Bosna a Hercegovina

• 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
• 3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
• 3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

Bosna a Hercegovina je mladý stát, který se teprve začíná začleňovat do různých světových a regionálních organizací či uskupení. Vstup bývá navíc značně ztížen politickou nejednotou země a komplikovaným a nákladným systémem státní administrativy, jakož i komplikovanými volebními a rozhodovacími procedurami státních orgánů.

Nejvýznamnějšími úspěchy BaH v této oblasti bylo její přijetí za členský stát OSN 22.5.1992, což znamenalo mezinárodní uznání její existence a samostatnosti de facto, a doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy k přijetí za plnoprávného člena RE v lednu 2002, na jehož základě byla BaH oficiálně a slavnostně přijata za 44. člena RE v dubnu 2002.    Z hospodářských organizací je střednědobým cílem BaH členství ve WTO, která však požaduje pro vstup nových členů splnění poměrně přísných kritérií.

Pokud jde o regionální uskupení, BaH je členem Středoevropské iniciativy (v r. 1997 tomuto mezinárodnímu regionálnímu fóru předsedala), Procesu spolupráce v jihovýchodní Evropě (SEECP, v období květen 2003 - květen 2004 BaH tomuto fóru předsedala) a Paktu stability pro jihovýchodní Evropu. S oběma sousedními státy, tedy s Chorvatskem a SČH, má BaH institucionalizovaná jednání na nejvyšší úrovni, tzv. Mezistátní rady pro spolupráci BaH a Chorvatska, resp. SČH, v jejichž rámci se zpravidla dvakrát ročně projednávají všechny otevřené bilaterální otázky (návrat uprchlíků a jejich majetku, demarkace hranic a přeshraniční styk, dopravní infrastruktura, občanství a vízový režim aj.).

V oblasti dlouhodobých perspektiv je členství BaH v Evropské unii, s níž BaH podepsala v r. 1998 “Memorandum o zvláštních vztazích”. V létě 2003 byly bh úřady za koordinace Ředitelství pro evropskou integraci BaH (orgán na celostátní úrovni, přímo podřízený předsedovi Rady ministrů BaH) zpracovány dotazníky pro feasibility study, tj. detailní studii stavu plnění kodaňských kritérií v jednotlivých oblastech veřejného života v BaH, a v listopadu 2003 Evropská Komise zveřejnila svou hodnotící zprávu k této studii (feasibility report). V ní bylo vytyčeno 16 oblastí, ve kterých musí BaH dosáhnout podstatného pokroku, než bude moci zahájit jednání o Stabilizační a asociační dohodě (SAA) mezi EU a BaH. Než byly požadavky EU uspokojeny ve všech 16 oblastech, uplynuly přes soustředěný a trvalý tlak MS téměř dva roky. Hlavním kamenem úrazu byly požadavky na sjednocení veřejnoprávního rozhlasového a televizního vysílání (zde kladly silný odpor politické strany zastupující bh Chorvaty) a na sjednocení velení všem policejním silám na celostátní úrovni a jejich důsledná depolitizace (tomu se protivili především bosenskosrbští nacionalisté). Teprve po maximálním nasazení tehdejšího HR/SR Paddyho Ashdowna, EU HoMs a několika zvláštních delegací EK byly vyžadované reformy ve zmíněných dvou oblastech v listopadu 2005 prosazeny a schváleny v parlamentech BaH a entit. Koncem téhož měsíce tak mohla EK konečně dát pozitivní stanovisko k zahájení jednání o SAA mezi EU a BaH a v prosinci 2005 a lednu 2006 se konala první dvě kola jednání, věnovaná především preambulárním a technickým otázkám. V průběhu podzimních měsíců roku 2006 pak byla jednání o SAA z technického hlediska dokončena a dohoda sama připravena k podpisu. Evropská komise však od počátku podmiňovala podpis SAA uskutečněním několika zásadních reformních kroků v oblasti policie a vnitra – především sjednocením všech policejních složek pod jedním řídícím centrem na celostátní úrovni, jejich financováním z celostátního rozpočtu a čistě účelovým, nikoli politickým, územním členěním policejních okrsků. Ačkoli o této reformě jsou v podstatě od podzimu 2005 nepřetržitě vedena intenzivní politická jednání za zprostředkovatelské pomoci zástupců MS, bránila tato nesplněná podmínka podpisu SAA mezi EU a BaH ještě ke dni zpracování této zprávy, tj. 15. 5. 2007.

Znamená to mimo jiné, že postup evropské integrace BaH se prakticky zastavil. Vývoj uvnitř EU, zejména v souvislosti s Ústavní smlouvou a s rámcovým rozpočtem na léta 2007-2013, ovšem beztoho naznačuje, že členské státy budou v ambicích na další rozšiřování EU opatrnější a budou důsledněji než dříve vyžadovat stoprocentní splnění všech požadavků stanovených pro integraci dalších uchazečských a kandidátských států do struktur EU.

Snaha BaH o členství v bezpečnostních euroatlantických strukturách došla úspěšně k prvnímu postupnému cíli  rozhodnutím rižského summitu NATO a EAPC ze dne 29.11.2006, které znamenalo přijetí BaH, Srbska a Černé Hory do programu Partnerství pro mír - PfP. Podmínkou pro dosažení plného členství v NATO zůstává i nadále - kromě splnění čistě vojensko-technických kritérií - plná spolupráce bh orgánů na všech úrovních s ICTY, především pak dopadení hlavních obviněných z válečných zločinů, jmenovitě Karadžiće a Mladiće.

Reformy ve vojenské oblasti - zahrnující úplné sjednocení veškeré vojenské administrativy na celostátní úrovni, zrušení entitních MO a GŠ, plnou profesionalizaci armády a zavedení systému aktivních záloh - je možno považovat za úspěšně naplněné, i když jejich úplná realizace včetně řešení sociálních dopadů bude probíhat postupně až do konce roku 2008.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách

Základní a nejdůležitější smlouvou pro samotnou existenci BaH je Daytonská dohoda ze 14. prosince 1995 spolu s civilními a vojenskými dodatky.

Vstupem do OSN se BaH zapojila i do činnosti odborných organizací OSN, jako jsou FAO, WHO apod.

Po svém přijetí za člena Rady Evropy se BaH stala smluvní stranou těchto významných smluv sjednaných v rámci RE:

- Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod a Protokoly č. 1 - 8 a 11 – 13 k této Úmluvě

- Evropská charta místní samosprávy

- Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin

- Evropská úmluva o zabránění mučení  a nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu

- Trestněprávní úmluva o korupci a Občanskoprávní úmluva o korupci.

         V r. 1998 přistoupila BaH k mezinárodní Konvenci o zákazu protipěchotních min.

         Z ekonomických uskupení je BaH zakládajícím členem obnovené (19.12.2006) Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA), dlouhodobým cílem je vstup do WTO.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

Celý  smluvní  systém  mezi  ČR a BaH  se  opírá  o staré  smlouvy  mezi  ČSSR      (resp. ČSFR) a SFRJ, do nichž obě země sukcedovaly. Všechny tyto smlouvy však nutně potřebují revizi, neboť v mnoha případech již nevyhovují dnešním podmínkám. Některé bilaterální smlouvy byly vypovězeny či ukončeny dohodou v souvislosti se vstupem ČR do EU k 1.5.2004 z důvodu neslučitelnosti s právem EU (viz kap. 7.1.). V prvních měsících roku 2007 pak proběhla dvě kola expertních jednání mezi ČR a BaH o sukcesi do smluv, jejichž výsledkem bylo parafování seznamů smluv z let 1936-1992 zůstávajících v platnosti a smluv, jejichž platnost bude ukončena vstupem samotné bilaterální dohody o sukcesi do smluv v platnost. To lze očekávat v průběhu roku 2007. K bilaterálním smlouvám sjednaným od roku 1993, problematice sukcese do smluv a k sjednávaným a připravovaným bilaterálním smlouvám mezi ČR a BaH viz kap. 7.1.