Vlastní odpovědnost za zahraniční politiku mělo Belize již od roku 1964, ještě před vyhlášením nezávislosti v roce 1981.
Od vyhlášení nezávislosti je Belize členem následujících mezinárodních a regionálních organizací a integračních uskupení:
ECLAC, FAO, G-77, ICAO, ITU, IOM, INTELSAT, INTERPOL, OPANAL, OSN, UNESCO, UNICEF, UNIDO, UNCTAD, UPU, WHO, WIPO, WMO,
Belize má jako členská země CARICOMu uzavřenu dohodu o volném obchodu s Venezuelou a s Kolumbií. Belize využívá výhod preferenčního režimu poskytovaného ze strany USA (Cuenca del Caribe) a také od EU v rámci preferencí pro státy Skupiny zemí Afriky, Karibiku a Pacifiku (ACP). Bezcelní vstup má belizské zboží také do Kanady, což vyplývá z členství Belize v Britském společenství národů. O uzavření dohody o volném obchodu jedná Belize s Mexikem.
Hlavním zahraničně – politickým problémem země je spor ohledně guatemalského nároku na belizské území. Spor má dlouhou historii, zakládá se na nároku císařského Španělska na veškerá území Nového světa na západ od linie stanovené Smlouvou z Tordesillas z roku 1494. Hranice mezi Guatemalou a Belize (tehdy Britským Hondurasem) měla ustavit smlouva z roku 1859, kterou ovšem Guatemala považuje za nenaplněnou, protože Britové nesplnili ekonomické klauzule smlouvy (vybudování suché nebo vodní cesty z Guatemala City k Atlantskému oceánu). V roce 1945 Guatemala zahrnula nárok na území Belize do své ústavy, podle níž podléhá urovnání sporu schválením v referendu. V roce 1996 jednostranně vyhlásila Guatemala území Belize za svůj department, což Velká Británie pochopitelně odmítla. V letech 1975 – 77 byl v Belize vysazen malý kontingent (necelé dva tisíce vojáků) britských jednotek, aby čelil případnému útoku ze strany Guatemaly. Guatemala uznala Belize v září 1991, až deset let poté co Belize získalo nezávislost na Velké Británii. Guatemala žádá po Belize území o rozloze 12.272 km2 z celkové rozlohy Belize celkem 22.966 km2. Rozhovory jsou vedeny od roku 2000 pod záštitou OAS, spor dosud nebyl vyřešen, protože v roce 2003 Guatemala odmítla návrhy vyjednávačů. Předseda vlády Belize Said Musa pohrozil Guatemale, že se obrátí na Mezinárodní soudní dvůr v Haagu s žádostí o pomoc při řešení teritoriálního sporu, pokud nebude v krátké době nalezeno přijatelné východisko a Guatemala bude i nadále odmítat návrh OAS z roku 2003.
V červenci 2005 se setkaly delegace obou zemí k řešení hraničního sporu v guatemalském městě Antigua. Belizskou delegaci vedl zmocněnec Assad Shomad a guatemalskou delegaci zaminir Jorge Briz Abularach. Přítomen byl také zmocněnec OAS Raul Lago. Byl dohodnut podpis dohody o posílení vzájemné důvěry, která byla podepsána v září 2005 ve Washingtonu. Tzv. „dohodu o porozumění v otázce hraničního sporu“ podepsali ministři zahraničních věcí Guatemaly a Belize v sídle OAS. Obě strany se dohodly o pokračování vzájemných jednání o řešení sporu. Důležitým aspektem dohody je skutečnost, že jestliže GT OAS prohlásí, že nelze dospět k dohodě, spor bude řešen v rámci Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Bylo dohodnuto, že obyvatelům Santa Rosa, guatemalské vesnice v Belize, bude nabídnuto přesídlení s pomocí OAS a mezinárodního společenství. V prosinci 2005 pak Guatemala, Belize a OAS jmenovaly své zástupce do komise, která se bude zabývat řešením hraničního sporu mezi Guatemalou a Belize.
S cílem posílit hospodářský a politický rozvoj se Belize, kromě historických vazeb na anglicky mluvící země Karibiku, snaží navázat užší vztahy se španělsky mluvícími zeměmi Střední Ameriky. Spolu s ostatními středoamerickými zeměmi podepsalo Belize dohodu CONCAUSA o regionálním udržitelném rozvoji a v roce 2001 se stalo členem SICA. Od roku 1983 je Belize členem Hnutí nezúčastněných zemí, od roku 1990 je země členem OAS.
V roce 2002 Belize zahájilo poněkud větší aktivitu v rámci regionu a snažilo se více zapojovat do regionální integrace. Počátkem roku 2002 se v Belize konal historicky první summit hlav států zemí Střední Ameriky a Karibské oblasti (CARICOM). Představitelé SA a CARICOMu se dohodli, že jejich země spojí síly, aby mohly lépe čelit výzvám, které přináší současná globalizace. Oba bloky by měly spolupracovat i při jednáních o vytvoření amerického volného trhu (AFTA – ALCA) a při jednání s EU a MERCOSUR. Summit byl svolán z iniciativy Belize, která se v roce 2001 stala novým členem Středoamerického integračního systému (SICA). V první polovině roku 2002 se Belize stalo předsednickou zemí CARICOMu.
Belize se v dubnu 2002 aktivně zúčastnilo XVI. summitu prezidentů a hlav států Skupiny Rio v kostarickém San José. Ve druhém pololetí roku 2003 vykonávalo Belize funkci předsednické země SICA. Podobně jako ostatní země Střední Ameriky, Belize udržuje diplomatické vztahy s Tchaj-wanem, nikoli s kontinentální Čínou.
V rámci mezinárodních vztahů Belize jako jedna z prvních zemí Střední Ameriky ratifikovalo statut Mezinárodního trestního tribunálu.
Belize ratifikovalo dohodu o zamezení dvojího zdanění zemí CARICOMu, která zahrnuje Barbados, Belize, Dominiku, Grenadu, Jamajku, St. Kitts and Nevis, Svatou Lucii a Trinidad a Tobago.
Mezi ČR a Belize nebyly podepsány žádné bilaterální dohody.
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
**Čtvrtek 3. 2. 2005** Odjíždíme autobusem z Arushi. Na keňských hranicích se hromadí stovky a stovky čápů připravených přinést jaro do Evropy. Po desítkách krouží ve vzdušných...
Čtěte více z deníku Arusha, Nairobi, Wazungu - den 15. a 16.
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: