Belize je nejméně obydlenou zemí Střední Ameriky. Většina obyvatel bydlí na venkově, ? pak v Belize City, největším přístavu a obchodním centru a bývalém hlavním městě.
Belize je nezávislý stát (od 21. 9. 1981), člen britského Společenství národů. Státní zřízení, založené na principu parlamentní demokracie, sestává ze tří nezávislých mocí: výkonné, legislativní a soudní. Hlavou státu je britská královna Alžběta II. (od 6. 2. 1952), kterou zastupuje generální guvernér, jenž musí být belizské národnosti. V současnosti tuto funkci od 17. 11. 1993 zastává Dr. Colville N. Young, Sr. – druhý generální guvernér Belize v dějinách.
Výkonnou moc představuje vláda v čele s premiérem. Členové kabinetu jsou obvykle poslanci vítězné strany zvolení do Národního shromáždění. Premiérem jmenuje generální guvernér předsedu politické strany, která získala v parlamentních volbách nejvíce hlasů. Generální guvernér jmenuje na doporučení premiéra i ministry vlády.
Zákonodárnou moc má dvoukomorové Národní shromáždění, které tvoří Poslanecká sněmovna (The House of Representatives) a Senát (The Senate). Poslanecká sněmovna má 29 členů volených přímo na dobu pěti let. Senát má 12 členů, které jmenuje guvernér, 6 na doporučení předsedy vlády, 3 na doporučení vůdce opozice a 3 na samostatná doporučení Belizského společenství církví, Evangelické asociace církví, Belizské obchodní a průmyslové komory, Belizské podnikatelské informační kanceláře, Národní odborové centrály a Výboru pro občanskou společnost. Obě parlamentní komory si volí do čela předsedu (The Speaker of the House nebo The President of the Senate), který musí být starší 30-ti let. Zvolený předseda sněmovny nemůže vykonávat zároveň funkci ministra. Existuje však možnost zvolit předsedu z nečlenů sněmovny, nicméně v případě Poslanecké sněmovny takový předseda nemá hlasovací právo. Rozhodnutí v obou komorách Národního shromáždění jsou přijímána nadpoloviční většinou hlasů přítomných s výjimkou návrhů státních financí, které podléhají složitější proceduře. Zákony podepisuje guvernér a na jeho příkaz jsou publikovány ve Sbírce zákonů.
Nezávislou soudní moc vykonává Nejvyšší soud, Odvolací soud a místní soudy. Předsedu Nejvyššího soudu jmenuje guvernér na návrh předsedy vlády. Každý distrikt má 1 místní soud s výjimkou distriktu Belize, který má 4 místní soudy v Belize City. Platná ústava pochází z 21. 9. 1981. V některých případech se lze odvolat až k Právnímu výboru Státní rady v Londýně. V roce 2001 se Belize přidalo spolu s dalšími členy CARICOMu ke snaze o vytvoření Karibského soudního dvora, který by měl začít působit v roce 2006.
Na úrovni distriktů neexistují žádné administrativní instituce. Mezi centrální vládou a municipalitami není žádná regionální vláda. Každé z 6 hlavních měst distriktů + města San Ignacio Town a Benque Viejo del Carmen Town (distrikt Cayo) mají volenou 7-člennou městskou radu. Distrikt Belize má dvě 9-členné městské rady - Belize a také San Pedro Town. Pravomoci městských rad jsou dosti omezené. Volby na municipální úrovni se konají z pravidla každé 3 roky.
Všeobecné volby se konají jednou za 5 let. Příští volby se budou konat v březnu 2008. Hlasovací právo mají všichni občané Belize starší 18-ti let. Předseda vlády má právo doporučit guvernérovi rozpustit Národní shromáždění a vyhlásit nové všeobecné volby. Podle ústavy musí být počet volebních okrsků pevně stanoven. V současnosti je ustanoveno 29 volebních okrsků, ve kterých je zhruba stejný počet voličů, přičemž za každý volební okrsek je volen jeden poslanec. Jejich počet se nemění od roku 1993. Volby organizuje tzv. Belize Elections and Boundaries Commision (BEBC). Měnit volební okrsky může pouze Národní shromáždění na doporučení BEBC.
Dne 5. března 2003 proběhly v Belize všeobecné volby, jejichž vítězem se stala dosavadní vládnoucí Sjednocená lidová strana (People´s United Party, PUP), která získala 52,75 % hlasů, zatímco opoziční Sjednocenou demokratickou stranu (United Democratic Party, UDP) volilo 45,22 % voličů. Voleb se zúčastnilo celkem 79,51 % oprávněných voličů. Volby se staly historickou událostí, neboť poprvé od nezávislosti v roce 1981 byla vláda znovuzvolena.
Navzdory poměrně vyrovnanému poměru získaných hlasů získala PUP v Poslanecké sněmovně Národního shromáždění 22 křesel, zatímco UDP pouze 7.
Šéf vítězné strany, staronový předseda vlády Said Wilbert Musa, jmenoval na základě volebních výsledků nový vládní kabinet, který tvořili členové Národního shromáždění, poslanci a senátoři. Byli jmenováni také náměstci (Ministers of State), kteří nejsou členy kabinetu, ale na pozvání předsedy vlády se mohou účastnit jeho schůzek.
V srpnu 2004 došlo k vládní krizi, protože 7 ministrů pohrozilo demisí a žádalo předsedu vlády o odvolání ministra financí Ralpha Fonsecy. Ministři požadovali, aby veškeré státní finance spadaly pod dohled vlády jako celku, aby Centrální banka měla nezávislost a aby byl přehledně zveřejněn skutečný stav státních financí. Taktéž protestovali proti státní podpoře soukromého sektoru.
Vládní krize neměla dlouhého trvání. Vzpurná sedmička byla odsouzena uvnitř vládnoucí strany, protože svým činem nahrála opozici, která se okamžitě chopila vítané příležitosti a začala poukazovat na neprůhlednost penzijních fondů, systému sociálního zabezpečení a také na skutečnost, že státní kasa zeje prázdnotou. Vůdce opoziční UDP, Dean Barrow, dokonce vyzval národ k protestnímu pochodu za Belize.
Staronový premiér vyřešil vládní krizi tím, že pod nátlakem nespokojených ministrů provedl rošády na ministerských postech. Zodpovědnost za resort financí převzal na svá bedra sám a ostatní ministerská křesla přerozdělil mezi stávající členy kabinetu. Ministr financí Ralph Fonseca byl sice zbaven svého původního resortu, ale ve vládě zůstal, stejně jako všichni další nespokojenci. V prosinci 2004 nicméně byli vyměněni 3 ministři na základě dohody s opozicí. Podobné rošády na ministerských křeslech v Belize probíhají poměrně často. V tomto případě, ačkoliv šlo jen o krátkodobou vládní krizi, vzbudila v zemi nemalý rozruch. Především ale upozornila na alarmující stav státních financí, jejich neprůhlednost a osobní obohacování vlivných politicky činných osob.
V lednu 2005 se vláda střetla s násilnými pouličními protesty namířenými proti rozhodnutí o zmrazení zvýšení mezd v rámci stabilizace státního rozpočtu. Vláda musela vyjednávat s odbory a nakonec jejich tlaku ustoupila. Kromě příslibu zvýšit mzdy se zavázala provést některé nezbytné změny daňového systému.
V dubnu 2005 se vláda potýkala s dalšími nepokoji vyvolanými problémy v systému sociálního pojištění a také nesouhlasem s privatizací telekomunikační společnosti Belize – Telecommunications Limited (BTL). Manifestanti protestovali zejména proti rozhodnutí parlamentu o prodeji 37,5 % akcií BTL. Na mnoha místech Belize došlo kvůli stávkám k přerušení telefonického spojení a dodávek elektřiny. V Belize City bylo během nepokojů zraněno 27 osob a 100 osob bylo zatčeno.
V listopadu 2005 předseda vlády provedl další, v pořadí již třetí, změnu složení vládního kabinetu, v rámci které se do vlády vrátili 2 z dříve odvolaných ministrů.
Znepokojení nad vývojem situace v Belize vyslovila při této příležitosti také OAS, která doporučila rychlé a pokojné urovnání vnitřních sporů v zemi.
V souvislosti s růstem nepokojů po celé zemi se zhoršila celková bezpečnostní situace v zemi, vzrostl zejména počet ozbrojených přepadení. Mimo běžné případy se jednalo o přepadení Scotia Bank v Dangriga a hotelu Princess Hotel and Casino v Belize City.
I ke konci roku 2005 přetrvávaly potíže vládních financí, schodek rozpočtu narůstal a rating země se zhoršoval. Vláda vedla intenzivní jednání s MMF o nezbytných ekonomických opatřeních.
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Nazdarek.....naposledy se nam nechtelo psat a hlavne internet byl zalostne pomaly, ted to bude tedy shrnuti za posledni tyden: Nizwa - Sur - Al Kamil - Jalan Bani Bu Ali - Ashkarah - Al Rumayl ...
Čtěte více z deníku Omán Report 6
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: