Bosna a Hercegovina

• 1.1. Oficiální název státu
• 1.2. Rozloha
• 1.3. Počet obyvatel, hustota na km?, podíl ekonomicky činného obyvatelstva
• 1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení
• 1.5. Národnostní složení
• 1.6. Náboženské složení
• 1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
• 1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města
• 1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
• 1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
• 1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
• 1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU
• 1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi
• 1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města
• 1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
• 1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)
• 1.18. Internetové informační zdroje
• 1.19. Adresy významných institucí

1.1. Oficiální název státu

• Bosna a Hercegovina (BaH)
• srbsky/chorvatsky/bosensky Bosna i Hercegovina (BiH).

1.2. Rozloha

• 51 197 km²

z toho:

• Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH) 25 989 km²
• Republika srbská (RS) 25 208 km²
• Oblast Brčko se zvláštním statutem, jejíž území náleží dle rozhodnutí arbitráže z března 1999 oběma entitám, má rozlohu 493 km²

1.3. Počet obyvatel, hustota na km?, podíl ekonomicky činného obyvatelstva

3 832 000 (údaj UNDP ke konci roku 2003, novější údaje nejsou k dispozici).

         Z toho:

         Federace Bosny a Hercegoviny              2 422 000 obyv.

         Republika srbská                                      1 410 000 obyv.

         Distrikt Brčko                                                    80 000 obyv.

Hustota

FBaH                                                             93,19   obyv./km²

RS                                                                   55,93   obyv./km²

Brčko                                                             162,3   obyv./km²

BaH                                                                 74,84   obyv./km²                     

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva:  odhaduje se na 40,3% (zhruba půldruhého milionu osob).

Všeobecně je nutno předeslat, že zejména statistické údaje týkající se obyvatelstva jsou jen omezeně spolehlivé odhady, zatížené nejednotnou metodikou statistických úřadů jednotlivých entit (ve FBaH i kantonů). Zákon o statistice na celostátní úrovni byl sice přijat již v roce 2002, ale dosud nebyl naplněn a jím zřízená Statistická služba BaH stále nefunguje. Mezinárodní instituce se proto opírají  o  vlastní  odhady.  Údaje  o  celkovém  počtu  obyvatel  BaH  tak kolísají  mezi  3 600 000 a 4 250 000.  Implementace zákona o statistice na celostátní úrovni by umožnila provedení sčítání lidu (poslední se v BaH konalo ještě za existence jugoslávské federace roku 1991), ke kterému však mají některé síly v BaH politicky motivované výhrady. Přesto se počítá s brzkým zahájením příprav podle pokynů OSN a s praktickým provedením sčítání lidu pravděpodobně nejpozději v roce 2010.

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

• 0,98 %  (údaj UNDP za rok 2002)
• roční míra natality na 1 000 obyvatel činí 12,76
• úmrtnost na 1 000 obyvatel činí 2,97
• BaH má v balkánském regionu nejvyšší průměrný dosažený věk - ženy 74,93 let, muži 69,30; to je však stále hluboko pod průměrem vyspělých zemí (průměr EU je 81,40, resp. 75,30).

Proces návratu válečných (1992-1995) uprchlíků dosáhl vrcholu v letech 2002-2003, avšak od té doby počet vracejících se uprchlíků každoročně prudce klesá a zbývající uprchlíci (až 1,1 milionu osob dle UNHCR) již zapustili kořeny v nových domovských státech (především SČH, Chorvatsku, SRN, Švédsku, Dánsku, USA) a o návratu do BaH neuvažují. Zemi nadále opouští nejmladší a nejvzdělanější lidé, kvůli čemuž populace jako celek stárne.

1.5. Národnostní složení

* do kategorie „ostatní" jsou zahrnuti jak obyvatelé, kteří se hlásí k jiným než třem hlavním národnostem, tak ti, kteří se odmítli národnostně zařadit

1.6. Náboženské složení

• cca 45 % muslimů
• cca 31 % pravoslavných (ortodoxních)
• cca 14 % římských katolíků

Přesné údaje nejsou k dispozici; ze stykové činnosti je známo, že zatímco počet muslimů se díky vyšší natalitě zvyšuje, počet obyvatel vyznávajících jiná náboženství (pravoslaví, katolicismus) se snižuje z důvodu nižší porodnosti a zčásti též díky snazším možnostem pro vystěhování.

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

• Bosenština, srbština a chorvatština jsou dnes na území BaH uznávány jako samostatné a rovnoprávné oficiální jazyky.

Rozdíly v mluvené formě jsou nepatrné, psaná forma používá ve Federaci BaH latinku, v RS převážně cyrilici. V určitých kruzích zejména chorvatské a bosňácké inteligence jsou však patrné silné tendence ke kodifikaci nových nebo regionálních výrazů, které by zdůraznily specifičnost jednotlivých komunit; tento trend pozvolna sílí a odráží se čím dál víc též v jazyce úředních dokumentů a ve školních učebnicích.

Užívání latinky Srby je v Bosně a Hercegovině ještě daleko běžnější než v Srbsku. Nejrozšířenějším cizím jazykem, vyučovaným (v různé kvalitě) na většině základních škol v BaH, je angličtina. Vyučuje se též ruština, němčina, francouzština, arabština a turečtina.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Bosna a Hercegovina se člení na dvě tzv. entity: Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou. Federace BaH se dále dělí na 10 kantonů s širokou mírou samosprávy; nejmenším správním celkem jsou "općiny" (srbsky opštiny) - municipality (odpovídají našim obcím s přenesenou působností, či malým okresům). Republika srbská se nedělí na kantony a základními správními jednotkami jsou opštiny.

Na základě rozhodnutí arbitrážního tribunálu z března 1999 je oblastí se zvláštním statutem předválečné území opštiny Brčko (jejíž území bylo do té doby daytonskou dělící linií rozděleno v přibližně paritním poměru mezi obě entity, zatímco nyní náleží celá oblast - zkráceně nazývaná Distrikt Brčko - na základě zmíněného rozhodnutí oběma entitám). Má vlastní multietnickou vládu, starostu, nezávislý soud mimo hierarchii soudnictví BaH a oblastní shromáždění s pravomocí měnit zákony obou entit. Nad těmito orgány má dohlížecí pravomoc Supervizor pro oblast Brčko, jmenovaný mezinárodním společenstvím. Oblast je demilitarizována a jejích cca 80 000 obyvatel volí, kromě poslanců zmíněného oblastního shromáždění, rovněž v entitních, případně kantonálních volbách, a to podle svého občanství jedné z entit, neboť neexistuje občanství oblasti. Rovněž další práva a povinnosti jejích obyvatel se odvíjí od občanství jedné z entit.

• Hlavní město BaH a FBaH: Sarajevo 441 000 obyvatel
• Hlavní město RS: Banja Luka 225 000 obyvatel

Další větší města:

• Zenica 147 000 obyvatel
• Tuzla 132 000 obyvatel
• Mostar 131 000 obyvatel
• Prijedor (RS) 115 000 obyvatel (poslední dostupné údaje jsou z roku 2001)

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

• Konvertibilní marka (BAM, zkracovaná též KM) = 100 feningů (feniků).

Jako účetní měna byla BAM zavedena 11. 8. 1997, ve fyzickém oběhu je od června 1998. Kurs BAM byl až do 31. 12. 2001 pevně vázán na DEM v poměru 1:1, od 1. 1. 2002 je vázán k euru v pevném poměru 1 EUR = 1,95583 BAM. Z cizích měn se nejpoužívanější devizou stalo euro.

Ke dni 15. 5. 2007 platil v BaH následující kurs:

• 1 EUR = 1,955830 BAM
• 1 USD = 1,443524 BAM
• 1 CZK = 0,069541BAM.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

• 1. a 2. leden Nový rok
• 1. březen Den nezávislosti - státní svátek respektovaný jen ve FBaH
• 1. a 2. květen Svátek práce
• 25. listopad Den státnosti, státní svátek respektovaný jen ve FBaH, nikoli v RS, kde je Dnem státnosti RS 9. leden.

Během státních svátků bosensko-hercegovinské(bh) instituce (včetně prodejen) zpravidla nefungují.
Kromě těchto státních svátků existují v multietnické BaH ještě náboženské svátky, které jsou dodržovány v oblastech osídlených příslušným etnikem:
katolické Vánoce (Chorvati), pravoslavné Vánoce (Srbové),katolické Velikonoce (Chorvati),pravoslavné Velikonoce (Srbové),Bajram (muslimové - Bosňáci).

Dlouho se hovoří o schválení zákona o státních svátcích pro celé území BaH, protože se stává, že jeden úřad má svátek a další ne, podle toho, ke které entitě, respektive náboženství patří. Je třeba počítat s omezením fungování státních orgánů s multietnickým personálem o všech těchto svátcích.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Terciární sféra (obchod a služby) je v BaH podstatným zdrojem státních příjmů, vyvíjí v ní činnost převažující část podnikatelských subjektů. V BaH dosud neexistuje obchodní zákoník ani obchodní právo jako ucelené právní odvětví s ustálenou judikaturou, v praxi se uzavírají různě modifikované kontrakty dle občanského zákoníku pocházejícího ještě z období SFRJ. Ve vztazích se zahraničními partnery je možné uzavírat smlouvy podle cizího, tj. i českého právního řádu. Takto sestavené smlouvy jsou na území BaH uznávané a závazky z těchto smluv soudně vymahatelné. Přesto je nutné k obchodům přistupovat obezřetně a důsledně zvažovat veškerá rizika.

Ze strany bosenských partnerů je kladen důraz na vysokou profesionální úroveň jednání. Příprava k obchodnímu jednání by měla zahrnovat důkladné seznámení se s teritoriem a všemi jeho specifiky včetně historických. Jednou z možností je též najít si místních specifik znalého bh obchodního zástupce. Při jeho výběru je nutno přihlédnout též k jeho etnické příslušnosti podle toho, ve které části BaH chce česká společnost působit.

Prezentaci své společnosti může český investor připravit ve spolupráci s entitními hospodářskými komorami v BaH, ale zde není vždy zárukou, že se sejdou přesně ti partneři, které by prezentující společnost potřebovala. Vhodnější je požádat hospodářskou komoru v BaH o adresy několika odpovídajících partnerů, které zástupci české strany osobně navštíví a provedou na místě i prezentaci. Bosenský partner pak zpravidla ochotně přebírá úlohu hostitele a je vstřícný.

Na začátku obchodního jednání je vhodné zdůraznit zájem o dlouhodobý obchodní vztah. Důležité je získat si obchodního partnera po lidské stránce, např. poukazem na společné zájmy, dějiny, blízkost mentality a jazyka aj. Pokud se tato část jednání dobře zvládne, jde technická i obchodní část jednání docela snadno. V současné době jsou v BaH české společnosti přijímány pozitivně, obvykle navazují na dřívější dobré obchodní vztahy z období existence SFRJ. Čeští partneři mají v BaH renomé vysoké odbornosti a profesionality.

Témata na úvod mohou být různá - především všeobecně konverzační. Obsah není příliš důležitý, mohou se objevit také osobní dotazy ze strany bosenského partnera, například na průběh cesty, na délku pobytu v BaH. Zpravidla následuje výměna názorů na povahu a důsledky společenských a politických změn v ČR a BaH po roce 1989. V rozhovoru je pak vhodné vzpomenout kontakty s bývalou Jugoslávií před válkou v letech 1992–1995, případně hluboké kořeny česko-bosenskohercegovských vztahů, které prakticky ve všech oblastech sahají až do 19. století. Při úvodním jednání se však nedoporučuje zavádět řeč na téma samotné války, náboženství či vzájemných vztahů etnických skupin a politických stran v BaH.

Obchodní jednání se doporučuje prezentovat bh straně tak, aby měla pocit „vítězství".

Jako místo jednání je vhodné zvolit sídlo bh partnera, což umožňuje vytvořit si dostatečnou představu o možnostech partnera a seznámit se na místě s technickým zázemím jeho společnosti. Neformální část jednání lze následně přenést do příjemného prostředí některé z typických místních restaurací, vždy však až po dohodě s partnerem. Pozvání do restaurace není podmínkou, bývá spíše krokem k potvrzení dosaženého výsledku jednání.

Ve státě se používají tři oficiální jazyky - bosenština, srbština a chorvatština. Z našeho pohledu se jedná o tři nepříliš odlišná nářečí stejného jazyka, známého před válkou jako srbochorvatština. Vládní dokumenty vycházejí ve všech třech jazykových verzích. Použití jednotlivých oficiálních jazyků je značně zpolitizováno, v hovoru se doporučuje mluvit o „místním" jazyce. Při tlumočení lze uplatnit jakoukoli variantu. Při sepisování obchodních smluv se doporučuje použít třetí jazyk (obvykle angličtinu) a překlady do jazyků obou partnerů nechat autorizovat. Je nutné požadovat, aby autorizovaný překlad byl opatřen razítkem soudního překladatele pro daný jazyk. Obchodní jednání lze zpravidla vést i přímo v angličtině, někdy i v němčině. Není výjimkou setkat se s návrhem jednat také v italštině, ruštině a občas i v jiných světových jazycích.

Používání titulů při jednání není podmínkou, na vizitkách a v korespondenci je však obvyklé. Bosenští obchodní partneři dokážou ocenit stupeň dosaženého vzdělání na straně partnera a jeho kvalifikační předpoklady.

Jednání není obvyklé zahajovat časně ráno, využívá se běžně doba od 9 do 17 hodin. Délka jednání je minimálně hodinová a je nutno počítat s prodlevami. V takovém případě je vhodné mít mobilní telefonní kontakt na obchodního partnera a na odchylkách v časovém harmonogramu jednání se dohodnout. Během jednání je běžné malé občerstvení. Vžitou tradicí bosenských partnerů je nabídnout kávu. V zemi existuje „kult" kávy a tento nápoj je připravován a podáván s velkou péčí. Pokud je zájem o neformální setkání s obchodním partnerem, obvykle se to vyjadřuje pozváním na kávu, i když pak na druhu konzumovaného nápoje vůbec nezáleží.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Stav celé oblasti zdravotnictví v BaH je dosti špatný, zejména pokud jde o vybavení zdravotnických zařízení. Ta jsou schopna poskytnout nejnutnější pomoc nebo základní ošetření v akutních případech, avšak nelze v nich počítat s evropským standardem. Poskytnutí bezplatné první pomoci a nejnutnějšího ošetření pro české občany na území BaH upravuje zdravotnická smlouva mezi ČSSR a SFRJ z roku 1964, do níž oba státy sukcedovaly. Veškerou ostatní péči je třeba platit v hotovosti.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

S účinností od 27.5.2005 rozhodly příslušné orgány BaH o trvalém jednostranném zrušení vízové povinnosti pro občany ČR pro pobyt i pro tranzit přes území BaH, maximálně do 90 dnů bez přerušení. K výkonu výdělečné činnosti na území BaH nebo k pobytu nad 90 dnů je nutné požádat o vízum na Velvyslanectví BaH v Praze a přiložit:

• u cesty soukromé: pozvání k návštěvě ověřené na místním úřadu (opštině) v místě bydliště zvoucího občana BaH, zpáteční jízdenku autobusové dopravy nebo zpáteční letenku nebo technický průkaz vozidla použitého k cestě a jeho pojištění (zelená karta pro motorová vozidla vydaná v ČR s vytištěným kódem BIH)
• u cesty obchodní nebo služební: pozvání od firmy nebo organizace, ověřené Hospodářskou komorou (Privredna komora) v BaH nebo některou z regionálních hospodářských komor
• jednu fotografii.

Cena vícenásobného (multi) víza s platností nad 90 dnů činí 72 EUR.

Velvyslanectví BaH v ČR se nalézá na adrese Opletalova 27, Praha 1, telefonní spojení 00420 22 44 22 510, faxové spojení 00420 22 44 22 511.

Cizinci mají povinnost přihlásit se na cizinecké policii BaH nejpozději do 24 hodin po vstupu do země (toto ustanovení však v posledních letech nebývá v praxi vymáháno). V případě ubytování v hotelu má tuto povinnost správa hotelu, v případě ubytování v soukromí ubytovatel. Na hraničních přechodech se nepožaduje prokazování finančního zajištění ani povinná směna valut. Je však třeba vědět, že každý cizinec se musí na výzvu oprávněné osoby (uniformovaný příslušník policie) prokázat finančním vybavením ve výši 50 USD nebo jejich ekvivalentem v EUR na každý den pobytu.

Celní předpisy pro běžné turistické cesty jsou podobné českým (limity na alkohol, cigarety atd.). Množstevní omezení pro dovoz zboží z ČR nejsou známa. Dovoz a vývoz valut a místní měny není omezen.

V současné době mohou návštěvníci v bankách a v některých vybraných prodejnách použít platební karty (Master Card, Visa, American Express). Přestože se rozšiřuje možnost bezhotovostního platebního styku, je tento stále omezen na Sarajevo a další velká města. Proto by si návštěvníci měli s sebou vzít dostatečné množství financí v hotovosti, a to nejlépe v EUR, kterými je možno v mnoha obchodech včetně supermarketů platit i přímo.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi

Na území BaH nehrozí v současné době turistům akutní ohrožení, úroveň kriminality je poměrně nízká, i když má podle statistik stoupající tendenci a ojedinělý výskyt násilí nelze vyloučit. Projevy násilí se týkají převážně vracejících se uprchlíků, příslušníků národnostních nebo náboženských menšin nebo těch, kteří byli zatčeni pro podezření z válečných zločinů.

Dalšími riziky, které s sebou nese cestování přes území BaH, pro něž není tato země příliš vhodná k cestování, jsou:

• zaminované prostory: nelze s určitostí říci, jak rozsáhlá jsou v současné době minová pole v BaH. Odminována jsou města a obývané části BaH, avšak horská turistika nese značné riziko, neboť ne všechny zaminované oblasti jsou identifikovány a řádně označeny. Návštěvníci by se při cestování měli držet cest se zpevněným povrchem a do terénu se vydávat jen s místním průvodcem;
• nevyhovující propustnost a stav komunikací: špatný stav silnic a nekvalitní označení tras značně zpomaluje silniční provoz. V BaH s výjimkou dvou krátkých úseků nejsou dálnice. Silnice často nemají ani středový pruh, ani zpevněnou krajnici. V zimě nebývá odezva silničářů na sněhové kalamity dostatečně pohotová, uzavírány bývají i hlavní spojnice a to někdy i na celé dny. Často se projíždí hornatými terény, kde i přes natažené bezpečnostní sítě hrozí kdykoli pád kamenů na vozovku. Návštěvníci jedoucí přes území BaH směrem k Jadranskému moři musejí počítat s četnými neosvětlenými tunely a s dlouhými a pomalu jedoucími kolonami aut, které se tvoří na hlavních trasách vedoucích k moři (zejména v letní sezóně), často také s dlouhou čekací dobou na hraničních přechodech s Chorvatskem (především na hlavní silnici Mostar - Ploče). Tranzit Chorvatskem přes bh koridor k moři (Neum) bývá naproti tomu bezproblémový, hraniční kontrola je zde prováděna jen výjimečně a formálně.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města

Adresa:

Velvyslanectví České republiky
Franjevačka 19
71000 Sarajevo
(Konzulární oddělení tamtéž)

Pracovní doba ZÚ:

pondělí - pátek: 8.00 - 16.30 hod
Úřední hodiny konzulárního oddělení pro veřejnost: pondělí - pátek: 10.00 - 12.00 hod.

Telefonní spojení:

Sekretariát: 00387 33/447 525, 446 966, 232 748
Konzulární oddělení: 00387 33/238 746
Diplomatická a konzulární pohotovost: 00387 61/130 896
Faxové spojení (sekretariát + konzulární odd.): 00387 33/447 526
Faxové spojení (obchodně ekonomický úsek): 00387 33/238 302
e-mail: sarajevo@embassy.mzv.cz, czechemb@bih.net.ba
e-mail (obchodně ekonomický úsek): Commerce_Sarajevo@mzv.cz

Působnost ZÚ (diplomatická a konzulární): Bosna a Hercegovina

Vedoucí ZÚ:PhDr. Jiří Kuděla, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec

Spojení z letiště Sarajevo:

Přímo na/z letiště nevede žádná linka městské hromadné dopravy, je třeba použít některou z taxislužeb - standardní taxa za jednu cestu z letiště do centra či zpět se pohybuje mezi 12 - 15 BAM (v kurzu 1 EUR = 1,95 BAM). Na letišti je umístěna státní směnárna.

Spojení z centra na ZÚ:

Budova velvyslanectví se nachází ve čtvrti Bistrik na levém břehu říčky Miljacky v bezprostřední blízkosti historického centra (5-10 minut pěšky). Všechny bh státní instituce mají sídlo v 3 - 4 km dlouhém a 1 km širokém pruhu, jehož osou vede tramvajová trať. Cca 250 metrů od budovy ZÚ se nachází tramvajové zastávky Latinska Čuprija a Viječnica, kde staví linky č. 1, 3, 5 a 7. Mimoto v Sarajevu funguje síť autobusových a trolejbusových linek, obsluhujících i příměstské obce.

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

V BaH není žádné další zastoupení českých institucí.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

• Společné předčíslí: +387
• Policie: 122
• Hasiči: 123
• Záchranná služba: 124
• Taxislužba: 1515
• Odtahová služba: 1282 (FBaH), 1285 (RS), 1288 (Chorvaty osídlené oblasti BaH)
• Informace o telefonních číslech: 1182 (FBaH), 1185 (RS) 1188 (Chorvaty osídlené oblasti BaH)
• Mezinárodní telefonní ústředna: 1200, 1201

