Bělorusko

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Další vývoj běloruské direktivně řízené ekonomiky se smíšenými prvky, se bude  v nejbližších letech i nadále odvíjet od vývoje ekonomiky Ruska (RU), na kterém je BY surovinově závislá a na jehož trhy směřuje více než 50 % běloruského vývozu.  Naleznout strategické zahraniční investory, které BY potřebuje především v infrastruktuře, energetice, informačních technologiích a v řadě jiných odvětví, by vyžadovalo osvobodit zaostávající běloruskou ekonomiku od centrálního řízení, potažmo v současné situaci od autoritativního prezidenta Lukašenka (AL).

Dotovaný direktivní model běloruské ekonomiky vedl k prohlubující se ekonomické a politické izolovanosti BY. Ta RU politicky vyhovuje, protože počítá pragmaticky s  ekonomickou závislostí BY na RU, která mu nedovolí odpoutat se od něho. A to ani přes Lukašenkův nynější odpor a Rusy dotovanou pseudosociální politiku, která se dosud vedle silových nedemokratických prostředků stala jedním  z pilířů moci Lukašenka. Ten za přispění pokračující silné mediální propagandistické nacionalizace běloruské politiky je ochoten  spojit se s kýmkoli, kdo se nechá nalákat na jeho sliby například o vstupu zahraničního kapitálu, aniž by zahraničním investorům průhledně zaručil většinový podíl.

Na kritice mise MMF, která několikrát v minulosti poukázala na řadu nedostatků běloruského modelu ekonomiky a na jeho nedostatečnost řešit v příštích 10-15 letech například otázku prudce klesajícího počtu aktivně produktivního obyvatelstva a zvyšujícího se počtu důchodců, se prakticky nic nezměnilo k lepšímu, tj. stále patří mezi problémy běloruské ekonomiky:

• katastrofické opotřebení základních fondů všech běloruských podniků bez výjímky,
• nízká rentabilita podniků, která jim nedovoluje vytvářet nezbytné obratové fondy,
• nadměrná ekonomická a energetická závislost na  Rusku včetně  finanční,
• ve středně a dlouhodobé perspektivě absence záruk zajišťujících stabilitu měny (BYR) a cen, těžících dnes z příznivé konjunktury cen ropy a ropných produktů,
• zmrazení spolupráce ze strany BY s významnými mezinárodními finančními organizacemi (MMF, SB, MFK, EBRR),
• stagnace rozvoje privátního sektoru, a to malých a středně velkých podniků, protože o privatizaci velkých podniků nemůže být zatím řeč v BY,
• nadměrné daňové a rozpočtové zatížení podniků, které přivádí  jejich finanční a celkovou ekonomickou situaci k bankrotu,
• nízká efektivita zemědělství neodpovídající každoročně vkládaným vysokým rozpočtovým prostředkům s přehnaně vysokými náklady na uskutečnění programu “agrogorodků“, které mají zabránit pokračujícímu vysidlování běloruských vesnic,
• zasahování vlády do ekonomiky při rozhodování o úvěrech hospodářským subjektům;

Také každoroční Mezinárodní investiční fórum, které proběhlo v dubnu 2006 v Minsku, opakovalo pouze naléhavou potřebu zahraničních investic. Za účasti předsedy vlády Sirotského zde však prvně zazněla věcná až místy zoufale prosebná kritika ze strany domácích podnikatelů na

• neprůhlednost a nenasytnost státní daňové politiky,
• mašinérii celního odbavení

 a na žalostně malou pomoc malým a středně velkým podnikům.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Nereálnost této ekonomické politiky, pokud nedojde k zásadní změně dosavadní hospodářské politiky a Rusko bude pokračovat v narovnávání cen dovážených energetických surovin, postaví běloruskou ekonomiku během 2-3 let, tedy již v roce 2007 před první problémy. 

Ale i případná ekonomická reforma či liberalizace ekonomického prostředí neproběhne bezbolestně a může přechodně negativně poznamenat jinak slibně se rozvíjející obchodní výměnu s Běloruskem. Běloruský trh čím dále více pociťuje nekonkurenceschopnost domácí výroby. Direktivně řízená běloruská ekonomika projedla ruské dotace ve ztrátových podnicích a umělé zaměstnanosti. Financovala jimi nereálnou sociální politiku a mocenský aparát AL, což následně neumožnilo nutné investice do zastaralých výrobních fondů.

Ekonomický vývoj v roce 2007 bude nadále poznamenán:

• rostoucím napětím mezi příjmy a výdaji v rozpočtové politice,
• vývojem ekonomiky Ruska, 
• rostoucí potřebou zahraničních kapitálových investic do  infrastruktury, energetiky, informačních technologiích bez nichž se neobejde restrukturalizace ekonomiky a obnova zastaralých výrobních fondů.

Tyto faktory spolu s byrokratickými postupy, nepřehlednou daňovou legislativou, rigidním a často i konfiskačním přístupem celních orgánů BY budou doprovázet obchodování v BY, které tak nejen z pohledu západoevropských standardů se řadí k obtížným a investice v BY jsou charakterizovány jako rizikové

I v roce 2007 se bude prohlubovat dosavadní dirigistický model státem řízené ekonomiky. Z jedné strany zabezpečuje tento model (nebo chceme-li AL) pro RU palivo-energetický komplex BY před vstupem zahraničních investorů a na druhé straně dává možnost ruskému kapitálu přes cenové výhody postupně ho skupovat. Tato situace vytváří velký manévrovací a časový prostor, který, jak se zdá, oběma stranám (AL a RU) spíše vyhovuje než ne. Spekulace a námitky zemí EU jsou často vítanou inspirací, jak ještě tento prostor argumentačně a fakticky vyztužit. Ropu a plyn totiž potřebují všichni. K tání ledů v BY tedy nejspíš dojde, až se tam ruský kapitál pevně usadí.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Značná část běloruských podniků disponuje morálně i fyzicky zastaralým strojním parkem a opotřebovaným zařízením. Postupně se v rámci finančních možností tento strojový park modernizuje a proto  je reálná možnost zapojit české strojírenské podniky do programů jejich rekonstrukce. Některé české podniky se do těchto programů v minulosti již zapojily. Zejména se jednalo o oblast rekonstrukce sklárny a pivovaru, rafinerie ropy atd.

Tato tendence se projevila v roce 2006 v nárůstu českých firem v Bělorusku (řádově šlo o desítky), jejichž flexibilitu a vynalézavost nezastavily ani ochranářská politika, ani administrativní bariéry.

V BY bude i v příštích letech přes všechny zmíněné potíže pokračovat modernizace klíčových průmyslových odvětví včetně zemědělství, při jejichž realizaci se mohou uplatnit výrobky českých firem. Široké pole možností pro české výrobce a dodavatele se rovněž otevírá v oblasti lehkého průmyslu, jehož domácí producenti dodávají  na trh pouze omezenou škálu  výrobků nižší kvality.