Austrálie

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

V posledním období  letošního roku proběhnou v Austrálii parlamentní volby. Změna vládnoucí strany by případně mohla přinést i změnu některých principů řízení australské ekonomiky. Hlavní směry a tendence jejího vývoje však velmi pravděpodobně zůstanou zachovány i po volbách.

Současná vláda se zaměřila především na hlubokou reformu pracovněprávních vztahů (sjednocení systémů v jednotlivých státech do jednotného federálního systému) a liberalizaci pracovního trhu, usilovala o pokračování privatizace (především v oblasti telekomunikací), o daňové reformy a podporu malého a středního podnikání.  Podrobný rozbor uvedených témat viz kap. 2.1.1

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

V oblasti zahraničněpolitickélze – kromě udržování strategického spojenectví s USA – očekávat další snahy Austrálie o upevnění vztahů se zeměmi ASEAN i dalšími regionálními mocnostmi. Pro tyto snahy bude Austrálie nově moci využívat i možností, které jí poskytuje účast na Východoasijském summitu (ASEAN + ČLR, Japonsko, Korejská republika, Indie, Nový Zéland). Tyto možnosti ještě nenabyly přesnějších obrysů; v průběhu r. 2007 lze očekávat vývoj ve věci dalšího směřování tohoto velmi širokého regionálního uskupení.

Jednou z deklarovaných priorit vlády je úsilí o liberalizaci obchodu na regionálním i bilaterálním základě. Během r. 2006 se v australské ekonomice začal projevovat pozitivní vliv nových dohod o zónách volného obchodu s USA a Thajskem, které vstoupily v platnost 1. 1. 2005. Analytikové odhadují, že jen smlouva s USA přinese australské ekonomice 6 mld AUD ročně bude a díky ní vytvořeno 30 000 nových pracovních míst. Někteří pozorovatelé však soudí, že volný obchod s USA zatím není pro Austrálii tak přínosný, jak se očekávalo.

Vláda zároveň vynakládá velké úsilí na sjednávání dalších dohod tohoto typu ve východoasijském regionu i mimo něj. Vývoj ve věci australských jednání o zónách volného obchodu se zeměmi ASEAN, s Malajsií, ČLR, Japonskem, Chile a se státy v okolí Perského zálivu a při přípravě předběžné studie o volném obchodu s Korejskou republikou viz kap. 6.6.

Kritikové vládní obchodní politiky sice přiznávají pozitivní vliv dohod o volném obchodu na ekonomiku, zároveň však varují, že nepřehledná síť bilaterálních dohod neprospívá snahám o rychlejší postup jednání o globální liberalizaci obchodu v rámci WTO.

V současné době rovněž probíhá debata o systému federálního přerozdělování příjmů plynoucích z daně z přidané hodnoty (GST). Nový Jižní Wales a Victoria argumentují tím, že nedostávají svůj spravedlivý díl v rámci federace, zatímco Queensland a Západní Austrálie profitují z nadměrných dotací. Nový Jižní Wales, jehož hospodářství vytváří největší podíl australského HDP, argumentuje tím, že generuje 34 % veškerých australských příjmů z GST, přičemž v rámci federálního přerozdělování se do tohoto státu vrací pouze 28 %.

V souvislosti s australským federálním rozpočtem na rok 2006/2007 došlo ke snížení daní z příjmu, a to zejména u fyzických osob. Od 1. 7. 2005 byla snížena základní daňová sazba ze 17 na 15 procent. Kromě toho byly hranice jednotlivých daňových základů od 1. 5. 2006 zvýšeny, přičemž nejvyšší daňové zatížení ve výši 47 % bude aplikováno na roční příjmy přesahující částku 125.001 AUD. Do té doby podléhaly nejvyššímu daňovému zatížení roční příjmy přesahující částku 70.001 AUD. To znamená, že od 1. 5. 2006 se hranice ročních příjmů podléhající nejvyššímu daňovému zatížení zvýšila o 55.000 AUD. Snížení daní  přinese daňovým poplatníkům v následujících čtyřech letech úsporu v celkové hodnotě 22 mld. AUD.

Letošní federální rozpočet, který končí v souladu s finančním rokem k 30. 6. 2007, počítá obdobně jako v uplynulých sedmi letech s přebytkem, a to ve výši 10,8 mld. AUD (8,1 mld. USD). Vláda předpokládá zachování přebytkového federálního rozpočtu i v následujících třech letech. Vzhledem k vysoce přebytkovému federálnímu rozpočtu lze očekávat v daňové oblasti i další reformy, které budou představeny v květnu t.r. v návrhu nového federálního rozpočtu Austrálie na období 2007/2008.

Dále je třeba zmínit otázku reformy v oblasti pracovněprávních vztahů, tzv. Industrial Relations. Konkrétně se jedná o změnu zákona, na jehož základě je možné rozvázat pracovní poměr z provozních či pracovních důvodů se zaměstnanci malých  a středních firem s maximálním počtem do 100 zaměstnanců (tzv. Dismissal Claim). Vláda v reformě spatřuje nástroj zvyšování produktivity práce a efektivnějšího vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Hodlá tak ochraňovat a podporovat malé a střední podnikání, neboť velkých průmyslových podniků v Austrálii mnoho nepůsobí. Předchozí systém propouštění zaměstnanců malého a středního podnikání byl velmi těžkopádný a pro zaměstnavatele i finančně náročný (náklady při propuštění jednoho pracovníka představovaly pro zaměstnavatele průměrné finanční zatížení ve výši 20-30 tis. AUD). Proti zmíněnému legislativnímu opatření se však rezolutně staví zaměstnanecké a odborové svazy v Austrálii, stejně jako vlády jednotlivých států, které jsou ovládány labouristy. Podle ekonomických analýz však nové zákony pozitivně ovlivňují australské hospodářství; jejich výsledkem je rostoucí zaměstnanost a zvýšený zájem zahraničních firem o investice v zemi.

Nové pracovněprávní zákony vstoupily v platnost 26. 3. 2006. Nová legislativa částečně sjednocuje pracovněprávní předpisy, které byly dříve v jedotlivých státech rozdílné, do jednotného federálního systému.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Australský trh je relativně malý a vysoce konkurenční. Zatímco v oblasti běžného spotřebního zboží je na trhu i méně kvalitní levné zboží z asijských zemí, v oblasti strojírenské výroby a technologií se vyžaduje sofistikovaná high-tech produkce. Všeobecně se australský trh pohybuje v kategorii vysoké kvality a spíše střední cenové hladiny. Pronikání nových značek a nových výrobků je nesmírně obtížné. Na trhu jsou přítomny veškeré významné světové firmy
a nadnárodní koncerny všech oborů. Rozvoj místního zpracovatelského průmyslu je dalším faktorem rostoucí konkurence.

Z hlediska českých vývozních podniků je nejdůležitějším subjektem dovozce a distributor. Vzhledem ke geografické rozlehlosti země a relativní samostatnosti jednotlivých států je třeba volit importéra se zastoupením ve většině australských států a nejlépe zároveň i na Novém Zélandu. Pouze dovoz prostřednictvím významnějších a v oboru zavedených firem přináší dlouhodobé výsledky. Dalším výrazným faktorem, který si mnohé české podniky plně neuvědomují, jsou obrovské vzdálenosti mezi velkými obchodně-průmyslovými aglomeracemi v Austrálii, které zároveň představují velkou koncentraci obyvatel a naprostou většinu potenciálního trhu (např. letecká vzdálenost Sydney – Melbourne je 850 km, Sydney – Adelaide 1.500 km a Sydney – Perth 4.000 km). Spokojení se s nalezením lokálního distributora např. v Sydney či v Melbourne tak zdaleka neznamená automatické pokrytí celého australského trhu s danou komoditou.

Na střední distribuční úrovni (zejména u velkoobchodě) navíc existuje mezi jednotlivými svazovými státy velký lokální patriotismus, takže se skutečně vyplatí hledat silného importéra s rozvinutou distribuční sítí včetně pobožek ve všech australských státech. Takový dovozce se pak většinou účastní i významných regionálních výstav a veletrhů a tím prezentuje a propaguje české zboží ve všech oblastech této rozlehlé země.

Vedle zaměření pozornosti na export méně konvenčních a více specializovaných výrobků lze pro větší prosazení českých podniků na místním trhu vřele doporučit také výrazné zlepšení přístupu ke vzájemnému telekomunikačnímu styku a též opuštění nepřehledné, mnohdy nereálné cenové politiky, vyplývající z absolutní neznalosti místních poměrů a podcenění vyspělosti australského trhu.

Austrálie v posledním období posiluje výdaje  na obranu. Důvodem je  zejména působení australských jednotek v Iráku a Afghánistánu, pomoc zemím postižených tsunami (zejména Indonésii),  ochrana státních hranic, boj proti terorismu a problém ilegální imigrace. Očekává se, že výše uvedené se promítne do poptávky po materiálním zajištění pro naplňování těchto záměrů. Pro dvoustrannou spolupráci ČR s Austrálií se zde otevírá možnost pronikat dodávkami především do sektoru obrany. 

Sledováním vývoje v této oblasti se naskýtá možnost českým exportérům uplatnit se na tomto specifickém a lukrativním trhu. Jednou z možností by mohlo být využít těch segmentů našich možností, které již dosáhly určitého uznání v rámci našeho členství v NATO, např. nabídkou protichemických a protiradiačních jednotek či polních nemocnic.