Po celou dobu putování po Zakarpatské Ukrajině nás doprovázelo všude přítomné aroma krav, ovcí, koz, drnčení jejich zvonků a vůní sečených travin. Nikde jsme se nesetkali s jakýmikoliv nepříjemnostmi, ba naopak. Lidé zde byli opravdu báječní a vstřícní. Ochutnali a poznali jsme živobytí z doby našich dědečků a babiček, ale hlavně se naučili vážit toho, co máme. Jediné co nám trochu vadilo, byly haldy odpadků všude ve vesnicích, ale i v horách. Obyvatelé Zakarpatí si bohužel neuvědomují, co mají. Krásné hory "zatím" čekají na turisty.
Kdyby měl návštěvník těchto stránek jakýkoliv dotaz nebo připomínku, může napsat expedici na adresu expedice@bedrc.cz.
Tento deník popisuje zážitky ze státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
**Pondělí 24. 1. 2005** Nálada je výborná. Pokračujeme v cestě po okraji plání Serengeti do Olduvajské rokle. Ta v minulosti ukrývala kosterní pozůstatky nejstarších homidů, které...
Čtěte více z deníku Výstup na Lengai, Serengeti, Olduvai, Malambo - den 5. a 6.
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: