Používané zkratky: Bělorusko, v kódovém označení států - BY.
Podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí 46 %*, to představuje 4466 tis. obyvatel. Z toho 77 % pracuje ve městech. Od roku 1990 se snížil podíl ekonomicky aktivních obyvatel o 789 tisíc, v průmyslu o 800 tisíc a v zemědělství o 420 tisíc obyvatel. Nárůst zaznamenaly obchod, veřejné stravování, doprava.
*Údaje ministerstva statistiky BY nevykazují pracovníky v soukromém sektoru (malé podniky, soukromé zemědělce, drobné obchodníky a osoby s vedlejší činností).
Přirozený úbytek obyvatel činil k 1. 1. 2007 podle předběžných údajů 41 700 obyvatel. Z celkového počtu obyvatel je 46,7 % mužů a 53,3 % žen. Ve 110 městech a 101 osadách městského typu žije 72,8 % obyvatelstva (7 055 900 obyvatel), ve 23 457 vesnicích zbývajících 27,2 % (2 744 200). V Minsku žije 1 780 700 obyvatel (k 1. 1. 2006).
Bělorusko je mnohonárodnostním státem, v němž žije více než 100 národností. Bělorusové tvoří 81,2 % obyvatel, Rusové 11,4 %, Poláci 3,9 %, Ukrajinci 2,4 %. Židé, kteří v osmdesátých letech minulého století emigrovali v řádech několika desítek tisíců, představují 0,3 % obyvatel (28 tisíc). Ostatní národnosti - Tataři (10 tisíc), Ázerbajdžánci, Arméni, Litevci, Korejci, Němci, Gruzínci, Osseti, Romové, Moldavané a další - tvoří 1,7 % obyvatel.
V devadesátých letech minulého století zesílil migrační proces. Tři milióny Bělorusů a jejich potomků žijí převážně v Rusku, na Ukrajině, v USA a Polsku, dále v Litvě, Lotyšsku, Kanadě a Argentině.
Bělorusko historicky a geopoliticky formovaly dvě civilizace pravoslavno-byzantská a katolicko-románská. Obě se promítly do dvou základních náboženství pravoslavného a katolického.
V současnosti - tedy v roce 1989 se k ateistům hlásilo 65 % dotazovaných lidí, v roce 1994 již jen 32 %. Podle průzkumů z devadesátých let minulého století se k pravoslaví hlásilo asi 70 % obyvatel, ke katolicismu 15–20 %, k protestantům 2 %.
Počátkem roku 2002 působilo v Bělorusku 983 pravoslavných kostelů, 5 mužských a 8 ženských pravoslavných klášterů. Evropské humanitární universita v Minsku otevřela v roce 1993 bohosloveckou fakultu.
V roce 1992 bylo v Bělorusku zaregistrováno 482 římsko-katolických obcí, v nichž působilo 285 kněží. Římsko-katolické církvi bylo v letech 1988–1997 vráceno asi 200 kostelů.
Vyznání křesťansko-evagelické se formovalo v roce 1988 z původního Unie evangelických křesťanů-baptistů. Podle dostupných údajů z roku 2002 existovalo v Bělorusku 494 protestantských komunit, z toho 146 v Brestské oblasti a 138 v Minské oblasti. Z původní Unie pak zůstalo 272 komunit a vedle ní dále 9 komunit apoštolského vyznání, 56 komunit Adventistů, 27 komunit Jehovistů a 64 komunit vyznání „Plného evangelia“ (?????? ??????????).
Z dalších církví na území Běloruska stojí za zmínku působení 25 ortodoxních židovských obcí a 12 obcí progresivního judaismu, které působí v 6 synagogách podle údajů z roku 2002.
Ve stejném období působilo v Bělorusku 27 islámských obcí. V posledních letech byly v Bělorusku rovněž zaznamenány pokusy o založení sekt Bílého bratrstva a satanistů.
V říjnu 2002 byl novelizován zákon o svobodě víry a církevních organizací, který ukládá církevním organizacím novou registraci. Zákon, který byl i přes protesty mnoha občanů, NGO i světové veřejnosti přijat a schválen, umožňuje státu zásadním způsobem zasahovat a ovlivňovat náboženský život v zemi. Novou registrací prošlo 2 676 církevních organizací, 84 z nich se nachází v likvidaci. Z neúplných oficiálních údajů Ministerstva zahraničních věcí Běloruska však nepřímo vyplývá, že nově nebyly zaregistrovány církevní organizace jiného vyznání než pravoslavného. Stále silněji se tak projevují snahy ideologického centra země (prezidentovy administrativy) orientovat obyvatelstvo k upřednostňování pravoslaví, které má od státu všestrannou podporu.
V souladu s Ústavou Běloruska z roku 1996 jsou oficiálními státními jazyky běloruština (36,7 %) a ruština. Běžnějším komunikačním jazykem zůstává ruština, kterou používá podle posledního sčítání obyvatelstva z roku 1999 - 62,8 % obyvatel země. Na vysokých školách se vyučuje většinou v ruštině. V zásadě platí, že bez ruštiny nelze udělat téměř žádný obchod a kromě zcela specifických případů ani vstoupit na trh. První kontakt, kromě státem určených obchodních případů, lze začít výlučně v ruštině. Při obchodních jednáních lze v některých předem dohodnutých případech použít angličtinu nebo němčinu, celkově však je v oficiálním styku znalost cizích jazyků zcela nedostatečná. U mladší generace Bělorusů začíná být situace mírně lepší.
Administrativně je země rozdělena na šest oblastí nesoucích názvy podle svých správních městských center. Oblasti se dále dělí na 118 okresů (rajony).
Měnovou jednotkou v Bělorusku (BY) je běloruský rubl (BYR), který se dále nedělí na nižší měnové jednotky. V obratu jsou pouze papírové bankovky. Mince nejsou a nikdy nebyly emitovány. V roce 2002 byly staženy z oběhu bankovky hodnoty 1 a 3 ruble.
Průměrný kurz v roce 2006 byl 2143 BYR za 1 USD.
V BY je měnová politika prováděna Národní bankou Běloruska, která podléhá prezidentovi BY.
Ze zákona je zakázáno, až na povolené výjimky, používat ve vnitřním platebním styku jiné měny než běloruský rubl. Ve směnárnách je možno běžně směňovat ruský rubl (RUR), EUR, USD, PZL, ukrajinskou hrivnu a některé další měny hlavně sousedních zemí. Černý trh prakticky neexistuje. Kurz ve směnárnách se liší nepodstatně. S ohledem na možnou inflaci se nevyplácí BYR delší dobu schraňovat. BYR je nyní navázaný na RUR a mezi BY a RF probíhají jednání o sjednocení měny. Původní úvahy počítaly se zavedením RUR v BY od ledna 2005, ale s ohledem na zásadní nevyjasněnost postojů obou zemí k podmínkám za kterých má být sjednocení provedeno, se ukázal nereálný i posledně navržený termín 1. 1. 2006.
V úřadech a institucích je pětidenní pracovní týden. Většina úřadů začíná pracovat od 9:00–9:30 hodin. Pracovní doba končí ve většině případech mezi 17:30–18:00 hod. Některá pracoviště stále ještě dodržují zkrácenou pracovní dobu v pátek - zpravidla do 15:00–16:00 hodin. Zkrácená doba se obvykle dodržuje v den předcházející svátkům, připadají-li na pracovní den. Doporučuje se v každém konkrétním případě předem dohodnout termín jednání s běloruským partnerem. Z důvodu některých svátků může dojít ke změně pracovní doby.
Přestávka na oběd trvá hodinu a je striktně dodržována. Je třeba počítat s tím, že v době od 13:00 do 14:00 hod. nebo od 14:00 do 15:00 hod. nebudou pracovníci na svém pracovišti a že v tomto časovém rozmezí je téměř vyloučené dovolat se do úřadů a většiny firem.
Obchodní domy a některé specializované obchody (zejména potravinářské) mají otevřeno v sobotu i v neděli. Obchody s průmyslovým zbožím pracují i v sobotu většinou od 10:00 do 18:00 hod. Směnárny jsou často přímo v obchodech.
Ze zákona je nutné přihlásit se k pobytu na místním oddělení milice do 3 pracovních dnů po překročení státní hranice BY. Pokud cestující do BY využije hotelových služeb, plní přihlašovací povinnost automaticky ubytovatel.
Pokud se cizinec v BY zdržuje s vlastním autem déle jak 3 měsíce, je jeho povinností požádat místní orgány o vystavení běloruského řidičského průkazu. Do 3 měsíců postačí cizinci předložit mezinárodní řidičský průkaz nebo řidičský průkaz příslušné země, který však musí odpovídat Vídeňské úmluvě z roku 1 968 o silničním provozu.
Cizinci dočasně dojíždějící do BY jsou povinni do 3 dnů se zaregistrovat v oddělení pasové a vízové služby Obvodního oddělení policie. Registrovat se nemusí: hlavy států, členové parlamentních delegací a také osoby, které přijely do BY na termín kratší než jsou 3 dny, a to na svátky nebo dny pracovního volna a z BY odjíždějí v přesně určeném termínu. Za registraci cizince do 90 dnů se platí poplatek, který činí 30 % ze základní sazby, která činí 10 000,- BYR (platí od 01. 03. 2002). Výše poplatku za každý den pobytu v jiných městech platí cizinec na základě rozhodnutí Městského výkonného výboru. Tato výše není jednotná. Za překročení předem zaplaceného termínu registrace ubytování jsou vysoké pokuty.
Povinná výměna valut není v BY zavedena.V souvislosti s unifikací pravidel o vývozu cizích měn z území BY a RU byla přijata Nařízení Národní banky Běloruska č. 48 z 14. 03. 2003 a Státního celního výboru BY č. 18 z 14. 03. 2003, která upravují vývoz cizích měn takto: Z území BY může rezident i nerezident (dále jen cestující) vyvážet cizí měnu ve výši 3.000 USD nebo ekvivalent v jiných měnách bez uvedení těchto prostředků v celní deklaraci. Celní orgán má však právo požádat cestujícího vyplnit celní prohlášení s uvedením vyváženého množství valutových prostředků i v případě, kdy cestující vyváží částku nižší než 3.000 USD. Celní orgán může požádat i o ústní deklaraci vyvážených valutových prostředků. Dojde-li ze strany občana k zatajení (i neúmyslnému) vyvážených valut - a to i do hodnoty 3 000 USD - podléhá tato částka konfiskaci.
Vyváží-li cestující částku od 3 000 do 10 000 USD je povinen tuto částku uvést v celním prohlášení. Do částky 10.000 USD se nepožaduje žádný doklad o jejím nabytí a prostředky se mohou volně po vyplnění celního prohlášení vyvézt. Finanční prostředky nad hodnotu 10 000 USD se mohou vyvážet pouze v případě, že cestující částku převyšující 10 000 USD do BY dovezl a uvedl ji v celním prohlášení. Nařízení nabylo účinnosti dnem 15. 03. 2003.
Při vývozu uměleckých předmětů z BY je nutné obdržet povolení Ministerstva kultury, které je vystaveno na základě znaleckého posudku. Samozřejmě je nutno zaplatit clo.
Povolení k dovozu a vývozu zbraní řeší výlučně Ministerstvo vnitra, nikoliv zastupitelské úřady jako u nás. Suroviny jako dříví, ropa, hnojiva, potraviny atp. mohou být vyvezeny pouze na základě povolení odpovědného ministerstva. Rovněž u řady další produkce BY jsou komplikované vývozní podmínky.
Na rozdíl od některých republik bývalého SSSR, je zvykem dosti přesně dodržovat termín dohodnutých schůzek a jednání, bez omluvy je akceptovatelných max. 5 minut.
Při představování je vhodné poskytnout partnerovi vizitku v běloruském či ruském jazyce, ale ani anglická mutace není překážkou. Při oslovování je obvyklé používat jméno a jméno po otci „otčestvo". Pro naše obchodníky může být někdy nezvyklé, že partner již při prvním setkání přejde na tykání. Mladší generace se při jednání již chová zcela evropsky.
Jednacím a komunikačním jazykem je v naprosté většině případů ruský jazyk. Po předchozí konkrétní dohodě s partnerem je možno komunikovat v jazyce anglickém nebo jazyce německém.
Doporučujeme pečlivě si ověřit údaje o partnerovi a firmě, pokud se nejedná o předchozí dlouhodobý kontakt. Na místním trhu působí řada nadšenců, kteří by chtěli dělat „velké obchody", ale nemají k tomu potřebné finanční ani jiné hmotné podmínky a domnívají se, že vše přinese s sebou zahraniční partner. Mnozí nemají základní ekonomické znalosti a svoje projekty nemají řádně ekonomicky zdůvodněné.
Nejlépe se navazují osobní kontakty při neformálních jednáních za stolem. Pracovní oběd v délce přibližně dvou hodin začíná obvykle mezi 13.00 až 15.00 hod., pracovní večeře začíná obvykle v 19.00 hod. Průběh konzumace je doprovázen pravidelnými přípitky, očekává se od hostů přípitek na perspektivní spolupráci, partnerovi, jeho ženě a rodině.
Přípitky jsou málokdy stručné a jsou vždy ukázkou řečnického umění. Pouhé české strohé, na zdraví, by mohlo být považováno za neuctivé. Pije se na povel a nejčastěji místní vodka, která je dobré kvality.
Není neobvyklé, že je obchodní partner po určité době spolupráce pozván na chatu a do běloruské sauny. V tomto prostředí se často uzavírají největší obchody.
Často jsou hostům předávány drobné dárky (vodka, publikace, lidový suvenýr atd.). Před cestou je třeba s tím počítat a vzít s sebou rovněž několik dárků. Oblíbená je Becherovka, české pivo, předměty z broušeného skla, bižuterie atd.
Mezi BY a ČR není podepsána dohoda v oblasti zdravotnictví. Před vycestováním je nutné uzavřít zdravotní pojištění. V pojistce musí být výslovně uvedeno, že se vztahuje i na Bělorusko. Pojištění, které je poskytováno držitelům některých platebních karet, je uznáváno rovněž pouze v případech, kdy má pojištěný doklad, že se tato pojistka vztahuje i na BY. Nestačí, když je v pojistce uvedeno např., že se vztahuje na celou Evropu. Tato povinnost je reciproční. Za poskytnutí zdravotnické péče cizinci platí. Týdenní pobyt v nemocnici se pro cizince může pohybovat v závislosti na druhu ošetření od 500 USD do několika tisíc USD.
Zdravotní pojištění je možné si rovněž zakoupit na hraničních přechodech s BY a na mezinárodním letišti v Minsku.
Upozorňujeme, že jsme v několika případech uzavřeného zdravotního pojištění na území ČR zjistili u několika nejmenovaných, ale renomovaných pojišťoven, že jimi písemně uvedená skutečnost platnosti pojištění pro Bělorusko není relevantní, protože v této smlouvě není uvedený běloruský smluvní partner. To umožňuje pohraničním orgánům požadovat uzavření dalšího zdravotního pojištění platného po dobu pobytu na území BY. Rovněž nelze vyloučit stejný postup místních orgánů při registraci cizince na území BY.
V případě problémů doporučujeme kontaktovat ZÚ ČR Minsk.
Vízová povinnost mezi ČR a BY začala platit od 01. 06. 2000. Ceny za udělení víza jsou reciproční. Běloruská strana požádala o zvýhodněné sazby, které jsou poloviční oproti našim standardním.
*/ Pro přepočet konzulárních poplatků v EURO byl používán platný kurz v době zpracování STI.
Informace jsou orientační - o podmínkách udělení běloruského víza samozřejmě rozhoduje výhradně běloruská strana.
Turistické vízum se uděluje obvykle přesně pouze na dobu uvedenou v pozvání, ne více než na 90 dnů. Vícenásobné vízum na dobu 1 roku se uděluje cizím státním občanům a členům jejich rodin (manžel, manželka, děti do 18 let), kteří mají blízké příbuzné - občany BY (rodiče, sourozenci, manžel, manželka, děti, babička, dědeček), jestliže předloží odpovídající pozvání, které je vystaveno v odděleních pasové a vízové služby Ministerstva vnitra BY.
V pozvání musí být uvedeno: příjmení, jméno, rok narození, číslo pasu, občanství, funkce, konkrétní účel a doba návštěvy zvané osoby a také závazky zvoucí strany k zabezpečení dodržování pravidel pobytu a registrace cizinců na území BY. Na konzulárních odděleních BY se předkládá k úřednímu řízení originál pozvání, jakož i pozvání, které bylo předáno faxem. Služební vízum se uděluje na dobu do 90 dnů. Vícenásobné služební vízum se uděluje na dobu do 1 roku. Vystavuje se pro vedení a pracovníky zastoupení zahraničních firem, bank, zakladatele a vedoucí společných zahraničních podniků a pro členy jejich rodin a také pro vedoucí pracovníky zahraničních firem, které mají svá zastoupení v BY. Kromě toho může být vícenásobné služební vízum uděleno na žádost běloruských ministerstev a odborů, oblastních výkonných výborů a Minského městského výkonného výboru, nebo na žádost právnických osob BY, způsobem stanoveným migračním výborem při Ministerstvu práce a sociální péče BY.
Pracovní vízum se uděluje cizím občanům, kteří přijeli do BY, aby pracovali podle individuálních pracovních smluv nebo dohod, které uzavřeli se subjekty běloruského hospodářství, které jsou oficiálně zaregistrovány v BY a mají licenci Státní migrační služby Ministerstva práce a sociální péče BY na zaměstnávání zahraniční pracovní síly v BY. Základem pro přijetí rozhodnutí o vydání pracovního víza je písemná žádost podaná na Ministerstvu zahraničních věcí BY podnikem - zaměstnavatelem, podepsaná vedoucím a odsouhlasená Státní migrační službou Ministerstva práce a sociální péče BY. Žádost musí obsahovat: příjmení, jméno, datum, měsíc a rok narození zahraničního pracovníka, jeho občanství, povolání, číslo pasu, datum výdeje licence Státní migrační služby a její číslo, dobu a počet vjezdů - výjezdů. K žádosti se přikládá kopie licence Státní migrační služby na zaměstnávání zahraniční pracovní síly v BY. O výdeji pracovního víza rozhoduje konzulární odbor MZV BY v termínu do jednoho měsíce ode dne podání dokladů. Pracovní vízum je zpravidla vícenásobné a uděluje se na dobu odpovídající uzavřené smlouvě, ale maximálně na jeden rok.
Studijní vízum se uděluje cizím občanům, kteří přijeli do BY studovat na středních, středních speciálních a vysokých školách všech forem vlastnictví a odborové podřízenosti jako studující, studenti, aspiranti, praktikanti a také pro studium běloruského (ruského) jazyka na dobu 3 měsíců a více. Zahraniční studenti mohou přijíždět do BY na základě mezivládních smluv a také na základě individuálních dohod se školami, které mohou být uzavřeny na jeden studijní rok nebo na celou dobu studia.
Vjezd na území BY za účelem trvalého pobytu se povoluje na základě víz, která mohou být vystavena jen na základě předpisů MZV BY v souladu s příslušným rozhodnutím orgánů Ministerstva vnitra BY.
Výše uvedená pravidla pro udělení víz BY pro občany ČR mohou být ze strany příslušných běloruských orgánů měněna, aniž jsou avizována Velvyslanectví ČR v BY.
Pro cesty do BY se nepožaduje žádné očkování. V roce 2006 ani v době zpracování této informace nebyla v Bělorusku vyhlášena žádná opatření z důvodu epidemií, infekcí atd.
Na hranicích je vyžadováno zdravotní pojištění, ve kterém musí být uvedeno, že se vztahuje i na BY! Má-li cestovatel takovouto pojistku, neplatí žádnou další místní pojistku. V případě, že cestující má platební kartu, v rámci které je poskytováno pojištění do zahraničí, musí doložit, že se toto pojištění rovněž vztahuje na BY; skutečnost, že platí v celé Evropě, bohužel, nestačí. Běloruské pojišťovny, které mají své pobočky na hranicích nutí cestovatele s platnými pojistkami opatřit si u nich zdravotní pojištění. V případě, že se budou vyskytovat tyto případy, doporučujeme ihned z hraničního přechodu kontaktovat ZÚ ČR tel. 0037517 2265244-6, diplomata konzulárního úseku.
V BY je dobrá bezpečnostní situace, nicméně může dojít k drobným krádežím, zejména v místech s větší četností lidí (obchodní domy, nádraží, stadiony, metro apod.)
Výměna peněz se provádí v oficiálních směnárnách, které se od sebe prakticky neliší kurzem. Nedoporučuje se měnit peníze u neznámých osob na ulici. Tato směna je jednak trestná a jednak se cestovatel vystavuje riziku podvodu.
Dovážet se smějí valutové prostředky v neomezeném množství. Nad hodnotu 3000 USD je třeba vyplnit celní deklaraci. Při vývozu se deklarují prostředky nad 3 000 USD (nebo ekvivalent v jiných měnách), nad tuto částku do 10 000 USD se musí vyplnit deklarace, bez uvedení zdroje nabytí a nutnosti povolení k vývozu. Nad částku 10 000 USD se požaduje povolení k vývozu udělované bankami a zdůvodnění zdroje nabytí této částky.
Celní orgán může vyžadovat zaplnění celní deklarace i v případě, že částka nepřesahuje 3 000 USD. Zatajení částky nepřesahující 3000 USD při požadovaném deklarování (i ústním) má za následek konfiskaci zatajené částky.
Při vstupu na území BY osobním automobilem je třeba od celních orgánů obdržet povolení k dočasnému vjezdu vozidla. K tomuto povolení je třeba mít s sebou originály a fotokopie malého technického průkazu a řidičského průkazu. Tyto kopie lze nechat vyrobit přímo na přechodu, cestovatel se však vystavuje zbytečnému čekání a hledání místa, kde mu kopii zhotoví. Bez tohoto povolení nemusí být automobil vypuštěn zpět z území BY! Neřídí-li vozidlo majitel zapsaný v dokladech vozidla, je třeba mít s sebou ověřenou plnou moc vystavenou majitelem. Doporučujeme mít s sebou rovněž několik fotokopií této plné moci.
Celní orgány vybírají tzv. poplatek za tranzit, pokud motorové vozidlo opouští území BY jiným pohraničním přechodem, než na území vjelo. Tento poplatek činí přibližně 20 USD.
Důležité upozornění - S vozidlem je třeba opustit území BY před vypršením doby povolení pro jeho dočasný vjezd. Nelze spoléhat na to, že stačí přijet na hraniční přechod v den vypršení jeho platnosti. Jsou známy případy, kdy kvůli enormně dlouhé čekací době na hraničním přechodu byl řidič odbaven několik hodin po uplynutí doby povolení a dopravní prostředek byl konfiskován.
V BY je jediná placená silnice (Brest - hraniční přechod RF, Smolensk). Cizinci platí za osobní automobil na několika místech po 3 USD. Dále se na hraničním přechodu vybírá ekologický poplatek. Jeho výše nepřesahuje 10 USD.
Od 1. 3. 2003 vstoupila v účinnost dohoda o „zelené kartě" mezi ČR a BY. Důležité upozornění: maximální plnění při pojistné události je 5 000 Euro za škodu na automobilu a 5 000 Euro za škodu na zdraví. V případě poškození více vozidel při jedné pojistné události, je tato částka vyplácena pouze do trojnásobné výše, to je do 15 000 Euro za škodu na vozidlech a 15 000 Euro při škodě na zdraví. Pro uplatnění náhrady škody vyplývající z povinného ručení je bezpodmínečně nutné mít protokol milice s uvedením, kdo je viníkem nehody. Je rovněž nutné mít kontaktní údaje osoby, která zavinila nehodu a která musí být přítomna při expertíze, kterou provádí pojišťovna na poškozeném vozidle. V případě, že účastník nehody neovládá dokonale ruštinu měl by si vyžádat tlumočníka, případně pomoc konzulárního oddělení ZÚ ČR Minsk a do doby jejich součinnosti nepodepisovat žádný protokol.
Při přechodu běloruských v různých oblastech (6) se mohou tyto informace lišit ve výši jednotlivých poplatků, které podle informace KO MZV BY si upravují jednotlivé oblasti individuálně.
V případě dotazů na další zde nespecifikované podmínky, je možné obrátit se na OEÚ ZÚ ČR Minsk faxem 00375172110137 nebo e-mailem: minsk@embassy.mzv.cz
Nedoporučujeme návštěvu míst bezprostředně zasažených následky havárie Černobylské jaderné elektrárny, k níž došlo v roce 1986 na Ukrajině pouhých 10 km od hranic BY. Jedná se přibližně o oblast na na jihovýchodě BY, rozprostírající se mezi městy Loev, Mozyr, Petrikov a David-Gorodok. V této oblasti, kde se nachází rovněž Pripjatskij národní park, platí pravidla radiačně-ekologické zóny, která je pod kontrolou příslušných státních orgánů. Na celém ostatním území BY je trvale mírně zvýšená radiace, která ale nepřekračuje povolenou normu.
Velvyslanectví ČR
220030 Minsk, Muzyčny zau. 1/2
Bělorusko
Pracovní doba pondělí - pátek 8,30 - 17,00
působnost pro Bělorusko
Vedoucí velvyslanectví
Vladimír Ruml, Chargé d´Affaires
0037517/2265244-6
FAX 0037517/2110137
e-mail minsk@embassy.mzv.cz
Obchodně-ekonomický úsek:
Heřman Chromý, rada
0037517/2265244-6, mobil 000375 293 165 344
FAX 0037517/2110137
e-mail: minsk@embassy.mzv.cz
Konzulární úsek:
Jiří Karas, rada
0037517/2265244-6
FAX 0037517/2110137
e-mail: minsk@embassy.mzv.cz
Letecké spojení Minsk - Praha a zpět v současné době zajišťují společnosti LOT, LUFTHANSA a AUSTRIAN. Od 16. května zahájila provoz na této lince rovněž ČSA-Belavia, se čtyřmi spoji týdně.
| let.společnost | LOT | LUFTHANSA | AUSTRIAN | ČSA |
|---|---|---|---|---|
| Spoj | přestup Varšava | přestup Frankfurt n.M. | přestup Vídeň | přímé spojení od 16. 5. 2005 |
| jednosměrná | 391,-- | 493,-- | 497,-- | 250,-- (economy) 410,-- (business) |
| Zpáteční | 461,-- nutný víkendový spoj | 675,-- (775,-- nebo 1025,--) viz economy | 533,-- do 1 měsíce zpět | 420,-- (economy) 690,-- (business) (roční otevřená) |
| economy (zpáteční) | 461,-- půl roku s pevnými daty | 675,-- (otevřená na 3 měsíce) 775,-- (otevřená na 6 měsíců´ 1025,-- (otevřená na 1 rok) | 320,-- (otevřená na 6 měsíců, nutný víkend) 260,-- | |
| business (zpáteční) | 960,-- (otevřená na 1 rok) | 1226,-- | 1234,-- (otevřená na 1 rok) | |
| další platby | + letištní taxy | + letištní taxy | + letištní taxy | + letištní taxy (v souč. cca 50,--) |
Poznámka: Ceny letenek (v USD) jsou tzv. zavádějící (za účelem získání zákazníků a prezentace firmy). Společnost, dle vyjádření delegáta, nezaručuje jejich platnost po celou dobu letního letového řádu.
Přepravu z mezinárodního letiště v Minsku vzdáleného 45 – 50 km od centra města (cena se pohybuje v roce 2007 mezi 65 tis. BYR až 100 tis. BYR, tj. aktuálně mezi 25 euro až 35 euro) zajišťuje vedle taxi-služby (telefonní čísla v oddíle l. 17.) autobusy ze stanoviště č. 2 a mikrobusy ze stanovišť č. 5 a 6.
Odjezdy autobusů z letiště: 7.10, 8.10, 10.45, 11.45, 13.50, 14.50, 17.05, 18.40, 20.50, 21.40, 23.35 hod.
Odjezdy mikrobusů z letiště: 7.40, 8.50, 11.15, 12.45, 14.20, 16.00, 17.30, 19.20, 20.00.
Opačným směrem z centra města na letiště mezinárodní letecké společnosti přepravu nezajišťují. Přepravu zajišťují autobusy a mikrobusy ze stanoviště u železničního nádraží, na ulici Bobrusijskaja. První autobus vyjíždí v 5.25 hod., další v hodinových intervalech. Poslední autobus odjíždí na letiště ve 22.15 hod.
Autem se lze z centra města nejrychleji dostat na letiště z prospektu Nezávislosti (dříve Fr. Skoriny), na který navazuje „Moskovskoje šossé" se směrovkami vedoucími k letišti.
V BY nepůsobí žádná z kanceláří Českých center, CzechTradu, Czechinvestu ani jiné podobné organizace.
| Název služby | Minsk | Brest | Vitebsk | Gomel | Grodno | Mogilev |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Záchranná služba | 03 | 04 | 04 | 04 | 04 | 04 |
| Zdravotní pohotovost | 2361104, 2362371 | -- | -- | -- | -- | -- |
| Policie | 02 | 02 | 02 | 02 | 02 | 02 |
| Dopravní policie | 2591414 | 414444 | 214444 | 574444 | 721444 | 444444 |
| Havarijní služba | 001, 002, 007 | 001 | 246769 | 539608 | 23057 | 246001 |
| Požárníci | 01 | 01 | 01 | 01 | 01 | 01 |
| Letiště | 006 | 005 | 271142 | 006, 964532 | 441150 | 261043 |
| Nádraží (vlaky) | 005 | 005 | 8-21131051 | 005 | 448556 | 392128 |
| Nádraží (autobusy | 004 | 004 | 365032 | 004 | 723724 | 004, 461240 |
| Taxi | 001, 007, 052,057,061, 081, 084 | 007, 061 | 061, 063, 064, 067 | 058, 062, 089 | 058, 061, 062, 063, 075 | 052, 053, 056, 058, 059, 468080, 222121 |
| Infolinka | 085 | 89021010902 | 89021010902 | 89021010902 | 89021010902 | 89021010902 |
Další informace lze nalézt na: www.goverment.by, www.belarus.net, www.data.minsk.by.
Další informace lze nalézt na:
Ministerstvo zahraničních věcí,
Lenina 19,
220030 Minsk,
tel.: +375/17/227922,
fax 2224627,
e-mail: mail@mfabelar.minsk.by,
web: www.mfa.gov.by
Ministerstvo statistiky a analýz,
prospekt. Partizanskij 12,
220070 Minsk,
tel. +375/17/2495200,
e-mail:minstat@mail.belpak.by,
web: www.belstat.gov.by
Ministerstvo průmyslu,
prospekt Partizanskij 2/4,
220033 Minsk,
tel. +37517/2249595,
fax 2248784
web: www.minprom.gov.by, http://www.main.gov.by
Ministerstvo architektury a stavebnictví,
Mjasnikova 39,
220030 Minsk,
tel.+37517/2272642, 2207424,
e-mail: administrator@minstroyarch.gov.by
web: www.mas.by
Ministerstvo zemědělství a potravinářství,
ulice Kirova 15,
220050 Minsk,
tel.: +37517/2273751,
fax: +37517/2274296,
web: www.mshp.minsk.by
Ministerstvo ekonomiky,
Bersona 14,
220030 Minsk,
telefon +37517/2226048,
tel/fax: +37517/2203777,
web: www.economy.gov.by
Ministerstvo dopravy a spojů,
Čičerina 21,
220029 Minsk,
tel.: +37517/2341152, 2394300,
fax: +37517/2328391,
e-mail: mail@mintrans.by,
web: http://www.mintrans.by
Ministerstvo spojů a informatiky,
prospekt Skoriny 10,
220030 Minsk,
tel. +37517/2273861,
fax: +37517/2272157,
e-mail: mpt@belpak.by,
web: http://www.mpt.gov.by
Ministerstvo energetiky,
Marxova 14,
220030 Minsk,
tel.: +375172298459,
fax +375172298468,
e-mail:mail@belenergo.net.by,
web: www.president.gov.by, www.gas.by, www.minenergo.gov.by
Ministerstvo financí,
Sovětská 7,
220010 Minsk,
tel.: +375172226137,
web: http://ncpi.gov.by/minfin
Ministerstvo obchodu,
ul. Kirova 8, korp. 1,
220050, Minsk,
tel.: +375/17/2276121,
web: www.mintorg.gov.by
Ministerstvo daní a poplatků,
ul. Sovětskaja 9,
220010 Minsk,
tel.: +375/17/2226450,
web: www.nalog.by
Ministerstvo práce a sociální ochrany,
prospekt Poběditělej, 23, korp. 2,
220004 Minsk,
tel. (37517) 2063884,
fax (37517) 206 43 44,
e-mail: min@labour.belpak.minsk.by
web: www.mintrud.gov.by
Ministerstvo vnitra,
ul. Gorodskoj Val 4,
220050 Minsk,
tel.: +375/17/2187808,
e-mail: miapresssys@nsys.by ,
web: www.mvd.gov.by
Ministerstvo zdravotnictv,
ul. Mjasnikova 39,
220048 Minsk,
tel.: +375/17/226033,
web: www.minzdrav.by
Ministerstvo kultury,
prospekt Poběditělej 11,
220004 Minsk,
tel.: +375/17/2037574,
web: www.kultura.by
Ministerstvo lesního hospodářství,
ul. Čkalova, 6,
220039, Minsk,
tel.: +375/17/2244705,
web: www.mlh.by
Ministerstvo obrany,
ul. Kommunističeskaja, 1,
220034, Minsk,
tel.: +375/17/2971212,
web: www.mod.mil.by
Ministerstvo školství,
ul.Sovětskaja, 9,
220010, Minsk,
tel.: +375/17/2274736,
e-mail:root@minedu.unibel.by,
web: www.minedu.unibel.by
Ministerstvo přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí,
220049, Minsk,
ul. Kollektornaja,
tel.: +375/17/2206691,
web: www.minpriroda.by
Národní banka Běloruska,
prospekt Skoriny 20,
2200008,
tel. +375/17/2292075,
web: http://www.nbrb.by
Nejvyšší hospodářský soud,
ul. Volodarskovo 8,
220050 Minsk,
fax +37517/2292084,
e-mail: bxc@court.by,
odbor mezinárodních vztahů,
tel. +37517/2292327, 2272601,
e-mail: org@court.by
web: www.court.by,
Výbor pro zahraniční investice při Radě ministrů
e-mail:depinvest@tut.by
web: www.main.gov.by,
Běloruskaja železnaja doroga,
ul. Lenina 17,
Minsk, 220030,
telefon:+375017/2254860,
fax:+37517/2275648,
web: www.rw.by, www.railwayminsk.by
Belavia,
Nemiga 14,
220004,
tel. +37517/2066816,
e-mail: infor@belavia.by
web: http://belavia.by
Úřadu prezidenta republiky,
odbor humanitární činnosti,
náměstí Svobody, 11,
220030, Minsk,
telefon: +375/17/2227033,
fax 2227030,
e-mail: depart2@pmrb.gov.by;dha@udp.mailgov.by
Bělorusskij sojuz predprinimatelej i nanimatělej
Baděj Georgij Petrovič - vedoucí organizace
ul. Kalvarijskaja 1 – 410
220004 Minsk
tel.: (0037517) 222 47 91, fax: (0037517) 222 47 94
e-mail: buee@nsys.by
Bělorusskaja naučno-promyšlennaja associacija
Šaškov Valerij Viktorovič - vedoucí organizace
ul. K. Marxa, 15
220050 Minsk
tel.: (0037517) 227 18 84, fax:: (0037517) 227 55 83, 227 15 29
e-mail: natal@mail.belpak.by
Běloruskaja měžotraslevaja promyšlennaja korporacija
Kukotin Alexandr Timofěevič - vedoucí organizace
ul. Majakovskogo 26
220006 Minsk
tel. / fax (0037517) 221 71 84,
tel.: (0037517) 2218102
e-mail: BMPK@mail.ru
Bělorusskij sojuz predprinimatelej
Potupa Alexandr Sergeevič - vedoucí organizace
Internacionalnaja 13
Minsk
tel./fax: (0037517) 227 15 96
e-mail: a.potupa@usa.net
Nacionalnyj centr marketinga i konjunktury cen
Smolkin Boris Jakovlevič - ředitel
Mašerova 7
Minsk
tel./fax: (0037517) 226 81 02
e-mail: Smolkin@ICETrade.by
web: www.ICETrade.by, www.Export.by
Meždunarodnaja obšestvěnnaja organizacija Bělorusskaja associacija
Dělovaja iniciativa
Michail Afanasievič Marinič – vedoucí organizace
prospekt Skoriny 4038
Minsk
tel.: (0037517) 2342212
fax: (0037517) 2342224
e-mail: belabi@tut.by
tel. kód Běloruska 00375
Obchodně-průmyslová komora BLR
Minsk, ul. Mašerova 14,
Bobrov N. V. – vedoucího organizace
tel.: 017/2269127
fax: 017/2269860
e-mail: mbox@cci.by
Brestské oddělení
Brest, ul. Kujbyševa 14
gen. řed. Provoskij Genadij Stěganovič
tel.: 0162/217940, 217885
tel./fax: 0162/217885
odd. zahr. vztahů tel/fax: 237480, 218102
Vitěbské oddělení
Vitěbsk, Leningradská 39
tel.: 0212/363052
fax: 0212/364674
Gomelské oddělení
Gomel, Pervomajskaja 21
tel.: 0232/558258
fax: 0232/558258
Grodněnské oddělení
Grodno, Sovětskaja 23
tel.: 0152/449070
fax: 017/2108106
Mogilevské oddělení
Mogilev, Dom Sovětov kom.803
tel.: 0222/225421
fax: 0222/225421
Minské oddělení
Minsk, J. Kolasa 65,
gen. ředitel: Sachar Nikolaj Nikolajevič
tel.: 17/2660473, tel. generálního ředitele: 17/2800473
fax: 017/2883328, 2884922, 2662604,
oddělení zahraničních vztahů
tel./fax 017/2800673,
tel.: 296660673
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Cestu jsme si koupili jiz v Arequipe tak nevim jake jsou ceny v Punu. Autobus z Arequipy mel prijezd pozde v noci a proto jsme uvitali pomoc delegatky, která nam zajistila ubytovani za zminenych 15...
Čtěte více z deníku zajezd na Titicaca, navsteva tri ostrovu, noc v rodine mistnich - 90 solu, SKVELE
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: