Počet obyvatel je 16,5 mil. (2006), hustota 21,7 obyvatel./km2, (jedna ze zemí LA s nejmenší hustotou osídlení). Celkový počet obyvatel starších 15 let je 12,421 mil., z nichž ekonomicky činnných je 6,802 mil., tj. 55 %.
Chile je poměrně velmi mladá země. Přibližně 70 % obyvatelstva je mladší 40 let, 23 % mladší 15 let, pouze 7 % je starší 65 let. 84 % obyvatelstva žije ve městech. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva činí 1,2 % (poslední oficiální údaj za rok 2003), ukazatel natality je 15,6 /1000 obyvatel a mortality 5,3/1000 obyvatel.
Chilané evropského původu: 95 % (potomci Španělů, Basků, Němců, Chorvatů, Angličanů, Francouzů, Irů, Italů); Indiáni: 3 % (Mapuche, Aymara), další: 2 % (Palestinci, Židé).
Římskokatolické obyvatelstvo (75 %) se silným vlivem ve školství i celkově ve společnosti, protestantské (15 %), židovské.
Španělština se specifickým přízvukem a s mnoha místními chilskými výrazy, v některých oblastech se mluví jazyky původních obyvatel (jazykem mapudungun na jihu, aymarsky na severu u hranic s Bolivií a Peru, jazykem rapa-nui na Velikonočním ostrově) či evropských přistěhovalců (němčina na jihu země, chorvatština v enklávách na jihu v Punta Arenas a severu v Antofagastě). Z dalších cizích jazyků je nejpoužívanější angličtina, francouzština a italština.
Země se dělí na 15 regionů (I. Tarapacá, II. Antofagasta, III. Atacama, IV. Coquimbo, V. Valparaíso, Región Metropolitana, VI. Libertador General Bernardo O`Higgins, VII. Maule, VIII. Bío-Bío, IX. La Araucanía, X. Los Lagos, XI. Aisén del General Carlos Ibáńez del Campo, XII. Magallanes y de la Antarctica Chilena, XIV. De los Ríos, XV. Arica y Parinacota), 51 provincií, 335 komun (obecních distriktů). Hlavní město je Santiago de Chile (6 mil.obyv.), k dalším velkým městským aglomeracím patří Concepción (310.000), Viňa del Mar (305.000), Valparaíso (290.000), Talcahuano (250.000), Temuco (250.000) a Antofagasta (220.000).
Domácí měnou je chilské peso (CLP), jež tvoří 100 centavos. V hotovostním styku nelze používat cizí valuty, v bankách či směnárnách lze vyměnit volně směnitelné měny. V bezhotovostním styku se zahraničím (u komerčních transakcí i bankovních převodů) je nejčastěji používanou měnou americký dolar (USD).
Velikonoce se slaví na Velký pátek, (nikoliv Pondělí velikonoční, které je pracovním dnem), dalšími dny pracovního volna jsou 1. leden. – Nový rok, 1. květen – Svátek práce, 12. říjen – Día de la Raza (objevení Ameriky K. Kolumbem). Při plánování obchodních cest je dobré si dopředu ověřit, zda na plánovaný termín nepřipadá svátek, dokonce i zda nepřipadá na úterý či čtvrtek, neboť je zcela běžné, že řada firem pak nepracuje ani v pondělí resp. pátek a berou si tzv. „sandwich".
Běžná pracovní doba ve firmách je pondělí až pátek mezi 9:00–14:00 a 15:00–18:00; v sektoru služeb prakticky nepřetržitě od 9:00–22:00 v prodejnách typu supermarketů, včetně sobot i nedělí; maloobchod pouze cca do 20:00; poměrně nepraktická je pracovní doba bank, jež jsou otevřeny pro veřejnost pouze od 9:00 do 14:00 v pondělí až pátek. Firmy však po dojednání schůzky mohou jednat i odpoledne, transakce však lze provádět pouze do 14:00.
Pracovní doba se dodržuje přesně, občas bývá problém sehnat partnera během dlouhé odpolední pauzy na oběd (tzv. colación); Na druhé straně, pokud se partneři dohodnou, lze tento čas vyhradit k pracovnímu obědu, což je jev v Chile naprosto běžný. Siesta, tak jak je známá např. v některých jihoevropských zemích a v některých latinskoamerických zemích, je v Chile rozšířena pouze v regionech, kde díky menším vzdálenostem a snazší dopravě mají zaměstnanci možnost stravování doma (až 2 hodiny na oběd). V hlavním městě však toto není vzhledem ke špatné dopravní obslužnosti možné. I v době pauzy jsou však v urgentních případech partneři dostižitelní, ve většině firem fungují spojovatelky, spolehlivé záznamníky, většina podnikatelů je běžně vybavena mobilními telefony.
Pro chilské podnikatele je charakteristická určitá povahová, volní a projevová různorodost, vyplývající z pestrého národnostního složení populace. Na obchodní jednání s chilským partnerem by se měl český obchodník pečlivě připravit, protože chilští obchodníci jsou na latinskoamerické poměry relativně dochvilní, přesní, věcní a systematičtí. Při prvním jednání mohou působit uzavřenějším dojmem, někteří mohou působit až povýšeně či snobsky. Možná si někteří naši obchodníci myslí, že jen proto, že se Chile nachází na jihoamerickém kontinentu, jsou jednání uvolněnější a není potřeba žádná příprava. Není tomu tak, jednání jsou velmi věcná a prakticky ihned se od zdvořilostních frází přechází k „businessu“.
Na předem domluvenou schůzku je vhodné se dostavit včas, i když se většinou toleruje pozdější příchod o 10 až 15 minut. Pro obchodní jednání je vhodný oblek a košile (decentní barevné odstíny nejsou překážkou) s kravatou. Obchodního partnera je obvyklé oslovovat jménem, popřípadě s funkcí, kterou zastává. Po úvodním představení bývá zvykem výměna vizitek, které mohou být i v angličtině. Akademické a vědecké hodnosti se na vizitkách nepoužívají. Je žádoucí, aby prospekty a ostatní podkladové materiály byly ve španělštině. Tolerují se i materiály v angličtině, ale daleko lépe působí prezentace v místním jazyku.
Nezbytností je také dobré chování, umění chovat se ve společnosti a etiketa. Chilané si potrpí na rigidní a formální ceremonie. Setkání při obědě, kde se probírají obchodní záležitosti, jsou poměrně běžnou praktikou. Pokud nás chilský partner pozve na večeři, setkání nabývá více neformální roviny a mívá již osobnější charakter. Vše většinou probíhá uvolněně a přestože Chilané nemají příliš smysl pro humor, troška českého humoru přispěje k dobré atmosféře. Pozvání do rodiny jsou projevem zvláštních sympatií a důvěry. V takovém případě je nezbytností přinést nějakou pozornost pro hostitelku.
Co se pracovní doby týče, dodržují se v Chile podobné úřední hodiny jako u nás, čili zhruba od 8:30 do 18.00. Nejlepší čas na domluvení schůzky bývá mezi desátou hodinou dopolední a polednem. Přestávka na oběd bývá mnohem delší než v ČR, takže pokud chceme domluvit schůzku na odpoledne, nemělo by to být před 15.00 hodinou. Předem je nutné si ověřit, zda v daný den není státní svátek. Zcela nevhodnou dobou pro podnikání obchodních cest je období Vánoc, Nového roku a Velikonoc (volno je na Velký pátek, pondělí je na rozdíl od ČR normální pracovní den). V těchto obdobích lze jen stěží někoho zastihnout na jeho pracovním místě.
Celkově jsou Chilané trochu pomalejší – pokud slíbí vyjádření obratem, nelze to chápat v evropském slova smyslu, může to trvat i několik dní. Je potřeba se občas „obrnit" trpělivostí, protože všeobecně je průměrný občan méně chápavý. To však neplatí v případě obchodního styku, kde mnoho obchodníků je absolventy universit v USA nebo jiných vyspělých zemích. Odtud možná pramení i anglosaský pragmatický přístup k jednání.
Žena je vždy pečlivě nalíčená, často je patrný silný make-up. Naprostou samozřejmostí u žen je depilace nohou a podpaží. Téměř charakteristickým rysem nejen u žen je kvalitní parfém a deodorant. Příjemnou tělesnou vůni se snaží udržovat po celý den. Dovršením upraveného vzhledu je hezký účes. Ženy příliš neexperimentují, z velké části nosí polodlouhé či dlouhé vlasy, většinou hladké a přírodní barvy. Ačkoliv v Chile nejsou v oblékání či úpravě žádná striktní tabu, jen velmi zřídka se zde setkáme s větší kreativitou či sexy-symbolikou a odvážností.
Zdravotnická péče je v Chile velice nákladná a pro účastníky státem dotovaného zdravotnického systému FONASA pro sociálně slabší občany rovněž velice nekvalitní. Český občan ji může využít pouze tehdy, pokud ji uhradí v plné výši (běžné vyšetření okolo 50 USD, hospitalizace až tisíce USD), tuto částku pak předkládá k úhradě své zdravotní pojišťovně v České republice, pokud si nadále platí pojištění jako pracovník s pracovištěm v zahraničí nebo pojišťovně, u níž se pojistil pro případ léčebných výloh v zahraničí při turistické či jiné nepracovní cestě.
ČR nemá s Chile uzavřenu dohodu o bezplatném poskytování zdravotnické péče. Pokud by se chtěl český občan zdravotně pojistit v místě, může tak učinit u jedné ze 17 soukromých zdravotních pojišťoven (tzv. ISAPRES). Jejich pojistné se liší dle pojistného programu, v průměru se však pohybuje okolo 2000–2500 USD ročně. Účastníci této péče mají nárok na ošetření v nejlepších soukromých klinikách (Clínica Alemana, Clínica Santa María, Clínica Las Condes, Arauco Salud). Úhrada zdravotnické péče však není v plné výši, pohybuje se v rozmezí 30–70 % dle standardnosti poskytované služby, zbytek je spoluúčast pacienta.
Občané ČR, držitelé turistických pasů, nepotřebují pro cestu do Chile vízum. Vízová povinnost pro držitele turistických pasů byla zrušena oboustranně podpisem dohody dne 23. 9. 1996, v platnost vstoupila 24. října 1996.Vízová povinnost pro držitele diplomatických a služebních pasů byla zrušena v prosinci 1994. K vycestování je tedy již třeba jen platný cestovní doklad s datem ukončení platnosti minimálně 90 dnů od data vstupu; v případě cesty motorovým vozidlem: technický průkaz, mezinárodní řidičský průkaz; mezinárodní očkovací průkaz není vyžadován.
K udělení dlouhodobého víza pracovního nebo studentského je třeba si zažádat na chilském konzulátu v Praze (Trojská 90, 171 00 Praha 7), předložit 4 fotografie, soudním tlumočníkem přeložený výpis z rejstříku trestů, osvědčení o dobrém zdravotním stavu a notářsky uvěřenou pracovní smlouvu se zaměstnavatelem v Chile nebo ověřený doklad o uděleném stipendiu.
Občan ČR při vstupu do Chile musí na požádání prokázat, že disponuje dostatečnou finanční částkou pro pobyt v zemi (cca 100 USD na den), U občanů zemí EU není však vyžadováno. Při vstupu do země je cizinec povinen vyplnit tzv. bílou imigrační kartu. Její první část odevzdává při vstupu, druhou je povinen schovat a odevzdat při odjezdu. Někteří čeští občané tuto druhou část ztratili, museli poté na pohraniční policii žádat o duplikát, což působí při odletu problémy a zdržení. Chilské orgány velice přísně dbají na to, aby do země nebyly dováženy žádné rostliny, čerstvé ovoce a zelenina, živá i mrtvá zvířata (vypreparovaná), maso a masné výrobky a další potraviny. Od ledna 1999 musí turisté na hraničních přechodech a mezinárodních letištích vyplňovat tzv. „čestné prohlášení" SAG (Servicio Agrícola y Ganadero - Státní zemědělská a chovatelská služba), že nedováží žádnou z výše uvedených položek. Pokud je některá z těchto věcí objevena, turista může být stíhán dle platných zákonů, produkty jsou mu bez výjimky zabaveny a může mu být zabráněno ve vstupu do země. Přihlašovací povinnost neexistuje.
Celní předpisy opravňují turisty přivézt do země bez cla předměty osobní potřeby, fotoaparát, videokameru, osobní počítač apod. (při příjezdu je povinen deklarovat). Bez cla je možno přivézt 2,5 l alkoholických nápojů, 20 krabiček cigaret. Vše ostatní je třeba uvést v celním prohlášení a zaplatit clo 8 %. (Platí od 1. 1. 2000). Při dovozu zvířat je vyžadováno potvrzení o provedení všech příslušných očkování vydané veterinářem a ověřené chilským konzulátem.
Povinná směna valut neexistuje, devizový trh je liberalizovaný, je možno směnit jakoukoli konvertibilní měnu, nejvíce používanou měnou jsou však americké dolary; mimo Santiago může být problém směnit např. eura. Pokud český turista přijíždí z Argentiny či Brazílie, nemusí tyto měny prodávat a může je zcela bez problémů a v dobrém kursu směnit přímo v Chile.
K dopravě po Chile je cenově nejvýhodnější použít dálkových autobusů, které jsou na dobré úrovni. Cena autobusu na vzdálenost cca 1000 km je cca 350 Kč, luxusního vybavení (business class) stojí max. 1200 Kč/osobu. Vnitrostátní lety jsou přibližně 2x až 3x dražší, letenky je výhodnější nakupovat v cestovních kancelářích. Vlaky byly téměř zrušeny, na několika zbývajících linkách (Santiago-Temuco) jsou ceny o trochu vyšší než u autobusů. Na letišti se při odletu platí letištní poplatek, může být uhrazen i v CLP. U vnitrostátních letů činí 8 USD/osobu, pro mezinárodní lety 18 USD/osobu. Na dálnicích se platí dálniční poplatky. Většina výběrčích míst je situována v okolí Santiaga. Např. poplatek za cestu Santiago-Valparaíso (130 km) ve všední dny 230 Kč, od pátku od 16:00 hod. do neděle do 24:00 hod, dvojnásobek. Od konce roku 2004 je v provozu tzv. Autopista central, na jejímž základě se platí elektronické mýtné formou „free flow" na řadě rychlostních komunikací protínajících hlavní město (a to prostřednictvím elektronických snímačů umístěných na předním skle, tzv. TAG).
Bez větších problémů je možné najmout automobil; kromě renomovaných firem jako Hertz nebo Avis tyto služby nabízí velké množství dealerů osobních aut. Ceny jsou dosti vysoké, zvláště v Patagonii, kde není taková konkurence jako v Santiagu. Např. denní pronájem Mitsubishi Outlander v Punta Arenas stojí cca USD 140. Doporučujeme, aby si každý velmi důkladně zkontroloval nájemní smlouvu, pojištění, spoluúčast atd. Rovněž doporučujeme, aby zákazník důsledně zkontroloval protokol o technickém stavu najímaného vozidla. Problémy se mohou vyskytnout např. při cestě na jih (Ohňová země, národní park Torres del Paine), kdy je nutné cestovat přes Argentinu. Většina společností odmítá jakoukoli odpovědnost při poruchách na argentinské straně. Silnice jak na argentinském, tak na chilském území jsou v této oblasti velmi špatné, často pouze kamenité. Nejčastějšími poruchami jsou poškození tlumičů, závěsů kol a pneumatik, rozbité přední sklo kamenem odhozeným protijedoucím vozidlem nebo proražení nádrže. Chilské společnosti jsou si této situace velmi dobře vědomy, při vracení aut provádějí velice přísné kontroly a vyžadují proplacení škod. Z tohoto důvodu doporučujeme raději najmout auto, které má již přední sklo "vhodným" způsobem poškozené.
Chile je na jihoamerické poměry velmi klidnou a bezpečnou zemí. Přesto nedoporučujeme navštěvovat např. chudé čtvrti Santiaga. Turisticky atraktivní jih je z bezpečnostního hlediska téměř bezproblémový, situaci na severu komplikuje sousedství s Bolivií a Peru, tedy se zeměmi produkujícími koku. Běžný turista se nejspíš setká s kapesními zloději, a to v centru Santiaga nebo v turistických střediscích, jako Valparaíso nebo Viňa del Mar, kde ovšem situace není horší než v západoevropských městech. Pozor na oblíbený trik kapesních zlodějů, když napřed vyhlédnuté oběti zašpiní oblečení (např. zmrzlinou, limonádou, jogurtem) a okradou ji, poté co jí „přiskočili nezištně s kapesníkem na pomoc“. Určité nebezpečí přinášejí i místní dopravní zvyklosti. Chilští řidiči, pokud jim to dopravní situace umožní, jezdí i po městě velice rychle. Směrová světla jsou používána jenom výjimečně. Doporučujeme věnovat zvýšenou pozornost chodcům, kteří mají na přechodech absolutní přednost a vstupují do vozovky bez rozhlédnutí.
Av. El Golf 254, Las Condes
Santiago de Chile
Telefon: +56-2-2321066, 2311910
Fax: +56-2-2320707
E-Mail: santiago@embassy.mzv.cz
Web: www.mfa.cz/santiago
Z letiště je nejlepší spojení taxíkem (cena zhruba 10 000 pesos) nebo autobusem MHD do centra města a odtud metrem na stanici El Golf nebo Alcantara. Ze zastávky metra je to na ZÚ cca 5 minut chůze.
Česká centra, CzechTrade, CzechInvest ani CzechTourism nejsou v Santiagu de Chile zastoupena.
www.sitios.cl – přehled kontaktů na ministerstva, ostatní státní orgány, Centrální banku atd.
www.cnc.cl – Národní komora pro obchod, služby a turistiku
www.ccs.cl – Santiagská obchodní komora
www.sofofa.cl – Společnost pro podporu průmyslové výroby
www.sonami.cl. – Národní hornická společnost
www.asexma.cl – Svaz exportérů
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
**Středa 26. 1. 2005.** Po snídani během dopoledne opouštíme náš tábor a vydáváme se zpět přes Engaruku do Arushi uskutečnit druhou, hlavní část naší výpravy. Objíždíme...
Čtěte více z deníku Engaruka, Arusha, Lengai, Ashanti, Lodge - den 7. a 8.
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: