13.7.
Před 8 hod. v recepci otravuje nějaká ženská, umí jen rumunsky, v 8,10 otravuje znova. Snažíme se vysvětlit, že taky čekáme na recepční a že tu musí být každou chvíli. V 8,20 je tu zas i s chlapem v županu, který nám rusky naznačuje, že recepční je právě tahle rozzlobená ženská. S pochopením a pobavením vyrážíme k rozvalinám římské pevnosti a do muzea přehrady Železná vrata. Těšíme se na nějaké fotky ze stavby či technické detaily. Ale v muzeu je o přehradě jen něco málo, spíš je to takové Cimrmanovo muzeum všeobecného vědění – příroda, vesmír, kosmonautika, šípem prostřelená lebka pračlověka, kroje, archeologie, hrnce, šperky … Zajímavý je model přes 1200 m dlouhého Traianova mostu, který kdysi vybudovali Římané přes Dunaj.
Na nádraží podle pohádky o slepičce a kohoutkovi sháníme jízdní řád. Od této chvíle není naše cestování na náhodu, ale pečlivě plánovaná akce, čehož se ujímá budoucí ministr dopravy Fulda. Přes Craiovu a Piatra Olt jedem do lázní Calimanešti. Šeří se a na říčním ostrově je park s pěkným altánem ideálním pro nocleh. Neodrazuje nás ani nápis, že se park v 22 hod. uzavírá. Jenže jsme na církevním půdě, jeptišky nemají pochopení pro náš plán a jsme exkomunikováni a vyhnáni z ráje. Musíme jít do hotelu Central. Po počátečním nedorozumění, že cena není za osobu, ale za pokoj, tudíž přijatelná, jdeme chrupat.
14.7.
Jdeme se naložit do bazénu. První termální koupaliště je zavřené, hledáme jiný bazén. Dostáváme tip na nedaleký hotel. Přímo k bazénu se dostáváme záhadným způsobem - přes lázeňské středisko (kde to smrdí jak v pěstírně pukavců) a chodby hotelového komplexu. Zdá se, že je vstup zdarma, ale babka má přehled a kasíruje nás. Poté, co má Honzka rozmočený všechny končetiny, vyrazíme zpět do hotelu a na nádraží. Teď jsme už připraveni k výstupu do hor, čekáme jen na lepší předpověď počasí. A tak si naplánujeme návštěvu údajného Drákulova hradu Bran jižně od Brašova. Večer se přemisťujeme vlakem do Podu Olt, kde jsme v sadu kousek od nádraží našli pěknej plácek pro nocleh. Taky dáváme poslední možnost komárům, aby nás pokousali.
15.7.
Kolem sedmé ráno vyrážíme rapidem do Brašova. Odtud chceme autobusem do Branu, ale ten správný autobusák je od vlakového nádraží pěknej kus, takže dojednáváme nějakého sokola, vlastníka Dacie kombi. V podhradí je spousta restaurací, stánků (takový rumunský Konopiště) a malý skanzen. Hrad je pěkný, motáme se mezi výpravou hamburgerama přežranejch americkejch důchodců, no alespoň máme anglický výklad. Taky tady (a částečně i z knižního průvodce) přicházíme na to, že celej Drákula je spíš mýtus a pohádka pro dospělé na západě, z čehož těží cestovky a stánkaři.
Při obědě pokládá George základ své prezidentské kandidatuře, když si smetanou do polívky přichucuje hranolky s klobásou. Prý je to výborný, ale víc si nedá. Takže nevíme, jak to doopravdy je. Ještě napíšeme pohledy, rozešleme je do všech koutů světa a jedem autobusem zpátky do Brašova. Ubytujeme se v hotelu a hledáme restauraci s místními specialitami, toužíme ochutnat hlavně ardei kopci (pečené papriky v omáčce z vinného octa). Což se nám nějak nedaří, navíc se dovídáme, že je to pouze předkrm, a tak nepohrdneme globální pizzou, co stojí za starou bačkoru.
Tento deník popisuje zážitky ze státu:
stepa Eibenthal: stefaniager@seznam.cz (02.04.10 11:05)
ahoj chcesli do rumunska tak umim poradit.ziju v praze. (reagovat)
Ewa: Re: stefaniager@seznam.cz (11.09.10 06:10)
Prosím Tě,potřebovala bych se na něco zeptat někoho kdo umí rumunsky.Jsi ochoten ?Napiš mi na ewa.98@seznam.cz
Prosím (reagovat)
Váš komentář:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Ahoj ahoj ahoj...... dnes kratce par informaci....vcera jsme nasavali informace pri veceri v turecke restauraci a potom na plazi "bafali" vodni dymku, zde zvanou jako "sisa"..... - sultan ma...
Čtěte více z deníku Oman Report 2 - 'pikosky'
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: