V současnosti je Chorvatsko členem OSN, OBSE, Rady Evropy a řady dalších mezinárodních politických, hospodářských, humanitárních, obchodních a celních organizací a sdružení, při nichž má svá stálá zastupitelstva, vyslance a pověřence.
Chorvatská republika je plnoprávným členem zemí OBSE od 24. března 1992 a od té doby pravidelně spolupracuje při práci organizace. Jako země velmi postižená válkou v 90. letech bylo Chorvatsko po skončení války často na denním pořádku jednání OBSE a jako země - člen CHR využívala služby a pomoci této organizace. Výsledkem toho je, že v Chorvatsku zůstává ještě relativně početná dlouhodobá mise OBSE přímo v terénu. Stálá mise OBSE v Chorvatsku má tři koordinační centra - ve Vukovaru, v Kninu a v Sisku.
Jako člen OBSE Chorvatsko přijalo zásady Závěrečného helsinského dokumentu. Při Ministerstvu zahraničních věcí bylo vytvořeno kontrolní centrum pro realizaci projektu Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE ("Legislation Line"). Mise OBSE v Chorvatsku byla zřízena 18. dubna 1996 rozhodnutím Stálé rady OBSE na základě žádosti a pozvání Vlády Chorvatské republiky s mandátem pomoci vládě při plnění převzatých závazků a při normalizaci poválečného stavu, včetně řešení návratu uprchlíků a vyhnaných. Mise OBSE provádí zejména systematický monitoring procesu návratu uprchlíků. Vedoucím Stálé mise OBSE v Chorvatsku je Jorge Fuentes, jeho zástupcem je Robert W. Becker.
Institucionálně Chorvatsko (Ministerstvo zahraničních věcí a evropských integrací) spolupracuje s OBSE prostřednictvím Stálé mise při OBSE, OSN i mezinárodních organizací ve Vídni. V samotném Chorvatsku je pro spolupráci s OBSE, tedy pro spolupráci s uvedenou misí, kompetentní Odbor pro mezinárodní bezpečnost a Správa pro politickou a hospodářskou multilaterálu při Ministerstvu zahraničních věcí a evropských integrací. V oblasti logistiky a technických podmínek v terénu zodpovídá za spolupráci vládní Úřad pro spolupráci s OBSE.
V souladu se svými možnostmi transformující se země s omezeným rozpočtem se Chorvatsko pomalu a postupně začleňuje do aktivit OBSE i mimo CHR. Spolupráce při volbách se uskutečňuje prostřednictvím Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva - ODIHR. (např. spolupráce při pozorovací misi při konání referenda v Albánii v roce 1997).
Ministerstvo zahraničních věcí CHR postupně zapojuje své diplomaty jako pozorovatele voleb nejen do zemí regionu, ale i do ostatních zemí OBSE, včetně Zakavkazska a střední Asie. Od začátku roku 2002 za pomoci ODIHR Ministerstvo zahraničních věcí CHR několikrát využilo příležitost vyslat jako pozorovatele voleb i představitele specializovaných chorvatských nevládních organizací (NGO). Od května roku 2000 CHR započalo s vysíláním svých občanů i do dlouhodobých misí OBSE (Kosovo, Albánie, Makedonie, Gruzie, apod.)
Chorvatská republika je členem Komise pro lidská práva OSN od roku 2002 do roku 2004. Na 58. zasedání Komise bylo Chorvatsko hlavním sponzorem rezoluce o výčitce svědomí u vojenské služby. Rezoluce byla přijata konsensem.
Chorvatsko je členem Komise OSN pro postavení ženy a od roku 2000 do roku 2003 bylo předsedajícím této komise.
Chorvatsko spolupracuje s oblastním úřadem Vysokého komisaře pro lidská práva OSN v Záhřebu (UNOHCHR). V roce 2001 zorganizovala vláda Chorvatské republiky společně s oblastním úřadem Vysokého komisaře mezinárodní konferenci o lidských právech a demokratizaci (akce se konala v Dubrovníku).
V oblasti válečných zločinů a nezvěstných osob chorvatská vláda celkem úspěšně spolupracuje s představiteli mezinárodního společenství, např. s Chorvatským helsinským výborem (HHO) a dalšími nevládními organizacemi. Stále se pátrá po osudu více jak 1200 osob z chorvatské strany. Postupně dochází k exhumacím srbských obětí chorvatských válečných zločinů z let 1992–1995. Vláda dala v počátku jasně najevo připravenost soudit zločiny spáchané proti srbskému obyvatelstvu své země. Došlo k výraznému "sáhnutí do vlastních řad" a k zatčení osob, jež s velkou pravděpodobností spáchaly válečné zločiny nebo zločiny proti lidskosti v letech 1992–95. V roce 2000 byla zadržena celá tzv. "Gospičská skupina", která se zodpovídá ze zločinů spáchaných na Srbech v letech 1992 a 1993 Chorvatské soudy v minulých letech odsoudily většinou in absentia zhruba 400 osob z válečných zločinů a v rámci probíhající reformy soudnictví se převzaly stíhání některých válečných zločinů od ICTY v Haagu (Norac, Norac-Ademi).
Za nejdůležitější považujeme účast v dohodách vytvářejících rámec procesu euroatlantické integrace Chorvatska. Máme zde na mysli v případě NATO zejména PFP a systém MAP a v případě EU SAD.
Chorvatsko podporuje tvorbu nových standardů v oblasti lidských práv uvnitř OSN i v regionálních organizací a aktivně na nich spolupracuje. Aktivní přínos v mezinárodním snažení o ochranu lidských práv potvrzuje Chorvatsko i prostřednictvím účasti v mezinárodních radách pro ochranu a propagaci lidských práv, včetně členství v Hospodářské a sociální radě OSN (do roku 2002), v Komisi pro statut žen (do roku 2002) a Komisi pro lidská práva, v níž je CHR členem pro období let 2000 – 2004. V mezinárodním zapojení v oblasti lidských práv se Chorvatsko zasazuje především za:
Chorvatsko je však rovněž členskou zemí CEFTA, SEI, Qudrilaterály. Zapojuje se do programů CEPUS, SAPARD a řady dalších multilaterálních aktivit. Všechny tyto aktivity jsou podmíněny přáním chorvatských ústavních činitelů, aby Chorvatsko bylo spatřováno jako evropská země nebo nanejvýše země regiónu jihovýchodní Evropy a nikoli balkánská země. Chorvatsko by však rádo hrálo roli jakéhosi lídra pro skupinu zemí balkánského regiónu zejména ve zmíněných integračních procesech.
Bývalá ČSFR uznala Chorvatsko současně se Slovinskem dne 16.1.1992. Po rozdělení ČSFR došlo výměnou nót ke vzájemnému uznání ČR a Chorvatské republiky. Oficiální navázání diplomatických styků je datováno dnem 11. 5. 1992 (ČSFR), vzájemně pak označujeme dnem navázání diplomatických styků mezi ČR a CHR den 1. ledna 1993.
Diplomatické styky se realizují na úrovni velvyslanectví. V obou státech jsou efektivně akreditování mimořádní a zplnomocnění velvyslanci.
Bilaterální vztahy ČR a Chorvatska nejsou zatíženy otevřenými otázkami a dynamicky se rozvíjejí. Chorvatsko představuje pro ČR potenciálně významného hospodářského partnera a ekonomické nástupiště do regionu. Chorvatsko považuje ČR za důležitého partnera v širším kontextu (ČR jako člen NATO a v první skupině uchazečů o vstup do EU). Chorvatsko přitom také velmi dlouho oceňovalo úspěch transformace české společnosti. Potvrzuje to stálý zájem chorvatské strany o intenzivnější kontakty. Pro Chorvatsko je ČR bezesporu důležitým, až strategicky důležitým, partnerem pro naplňování ekonomických, politických a integračních ambicí.
Odrazem dobrých a vyvážených vztahů mezi oběma zeměmi je také existující smluvní základna:
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Chorvatské republiky o sukcesi do dvoustranných smluv sjednaná výměnou nót; podpis: Praha, 4. 4. 1997; č. 56/2000 Sb.;sukcesní jednání o smluvní základně mezi Českou republikou a Chorvatskem byla ukončena s následujícím výsledkem:
Souběžně s jednáním o sukcesi do starých smluv byly uzavřeny následující nové dohody:
Na základě vstupu ČR do EU k 1. 5. 2004 byl zahájen proces ukončení platnosti některých dvoustranných smluv především v ekonomické oblasti (viz kapitola 7.1)
Již v roce 2003 docházelo postupně k vypovídání bilaterálních smluv a dohod neslučitelných s legislativou EU v souvislosti se vstupem ČR do EU k 1.5.2004.
V souvislosti se vstupem ČR do EU byly vypovězeny platnosti následujících česko-chorvatských smluv neslučitelných s acquis. Ukončení platnosti těchto smluv ke dni vstupu ČR do EU bylo provedeno dohodou.
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Datum odjezdu byl stanoven na 21.7.2003. ve 20.23 hod. z Prahy - Hlavního nádraží. Už týden před odjezdem to u nás doma vypadá jako..to se nedá popsat. Všude se povaluje materiál,...
Čtěte více z deníku Dračino, Pelmeně, Svaljava, Lisičevo, hamr, Bagarika, Boržava (Zakarpatská Ukrajina den 1., 2. a 3.)
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: