místní státní zdravotnické péče nelze doporučit. Čeští občané mohou za úhradu využívat služeb soukromých klinik. Ceny jsou ovšem vysoké, je proto je prozíravé uzavřít před cestou zdravotní pojištění.
Přestože občanská válka v zemi skončila roku 2002, je třeba cestu do Angoly stále bedlivě zvážit. Hlavními nebezpečími jsou vysoká míra kriminality, špatná síť pozemních komunikací, velké množství nášlapných min a další nástrahy související s válečným dědictvím. (Na druhou stranu nehrozí nebezpečí teroristických útoků; tyto nebyly v zemi nikdy zaznamenány.)
Kriminalita je největší v hlavním městě Luandě, kde dochází k ozbrojeným přepadením osob i automobilů. Významná část civilního obyvatelstva je ozbrojena. Je zapotřebí být neustále ve střehu, po setmění se nedoporučuje vycházet a v případě cest autem v noci se nevydávat mimo město a vyhýbat se cestám do málo osvětlených a okrajových oblastí Luandy. Angola rozhodně není země vhodná pro turistiku - ve velké míře zde existují extrémní chudoba, nemoci, válkou zničená infrastruktura a mimo hlavní město milióny nevybuchlých min..
V případech nutného cestování po zemi se doporučuje využít služeb organizace, např. cestovní kanceláře, schopné zajistit elementární logistiku a bezpečnost. Přepravní a ubytovací možnosti mimo Luandu jsou velmi omezené.
Situace na pozemních komunikacích je v Angole špatná. Zničené silnice jsou sice pomalým tempem postupně uváděny do provozu, ale přeprava po nich je pomalá a nebezpečná. Z těchto důvodů je vhodné cestovat v konvojích. Mimo městské oblasti jsou velkým problémem miny a nevybuchlá munice. I v odminovaných oblastech se doporučuje nescházet z vozovky a dbát rad OSN i jiných organizací, působících v konkrétním regionu.
Letecká doprava je vzhledem k výše uvedenému hlavním způsobem přepravy osob i materiálu. Kvalita a údržba letadel vlastněných některými místními aeroliniemi je však zpochybnitelná. OSN svým zaměstnancům např. doporučuje využívat k vnitrostátní přepravě společnosti Sonair a Air Gemini, naopak se nedoporučuje národní přepravce TAAG.
Angolské vízum lze získat na Velvyslanectví Angolské republiky v Berlíně, které je příslušné pro ČR, po předchozí dohodě lze o vízum požádat i na Velvyslanectví Angolské republiky v Bratislavě. V Brně byl zřízen Honorární konzulát Angolské republiky, může dojít i ke znovuotevření Velvyslanectví Angolské republiky v Praze. Vyřizování angolského víza je poměrně náročný proces, angolská strana vyžaduje písemné pozvání, doklad o finančním zajištění a cestovní pojištění. Žadatelův pas musí být platný alespoň dalších 6 měsíců.
Čeští občané přijíždějící do Angoly za prací by si na příslušném angolském zastupitelském úřadě měli vyřídit i pracovní povolení. Náležitosti žádosti o pracovní povolení jsou kopie cestovního pasu, 3 fotografie, diplom o dosaženém vzdělání, životopis, pracovní smlouva, služební prohlášení, závazek respektovat angolský právní řád, výpis z trestního rejstříku a zdravotní osvědčení. Dle angolské legislativy se celý proces odehraje výhradně prostřednictvím příslušného angolského zastupitelského úřadu a nikoliv, jak byla dosud praxe např. ZÚ Angoly v Berlíně, až namístě v Angole poté, co byla ze strany ZÚ žadateli udělena pouze běžná turistická víza.
Angola povinně formou přísné kontroly na hraničních přechodech vyžaduje očkování proti žluté zimnici. Kdo přijede bez této vakcíny, bude bez možnosti volby naočkován přímo na letišti. Doporučeny jsou i vakcíny proti žloutence A a B, meningitidě, břišnímu tyfu a choleře. Krátkodobým cestovatelům se doporučuje užívat antimalarika. Před cestou do země je užitečné konzultovat kliniku cestovní medicíny. V Luandě poskytuje přijatelnou úroveň zdravotní péče několik soukromých klinik, avšak kvalita služeb státních nemocnic a dostupnost lékařské péče mimo hlavní město jsou špatné. Proto je vhodné vybavit se před cestou zdravotním pojištěním, nejlépe takovým, které v naléhavých případech zahrnuje letecký odvoz ze země.
V exklávní provincii Cabinda na severu země, kde operují místní separatisté, může dojít k útokům na cizince; vyskytly se i případu únosů.
Adresa ZÚ: Embaixada da República Checa
Rua Companhia de Jesus 43/45
Miramar, Luanda
Tel.: (+244) 222 430 646
Fax: (+244) 222 447 676
E-mail: luanda@embassy.mzv.cz
Mobil po pracovní době: (+244) 923 640 142 (konzul)
Z mezinárodního letiště Aeroporto Internacional 4 de Fevereiro po cca 500 m odbočíme z Avenida Revoluç?o napravo a dostaneme se na jednu z hlavních tříd města, Avenida Ho Chi Min, po které pokračujeme stále rovným směrem cca 3 km. Avenida Ho Chi Min přejde na Avenida Alameda a M. Van Dúnem, na jejím konci zahneme doprava a po cca 300 m doleva na Rua Comandante Eurico. Na konci opět doprava (Rua de S?o Tomé) a ihned doleva. Dostaneme se na kruhový objezd před velvyslanectvím USA, kde zahneme doprava a po dalších cca 300 m naposled doleva na Rua Companhia de Jesus. Velvyslanectví ČR je napravo v samostatném objektu č. 43/45 (naproti rezidenci USA).
V Luandě nefunguje systém, kdy by taxislužba byla k dispozici zákazníkům na ulici. V případě potřeby je nutno tuto (firma Maxon Taxi) telefonicky přivolat na číslech 923 361 615 8/9/0 nebo 222 261 800/264 800. Běžná cena za cestu z letiště na ZÚ ČR je 20 – 30 USD.
V zemi nejsou zastoupeny.
www.noticiaslusofonas.com - zpravodajství z lusofonních zemí
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
** Sobota 17.7. ** Jelikož má být pěkné počasí, vyrážíme konečně do hor. Při místním taktu vlaků (půlden) musíme vstát již v 5 ráno. Selhává místní MHD, a tak si frčíme...
Čtěte více z deníku Hurá do hor (16.7. - 18.7. )
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: