Státním zřízením Chorvatska je parlamentní republika, hlavou státu je prezident.
V Chorvatské republice je registrováno více než 80 politických stran. Ve volbách v listopadu 2003 se po čtyřech letech k moci opět dostalo HDZ, které se pod vedením Ivo Sanadera a po čtyřech letech v opozici stalo moderní demokratickou pravostředovou stranou.
Hrvatska demokratska zajednica - HDZ (Chorvatské demokratické společenství) - vzniklo jako jedna z prvních chorvatských opozičních hnutí v komunistickém Chorvatsku, v době SFRJ. Vznik HDZ na jaře 1989 iniciovala skupina disidentů v čele s Franjo Tudjmanem. Tento politický subjekt postupně přerostl v národní hnutí za nezávislost Chorvatska a soustředil ve svých řadách široké spektrum politických směrů - od radikálních po umírněné. V roce 1993 stranický sjezd rozhodl, že ze širokého hnutí za nezávislost se HDZ transformuje na národní stranu křesťanskodemokratické orientace. Jejím cílem bylo udržet pozici vedoucí síly společnosti zastupující zájmy všech vrstev obyvatelstva. Politicky se strana řadí k pravému středu.Po úmrtí prezidenta F. Tudjmana byl zvolen prozatímním předsedou strany Ivo Sanader, který byl v této své funkci potvrzen i v posledních vnitrostranických volbách v roce 2002 a znovu po úspěšných volbách v roce 2004 (tentokrát dokonce na 4 roky). Strana se pod jeho vedením úspěšně vyrovnává s nacionalistickými a xenofobními proudy uvnitř strany, které za života presidenta Tudjmana měly ve straně významný vliv. Dnes je HDZ evropskou stranou pravého středu s národní a křesťanskodemokratickou orientací.
Hrvatska socijalno liberalna stranka - HSLS (Chorvatská sociálně liberální strana) - vznikla v květnu 1989. Po volbách v roce 2000 se pod vedením tehdejšího předsedy D. Budiši stala stranou vládní koalice. Po vládní krizi v roce 2002 opustila vládu a přešla do opozice. Z HSLS se postupně vyčlenily dvě nové strany - Liberální strana a Libra, z nichž ovšem Libra se v roce 2004 spojila s HNS a Liberální strana se v roce 2005 opět spojila s HSLS. Předsedkyní strany je Djurdja Adlešić.
Hrvatska stranka umirovljenika - HSU (Chorvatská strana důchodců) - malá populistická strana, mající prakticky za svůj jediný program obhajobu zájmů důchodců, založena 1996, předseda strany Vladimir Jordan. Ve volbách získala tři mandáty a podpořila vládu HDZ výměnou za písemný slib řešení otázky důchodů
Socialdemokratska partija Hrvatske - SDP (Sociálně demokratická strana Chorvatska) - je nejsilnější opoziční politickou stranou. Tato strana vznikla reformou Svazu komunistů Chorvatska. Reformovaní komunisté v roce 1990 legalizovali opozici a umožnili uskutečnění prvních demokratických voleb. SDP je občanská strana "levého středu" obhajující zájmy dělníků a zaměstnanců. Předsedou strany je Ivica Račan, který stál v letech 2000 - 2003 v čele koaliční vlády .
Hrvatska narodna stranka - Liberalni demokrati - HNS (Chorvatská národní strana) - je proevropsky orientovanou liberální stranou. HNS vznikla v roce 1990. Její první předsedkyní byla dr. Savka Dabčević-Kučar. V roce 1995 byl do čela HNS zvolen Radimir Čačić. Členskou základnu tvoří především podnikatelé, střední vrstva a intelektuálové. Je to strana výrazně městského typu. Předsedkyní strany je od roku 2000 prof. dr. Vesna Pusić, dnes místopředsedkyně parlamentu. HNS se v roce 2004 spojila se stranou LIBRA a změnila svůj název na Hrvatska narodna stranka - Liberalni demokrati a vznikl i společný poslanecký klub.
Hrvatska seljačka stranka - HSS (Chorvatská rolnická stran) - vznikla v roce 1989 jako nástupce stejnojmenné strany, která se mezi dvěma světovými válkami zasazovala o chorvatskou autonomii. Jedná se o stranu národní orientace, umírněného politického vystupování, oslovuje především drobné podnikatele, živnostníky a rolníky. Rozšířena je především na venkově. Novým předsedou strany od r. 2005 je Josip Friščić.
Istarski demokratski sabor - IDS (Istrijský demokratický sněm) - je regionální stranou obyvatel Istrie. Vystupuje proti centralizaci moci v Chorvatsku a za istrijskou autonomii. Jejím cílem je dále rozvoj přeshraniční spolupráce na regionální úrovni. Předsedou strany je Ivan Jakovčić, který je županem Itrijské županie. V parlamentu má IDS 4 poslance.
Hrvatska stranka prava - HSP (Chorvatská strana práva) - zastupuje zájmy pravicově a radikálně orientovaných voličů. Založena bývalým disidentem Dobroslavem Paragou. Dnešním předsedou HSP je Ante Džapić.
Demokratski centar - DC (Demokratické centrum ) - je liberálně, středopravicově orientovaná politická strana, která se na počátku roku 2000 oddělila z HDZ. Vytvořila ji část proevropsky orientovaných politiků okolo bývalého ministra zahraničních věcí Dr. Mate Graniče (M. Granić) a Vesny Škare-Ožbolt (V. Škare-Ožbolt). Jejím předsedou se stal M. Granić, který byl ve své funkci potvrzen i na kongresu strany v dubnu 2003. Po neúspěchu ve volbách v listopadu 2003 se novou předsedkyní stala Vesna Škare-Ožbolt, která jako jediná z DC byla zvolena do parlamentu. V nové vládě I. Sanadera zastávala důležité místo ministryně spravedlnosti, ale byla po sporech s premiérem Sanaderem v únoru 2006 z vlády odvolána. V roce 2004 po neshodách s novým vedením strany odešel její zakladatel Mate Granič ze strany a začal působit jako zahraničně politický poradce předsedy HSP Džapiče.
Parlament / Chorvatský sněm (Hrvatski Sabor) je nositelem zákonodárné moci. V souvislosti s ústavními změnami (28. březen 2001) a zrušením horní komory - Župní komory, se Sabor stal jednokomorovým. Tvoří jej tedy poslanci dolní komory - Poslanecké komory. V souladu s ústavou má Sabor tyto základní pravomoci:
Poslanci jsou voleni na čtyřleté období. Předsedou Saboru je od 22. prosince 2003 Vladimir Šeks (HDZ).Sabor má v souladu s ústavou nejméně 100 a nejvíce 160 poslanců, kteří jsou voleni tajným hlasováním ve všeobecných volbách. V parlamentních volbách (proběhly 23.11.2003) vzniklo takto 152 poslaneckých mandátů. Z tohoto počtu získalo HDZ 66 mandátů (z nichž jsou 4 za diasporu), SDP 34 mandátů a její koaliční partneři IDS, Libra, LS celkem 9 mandátů. Třetí stranou se stala HNS s deseti poslanci a jejich koaliční partner Primorsko-goranská strana s jedním poslancem. HSS disponuje 9 mandáty, radikální HSP 8, strana důchodců HSU 3, koalice HSLS/DC také 3 a jeden mandát má Chorvatská demokratická rolnická strana HDSS. Osm poslanců reprezentuje národnostní menšiny.
V současnosti je v Saboru obsazeno 151 poslaneckých mandátů chorvatskými stranami takto:
Volby do Saboru proběhly podle novelizovaného volebního zákona takto:
V systému výkonné moci je zákonem potvrzena výstavba orgánů státní správy. V oblastech spadajících výlučně do kompetence orgánů státní správy byla vytvořena státní ministerstva - obrany, vnitra, zahraničních věcí a financí. Ostatní ministerstva mohou své kompetence přenášet na jiné orgány. Pro potřeby vykonávání specializovaných řídících a jiných záležitostí vyžadujících vytváření specializovaných služeb a samostatnost v kompetencích existují další orgány státní správy (státní úřady a instituce). V souladu s ústavou má vláda Chorvatska následující základní pravomoci:
Předsedou vlády je Ivo Sanader. Jeho patnáctičlenná vláda je vládou menšinovou, která hledá podporu pro své navrhované zákony napříč politickým spektrem a má s některými menšími politickými subjekty uzavřenou písemnou dohodu o podpoře (HSU). Vládu tvoří premiér, dva místopředsedové vlády a 12 ministrů. Vláda má celkem 14 ministerstev. V roce 2004 došlo k restrukturalizaci vlády po demisích ministra zahraničí Žužula a místopředsedy vlády a ministra zdravotnictví Hebranga. Došlo ke spojení ministerstev zahraničních věcí a evropské integrace do jednoho, v jehož čele stanula dosavadní ministryně pro evropskou integraci Kolinda Grabar-Kitarovič, ale naopak k rozdělení funkcí místopředsedy vlády pro ekonomiku a ministra zdravotnictví. Místopředsedou vlády pro ekonomiku byl jmenován dosavadní šéf koncernu Podravka Damir Polančec a ministrem zdravotnictví se stal dosavadní náměstek ministra, Neven Ljubičič. V roce 2005 a na jaře 2006 došlo k další personální obměně ve vládě, ministra vnitra Mlinariče (HDZ) nahradil Ivica Kirin (HDZ) a ministryni spravedlnosti Vesnu Škare Ožbolt (DC) nahradila Ana Lovrin (HDZ).
Podrobněji viz odstavec 2.3.
Prezidentem Chorvatské republiky byl v druhém kole přímých prezidentských voleb 16. ledna 2005 znovuzvolen Stjepan Mesić. Jedná se o jeho druhé funkční období, po jehož uplynutí již nemůže být znovu zvolen.
Ústavní změny přijaté většinou chorvatského parlamentu 9. listopadu 2000 znamenaly nalezení nové rovnováhy mezi parlamentem, vládou a prezidentem. Ta byla klíčem pro úspěšnější práci celé chorvatské moci. Především se to týkalo oblasti hospodářství, kde byly do té doby změny jen nepatrné a úspěchy ještě menší. Stranou nezůstala ale ani oblast tajných služeb a armády, které byly dlouho zcela v působení pouze prezidenta a několika dalších jedinců, zcela bez dozoru parlamentu. Byly tak splněny sliby o proměně poloprezidentského systému v čistě parlamentní. V souladu s ústavou má prezident Chorvatska následující pravomoci:
Složení chorvatské vlády :
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Datum odjezdu byl stanoven na 21.7.2003. ve 20.23 hod. z Prahy - Hlavního nádraží. Už týden před odjezdem to u nás doma vypadá jako..to se nedá popsat. Všude se povaluje materiál,...
Čtěte více z deníku Dračino, Pelmeně, Svaljava, Lisičevo, hamr, Bagarika, Boržava (Zakarpatská Ukrajina den 1., 2. a 3.)
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: