Brunej

• 2.1. Stručná charakteristika politického systému
• 2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
• 2.3. Složení vlády

2.1. Stručná charakteristika politického systému

Historický přehled

V r. 1888 se Brunej stala protektorátem britské vlády. Podržela si svou vnitřní nezávislost, Británie kontrolovala zahraniční politiku země. V r. 1906 přijala Brunej vyšší míru britské kontroly, když výkonná moc přešla na britského rezidenta, který panovníkovi radil ve všech záležitostech, kromě místních zvyků a náboženství. Dle ústavy z r. 1959 byla Brunej samosprávným státem, jejíž zahraniční politika, bezpečnost a obrana zůstávaly v rukou Británie. Plnou nezávislost získala Brunej (Negara Brunei Darussalam) dne 1. 1. 1984.

Současnost

Přestože je Brunej oficiálně konstituční monarchií, legislativní orgán v zemi funguje zcela formálně. Souhlas sultána je nutný k přijetí všech zákonů, formálně vyhlašovaných zákonodárnou radou.

Právní řád Bruneje je založen na britském zvykovém právu s nezávislým soudnictvím. Brunej má rovněž oddělený systém islámských soudů, které se v otázkách rodiny a dalších záležitostech týkajících se muslimů řídí islámským právem šaría. V současné době se zvažuje sloučení obou právních systémů.

Vzhledem ke specifické politické situaci v zemi (strnulost) neočekává ZÚ Jakarta v Bruneji žádný významnější politický vývoj, který by mohl ovlivnit vztahy s ČR.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Dle ústavy z r. 1959 s doplňky z r. 1971 a 1984 je hlavou státu sultán, který má rovněž nejvyšší výkonnou pravomoc, od r. 1962 včetně pravomoci vyhlásit mimořádný stav. Sultán jmenuje svých pět poradních orgánů, kterými jsou rada ministrů, tajná rada, církevní rada, zákonodárná rada a nástupnická rada.

Od 5. 10. 1967 je v pořadí 29. sultánem Bruneje jeho veličenstvo Paduka Seri Baginda Sultan Haji Hassanal Bolkiah Mu`izzaddin Waddaulah Ibni Al?Marhum Sultan Haji Omar Ali Saifuddien Sa`adul  Khair Waddien (zkráceně sultán Hassanal Bolkiah).

Sultán je hlavou státní církve - ortodoxního islámu. Důraz na islámské hodnoty je kladen ve všech sférách života, včetně vlády, prostřednictvím státní filosofie / ideologie Melayu Islam Beraja (MIB - malajská islámská monarchie). Ideologii MIB vyhlásil sultán Bolkiah dne 1. 1. 1984, ve stejný den kdy Brunej získala nezávislost. Je to směs malajského jazyka, kultury a zvyků, zákonů a hodnot islámu a systému monarchie. Ideologie MIB musí být ctěna a praktikována všemi občany státu. Tato ideologie sleduje dva cíle:

• neutralizuje zvnějšku přicházející podněty k islámskému fundamentalismu
• spojením konservativismu islámských hodnot s tradičním pojetím malajské kultury (sjednocující role monarchie) slouží jako potvrzení sultánova práva neomezeně vládnout. MIB prakticky nepřipouští existenci politických stran a možnost voleb.

Sultán spolu se svou rodinou plně kontroluje státní rozpočet a celou státní správu. Veškeré zásadní otázky vyžadují osobní souhlas sultána, klíčové pozice ve vládě zaujímají členové sultánovy rodiny. Od získání samostatnosti se v zemi neuskutečnily volby. (Poslední volby proběhly v r. 1962.) Titul sultána je dědičný. Po dobu posledních více než šest století vládne v Bruneji stejná rodina.

2.3. Složení vlády

Rada ministrů (kabinet), která má v současnosti čtrnáct členů (včetně samotného sultána), pomáhá při výkonu vlády. Sultán kabinetu předsedá jako ministerský předseda. Zastává rovněž funkci ministra obrany (a současně vrchního velitele ozbrojených sil země) a ministra financí. Sultánův syn, korunní princ, zastává funkci staršího ministra. Jeden ze sultánových bratrů, princ Mohamed Bolkiah, má funkci ministra zahraničních věcí. Kabinet je nestranický.

Přestože je Brunej oficiálně konstituční monarchií, legislativní orgán v zemi funguje zcela formálně. Souhlas sultána je nutný k přijetí všech zákonů, formálně vyhlašovaných zákonodárnou radou. Současnou zákonodárnou radu, která má 29 členů, jmenoval sultán v září r. 2005.

Právní řád Bruneje je založen na britském zvykovém právu s nezávislým soudnictvím. Brunej má rovněž oddělený systém islámských soudů, které se v otázkách rodiny a dalších záležitostech týkajících se muslimů řídí islámským právem šaría. V poslední době se zvažuje sloučení obou právních systémů.

Brunejská vláda si zajišťuje pokračující podporu veřejnosti pro současnou formu vlády prostřednictvím poskytování ekonomických výhod jako subvencovaných potravin, pohonných hmot a bydlení, bezplatného vzdělávání, lékařské péče a výhodných půjček pro státní zaměstnance. V r. 1989 sultán prohlásil, že hodlá zavést liberálnější instituce a obnovit volby a zákonodárný sbor, až „bude důkaz skutečného zájmu o politiku ze strany zodpovědné většiny obyvatelstva“. V r. 1994 předložil sultánovi své závěry výbor pro revizi ústavy, nebyly však zveřejněny. V r. 2004 obnovil sultán funkci zákonodárné rady, kterou sám jmenuje a která má minimální pravomoci.

Projevy politické liberalizace jsou velmi nesmělé. Politické strany jsou malé a nevyvíjejí významnější činnost.