BY je podle své ústavy z roku 1996 demokratickou neutrální republikou s prezidentským systémem (parlament má silně omezené pravomoci) a silnou centralizací zákonodárné, výkonné i soudní moci v rukou prezidenta. Od vyhlášení samostatnosti v roce 1991 se BY pokusilo jít cestou demokratických transformací. Zvolení Alexandra Grigorieviče Lukašenka (AGL) v roce 1994 způsobilo obrat zpět a přechod k upevňování autoritativního režimu. Definitivním potvrzením tohoto směru se stalo referendum v listopadu 1996. Byl rozpuštěn tzv. 13. parlament a následně 14. parlamentem složeným z najmenovaných poslanců - přívrženců AGL a do plného počtu doplněný dalšími jeho věrnými. EU, RE, OBSE a další mezinárodní organizace výsledky referenda ani žádné další volby neuznaly, což se stalo základem současných problematických vztahů BY s demokratickými zeměmi.
Oficiální BY je iniciátorem těsného svazku s Ruskou federací (RU), v níž vidí záruku svého politického, ekonomického rozvoje i obrany. Tzv. Svaz dvou (od roku 1999 Svazový stát BY a RU) však dosud zůstává spíše ve verbální politické rovině a praktická integrace stagnuje, především díky pragmatické politice ruského prezidenta Putina, která se výrazně liší od Jelcinovy éry, kdy ve vzájemných vztazích rozhodující úlohu sehrával postsovětský duch nehynoucího bratrství a sjednocujícího slovanství.
Parlament - Národní shromáždění je volen na 4 roky. Skládá se z Komory reprezentantů (zástupců), která má 110 poslanců volených přímou volbou a Rady republiky čítající 64 poslanců (senátorů), z nichž 56 je voleno místními radami poslanců a státní správy a 8 je jmenováno prezidentem republiky. Jejich reálné pravomoci jsou minimální.
Komora reprezentantů je složena především z příznivců AGL. Je v ní jen 18 zástupců prorežimně orientovaných sedmi politických stran a společenských hnutí. Ostatní poslanci byli zvoleni jako nezávislí, ovšem z kandidátky navržené režimem a schválené osobně AGL.
Složení Rady republiky plně odpovídá zájmům prezidenta země. Zvoleni do ní byli především jeho stoupenci z řad běloruské inteligence a dalších sociálních vrstev. Stejně jako v případě Komory reprezentantů jsou pravomoci Rady zakotveny v ústavě, reálně však podléhají rozhodnutím AGL.
Běloruskému parlamentu bylo v roce 2003 obnoveno pozastavené členství v parlamentním shromáždění OBSE. Podmínečné vyloučení z řad PACE však nadále trvá.
O postavení politických stran v tradičním pojetí evropské a světové demokracie nelze v případě současného BY hovořit. Jiné subjekty, než prezidentova administrativa a jemu podřízený mocenský aparát (včetně soudnictví), jsou více méně vyřazeny z klasického politického procesu.
V BY je veškerá moc je soustředěna do rukou prezidenta, kde úlohu parlamentní demokracie, plurality politických stran i opozice supluje skupina vybraných a voliči „zvolených" přívrženců. Činnost opozičních politických stran je výrazně limitována a má na politický, ekonomický a sociální vývoj země marginální vliv.
V souladu s ústavou je nejvyšším představitelem státu s širokými pravomocemi prezident země. Ve volbách v roce 1994 a následně v roce 2001 byl do této funkce zvolen Alexandr Grigorievič Lukašenko. Ačkoliv jeho původní volební období mělo skončit v červenci 1999, díky celonárodnímu referendu v roce 1996 byla změněna ústava a prezidentský mandát AGL začal běžet znovu, od začátku. Legitimnost referenda neuznala EU a mnohé další státy včetně CZ. Prezident rozhoduje v oblasti zákonodárné (jeho dekrety stojí nad zákony přijatými parlamentem), výkonné i soudní.
V říjnu 2004 proběhly parlamentní volby a referendum. Podle oficiálních výsledků voliči při účasti 89,8 % umožnili AGL zúčastnit se každých prezidentských voleb v zemi (77,3 % hlasů pro).
Prezidentské volby v roce 2006 proběhly podle předem připraveného scénáře, který nejdříve “umožnil“ ústavní změnu, dovolující prezidentu Lukašenkovi potřetí kandidovat a poté v nedemokratických a silně zmanipulovaných volbách získat znovu funkci prezidenta..
Pozorovatelská mise ODIHR OBSE konstatovala, že volby do parlamentu BY významně nesplnily závazky OBSE. Zahraniční pozorovatelé zaznamenali v řadě případů nedostatečné zapečetění volebních uren i hlasování voličů bez předložení identifikačních dokladů. Největší znepokojení však vyvolala procedura sčítání hlasů, kterou negativně ohodnotilo 60 % pozorovatelů. Byla neprůhledná a údaje o počtech oznamovaly volební komise nestandardně, mimo veškeré normy. Pozorování sčítání nebylo převážně umožněno.
V souladu s ústavou tvoří vládu BY předsednictvo Rady ministrů a Rada ministrů, jejímiž členy jsou:
Další informace lze nalézt na www.belarusian.com, www.prezident.gov.by, www.irex.minsk.by.
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Elbrus (5642m.n.m), nejvyšší hora Evropy, byla po několik let mou „fatamorgánou“. Čím víc mě zaměstnávala myšlenka zdolat ji, tím víc mi připadalo „obyčejné“ vyrazit na ni...
Čtěte více z deníku Článek
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: