Úterý 1. 2. 2005 Nádherné ráno. První pohled platí Kilimandžáru. Vrchol se ve vycházejícím slunci poprvé ukázal. Je nádherný. Znovu jej fotografujeme. A pak dál marškou dolů do údolí. Pod námi je zataženo. Všude dole je jen nekonečná bílá peřina. Asi tam prší. Cesta rychle ubíhá, časy v porovnání s výstupovými krátíme na třetinu. Pod Machame Hut začíná krátký, pravý tropický liják. Po chvíli je před námi hlavní brána a déšť ustává. Dokázali jsme to.
V obchodě nás již čeká náš průvodce Petr, připíjíme si na úspěch vínem: „Tak mizerné počasí, jako jste měli vy, je tu jen 10x v roce. Važte si toho.“
Dostáváme certifikáty potvrzující, že jsme vystoupili na Kilimandžáro. Rozdáváme tipy - spropitné: průvodce 30 USD, jeho asistent 20 USD a ostatní 10 USD. Všem ještě kupujeme pivo a loučíme se. Poslední fotografie a následný přesun do Ashanti Lodge je už jen formalita. Těšíme se na sprchu. Těšíme se na večeři. Těšíme na postel. Zejména ti, kteří kapkou vína a dvěma třetinkami piva dostali tu nejrychlejší opičku svého života.
Středa 2. 2. 2005 Přesouváme se mikrobusem do Arushi. Platíme za něj téměř dvojnásobek původní ceny. Jen Tonda horní úsek z Ashanti Lodge jede na Petrově kole. Cestou míjí školy, kde užaslé děti přerušují vyučování a s křikem: „Mzungu na kole, mzungu na kole,“ vybíhají z budov, aby viděly nevídané: bělocha na kole.
My se zatím pohodlně vezeme a nad mraky nám probleskuje bílý ledovec Kili. Je děsně vysoko. Jinak už nic zajímavého. Cestou se ještě zastavíme v jakémsi motorestu na obědě. Výtečná pečená ryba - podobou něco jako piraňa a k tomu pravá plzeňská dvanáctka. Tu zde dostanete všude. Pak nás čeká už jen náš hotýlek v Mashelle a poslední nákupy. Jdeme do holandské hospody a cestou potkáváme Boba, našeho řidiče. Zveme jej na pravou „Plzeň“. My pijeme „Tusker“. Od pouličních prodavačů a za pomoci Boba nakupujeme 3 trička s mapkou Kili za 13 dolarů. Někteří na hotelu dopíjí krabicové jihoafrické víno. Je dobré a lehké. Hodnotíme úspěšný výstup. Ráno nikoho nebolí hlava.
„Měli jsme obětovat kozu,“ povzdechne si Tonda. „Na to by nestačila ani kráva,“ míní Pavel.
Luboš BURA: krásně napsané, u mě za 1 (21.10.13 11:33)
Moc hezky napsané. Už se moc těším na nové zážitky a věřím v úspěšný výstup.
24.1.2014 začíná LEMOSHO ROUTE. Lubos@smartevents.cz (reagovat)
Honza: pěkné (18.01.11 12:33)
víceméně ten samý dotaz ohledně výstupu na Kilimandžáro, zda jde jet na blint a případně další rady. Díky předem za info.
mail 777631889@seznam.cz (reagovat)
Jiří: Zážitek - super (23.02.10 09:28)
Měl bych dotaz zda se může jet na Kili bez cestovky, nebo cestovka je důležitá pro to aby nás černoušci neokradli. Slyšel jsem, že za výstup žádají potulní pastevci s mačetama až 1000 Dolarů. Předem děkuji. hofr@credium.cz (reagovat)
Standa: Super popiska... (08.03.09 05:15)
rád bych také věděl jestli se tam dá jet jen s cestovkou nebo "na blint" a tam vše dohodnout... díky za každé info
standa@alsta.cz (reagovat)
Václav Mozer: Pěkně napsáno ! (09.12.08 11:41)
Se zájmem jsem si přečetl vaše povídání a rád bych se zeptal, jakým způsobem a přes koho jste sehnali průvodce a vůbec všechny služby, které jste měli zřejmě předem objednané. Máme v úmyslu soukromě také něco takového podniknout, tak bych Vám byl povděčen za předání informací.
S díky a s pozdravem
Václav Mozer.
Můj mail je vaclav.mozer@volny.cz (reagovat)
Váš komentář:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
**Středa 26. 1. 2005.** Po snídani během dopoledne opouštíme náš tábor a vydáváme se zpět přes Engaruku do Arushi uskutečnit druhou, hlavní část naší výpravy. Objíždíme...
Čtěte více z deníku Engaruka, Arusha, Lengai, Ashanti, Lodge - den 7. a 8.
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: