Rumunsko 2005

Sestup z hor, solná jezera v Baile Ocna Sibiului (19.7. - 21.7.)

Úterý 19.7.

Zahajujeme sestup z hor. Jdeme krásným údolím po trase chata Podragu – chata Turnuri – chata Arpaš – obec Victoria. Taková sedmihodinová marškumpačka. Asi 4 km před Viktorií nám zastavuje chlápek s povozem se dřívím a bere nás, na oplátku ho zveme na pivo. Ještě se musíme dostat do Ucey, kde zastavuje rychlík do Sibiu. V hospodě si dojednáme sokola s dodávkou, co rozvážející nápoje. Večer v 20 hodin přijíždíme do Sibiu a vítá nás bouřka. V místní nádražce se dovídáme, jakého původu je slovo píča (romština). Variantu A (zůstaneme v nádražce dorána) zamítáme a s pomocí místních taxikářů (jsou slušní a je na ně spoleh) horko těžko sháníme sice dražší, ale dobré ubytování v motelu Dumbrava na okraji města, kde se dorážíme ještě nějakým pivkem.

Středa 20.7.

Nemáme daleko ke svalové horečce. Přeci jenom kombinace včerejšího pochodu, vedra, několika piv a nedostatečné regenerace se na nás podepisují. Kilometr od hotelu navštěvujeme obrovský skanzen, který nestíháme ani projít. Navíc včerejší směska piv a absence desinfekční třešňovice začíná neblaze působit na naše střeva. Cíl je jasný - chceme do lázní. Nakonec z časových důvodů vybíráme lázně nedaleko Sibiu. V Baile Ocna Sibiului je kemp a jezero se slanou vodou. Taková místní Živohošť. Ubytováváme se v chatkách, do jedné z nich zatéká. Pro recepčního je překvapení, když je bereme, nejsme přeci z cukru. Pak si jdeme zaplavat a pomazat se smradlavým černým bahnem. Někteří jsou tak servaní, že zápasí s 0,4 l piva a okolo 20 hod. jdou spát. Holt formu jsme nechali kdesi na Fagaraši.

Čtvrtek 21.7.

Ráno čekáme na zastávce na personal směr Mediaš. Na místním nádraží se snažíme sehnat lehátka na Panonii. Ty se nám nedaří sehnat ani v kanceláři rumunských železnic, která je nikoli na nádraží, ale na náměstí. Kupujeme zásoby na cesty, snažíme se vyměnit zbylé leie na eura, což je nám znemožněno bankovním úředníkem, který tvrdí, že pokud nejsme Rumuni, tak leie na eura vyměnit nelze. To je logické a snad každý to pochopí. Musíme zbývající leie utratit. Kupujeme další igelitky jídla. Nasedáme do Panonie, za Aradem, ještě na rumunském území jednomyslně volíme George prezidentem (heslo zní: kde je potřeba nějakého blba, pošleme prezidenta), exprezident Fulda dostává trafiku ministra dopravy a v poslední rumunské stanici Curtici utrácíme poslední leie za nápoje. Maďarsko je pěkně nudná placka. Po 19 hod. nás vítá Budapešt. Přímo ve vlaku kupujeme lehátka do Prahy a natahujeme kopyta.

Pátek 22.7.2002

V brzkých ranních hodinách nás v Brně opouští Sváťa a my pokračujeme přes Prahu na hotel Pošta, kde je expedice ukončena vydatnou snídaní a točeným Prazdrojem.

Závěr

Závěrem bychom chtěli poděkovat paní Štěstěně, která nám několikrát pomohla, hlavně co se týče deště. Vzkaz pro ostatní: Rumunsko, zvláště hory a venkov, je krásná země, zlodějů je tam stejně jako u nás nebo kdekoliv jinde, a vyplatí se jet se tam podívat. Dále doporučujeme piva plzeňského typu, protože ostatní piva s kukuřičným základem nestojí za moc (možná jen s výjimkou dobře vychlazeného nejznámějšího rumunského piva Ursus).

Obsah

• Vlakem z Prahy do Banátu (8.7. - 10.7. )
• Do Bígru na pivo, Drobeta – Turnu Severin (11.7 - 12.7. )
• Severin, Calimanešti, Podu Olt, Brašov (13.7. - 15.7.)
• Hurá do hor (16.7. - 18.7. )
• Sestup z hor, solná jezera v Baile Ocna Sibiului (19.7. - 21.7.)

Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.