Benin

Vnitropolitická charakteristika

  • 2.1. Stručná charakteristika politického systému
  • 2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
  • 2.3. Složení vlády

2.1. Stručná charakteristika politického systému

Benin je v současné době demokratickou republikou, praktikující politický systém více stran. Země má však za sebou poměrně dlouhé období vojenské i marxisticko-leninské vlády a otevřeného budování socialismu sovětského typu. V roce 1990 však byly přijaty demokratické reformy a přechod k systému mnoha stran byl dokončen 4. dubna 1991.

Od 1. srpna 1960, kdy země vyhlásila nezávislost na Francii, se tehdejší republika Dahomey potýkala s politickou nestabilitou až do října roku 1972, kdy prezident Mathieu Kérékou, ještě jako velitel nevelkého batalionu, provedl vojenský převrat. Vedl však celou zemi k socialismu sovětského typu a marxismus-leninismus se stal státní ideologií. Od roku 1988 se však revoluční Beninská lidová republika potýkala s vážnou hospodářskou krizí, která však postihla i ostatní rozvojové země. Zejména velká zpoždění ve vyplácení mezd státním zaměstnancům tehdy vyústila v obrovskou vlnu demonstrací a stávek, které zcela paralyzovaly hlavní ekonomické aktivity země. Beninský model realizace marxismu-leninismu selhal.

Zejména pod nátlakem „ulice“ se tehdejší beninská vláda v prosinci roku 1989 rozhodla marxistickou ideologii opustit a národní konference do té doby vládnoucí Lidové revoluční strany Beninu (PRPB), konaná ve dnech 19.- 28. února 1990, odmítla v tomto experimentu pokračovat, vyhlásila amnestii všem politickým odpůrcům a hlasovala pro hnutí Demokratická renesance (DR), tzn. pro multistranický politický systém a rozdělení moci mezi tyto strany.

Generál Kérékou, který byl v té době stále ještě prezidentem republiky, se zavázal uvést do života „realistickou cestou“ všechna rozhodnutí zmíněné národní konference.

Národní konference nominovala dočasnou civilní vládu pro přechodné období 12 měsíců a ustanovila ve funkci předsedy této vlády pana Nicéphore Soglo. Jeho úkolem bylo vrátit zemi do normálního pracovního režimu a zorganizovat svobodné volby. Prezidentské volby se pak konaly v březnu 1991 a vynesly do čela státu právě Nicéphore Soglo.

Ve volbách dne 4. dubna 1996 však byl prezident Soglo poražen opět staronovou hlavou státu – panem Mathieu Kérékou. Kérékou vykonává funkci prezidenta republiky Benin dodnes, protože ve volbách dne 22. března 2001 byl zvolen do čela státu znovu na další pětileté období, a to poměrně impozantním způsobem – hlasovalo pro něho 84,1 % voličů.

Prezident Mathieu Kérékou je zároveň hlavou beninského státu i vlády (od roku 1998). Ve funkci předsedy vlády nahradil Kérékou pana Adriena Houngbedji (nyní předseda Národního shromáždění).

Národní shromáždění je jednokomorové (Assemblee Nationale), má 83 křesel a poslanci jsou voleni přímým lidovým hlasováním na čtyřleté funkční období. Poslední volby do Národního shromáždění se konaly 30. března 1999, příští tedy budou v březnu roku 2003. Prezidentem Národního shromáždění – hlavně díky podpoře bývalého prezidenta N.Soglo – byl zvolen pan Adrien Houngbedji, jak již bylo uvedeno.

V prosinci roku 2002 se také uskutečnily celostátní komunální volby.

Nejvíce křesel ve volbách z roku 1999 – 27 - získala strana Renaissance Party du Bénin (RB), v jejímž čele stojí právě bývalý prezident Nicéphore Soglo. Druhý nejvyšší počet křesel v Národním shromáždění pak drží Democratic Renewal Party (PRD) bývalého předsedy vlády Adriena Houngbedji, třetí nejsilnější je koalice FARD-ALAFIA (Front for Renewal and Development s panem Jerome Sakia Kina v čele), následují sociální demokraté (PSD - 9 křesel, v čele Bruno Amoussou), hnutí MADEP ( African Movement for Democracy and Progress v čele se Sefou Fagbohoun, 6 křesel), aliance E´toile (Sacca Lafia, 4 křesla), aliance IPD (Impulse for Progress and Democracy, Bertin Borna, 4 křesla), hnutí Car-DUNYA (Saka Saley, 3 křesla), hnutí MERCI (Movement for Citizens´ Commitment and Awakening, Severin Adjovi, 2 křesla) a ostatní hnutí a politické strany včetně dosud existující Komunistické strany Beninu (PCB) – celkem 7 křesel. Celkově parlamentní volby v roce 1999 tedy vyhrála opozice prezidenta Kérékou.

V prezidentských volbách v březnu 2006 již Kerekou nekandidoval. Zvítězil v nich Thomas Yayi Boni (74,5%, kandidát prosazovaný Kerekouem Adrien Houngbeji získal 25,5%).

Parlamentní volby v březnu 2007 vyhrála strana FCBE (koalice 20 malých stran Cauri Forces for Emerging Benin, 35 křesel v 83členném parlamentu), za ní se umístily AD (Alliance for Dynamic Democracy, 20 křesel) a PRD (Democratic Renewal Party, 10 křesel), nezávislí kandidáti získali zbylých 18 postů. Příští parlamentní volby budou v březnu 2011.

 

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Od dubna 2006 je prezidentem Thomas Yayi Boni (volby 19.3.2006).

Příští prezidentské volby budou v březnu 2011.

 

2.3. Složení vlády

Tzv. Výbor ministrů je jmenován prezidentem republiky, který je i předsedou vlády.

 

Složení beninské vlády po změnách provedených k 17.7.2007:

Senior Cabinet Minister pro ekonomiku, rozvoj a daně             Mr. Irenée Koupaki

Senior Cabinet minister pro obranu                                              Mr. Issifou Kogui N´Douro

ministr vnitra a veřejné bezpečnosti                                         Colonel Félix Hessou

ministr pro decentralizaci, místní vlády, města a plánování Mr. Issa Demonlé Moko

ministr zahraničních věcí, africké integrace, frankofonie a beninské diaspory     Mr. Moussa Okanla

ministr financí                                                             Mr. Soulé Mana Lawani

ministr zemědělství, chovatelství, zásob a rybolovu             Mr. Roger Dovonou

ministr průmyslu, obchodu, malých a středních podniků          Mr. Grégoire Akofodji

ministr rozvoje dolů, energetiky a vodních zdrojů             Mr. Sacca Lafia

ministr zdravotnictví                                                              Mr. Kessile Tchala

ministryně pro základní školství, gramotnost dospělých a místní jazyky   Mrs Christine Ouinsavi

ministryně pro střední školství, technické a duchovní vzdělávání    Mrs Bernadette Sohoudji Agbossou

ministryně pro vysoké školství a výzkum                                 Mrs Vicentia Bocco

ministr práce a veřejné služby                                    Mr. Emmanuel Tiando

ministr mládeže, sportu a volného času                          Mr. Galiou Soglo

ministr kultury, turismu a ručních řemesel                                    Mr. Soumanou Toleba

ministr pro rodinu a dětské záležitosti                                 Mrs Gnimbere Dansou

ministryně životního prostředí a ochrany přírody                         Mrs Juliette Biaou Koudenoukpo

ministryně pro mikrofinance, mládež a ženskou zaměstnanost    Mrs Sakinatou Abdou Alfa Orou Sidi

ministr pro měst. rozvoj, bydlení, pozemk.reformu a boj proti erozi pobřeží  Mr. François Gbenoukpo Noudegbessi

ministr spravedlnosti, legislativy a lidských práv                Mr. Gustave Cassa Anani

ministr pro inter-institucionální vztahy, mluvčí vlády    Mr. Alexandre Hountondji

státní ministr pro informační a komunikační technologie             Mr. Désiré Adadja

státní ministr pro dopravu a práce                                       Mr. Armand Zinzindohoue

státní ministr pro rozpočet                                                 Mr. Albert S?gb?gnon Houngbo

 


Informace o státu

Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:

Odkazy

komentuj

Komentáře / diskuse


Váš komentář:





Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.


Reklama:

  • Doporučujeme také stránky ložiska těsnící materiály gufera
  • Úklidové práce v okresech Teplice, Most a Ústí nad Labem Úklid Teplice