Bulharsko

• 2.1. Stručná charakteristika politického systému
• 2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
• 2.3. Složení vlády

2.1. Stručná charakteristika politického systému

• Státní zřízení:                                       republika
• Nejvyšší zákonodárný sbor:             Lidové shromáždění (240 poslanců)
• Nejvyšší výkonný orgán:                    Rada ministrů
• Poslední parlamentní volby:            červen 2005
• Poslední prezidentské volby:           říjen 2006

Vládní koalici, která má v parlamentu ústavní většinu, tvoří:

• Koalice za Bulharsko (KB) - levicová koalice, dominantní postavení v rámci KB má Bulharská socialistická strana (BSS), tj. bývalí komunisté;
• Národní hnutí Simeona II. (NHS II) - pravicově středová orientace;
• Hnutí za práva a svobody (HPS) - etnická strana bulharských Turků, centristická;

Opozici tvoří:

• Koalice „Ataka" - nacionalistické hnutí (ataka = útok);
• Unie demokratických sil - pravicově středová orientace;
• Demokraté za silné Bulharsko - pravicová strana;
• Bulharský zemědělský národní svaz - pravicově středová orientace;

V parlamentních volbách v červnu 2005 se v Bulharsku opět projevil princip kyvadla, i když ne tak výrazně jako ve všech předchozích volbách. Bývalý car Simeon nesplnil a ani nemohl splnit bezezbytku roli spasitele, což v bulharských podmínkách přirozeně znamenalo odliv voličů. Volby vyhráli socialisté (Bulharská socialistická strana), NHS II bylo druhé, slabý výsledek pravice byl odrazem její pokračující krize a roztříštěnosti. Bulharští Turci opět získali stabilní počet hlasů přibližně 10% menšiny. Novým fenoménem je silně nacionalistické hnutí Ataka (Útok), které přilákalo nacionalisty a radikály celého politického spektra. Ataku volil i značný počet Bulharů, kterým vadí vysoký stupeň kriminality a korupce v bulharské společnosti.

Souborové přílohy:

• Bulharsko: Graf současného rozdělění křesel v parlamentu v roce 2006 (105 kB)
  http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=26698

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Hlavou státu je prezident, volený v přímých volbách na období pěti let (nejvíce na dva mandáty). Kompetence prezidenta dle ústavy jsou přibližně stejné jako v ČR. Současným prezidentem je Georgi Parvanov (bývalý předseda BSS), zvolen v říjnu 2006 (druhý mandát).

2.3. Složení vlády

• Sergej Stanišev             -          premiér, KB
• Ivajlo Kalfin                  -          vicepremiér a ministr zahraničních věcí, KB
• Daniel Valčev               -          vicepremiér a ministr školství, NHS II
• Emel Etemová              -          vicepremiérka a ministryně pro přírodní katastrofy, HPS
• Plamen Orešarski         -          ministr financí, společná nominace
• Rumen Ovčarov           -          ministr hospodářství a energetiky, KB
• Petar Mutafčiev            -          ministr dopravy a spojů, KB
• Asen Gagauzov            -          ministr pro místní rozvoj, KB
• Rumen Petkov              -          ministr vnitra, KB
• Radoslav Gajdarski      -          ministr zdravotnictví, KB
• Emilia Maslarovová      -          ministryně práce a sociálních věcí, KB
• Stefan Danailov            -          ministr kultury, KB
• Veselin Bliznakov         -          ministr obrany, NHS II
• Georgi Petkanov           -          ministr spravedlnosti, NHS II
• Nikolaj Vasilev             -          ministr státní správy, NHS II
• Dževdet Čakarov         -          ministr životního prostředí, HPS
• Nichat Kabil                 -          ministr zemědělství a lesů, HPS
• Meglena Kunevová     -          komisařka EU pro ochranu spotřebitele, NHS II