Chile

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

V oblasti vnitropolitické by nemělo dojít k žádným významnějším událostem nebo zvratům. Vzhledem k tomu, že u moci je nadále vládní koalice Concertación, lze očekávat pokračování nynější ekonomické i sociální politiky.

I v zahraničně politické oblasti je možné předpokládat kontinuitu. Chilská pravice i levice upřednostňují ve své politice zlepšení vztahů se sousedy (a to zejména s Bolívií a Peru), posílení latinskoamerické integrace a role Chile v ní, další otvírání domácí ekonomiky a rozšiřování dohod o volném obchodu (TLC) se světem. V loňském roce vstoupily v platnost TLC s Čínou, novým Zélandem, Singapurem a Brunei, zatímco v letošním roce by měly vstoupit v platnost TLC s Japonskem, Panamou, Peru a Kolumbií. Započala jednání s Austrálií, Vietnamem, Malajsií, Indií a Thajskem.

V oblasti ekonomické je předpoklad, že chilský ekonomický růst bude v roce 2007 pokračovat dosavadním tempem v rozmezí mezi 5,75-6,25 %, když ceny hlavních exportních komodit, mědi a molybdenu by se měly držet na vysokých hodnotách. Nezaměstnanost by měla nadále klesat a koncem roku 2007 by měla dosáhnout hodnoty lehce nad 7 %. Centrální banka předpokládá, že inflace by měla v roce 2007 dosáhnout dlouho nevídaných 5,5 %, což je výrazně více než cíl Centrální banky, který je stanoven na 2-3 %.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Dne 1.3. 2005 vstoupila v platnost Dohoda o politické a hospodářské asociaci mezi EU a Chile. Tento dokument společně s procesem rozšíření EU o deset nových členských států v květnu 2004 vytváří kvalitativně nový rámec pro vzájemné dvoustranné vztahy mezi ČR a Chile a naplňuje je i novým obsahem. Členství ČR v Evropské unii a privilegované postavení Chile vůči EU otevírá nový politický prostor také v rámci multilaterálních vztahů, zejména prostřednictvím vrcholných schůzek představitelů států EU a států Latinské Ameriky a Karibské oblasti (EU – LAC). Dohoda má pro Chile zásadní význam – v oblasti hospodářských a obchodních styků postačí připomenout, že v roce 2006 chilský export do EU vzrostl o 67,1 %, když dosáhl 15,4 mld. USD.

V oblasti zahraniční politiky a obchodu se předpokládá v roce 2007 ukončení jednání s řadou zemí o TLC. Hlavní důraz bude kladen na TLC s  Japonskem, Peru, Panamou a Kolumbií.

Chile projevuje dlouhodobě velký zájem o přijetí země do OECD. Koncem května 2007 členské země rozhodly o přijetí Chile, samozřejmě po splnění určitých podmínek.

V rámci prohlubující se latinskoamerické integrace se Chile stalo koncem roku 2004 v peruánském Cusku zakládajícím Jihoamerického společenství národů (JSN), kde plánuje hrát velmi aktivní roli. Tento politický a obchodní blok, který vznikl z iniciativy 12 států regionu, by se měl na rozdíl od Mercosuru rozvíjet na bázi konkrétních infrastrukturálních a energetických projektů.

Pokud jde o zásadní legislativní změny, je třeba připomenout, že dne 1. 1. 2005 vstoupila v platnost nová pracovně právní legislativa, na jejímž základě došlo ke zkrácení týdenní pracovní doby z 48 na 45 hodin. Tato změna společně s reformními opatřeními z roku 2004 zásadním způsobem mění situaci na trhu práce. Nová legislativa, jejíž dopad postihne i případné české podnikatelské subjekty na chilském trhu, výrazně posiluje roli odborů, omezuje možnosti zaměstnavatelů a ztěžuje jim propuštění přebytečné pracovní síly, zavádí nové formy finančních kompenzací pro propuštěné zaměstnance, snižuje pracovní dobu a "pokutuje" nahrazování stávkujících zaměstnanců.

Reforma pracovního trhu mění poměrně podstatně existující pracovně právní vztahy uvnitř privátních firem a společností. Výrazně zvýší náklady na pracovní sílu, což se následně nepochybně promítne do nižší zaměstnanosti a vzroste počet lidí bez práce. Reforma představuje reálné nebezpečí rovněž pro odliv produktivního zahraničního kapitálu, neboť nové pracovně právní předpisy jsou pro většinu zahraničních firem příliš rigidní a nedovolují jim adekvátně reagovat na vývoj na trhu nabídky a poptávky. České firmy, které plánují přímé aktivity na chilském trhu formou založení pobočky či společného podniku, musí počítat s poměrně citelným navýšením nákladů na pracovní sílu v dlouhodobém horizontu.

Napříč celým politickým spektrem existuje shoda v názoru na nutnost další modernizace státní správy. V tomto směru se očekává nová prezidentská iniciativa v rámci tzv. digitální agendy, jež předpokládá další rozšíření internetu, přechod od standardní přepážkové byrokracie k „elektronické" administrativě. V roce 2005 byl uveden do provozu „Portal Trámite Fácil" (PTF), která představuje univerzální elektronickou kancelář státní správy, jejímž prostřednictvím je možné podávat většinu žádostí či formulářů.

Pro zahraniční podnikatele a investory vláda rozšířila fungování internetového portálu „www.chilecompra.cl“ pro zadávání veřejných tendrů na základě nového zákona o státních zakázkách (více podrobností viz bod. 8.6.)

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Od 1. května 2004 se díky aplikaci Asociační dohody mezi EU a Chile došlo k výrazné liberalizaci vzájemné obchodní výměnu mezi ČR a Chile. Otevřely se nové možnosti spolupráce pro české výrobní a exportní společnosti na chilském trhu, a to především u výrobků s vyšší přidanou hodnotou (automobily, stroje a zařízení).

Další velkou výzvou a příležitostí pro české podniky je účast v rámci programu modernizace infrastruktury Chile (doprava, energetika). Vzhledem k zeměpisné vzdálenosti a malé znalosti místního trhu nemohou české subjekty patrně aspirovat na to, že by získaly některou ze zakázek (většinou licitovaných na bázi dlouhodobých koncesí – BOT), ale jistě by se mohly uplatnit jako subdodavatelé tradičních a v Chile dobře etablovaných zahraničních firem (zejména z Německa, Španělska, Itálie, Francie či USA).

Nedoceněnou příležitostí ze strany českých exportérů nadále zůstává oblast chilského hornictví. Chile je v současné době hornickou velmocí na světovém trhu, zejména v oblasti těžby a zpracování mědi. Za posledních 15 let přispěly investice do rozvoje důlního a těžebního průmyslu v Chile k růstu chilské ekonomiky v rozmezí 20–25 %. Za období 2005–2008 dosáhnou plánované investice do tohoto odvětví výše 15 mld. USD. Pro představu, jen největší státní měďařská společnost Codelco vypisuje ročně veřejné soutěže v řádu 1–2 mld. USD.

Významným krokem v intenzifikaci bilaterální obchodně ekonomické bilaterální spolupráce byl v červenci 2004 podpis dohody o spolupráci mezi Agenturou na podporu exportu při MZV Chile (ProChile) a Českou agenturou na podporu exportu (CzechTrade). Smluvní dokument odráží kvalitativně nové podmínky spolupráce mezi ČR a Chile v obchodně ekonomické oblasti po podpisu Asociační dohody mezi EU a Chile a vstupu ČR do EU, díky nimž se obě země staly institucionálními partnery.