Úterý 1. 2. 2005 Nádherné ráno. První pohled platí Kilimandžáru. Vrchol se ve vycházejícím slunci poprvé ukázal. Je nádherný. Znovu jej fotografujeme. A pak dál marškou dolů do údolí. Pod námi je zataženo. Všude dole je jen nekonečná bílá peřina. Asi tam prší. Cesta rychle ubíhá, časy v porovnání s výstupovými krátíme na třetinu. Pod Machame Hut začíná krátký, pravý tropický liják. Po chvíli je před námi hlavní brána a déšť ustává. Dokázali jsme to.
V obchodě nás již čeká náš průvodce Petr, připíjíme si na úspěch vínem: „Tak mizerné počasí, jako jste měli vy, je tu jen 10x v roce. Važte si toho.“
Dostáváme certifikáty potvrzující, že jsme vystoupili na Kilimandžáro. Rozdáváme tipy - spropitné: průvodce 30 USD, jeho asistent 20 USD a ostatní 10 USD. Všem ještě kupujeme pivo a loučíme se. Poslední fotografie a následný přesun do Ashanti Lodge je už jen formalita. Těšíme se na sprchu. Těšíme se na večeři. Těšíme na postel. Zejména ti, kteří kapkou vína a dvěma třetinkami piva dostali tu nejrychlejší opičku svého života.
Středa 2. 2. 2005 Přesouváme se mikrobusem do Arushi. Platíme za něj téměř dvojnásobek původní ceny. Jen Tonda horní úsek z Ashanti Lodge jede na Petrově kole. Cestou míjí školy, kde užaslé děti přerušují vyučování a s křikem: „Mzungu na kole, mzungu na kole,“ vybíhají z budov, aby viděly nevídané: bělocha na kole.
My se zatím pohodlně vezeme a nad mraky nám probleskuje bílý ledovec Kili. Je děsně vysoko. Jinak už nic zajímavého. Cestou se ještě zastavíme v jakémsi motorestu na obědě. Výtečná pečená ryba - podobou něco jako piraňa a k tomu pravá plzeňská dvanáctka. Tu zde dostanete všude. Pak nás čeká už jen náš hotýlek v Mashelle a poslední nákupy. Jdeme do holandské hospody a cestou potkáváme Boba, našeho řidiče. Zveme jej na pravou „Plzeň“. My pijeme „Tusker“. Od pouličních prodavačů a za pomoci Boba nakupujeme 3 trička s mapkou Kili za 13 dolarů. Někteří na hotelu dopíjí krabicové jihoafrické víno. Je dobré a lehké. Hodnotíme úspěšný výstup. Ráno nikoho nebolí hlava.
„Měli jsme obětovat kozu,“ povzdechne si Tonda. „Na to by nestačila ani kráva,“ míní Pavel.
Luboš BURA: krásně napsané, u mě za 1 (21.10.13 11:33)
Moc hezky napsané. Už se moc těším na nové zážitky a věřím v úspěšný výstup.
24.1.2014 začíná LEMOSHO ROUTE. Lubos@smartevents.cz (reagovat)
Honza: pěkné (18.01.11 12:33)
víceméně ten samý dotaz ohledně výstupu na Kilimandžáro, zda jde jet na blint a případně další rady. Díky předem za info.
mail 777631889@seznam.cz (reagovat)
Jiří: Zážitek - super (23.02.10 09:28)
Měl bych dotaz zda se může jet na Kili bez cestovky, nebo cestovka je důležitá pro to aby nás černoušci neokradli. Slyšel jsem, že za výstup žádají potulní pastevci s mačetama až 1000 Dolarů. Předem děkuji. hofr@credium.cz (reagovat)
Standa: Super popiska... (08.03.09 05:15)
rád bych také věděl jestli se tam dá jet jen s cestovkou nebo "na blint" a tam vše dohodnout... díky za každé info
standa@alsta.cz (reagovat)
Václav Mozer: Pěkně napsáno ! (09.12.08 11:41)
Se zájmem jsem si přečetl vaše povídání a rád bych se zeptal, jakým způsobem a přes koho jste sehnali průvodce a vůbec všechny služby, které jste měli zřejmě předem objednané. Máme v úmyslu soukromě také něco takového podniknout, tak bych Vám byl povděčen za předání informací.
S díky a s pozdravem
Václav Mozer.
Můj mail je vaclav.mozer@volny.cz (reagovat)
Váš komentář:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Elbrus (5642m.n.m), nejvyšší hora Evropy, byla po několik let mou „fatamorgánou“. Čím víc mě zaměstnávala myšlenka zdolat ji, tím víc mi připadalo „obyčejné“ vyrazit na ni...
Čtěte více z deníku Článek
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: