Černá Hora

• 1.1. Oficiální název státu
• 1.2. Rozloha
• 1.3. Počet obyvatel, hustota na km?, podíl ekonomicky činného obyvatelstva
• 1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení
• 1.5. Národnostní složení
• 1.6. Náboženské složení
• 1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
• 1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města
• 1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
• 1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
• 1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
• 1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU
• 1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi
• 1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města
• 1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
• 1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)
• 1.18. Internetové informační zdroje
• 1.19. Adresy významných institucí

1.1. Oficiální název státu

• Republika Černá Hora (RČH)

1.2. Rozloha

Republika Černá Hora se rozkládá se na ploše 13 812 km² .

Celková délka státních hranic je 614 km, délka pobřeží Jaderského moře je 294 km.

1.3. Počet obyvatel, hustota na km?, podíl ekonomicky činného obyvatelstva

Počet obyvatel:

• 620 145

Poslední oficiální sčítání lidu proběhlo v roce 2003.

Průměrná hustota osídlení v Republice Černá Hora:

• 48,7 obyv./km²

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

V období 1991–2004 průměrný roční přírůstek obyvatel klesnul z 9,7 na 3,5 promile. V tomto období došlo ke zvýšení průměrného věku mužů a žen na 38,9, resp. 41, 3 roku, což představuje nárůst o 2,4, resp. 2,6 roku.

1.5. Národnostní složení

Složení obyvatel v Republice Černá Hora bylo podle sčítání v roce 2003 následující:

• Černohorci 43,16 %
• Srbové 31,99 %
• Bosňáci 7, 77 %
• Albánci 5,03 %
• Muslimové 3,97 %
• Chorvati 1,10 %
• Romové 0,42 %
• ostatní 2, 22 %
• neuvedlo 4, 34 %

1.6. Náboženské složení

• 74, 24 % pravoslavní
• 17, 74 % muslimové
• 3, 54 % katolíci
• 0, 46 % ostatní
• 2, 24 % bez vyznání
• 0, 97 % nevěřící
• 0, 81 % neuvedlo

(Zdroj: Úřad pro statistiku Republiky Černá Hora)

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Oficiálně je úředním jazykem v ČH i nadále srbština. Existuje však silná tendence, aby se úředním jazykem nazývala „černohorština". Při tom se stále používá neutrální označení „maternji jezik" (mateřský jazyk). V podstatě jde o jednu z variant srbského či bývalého srbochorvatského jazyka s odlišnou výslovnosti. Místní černohorský jazyk se celkově liší od srbského jazyka méně než je tomu v případě češtiny a slovenštiny. Písma cyrilské (varianta azbuky) a latinské (abeceda) jsou rovnoprávná.

V obvodech (opštinách), kde většinu či podstatný podíl tvoří národní či etnické skupiny se úřadně používají i jazyky a písma těchto entit. Albánština se užívá v opštinách Ulcinj a Plav. Chorvatština se používá v okolí zálivu Boka kotorská (opštiny Herceg Novi, Kotor a Tivat) a bosenština v severních oblastech země (tzv. Sandžak), kde žijí Bosňáci / Muslimové, kteří vyznávají islám a většinou jsou slovanského původu. V obchodním styku je běžně užívána angličtina, především u mladší generace. Méně častěji se lze setkat s němčinou a francouzštinou, případně italštinou.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Hlavním městem Černé Hory je Podgorica (dříve Titograd) s cca 140 000 obyvatel. Jediným dalším větším městem je - vedle hlavního města Podgorice - Nikšić s cca 40 000 obyvatel.

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Oficiální měna v Republice Černá Hora: od 1. 1. 2002 EURO. Na území ČH je dosud problematické běžně používat mezinárodně uznávané kreditní karty.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Připravuje se nový zákon. Aktuální informace - Oficiální webová prezentace Republiky Černá Hora

• 1.a 2. leden - Nova Godina - Nový rok
• 27. duben - Den Ústavnosti SRJ
• 1.a 2. květen - Praznik rada - Mezinárodní den práce
• 13. červenec - Den státnosti ČH
• 29. a 30.listopad - Dan Republike - Den republiky (pro bývalou SRJ)
• 7. leden - Božič - 1.den vánoční (pouze pro pravoslavné)

Pohyblivý svátek Uskrs - Velikonoce - 3 dny - velký pátek, velikonoční pondělí a úterý - juliánský kalendář
Pohyblivý a individuální svátek u osob srbské národnosti pravoslavného vyznání Sv. slava-svátek rodinného patrona-světce - jeden den pracovního klidu-volna

Dále den pracovního klidu-volna podle vyznání křesťané římsko-katolického vyznání mají právo slavit podle gregoriánského kalendáře (pohyblivé svátky) také 1.den vánoční a Velikonoce - 3 dny volna - veliký pátek, velikonoční pondělí a úterý

Den pracovního klidu-volna podle vyznání mají muslimové podle svého kalendáře (jde o pohyblivé svátky) - první den měsíce Ramadánu - Ramazanski bajram, Bajram - prvi dan Kurbanskog bajrama

Den pracovního klidu-volna mají osoby židovského vyznání - Jom Kipur - 1.den

Pracovní doba je podobná situaci v ČR. Otevírací doba obchodů většinou po–pá. 8–20 hod. a so. 8–15 hod.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Místní zvyklosti a pracovní obyčeje jsou podobní jako v Srbsku. Při obchodních jednáních doporučujeme používat angličtinu. Je možné domluvit se také ve francouzštině, němčině a ruštině.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Zdravotnická péče má být v akutních případech poskytována bezplatně. Jedná se o případy poskytnutí bezodkladné první pomoci. Tato skutečnost vyplývá z platné Sociální dohody, jež vstoupila v platnost 1. 12. 2002. Podle této dohody si občané ČR ještě před cestou do Republiky Černá Hora musí u své zdravotní pojišťovny ČR vyzvednout tzv. registrační formulář (CZ/YU 111). V případě potřeby je nutno předložit v místním zdravotním zařízení předmětný předem vyplněný formulář a je nutné se prokázat dokladem o zdravotním pojištění v ČR (legitimace příslušné zdravotní pojišťovny). ZÚ Bělehrad nadále doporučuje v ČR před cestou uzavřít adekvátní cestovní zdravotní pojištění na komerčním základě.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

A) VSTUPNÍ REŽIM

Republika Černá Hora převzala rozhodnutí SČH jednostranně (na základě rozhodnutí vlády, které stále trvá) zrušit vízovou povinnost vůči občanům vybraných států včetně zemí EU spolu s Českou republikou pro pobyt do 90 dnů s platností od 31. 5. 2003. Bezvízový režim je bez jakýchkoli dalších vstupních poplatků.

B) PŘIHLAŠOVACÍ POVINNOST POBYTU

Každý cizinec musí přihlásit svůj pobyt na místně příslušném oddělení policie nejpozději 12 hodin po příjezdu. Potvrzení vyžadují hlídky pořádkové a dopravní policie a příležitostně i pasová kontrola při výstupu ze země. Při ubytování v hotelu či campingu plní tuto povinnost ubytovací zařízení.
Nocování ve volné přírodě je zakázáno. Spaní pod širákem, ve stanu či pouze ve spacáku je možné pouze ve vyhrazených tábořištích. Také nocování v karavanu-přívěsu je povoleno pouze na vyhrazených místech - campingy.

D) OMEZENÍ PRO DOVOZ A VÝVOZ VALUT A MÍSTNÍ MĚNY, CELNÍ PŘEDPISY.

Na hraničním přechodu při vstupu je třeba celním orgánům deklarovat cizí valuty v hotovosti a požadovat vydání písemného potvrzení. V opačném případě hrozí zabavení valut nad povolený limit 2.000 EUR na osobu při výstupu ze země. Šance na vrácení zabavených valut je poměrně malá. ZÚ Bělehrad zde nemůže zajistit efektivní pomoc, jelikož nedeklarování valut při vjezdu představuje porušení platných právních norem.

Bezcelně lze dovézt zboží pro osobní potřebu, a to v množství odpovídajícím době pobytu na území Černé Hory a účelu cesty. Povinná směna valut není vyžadována. Dovoz cizí měny není omezen a na hranicích většinou není třeba prokazovat dostatek finančních prostředků pro pobyt.

Dovoz drobných domácích zvířat je možný po předložení mezinárodního očkovacího průkazu (vč. vakcinace proti vzteklině) a veterinárního potvrzení o zdravotním stavu o tom, že místo předchozího pobytu zvířete není postiženo některou z infekčních nemocí. Toto potvrzení nesmí být starší 2 dnů před vstupem na území Černé Hory. Doporučuje se dále vystavit potvrzení obsahující relevantní údaje k převáženému zvířeti (rasa, stáří, místo původu). Zvláštní poplatky ve vztahu k domácímu zvířectvu se na hranicích zatím nevyžadovaly.

Od 1. října 2004 je možné cestovat se psy, kočkami a fretkami pouze s pasem dle nařízení (ES) č. 998/2003. Jedná se o jednotný doklad platný pro EU.

Možné aktuální informace je možné nalézt na internetových stránkách Státní veterinární správy ČR; www.svscr.cz.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi

Je vhodné vyhýbat se cestám do albánsko-kosovského příhraničí. Jedná se o území jihovýchodně od černohorské metropole Podgorice - oblast na levém břehu říčky Cijevna a část pobřeží Skadarského jezera u albánských hranic. Ve vnitrozemí pak jde zvláště o pohoří Prokletije (případně Komovi a Visitor) na černohorsko - albanském pomezí. Na pobřeží se jedná o oblast přiléhající albánské hranici až po město Ulcinj, odkud byly v minulosti nejčastěji hlášeny konzulární případy.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města

Adresa:
Velvyslanectví ČR v Bělehradě
Bulevar kralja Aleksandra 22
11000 Beograd
Srbsko a Černá Hora.
Telefon (+381 11) 323 0 133
fax 323 6 448
email: belgrade@embassy.mzv.cz
Commerce_Belgrade@mzv.cz
consulate_belgrade@mzv.cz
www.mzv.cz/belgrade

Bělehradské Letiště Nikola Tesal se nachází 20 km od centra města směrem na západ (u dálnice Bělehrad - Záhřeb). Velvyslanectví je umístěno v centru Bělehradu, v blízkosti někdejšího parlamentu SČH („bivša Savezna skupština“), městské radnice („Skupština grada“), kostela Svatého Marka („Crkva Svetog Marka“) a parku Tašmajdan. Nejbližší silniční křižovatkou je křížení ulic Takovska a Kneza Miloša s Bulevarem (30 m). Městská doprava zajišťuje spojení centra z letištěm autobusem č. 72. Od hotelu Slavie („Trg Slavija“) na letiště každou hodinu jezdí autobus letecké společnosti JAT.

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

ZK CzechTrade Bělehrad
Ředitel Ing. David Fritsch
Sarajevska 18
Beograd 11000
tel. (+381 11) 306 73 60
e-mail: belgrade@czehctrade.cz

Kancelář Jihomoravského kraje v Kragujevci
Vedoucí Alexander Nálepka
Crveno barjače bb.
34000 Kragujevac
tel./fax (+381 34) 36 18 38
mobil: (+381 63) 696 10 00, 759 14 90
e-mail: Nalepka@verat.net
www.kr-jihomoravsky.cz

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

• Volací předčíslí: + 382 (volací předčíslí do RČH platné od r. 2007) - 0 81 (Podgorica), policie - 92, hasiči - 93, první pomoc - 94, tel.informace - 988
• AUTO-MOTO SLUŽBY doporučujeme kontaktovat auto-moto-svaz v ČR - ÚAMK a ABA
• Informace a pomoc na cestě: 9807
• Železnice Informace-Hlavní nádraží Podgorica: 081/633 663; Bar: 085/312 210; Bijelo Polje: 084/22 951; Nikšić: 083/214 480
• Informace o železničním spojení v zahraničí vč. RČH poskytují i České dráhy - mezinárodní přeprava
• Pomořská přeprava - Informace „Merkur" Bar: 08/5/13 617, „Prekookenska plovidba" Bar: 085/312 809; „Inturs" Podgorica: 081/243 593; „Gorbis" Herceg Novi: 082/31 085
• Letecká přeprava - Montenegro airlines 081/224 406; 224 231; 011/621 122; 628 002 Jugoslovanski aero transport (JAT)- kancelář v Podgorici: 081/242 748; 244 248
• Autobusová přeprava, informace Podgorica: 081/620 430; Budva: 086/441 600; Tivat: 082/61 620; Kotor: 082/325 809; Herceg Novi: 082/ 51 225
• Místní turistické organizace: Ulcinj: 085/ 412 595; Bar: 085/312 912; Budva: 086/402 814; Tivat: 082/671 324; Kotor: 082/ 325 952; Herceg Novi: 088/350 820; Podgorica: 081/667 536

1.18. Internetové informační zdroje

Užitečné webové stránky:

Státní instituce:

· Predsjednik Republike Crne Gore, www.predsjednik.cg.yu
· Skupština Republike Crne Gore, www.skupstina.cg.yu
· Vlada Republike Crne Gore, www.vlada.cg.yu
· Republički sekretarijat za razoj, www.rsr.cg.yu
· Republički fond PIO - Podgorica, www.rfondpio.cg.yu
· Poreska uprava (bivši DJP), www.poreskauprava.vlada.cg.yu
· Republički Savjet za privatizaciju, www.savjet.org
· Centralni registar privrednog suda, www.crps.cg.yu

Svazy:

· Savez Samostalnih Sindikata CG, www.ssscg.cg.yu
· Nezavisni sindikat novinara CG, www.nsncg.cg.yu

Agentury:

· Agencija za radio-difuziju, www.ard.cg.yu
· Agencija za telekomunikacije, www.agentel.cg.yu

Úřady:

· Zavod za statistiku Crne Gore, www.monstat.cg.yu
· Zavod za zapošljavanje, www.zzzcg.org

Banky:

· Centralna banka Crne Gore, www.cb-cg.org
· Hipotekarna banka AD Podgorica, www.hb.cg.yu
· Euromarket banka AD Podgorica, www.euromarketbanka.cg.yu
· Podgorička banka AD Podgorica, www.pgbanka.com
· Opportunity bank AD Podgorica, www.opportunitybank.cg.yu
· Crnogorska komercijalna banka AD Podgorica, www.ckb.cg.yu
· Atlasmont banka AD Podgorica, www.atlasmontbanka.com
· Lovćen Osiguranje AD Podgorica, www.lo.cg.yu

Kapitálový trh:

· Montenegroberza, www.montenegroberza.com
· NEX Montenegro, www.nex.cg.yu

Media:

· Dnevni list Pobjeda, www.pobjeda.co.yu
· Dnevni list Vijesti, www.vijesti.cg.yu
· Dnevni list Dan, www.dan.cg.yu
· RTV CG, www.rtcg.cg.yu
· IN Televizija, www.intv.cg.yu
· Nezavisna televizija Montena, www.montena.cg.yu
· Televizija Budva, www.tvbudva.cg.yu

1.19. Adresy významných institucí

• www.visit-montenegro.com
• www.bestof-montenegro.com
• www.tourism-montenegro.com

· Savez revizora i računovođa Crne Gore, www.srrcg.cg.yu
· Fond za razvoj, www.fzrcg.cg.yu
· Udruženje pomorskih kapetana trgovačke mornarice Crne Gore, www.captainsmontenegro.com
· Turističko - propagandno preduzeće - Exclusive tours, www.exclusive-tours.net
· Jadransko brodogradilište Bijela, www.asybijela.com