Austrálie

• 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
• 3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
• 3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

V oblasti multilaterální diplomacie je Austrálie aktivním členem OSN, Britského společenství národů, obranných paktů, obchodních dohod, organizací pro kontrolu zbrojení a regionálních uskupení.

Austrálie se účastní činnosti většiny organizací, výborů a komisí v systému OSN. Jak se však prokázalo v době krátce před začátkem invaze do Iráku v r. 2003, v klíčových okamžicích jsou Austrálii bližší nikoli multilaterální principy OSN, ale tradiční spojenecké svazky a jednostranný přístup prosazovaný USA.

V r. 2002 byla Austrálie opět zvolena do Komise OSN pro lidská práva, v lednu 2004 byl australský diplomat Mike Smith zvolen předsedou 60. zasedání Komise. V březnu 2004 Austrálie ukončila své členství v Mezinárodním fondu OSN pro rozvoj zemědělství (IFAD) s odůvodněním, že fond poskytuje většinu půjček a grantů zemím subsaharské Afriky a opomíjí jihovýchodní Asii a Tichomoří.

Austrálie, Nový Zéland a USA uzavřely v r. 1951 bezpečnostní pakt ANZUS. Zatímco Nový Zéland v r. 1985 zakázal americkým bojovým plavidlům a letadlům s jadernými zbraněmi na palubě vstup do svých výsostných vod a na své území a tím fakticky paralyzoval činnost paktu, Austrálie si své velmi těsné obranné svazky s USA zachovala.

Dlouhodobým strategickým zájmem Austrálie je rozšiřování a upevňování mnohostranných vztahů s ASEAN, především v bezpečnostní a obchodní oblasti. Po dlouhém váhání se Austrálie rozhodla v červenci 2005 podepsat Smlouvu zemí ASEAN o přátelství a spolupráci a díky tomu získat pozvání na Východoasijský summit (EAS). EAS má mimořádný význam pro další politický i ekonomický vývoj v regionu a účast na něm je v životním zájmu Austrálie. Od počátku r. 2005 probíhají jednání o vytvoření zóny volného obchodu mezi zeměmi ASEAN, Austrálií a Novým Zélandem.

Austrálie je členem Regionálního fóra ASEAN (ARF), regionálního uskupení pro otázky obrany a bezpečnosti v asijsko-tichomořské oblasti. Austrálie sehrála významnou roli při jeho ustavení a platformy ARF využívá k aktivním stykům s členskými zeměmi ASEAN, které mají pro regionální bezpečnost klíčový význam.

Austrálie je mimořádně aktivní v jednáních o liberalizaci světového obchodu v rámci WTO. Při jednáních se Austrálie zasazuje o odbourání veškerých zemědělských vývozních subvencí a snaží se dosáhnout maximální otevřenosti v přístupu svých zemědělských a průmyslových produktů i služeb na světové trhy. V průběhu globálních jednání o liberalizaci světového obchodu v rámci Katarského kola (Rozvojový program z Dohá) zaměřovala svoji kritiku především na EU (viz výše). Austrálie vyjádřila zklamání nad neúspěchem ženevských jednání v červenci 2006, nicméně podle prohlášení tehdejšího ministra obchodu Marka Vaile/a považuje „žádný výsledek lepší než špatný výsledek". Austrálie sice prohlašuje jednání v rámci WTO za nejvyšší prioritu své obchodní diplomacie, nicméně vůči globálním řešením zůstává spíše skeptická. To se prakticky projevuje velkým úsilím při jednáních o bilaterálních a regionálních dohodách o volném obchodu.

Austrálie má významné slovo v Cairnské skupině, sdružení 18 zemí Asie, Ameriky, Afriky a Pacifiku s vysokým podílem zemědělského exportu. Cairnská skupina je velmi aktivní v jednáních o obchodu se zemědělskými produkty s rozvojovými zeměmi sdruženými v G20.

Rovněž v APEC (Asia-Pacific Economic Cooperation)  a v OECD je úsilí Austrálie zaměřeno na dosažení maximální liberalizace světového obchodu. Austrálie patří k nejaktivnějším zemím APEC a doporučení této organizace používá jako páky při prosazování svých zájmů na půdě WTO. Austrálie uvádí, že výsledky jejího členství v APEC za posledních 10 let, tj. liberalizace obchodu spočívající především v redukci dovozních tarifů a cel a otevírání nových trhů, se promítly do domácí ekonomiky jejím nárůstem o 10 mld. AUD. Mimořádně prestižní akcí se stal pro Austrálii summit APEC, který se uskutečnil v Sydney začátkem září 2007. Setkání se zúčastnili nejvyšší představitelé všech členských zemí organizace včetně prezidentů USA, Ruska a ČLR. Hlavním výstupem summitu bylo přijetí tzv. Sydneyské deklarace ke klimatickým změnám, v níž se účastníci shodli na „dlouhodobém záměru usilovat o dosažení globálního cíle“. Summit dále deklaroval zájem členských zemí na ukončení jednání WTO o liberalizaci obchodu do konce r. 2007 a přijal dohodu o moratoriu na rozšíření APEC do r. 2010. V rámci summitu proběhla řada bilaterálních schůzek (Austrálie-USA, Austrálie-ČLR, Austrálie-Rusko), trilaterální setkání Austrálie-USA-Japonsko a byly podepsány dohody o obchodní a strategické spolupráci.

Austrálie je členem všech organizací v rámci Britského společenství národů, Mezinárodního měnového fondu, Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (IBRD), Světové banky a Jihopacifické regionální dohody o obchodní a ekonomické spolupráci (SPARTECA).

Austrálie je regionální mocností v oblasti jižního Pacifiku. Věnuje proto značnou pozornost činnosti Jihopacifického fóra (South Pacific Forum), které kromě Austrálie sdružuje Indonésii, Cookovy ostrovy, Federativní státy Mikronésie, Fidži, Kiribati, Nauru, Nový Zéland, Niue, Papuu Novou Guineu, Marshallovy ostrovy, Šalomounovy ostrovy, Tongu, Tuvalu, Vanuatu a Nezávislý stát Samoa. Předsedou fóra je od r. 2003 bývalý australský diplomat Greg Urwin. Austrálie je též členem regionálních sdružení Forum of East Asia - Latin American Cooperation a Indian Ocean Rim Association.

V únoru r. 2002 vzniklo za účasti Austrálie, Indonésie a Východního Timoru Regional Cooperation Forum, které je určeno k udržování dialogu a budování důvěry mezi členskými zeměmi. Je zaměřeno především na dosažení dobrých vztahů mezi Východním Timorem a Indonésií a Austrálie v něm v podstatě zastává roli zprostředkovatele. V říjnu r. 2002 se konalo inaugurační zasedání South-West Pacific Dialogue sdružujícího Austrálii, Indonésii, Východní Timor, Papuu Novou Guineu, Filipíny a Nový Zéland. Cílem skupiny je podpora porozumění a spolupráce v regionu.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách

Kromě smluv uzavřených v rámci mezinárodních organizací uvedených v kap. 3.1. je Austrálie členem mezinárodních kontrolních režimů proti šíření zbraní hromadného ničení i konvenčních zbraní (Zanggerův výbor, Skupina jaderných dodavatelů, Wassenaarské ujednání). Z její iniciativy vznikla tzv. Australská skupina (Australian Group) zahrnující 39 rozvinutých zemí světa (všechny členské státy NATO a EU, Japonsko, Korejská republika, Turecko, Ukrajina, NZ, aj.) a Evropskou komisi s propracovaným licenčním mechanismem pro koordinaci národních systémů kontroly exportu látek umožňujících výrobu chemických a biologických zbraní. Austrálie je iniciativní v procesu urychlení verifikačního protokolu k Úmluvě o biologických zbraních (Biological Weapons Convention, BWC).

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

Mezi Austrálií a ČR jsou v platnosti tyto smlouvy:

• 1. Smlouva mezi Republikou československou a Spojeným královstvím Velké Británie a Irska o právní pomoci ve věcech občanských ve znění a doplnění ze dne 15. února 1935, upravená výměnou nót /Praha, 5./25. 1. 1972/Londýn, 11.11.1924, č. 152/1938 Sb.
• 2. Dodatková úmluva o civilním řízení soudním mezi Republikou československou a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska - rozšíření na Austrálii, Praha, 15. 2. 1935, č. 152/1938 Sb.
• 3. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Austrálie o spolupráci při mírovém využívání jaderné energie a převodech jaderného materiálu, Praha, 27. 7. 2001, č. 78/2002 Sb. m. s.

Bilaterální smlouvy obchodně-ekonomického charakteru (Dohoda mezi ČR a Austrálií o vzájemné podpoře a ochraně investic, Smlouva mezi ČR a Austrálií o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu) jsou uvedeny v kap. 7.1.