1.18. Internetové informační zdroje

Webové stránky celostátních institucí Bosny a Hercegoviny

• Předsednictví BaH
• Rada ministrů (= „Vláda")
• Ministerstvo zahraničních věcí
• Ředitelství pro evropskou integraci
• Agentura pro jištění zahraničních investic
• Agentura pro podporu zahraničních investic BaH
• Agentura pro státní službu
• Regulatorní agentura pro telekomunikace BaH
• Agentura pro zajištění depozit BaH
• Úřad pro standardizaci, metrologii a duševní vlastnictví BaH
• Ředitelství pro civilní letectví BaH
• Komise pro majetkové nároky přesídlených osob a válečných uprchlíků
• Audit institucí BaH
• Ústavní soud BaH
• Centrální banka BaH
• Volební komise BaH
• Ombudsman pro lidská práva BaH
• Komora pro lidská práva BaH
• Úřad vysokého představitele (OHR)

Webové stránky institucí v entitní Federaci Bosny a Hercegoviny v Bosně a Hercegovině

• Parlament FBaH
• Vláda FBaH
• Ministerstvo vnitra FBaH
• Ministerstvo financí FBaH
• Ministerstvo dopravy a komunikací FBaH
• Centrum pro rovnost pohlaví FBaH
• Statictický úřad FBaH
• Meteorologický ústav FBaH
• Ústav pro programový rozvoj FBaH
• Komise pro pohřešované osoby FBaH
• Agentura pro privatizaci FBaH
• Agentura pro bankovnictví FBaH
• Komise pro cenné papíry FBaH
• Registr cenných papírů FBaH
• Kancelář pro audit entitního rozpočtu FBaH
• Kancelář pro dohled nad pojišťovnami
• Úřad pro účetnictví a audit FBaH
• Obchodní komora FBaH
• Ústavní soud FBaH
• Ombudsman pro FBaH

Webové stránky institucí v entitní Republice srbské v Bosně a Hercegovině

• Prezident RS
• Vláda RS (portál pro všechna ministerstva RS)
• Ministerstvo vnitra RS
• Ústavní soud RS
• Finanční úřad RS
• Centrum pro rovnost pohlaví RS
• Ředitelství pro privatizaci RS
• Průmyslová komora RS
• Prokuratura RS
• Celní správa RS
• Statistický úřad RS
• Univerzita Banja Luka
• Univerzita Srpsko Sarajevo

1.19. Adresy významných institucí

Celostátní orgány Bosny a Hercegoviny

Council of Ministers
Trg BiH 1
71 000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 033 211 581
Fax: (00 387) 033 205 347
www.vijeceministara.gov.ba

Ministry of Foreign Trade and Economic Relations
Musala 9
71000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 033 663 863
Fax: (00 387) 033 220 246

Ministry of Foreign Affairs
Musala 2
71 000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 033 281 100
281 101
Fax: (00 387) 033 472 188
www.mvp.gov.ba

Ministry of Transport and Communications
Tel./Fax: (00 387) 033 284 750, 668 493
www.mkt.gov.ba

Ministry for Human Rights and Refugees
Musala 9
71 000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 033 206 273
T./F.: (00 387) 033 206 140
www.mhrr.gov.ba

Ministry of Finances and Treasury
Trg BiH 1
71 000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 033 205 345
Fax: (00 387) 033 471 822
www.trezorbih.gov.ba

Ministry for Security
Trg BiH 1
71 000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 033 213 623 Fax: (00 387) 033 213 628

Ministry of Civil Affairs
Trg BiH 1
71 000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 033 221 073
Fax: (00387) 033 221 074
www.mcp.gov.ba

Ministry of Justice
Trg BiH 1
71 000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 033 223 501
Fax: (00387) 033 223 504

Centralna banka Bosne i Hercegovine

Maršala Tita 25
71000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 033 278 100
Fax: (00 387) 033 278 299
www.cbbh.gov.ba

Orgány Federace Bosny a Hercegoviny

Federal Ministry of Interior
Mehmeda Spahe 7
71000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 33 667 246
Fax: (00 387) 33 472 976
www.fmup.ba

Federal Ministry of Justice
Valtera Perića 15
71000 Sarajevo
Tel./Fax: (00 387) 33 213 151

Federal Ministry of Finance
Mehmeda Spahe 5
71000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 33 203 147
Fax: (00 387) 33 203 152
www.fmf.gov.ba
E-mail: fmf.kab@bih.net.ba

Federal Ministry of Energy, Mining and Industry
Adema Buće 34
88000 Mostar
Sarajevo Office
Alipašina 41
71000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 36 580 020
Fax: (00 387) 36 580 015
E-mail: fmeri-mo@bih.net.ba
E-mail: fmeri-sa@bih.net.ba
Tel.: (00 387) 33 663 779
Fax: (00 387) 33 220 619
E-mail: fmeri-sa@bih.net.ba
E-mail: fmeri-mo@bih.net.ba

Federal Ministry of Transport and Communications
Ivana Krndelja bb
88000 Mostar
Sarajevo Office
Alipašina 41
71000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 36 550 025
Fax: (00 387ú 36 550 024
www.fmpik.gov.ba
Tel.: (00 387) 033 668 907
Fax: (00 387) 033 667 866

Federal Ministry of Labor and Social Policy
Vilsonovo šetaliště 10
71000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 033 661 782
Fax.: (00 387) 033 661 783
E-mail: fmsa@fbihvlada.gov.ba

Federal Ministry of Displaced Persons and Refugees
Alipašina 41
71000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 033 663 977
Fax.: (00 387) 033 204 552
E-mail: fmsa@fbihvlada.gov.ba

Federal Ministry for Issues of the Veterans and Disabled Veterans of the Defensive-Liberation War
Alipašina 41
71000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 033 212 932
212 933
Fax: (00 387) 033 209 333
www.fmbi.gov.ba

Federal Ministry of Health
Maršala Tita 9
71000 Sarajevo
Tel./Fax: (00 387) 033 664 245, 664 246

Federal Ministry of Education and Science
Adema Buče 34
88000 Mostar
Sarajevo Office
Obala Maka Dizrada 2
71000 Sarajevo
Tel./Fax: (00 387) 036 580 012, 580 014
Tel.: (00 387) 033 254 100
Fax: (00 387) 033 664 381
E-mail: fmonks@bih.net.ba
www.fmon.gov.ba

Federal Ministry of Culture and Sports
Obala Maka Dizdara 2
71000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 033 663 693, 663 691
Fax: (00 387) 033 664 381

Federal Ministry of Trade
Ante Starčevića bb
88000 Mostar
Sarajevo Office
Alipašina 41
71000 Sarajevo
Tel.: (00387) 036 310 148
Fax: (00 387) 036 318 684
Tel./Fax: (00 387) 033 663 714

Federal Ministry of Physical Planning and Environment
Maršala Tita 9a
71000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 033 473 124
663 548
Fax: (00 387) 033 473 124
E-mail: fmpuio@fbihvlada.gov.ba

Federal Ministry of Agriculture, Water-Management and Forestry
Maršala Tita 15
71000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 033 443 338
Fax: (00 387) 033 663 659
E-mail: info@fmpvs.gov.ba
www.fmpvs.gov.ba

Federal Ministry of Development, Entrepreneurship and Crafts
Hotel „Ero"
Mostar
Sarajevo Office
Alipašina 41
71000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 036 320 896
Fax: (00 387) 036 320 897
E-mail: fmrpo@tel.net.ba
Tel.: (00 387) 033 204 007
Fax: (00 387) 033 218 538

Ministerstva Republiky Srbské (v Bosně a Hercegovině)

Ministry of Finance
Vuka Karadžića 4
51000 Banja Luka
Tel.: (00 387) 051 331 350
Fax: (00 387) 051 331 351
E-mail: mf@mf.vladars.net

Ministry of Interior
Jug Bogdana 108
78000 Banja Luka
Tel.: (00 387) 051 331 100
Fax.: (00 387) 051 331 214
E-mail: mup@mup.vladars.net
Internet: www.mup.vladars.net

Ministry of Defence
Bana Lazarevića 15 51000 Banja Luka
el.: (00 387) 051 318 629
Fax: (00 387) 051 300 243
E-mail: mo@mo.vladars.net

Ministry of Justice
Vuka Karadžića 4
51000 Banja Luka
Tel.: (00 387) 051 331 582
Fax: (00 387) 051 331 594
E-mail: mpr@mpr.vladars.net

Ministry of Administration and Local Government
Vuka Karadžića 4
51000 Banja Luka
Tel.: (00 387) 051 331 680
Fax: (00 387) 051 331 681
E-mail: muls@muls.vladars.net

Ministry of Economy, Energy and Development
Vuka Karadžića 4
51000 Banja Luka
Tel.: (00 387) 051 331 720
Fax: (00 387) 051 331 721
E-mail: mer@mer.vladars.net

Ministry of Economic Affairs and Coordination
Vuka Karadžića 4
51000 Banja Luka
Tel.: (00 387) 051 331 430
Fax: (00 387) 051 331 436
E-mail: meoi@meoi.vladars.net

Ministry for Labour and Veterans
Vuka Karadžića 4
51000 Banja Luka
Tel.: (00 387) 051 331 651
Fax: (00 387) 051 331 652
E-mail: mpb@mpb.vladars.net

Ministry of Trade and Tourism
Vuka Karadžića 4
51000 Banja Luka
Tel.: (00 387) 051 331 523
Fax: (00 387) 051 331 499
E-mail: mtt@mtt.vladars.net

Ministry of Transport and Communications
Vuka Karadžića 4
51000 Banja Luka
Tel.: (00 387) 051 331 611
Fax: (00 387) 051 331 612
E-mail: msv@msv.vladars.net

Ministry of Agriculture, Forestry and Water Management
Miloša Obilića 51
76300 Bijeljina
Tel.: (00 387) 051 331 634
Fax: (00 387) 051 331 631
E-mail: mps@mps.vladars.net

Ministry of Urbanism, Civil Engeneering and Ecology
Trg srpskih junaka 4 51000
Banja Luka
Tel.: (00 387) 051 215 511
Fax: (00 387) 051 215 548
E-mail: mgr@mgr.vladars.net

Ministry of Education and Culture
Vuka Karadžića 4 51000
Banja Luka
Tel.: (00 387) 051 331 422
Fax: (00 387) 051 331 423
E-mail: mp@mp.vladars.net

Ministry for Refugees and Displaced Persons
Vuka Karadžića 4, 51000
Banja Luka
Tel.: (00 387) 051 331 470
Fax: (00 387) 051 331 471
E-mail: mirl@mirl.vladars.net

Ministry of Health and Social Walfare
Zdrave Korde 8
51000 Banja Luka
Tel.: (00 387) 051 216 599
Fax: (00 387) 051 216 601
E-mail: mzsz@mzsz.vladars.net

Ministry of Science and Technology
Vuka Karadžića 4, 51000 Banja Luka
Tel.: (00 387) 051 331 542
Fax: (00 387) 051 331 548
E-mail: mnk@mnk.vladars.net

Hospodářské komory BaH

Foreing Trade Chamber of Bosnia and Herzegovina /Vanjskotrgovinska/Spoljnotrgovinska komora Bosne i Hercegovine
Branislava Djurdjeva br.10
71000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 033 663 631
Fax: (00 387) 033 214 292
www.komorabih.com

Chamber of Economy of the Federation B&H /Privredna/Gospodarska komora Federacije Bosne i Hercegovine
Branislava Djurdjeva br.10
71000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 033 217 782
Fax: (00 387) 033 217 783
www.kfbih.com

Chamber of Economy of Republic of Srpska/Privredna komora Republike Srpske
Privredna komora Republike Srpske
Djure Daničića broj 1.
78000 Banja Luka
Tel.: (00 387) 051 215 744,215833
Fax: (00 387) 033 215 565
www.pkrs.inecco.net

Privatizační agentury v BaH

Agency for Privatisation in Federation of Bosnia and Herzegovina
Alipašina 41
71000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 033 212 885 Fax: (00 387) 033 212 883
www.apf.com.ba

Directorate for Privatisation of Republic of Srpska
Mladena Stojanovića 51000 Banja Luka
Tel.: (00 387) 051 308 311
Fax: (00 387) 051 311 245
www.rsprivatizacija.com

Bankovní agentury

Banking Agency of the Federation of Bosnia and Herzegovina
Koševo 3
71000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 033 721 400
Fax: (00 387) 033 668 811
www.fba.ba

Banking Agency of Republic of Srpska
Vase Pelagića bb
51000 Banja Luka
E-mail: office@abrs.ba
www.abrs.ba

Jiné důležité adresy

Office of the High Representative (OHR)
Emerika Bluma bb
71000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 033 447 275, Fax: (00 387) 033 447 420
www.ohr.int

Investment Guarantee Agency
Fra Andjela Zvizdovića 1
71000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 033 262 720, Fax: (00 387) 033 262 730
E-mail: iga@igaB&H.com

Foreign Investment Promotion Agency (FIPA)
Branilaca Sarajeva 21/III
71000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 033 278 080, Fax: (00 387) 033 278 081
www.fipa.gov.ba

Multilateral Investment Guarantee Agency (MIGA)
Hamdije Kreševljakovića 19/5
71000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 033 440 293, Fax: (00 387) 033 440 108
E-mail: EHarwit@worldbank.org

Institute for Standards Measuring and Intelectual Property etc. of BIH
Hamdije Čemerlića 2/7
71000 Sarajevo
Tel.: (00 387) 033 652 765, Fax: (00 387) 033 652 757
E-mail: info@basmp.gov.ba
www.basmp.gov.ba