Naposled zdravime z Omanu (Muscatu).
Po prijezdu do Muscatu v patek....jsme si dali v sobotu mensi oddech a zajeli jsme si do nedalekeho Qantabu na plaz. Samotna plaz je docela NIC MOC, ale jsou tam pripravene lodky, ktere vas zavezou na opustene plazicky mezi utesy, kam se pesky normalne nedostanete. Na takove plazicce stravite par hodin uplne sami a lodka vas zase vyzvedne a zaveze zpet. Voda krasne cista, plaz taky, takze relax se vydaril. Vecer, zregenerovani, jsme se vydali hledat pujcovny aut, protoze dalsi den jsme chteli vyrazit na vylet do Barky a na hrady Nakhal a Rustaq. Pujcoven je v Muscatu plno, ale vsechny mistni maji limited mileage max 200km a my jsme potrebovali min 300km. Obvykle se plati za kazdy extra kilometr 50 baisa (0.050 RO), nakonec jsme se dohodli na 35 baisa/extra km a dostali jsme "mirne ojetou" Toyotu Corolu za 9 RO/den. Pro srovnani, pujceni nejmensiho auta v mezinarodni pujcovne vychazi na 400 Euro/tyden s neomezenym poctem kilometru. Auto jsme sice dostali, ale nastal mensi problem. Odvazeli jsme si ho v dobe dopravni spicky a navic vyznat se na silnicich v muscatu chce hodne odvahy. Opravdu mi stekaly studene krupeje potu po tvari. Pozn. jsou to same podjezdy, nadjezdy, kruhace, nektere pruhy vas plynule vyvezou uplne nekam jinam. Zkratka trochu jsme "zakufrovali" (vecer vypadaji vsechny ulice docela podobne), ale nakonec jsme bez karambolu dorazili k nasemu hotelu.
Brzo rano jsme tedy vyjeli smer Barka s tipem na ranni rybi trh. Prijeli jsme akorat presne v dobe, kdy na plaz dorazili prvni rybarske lode se svymi ulovky. Byla to SLUSNA PODIVANA !!! Povedena byla i pevnost v Barce, kterou jsme shledli dokonce zadarmo, protoze vyberci vstupneho nebyl k nalezeni, asi se ucastnil "rybi aukce" na trzisti. Podel pstrosi a velbloudi farmy jsme zamirili smer Nakhal, kde je opravdu monstrozni pevnost s prijemnym personalem, znalych ceskych fotbalistu, kteri nam po prohlidce dali tip na zajizdku k nedalekym "horkym pramenum". Je to takove wadi, kterym z hor tece teply potok. V tech brutalnich vedrech vas to ale neosvezi, coz vam muzu potvrdit, protoze jsem se v nem nedobrovolne vykoupal pred zraky dalsich navstevniku. V tom vedru jsem ale uschnul za cca 20 minut.
Dalsi zastavka byla v Rustaqu, kde je pevnost podobnych rozmeru jako v Nakhalu, ale hradu uz jsme meli plne zuby, tak jsme se tam ani nijak zvlast nezdrzeli. Potom jsme chteli jeste nejake to wadi, ale nechteli jsme s tou corolou riskovat jizdu kamenitym terenem na velkou vzdalenost cca 30km, chce to proste jeepa. Tak jsme zamirili zpet do Muscatu, coz bylo dobre, ponevadz jsme auto stihli vratit pred dopravni spickou.
Dnes vecer nas chce Yousuf predstavit sve pritelkyni a kamaradce. Do odletu nam zbyvaji uz jenom nejake ty nakupy a zitra jeste snad vylet lodi...
Doufame, ze jste se u nasich zprav neudili a nashle doma.
Tento deník popisuje zážitky ze státu:
Libor Sobotka: (03.07.13 01:47)
Díky, hezké, čtivé.
Ale proč v celém textu není žádná zmínka o času, kdy jste Omán navštívili? Ani měsíc, ani letopočet! (reagovat)
Váš komentář:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
** Úvod ** Tato expedice, pokud nepočítám expedici Kilimanjáro, je ve stejném složení jako dvě předcházející: Karel=Ambros, Sváťa=Náčelník, Pavel= Honzka, Jirka=Fulda a jako...
Čtěte více z deníku Vlakem z Prahy do Banátu (8.7. - 10.7. )
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: