A teď náš příběh...ach.. a pár užitečných informací. Koupili jsme si cestu s cestovkou, protože to značně usnadňuje situaci a cenový rozdíl neni tak drasticky. Cena vetsinou nezahrnuje vstup do Canonu, 7 dolaru, ktery se plati az na miste. Tedy na vstupu do Canonu - Mirador de Condores (zastávka autobusu a vyhlídka). Vyplati se správci parku ukázat nějakou studijní půukazku nebo trochu pobrecet a cena 7 dolaru se stane cenou pro dve osoby. Nehledejte budlik se sedicim spravcem. Poverene osoby se prochazeji po vyhlidce a nove prichozi meri zlym pohledem. Do canonu by clovek nemel vstoupit bez pruvodce, ale urcite lze proklouznout. Bez pruvodce i bez placeni, ale nikomu to nedoporucuji.
Vyhlidka, kde se vstup kupuje, je misto kde lze spatrit kondory (odtud název). Možná by bylo lepší napsat, kde člověk urcite spatri kondory. Priletaji v 9:45 presne..., zrejme nejak smlouva s parkem. To je také důvod, proc se vas pruvodce neobjevi drive nez v tuto hodinu. Prepoklada, ze si budete chtit kondora vyfotit a tak musite od prijezdu autobusu, v mem pripade od 7 rano, cekat. Je to dost vysoko, tusim 3 500 metru a tak je tam rano zima. Nastesti s vami v autobuse prijedou i Peruanky, ktere maji ve vaku na zadech snad vsechno. Od maleho ditete po pekne zarizeny kramek. Rozbali nabidku na skale a clovek se muze, po zaplaceni usmlouvane castky, trochu priodit. Je to vsechno prirodni matros z vlny z Alpaky, Lamy ci Vicune... krasne hreje ....., ale je to prirodni vlna......no trochu to stipe. Ale zkazit nadseni z priletu kondoru mi to nemohlo. Vznasi se nad canonem a lidmi jako tezkotonazni bombardery a nenechavaji nikoho na pochybach, ze canon je jejich. Maji tu chranena hnizdiste a navstevnik tak nemuze vstoupit kam se mu zachce. Jsou nadherni, majestatni, hrdi...
odjezd z Arequipy v casnych a studenych hodinach (1-2 hodiny rano). Clovek si rika, dospim co jsem zmeskal, ale po dvou hodinach iluze mizi. Coz o to, autobus je tipu lepsiho linkoveho ceskeho autobusu, ale silnice, krasna asfaltka smer Cusco, se po dvou hodinach meni na noční zkratku z výčepu domů. Byla tma a nic jsme nevideli. Prvni myslenka byla, ze se autobus rozjel bez ridice a padame vysokohorskou kamenou pousti dolu. Chybne bylo jen to ze "bez ridice". Oprava: "s ridicem". Silena cesta vzadu na petce, kde vsechno skace s dvakrat vetsi intenzitou nez vepredu autobusu, pokracovala nekonecne ctyri hodiny. Smich se po hodine meni v krece v zaludecni oblasti, nutkani odskocit si a v myslenku zastavit autobus s tim, ze mame listek jen sem, k tomu vysokem kaktusu a ze dal jsme jet nechteli.....
Ale pak přišlo vysvobození. Kýžená a nekonečně dlouho očekávaná zastávka Mirador de Condores.
Jak jsem již zmínil, po nákupu u Peruánek a setkání s konderem se dostavil průvodce. Mladý, sympatický a vtipný. Pád do kanonu nebyl tak rychlý jak jsme předpokládali a protože jsme neměli rezervaci na přespání v oáze na dně kanonu, museli jsme se snažit předběhnout výpravy s podobným problémem. Po dosažení řeky (2-3 hodiny) a kilometru chůze mírným terénem jsme dorazili k bambusove chaloupce, kde pro nas meli pripraveny obed. Alpaca na sucho s výbornou polévkou. Tam jsme ziskany naskok mohli „vychutnat"...
*polévky vaří v Peru opravdu skvele. Za celý pobyt v Peru jsem neměl špatnou polévku. Čecha jistě překvapí ingredience tipu mléko, nebo banán (platano - tedy trochu jiny tip bananu nez na který jsme zvykli), ale mohu ubezpečit, že se téměř vyrovnají kvalitě polévek mé babičky a to už je extra třída.
Když jsme měli oázu konečně na dohled, to už se smrákalo, průvodce změnil směr. Prý je cesta nepřístupná a musíme jít zkratkou. Nejsem žádný strašpytel, ale tahle zkratka mi byla povedená zkratka. Zajímalo by mě jak asi vypadala ta nepřístupná cesta, jestliže tohle byla cesta přístupná. Na římse skály která držela jen silou naší vůle, jsme museli udělat travers až k nejchatrnějšímu a zároveň nejdelšímu žebříku světa. Vzpomněl jsem si na svojí kamarádku Evu. Nejchytřejší holku jakou jsem kdy poznal........ vtipnou, energickou, proste skvelou .... . Taky chodila ráda po horách, ...... ale měla smůlu. Velkou smůlu. Člověk je celý život tak blízko a vůbec na to nemyslí. Jako kdyby se ho to netýkalo a padali jen ti ostatní.
V oáze neni elektrika tak si nezapomente pribalit baterku. Nabídnou vám svícku ale ta baterka poslouzi prece jenom lepe. Spi se tam v jednoduchych bambusovych chysich po trech a více osobach. V cene cesty jsme meli i veceri, tak se pri koupi zajezdu nezapomente zeptat co vsechno cena obsahuje. Necha se koupit i pivo...za 9 solu....kanonova prirazka.
Ta oaza je krasna. Je tam mnohem tepleji nez je po ceste a na osvezeni poslouzi maly bazen. Pritokem do bazenu je horsky potucek, .... který ale není vubec studeny. Termalni voda to pry neni tak jsem tomu moc nerozumnel. No kazdopadne to bylo krasne nocni koupani. A ted pozor. Zmíněná nepritomonost elektriny, respektive svetla, je kompenzovana nocni oblohou jaka se jen tak nevidi. Evropanovi se zamota hlava, protoze takovou super tmu uz na starem kontinente proste nenajde. A ty hvezdy .... uuufffffffff, to je jiny kafe nez velka medvedice a kuratka. Hvezdicka vedle hvezdicky vedle hvezdicky... clovek se doslova dotyka hvezd. Nikdy v zivote jsem nic takoveho nevidel...
Cesta: Existuje nekolik okruhu jak se do kanonu zamotat a pak z nej vymotat. Doporucuji delsi cestou dolu a kratsi nahoru...hmm, pisatel je moudry clovek. Delsi cesta dolu, cca šest hodin chuze mirnym tempem (mimo pauzy na obed v mistni bambusove hospudce (treba objednat pres pruvodce a predem) - hlavni chod: jiz zminena naklepana alpaka (druhova sestra lamy)), a kratsi cesta nahoru tri hodiny. Nezapomenout prasky na vysku. Prece jenom, je to sesup, repektive vysup...
Cesta nahoru (v ramci diskretnosti vynechavam narky, které cestu provazely) konci v male visce, jejiz jmeno uz jsem zapomnel. Kazdopadne je plna malych obchudku pro vyhladovele a ziznive uctivace kanonu. To hlavni: je tu nadrazi...respektive namesti ze ktereho odjizdeji autobusy ruznym smerem. Do Limy nebo do Chivaye.
To namesti se jmenuje Plaza de Armas. Namesti tohoto jmeno ma, alespon z me zkusenosti, kazde město v Jizni Americe. Je to zaroven i centrum města a tak se při prijezdu do neznameho mesta vyplati sednout do taxi a nechat se dovest prave na toto namesti ...
* Canon je udajne hlubsi nez Grand Canyon, hmmm, muze byt ..., vlastne je udejne nejhlubsi na svete......takze i hlubsi nez GC.
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
**Čtvrtek 3. 2. 2005** Odjíždíme autobusem z Arushi. Na keňských hranicích se hromadí stovky a stovky čápů připravených přinést jaro do Evropy. Po desítkách krouží ve vzdušných...
Čtěte více z deníku Arusha, Nairobi, Wazungu - den 15. a 16.
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: