Chorvatsko

• 1.1. Oficiální název státu
• 1.2. Rozloha
• 1.3. Počet obyvatel, hustota na km?, podíl ekonomicky činného obyvatelstva
• 1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení
• 1.5. Národnostní složení
• 1.6. Náboženské složení
• 1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
• 1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města
• 1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
• 1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
• 1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
• 1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU
• 1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi
• 1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města
• 1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
• 1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)
• 1.18. Internetové informační zdroje
• 1.19. Adresy významných institucí

1.1. Oficiální název státu

• v češtině : Chorvatská republika
• v úředním jazyku země : Republika Hrvatska

1.2. Rozloha

Chorvatská republika se rozkládá na východním pobřeží Jaderského moře a ve své severní části hluboko zasahuje do vnitrozemí - od předhůří Alp do Panonské nížiny, břehů Dunaje a Drávy. Na severu a severozápadě sousedí se Slovinskem a dále na severu a severovýchodě s Maďarskem, východním a krajně jižním sousedem země je Srbsko a Černá Hora, jižním a jihovýchodním Bosna a Hercegovina. Na západě sousedí Jaderským mořem s Itálií.

Povrch pevninského Chorvatska zaujímá celkovou rozlohu 56.542 km², teritoriální moře plochu cca 31.067 km².

1.3. Počet obyvatel, hustota na km?, podíl ekonomicky činného obyvatelstva

            Podle posledního sčítání lidu v roce 2001 má Chorvatsko 4,437.460 obyvatel.  Počet ekonomicky činných  obyvatel je podle údajů  z  roku  2006  1 722 035. Chorvatsko má relativně jednu z největších diaspor na světě. Pouze v zemích západní Evropy žije přibližně milión Chorvatů. Uvádí se, že v zahraničí, kromě západní Evropy zejména v USA, Kanadě, Jižní Americe a Austrálii,  našlo nový domov až 4 milióny osob chorvatského původu.

            Chorvatsko se i proto řadí k méně osídleným zemím. Různé prameny uvádějí rozdílné údaje hustoty osídlení (v závislosti na tom, zda se započítávají jaderské ostrovy). Vypočtená hustota obyvatelstva činí 78,5 obyvatel/ km². Nejčastěji uváděný údaj však činí  84,6 obyvatel / km². V poslední době se prohlubuje již tak velký rozdíl v hustotě osídlení některých oblastí (téměř neobydlené oblasti zvané „Gorski kotar“ ve vnitrozemí a ostrovů na jedné straně a městských center v čele s hlavním městem Záhřebem na straně druhé).

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Přirozený přírůstek obyvatelstva v CHR je v posledním období vyjadřován v záporných hodnotách a má alarmující klesající tendenci.  V roce 2005: 42 492 narozených a 51 790 zemřelých (úbytek 9 298 osob). Muži tvoří 48% a ženy 52 % obyvatel.

1.5. Národnostní složení

Podle výsledků sčítání lidu z roku 2001 vypadá obraz etnické struktury Chorvatska následovně :

• 89,63 % Chorvaté
• 4,54 % Srbové
• 0,47 % Bosňáci
• 0,37 % Maďaři
• 0,34 % Albánci
• 0,30 % Slovinci
• 0,24 % Češi
• 0,21 % Rómové
• 0,11 % Černohorci
• 0,11 % Slováci
• 0,10 % Makedonci
• 0,07 % Němci
• 0,05 % Rusíni
• 0,04 % Ukrajinci
• 0,01 % Židé
• 0,01 % Poláci
• 0,01 % Rumuni
• 0,01 % Bulhaři
• 0,01 % Turci
• 0,49 % ostatní

Migrace obyvatelstva:

Území Chorvatska opustilo v důsledku války v letech 1991-95 přibližně 100 tis. občanů chorvatské národnosti. Po cca 20 tis. uprchlíků bylo donedávna ve Slovinsku a Maďarsku, dnes se jejich počet minimalizoval. (přesné údaje nejsou k dispozici). Zhruba 250 tis. chorvatských Srbů odešlo v důsledku vojenských akcí do BaH a Srbska.

Podle oficiálních čísel, které uvádí  OBSE, se do svých původních domovů v Chorvatsku zatím vrátilo cca 141 000 uprchlíků (zejména srbské národnosti). Odhady OBSE se pohybují od 200 do 300 tis. uprchlíků, kteří opustili chorvatské území v letech 1991 – 95 (do tohoto počtu nejsou zahrnuty  „internally displaced persons“, tedy ti, kteří migrovali v rámci Chorvatska a zůstali na území Chorvatska – z velké části Chorvaté). Podle OBSE je podstatné především vytvořit podmínky a atmosféru, přející návratu těch, kteří by se vrátit chtěli. OBSE vytvořila společně s vládou CHR aktivní informační kampaň, z níž je zřejmé, jaké podmínky navrátivší se uprchlíky v Chorvatsku konkrétně čekají. OBSE by interně považovala za úspěšnou takovou kampaň, která by k návratu přesvědčila zhruba 20% uprchlíků.

Na území Chorvatska ještě stále zůstává asi 128 000 osob z BaH, z nichž pouze 8000 má statut uprchlíka.  Většina těchto bosenských Chorvatů  získala chorvatské občanství a jen asi málo z nich se ještě někdy vrátí do BaH  (jde především o Chorvaty, kteří se stali obětí etnických čistek v BaH již v polovině roku 1992 a pocházejí z území dnešní Republiky srbské v BaH). Konečně 30 563 Chorvatů ze Srbska (hlavně z Vojvodiny a Kosova) ještě zůstává v CHR, z nichž 563 získalo statut uprchlíka.

Návrat „internally displaced persons“, převážně etnických Chorvatů na místa jejich původních domovů je v podstatě ukončen (UNHCR uvádí 242 647 osob, kteří se vrátili do svých domovů od roku 1995).  Zbylí Chorvati, kteří se usídlili různě po Chorvatsku, se na svá původní místa nevracejí hlavně z důvodu ekonomických (hospodářská situace v jejich původním bydlišti je horší  než v místech současného pobytu).

Zásadním momentem v roce 2004 byla sarajevská trojstranná schůzka HR, SČH a BaH pod patronátem OBSE, která se zabývala otázkou uprchlíků a ochranou národnostních menšin ve všech třech zemích a kde se tyto země dohodly na spolupráci v této oblasti. Chorvatská vláda poté za spolupráce s misí OBSE odstartovala informační kampaň pro uprchlíky, kteří by se ještě chtěli vrátit. Na nejvyšší politické úrovni tedy vůle nechybí, ale skutečný návrat uprchlíků je komplikován řadou nedořešených legislativních kroků a problémy na místní úrovni, kde v některých případech stále přetrvává spíše snaha možné navrátilce před návratem odradit. Rovněž stále chybí účinný mechanismus, který by rozhodnutí vlády parlamentem přijaté legislativní kroky převáděl do praxe v regionech.

1.6. Náboženské složení

V Chorvatsku působí 24 církví. Největším náboženským společenstvím v Chorvatsku je římskokatolická církev. Příslušnost obyvatelstva k jednotlivým církvím podle výsledků sčítání lidu z roku 2001:

• 87,83 % - římskokatolická církev (především Chorvaté)
• 4,42 % - pravoslavné církve (zejména Srbové, Černohorci, Rusové a Makedonci)
• 1,28 % - islámská církev
• 0,14 % - řeckokatolická církev
• 0,14 % - svědci Jehovovi
• 0,09 % - kalvinisté
• 0,08 % - evangelická církev
• 0,07 % - adventisté
• 0,04 % - baptisté
• 0,01 % - židé
• 0,11 % - příslušníci jiných církví
• 2,99 % - agnostici
• 2,22 % - bez vyznání.

Vliv římskokatolické církve se v posledních letech výrazně zvětšil (celková atmosféra ve společnosti, návštěvy papeže, konkordátní smlouvy, atd.). V Chorvatsku je řada rurálních oblastí s tradičně silnými pozicemi katolické církve. K posilování církve v urbánním prostředí pak přispěl především znovunalezený pozitivní vztah k víře ze strany nejvyšších politických představitelů země jako součásti budování chorvatské národní identity.

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Úředním jazykem je chorvatština / charvátština. Podle výsledků sčítání lidu z roku 2001 deklarovalo obyvatelstvo Chorvatska svůj mateřský jazyk následovně :

• 96,12 % - chorvatština
• 1,01 % - srbština
• 0,46 % - italština
• 0,33 % - albánština
• 0,29 % - maďarština
• 0,27 % - slovinština
• 0,21 % - bosánština
• 0,18 % - rómština
• 0,16 % - čeština
• 0,11 % - srbochorvatština
• 0,09 % - slovenština
• 0,08 % - makedonština
• 0,07 % - němčina.

Dále byly v zanedbatelném množství deklarovány jako mateřské následující jazyky: rusínský jazyk, rumunština, polština, černohorština, bulharština, hebrejština a jazyk vlašský. Žádný jazyk jako svůj mateřský jazyk neudává 0,38 % obyvatelstva.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

• 21 žup
• 430 občin (opštin - nižších územních administrativních celků, vč. městských / obecních částí)
• 121 měst včetně Záhřebu, který má zvláštní statut
• 6694 obcí z toho 6489 vesnického charakteru

Hlavním městem Chorvatské republiky je Záhřeb/Zagreb. Podle posledních oficiálních výsledků sčítání lidu z roku 2001 činil počet jeho obyvatel 779 145 osob.

Dalšími velkými městy (zpravidla středisky žup / županijí) jsou :

• Split (Dalmatinsko-splitska županija) - 189 444 obyvatel,
• Rijeka (Primorsko-goranska županija) - 167 757 obyvatel
• Osijek (Osječko-baranjska županija) - 104 553 obyvatel
• Zadar (Zadarska županija) - 74 814 obyvatel
• Karlovac (Karlovačka županija) - 59 658 obyvatel
• Slavonski Brod (Brodsko-posavska županija) - 55 521 obyvatel
• Dubrovnik (Dubrovačko-neretvanska županija) - 49 285 obyvatel

Sisak (45 731), Vukovar (44 342), Varaždin (41 728), Šibenik (41 077), Vinkovci (35 290), Koprivnica (24 214), Požega (20 932), Knin (12 041) atd.

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Dne 23. prosince 1991 byl v Chorvatsku zaveden „chorvatský dinár“ jako přechodná měna v období odchodu z monetární soustavy bývalé Jugoslávie a stabilizace chorvatského hospodářství.

Současná měna dostala název "kuna" a byla zavedena 30. května 1994 (Den chorvatské státnosti). 1 chorvatská kuna (HRK) se dělí na 100 lipa. Cizí měny lze v Chorvatsku měnit za místní měnu zcela bez problémů.

Střední devizový kurs Chorvatské národní banky (k 30.6. 2007):

1,- USD = 5,422645 HRK
1,- EUR = 7,303218 HRK

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

• 1. leden - Nový rok
• 6. leden - Tři králové
• březen - duben - Velikonoce (pohyblivé)
• 1. květen - Svátek práce
• 15. červen - Boží Tělo (pohyblivé)
• 22. červen - Den protifašistického boje
• 25. červen - Den Státnosti
• 5. srpen - Den vítězství a díkůvzdání vlasti
• 15. srpen - Nanebevzetí Panny Marie - Velika Gospa
• 8. říjen - Den nezávislosti
• 1. listopad - Svátek Všech svatých
• 25. prosinec - Vánoční svátek
• 26. prosinec - Vánoční svátek

Pracovní doba je v Chorvatsku organizována stejným způsobem jako v ČR. Úřady v letní sezóně posunují své úřední hodiny již od 7:00 hod – do 15:00 hod. Prodejní doba se pohybuje v rozmezí 7:00 hod – 21:00 hod. V neděli mají otevřeno především velká obchodní centra.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Chorvatské běžné obchodní zvyklosti se nikterak zvláště neodlišují od standardních evropských obchodních zvyklostí.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Dne 26. 4. 2002 bylo podepsáno Správní ujednání k provádění smlouvy mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o sociálním zabezpečení. Na základě tohoto ujednání je občanům ČR poskytnuta nutná a neodkladná zdravotní péče na účet příslušné české pojišťovny. Tento nárok se vztahuje na všechny věcné dávky, jejichž poskytnutí je nezbytné pro odvrácení ohrožení zdraví či života.

Významnou novinkou, která usnadní jednání mezi našimi občany a chorvatskými zdravotnickými zařízeními je možnost používání Evropského průkazu zdravotního pojištění pro občany ČR na území Chorvatské republiky. Evropský průkaz nahradil od 15. 9. 2005 tiskopis CZ/HR 111 a čeští pojištěnci mohou na jeho základě uplatňovat nárok na zdravotní péči přímo ve zdravotnických zařízeních a soukromých ordinacích, které mají smluvní vztah s Chorvatským úřadem zdravotního zabezpečení.

Co se týče rozsahu zdravotní péče platí nadále ustanovení Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi ČR a CHR, včetně výše uvedeného správního ujednání.

Se souhlasem příslušné české zdravotní pojišťovny je možné během pobytu v Chorvatsku čerpat i zdravotní péči nad rámec péče nutné a neodkladné. V úvahu přichází zejména situace, kdy je zřejmé, že pojištěnec bude tuto péči po dobu pobytu v Chorvatsku potřebovat, např. dialýza, léčba následku úrazu. K tomuto účelu je možné na pobočce příslušné zdravotní pojišťovny požádat o souhlas na formuláři CZ/HR 111 A, potvrzující nárok na věcné dávky i nad nezbytný rámec. Udělení souhlasu nebo jeho odmítnutí je plně v pravomoci příslušné pojišťovny.

Nárok na zdravotní péči na základě mezinárodní smlouvy lze v Chorvatsku uplatnit pouze u smluvních lékařů chorvatského Zavodu za zdravstveno osiguranje(seznam oblastních úřadů Chorvatského ústavu nemocenského pojištění a jejich poboček je k nahlédnutí na: www.cmu.cz). Čeští občané tak vstupují do režimu platného pro chorvatské pojištěnce, s čímž souvisí i povinnost platit spoluúčast ve stejné výši jako místní pojištěnci(nové sazby platné od 1. 10. 2005 viz www.cmu.cz). Výše uvedený mechanismus však nepokrývá náklady na transport pojištěnce do ČR v případě vážného zranění nebo jeho tělesných pozůstatků v případě úmrtí. Vzhledem k tomu, že tyto náklady mohou být značné (v naléhavých případech jsou pacienti přepravování letecky), doporučujeme turistům, aby se před cestou do Chorvatska připojistili pro takový případ, pokud již nemají takové připojištění sjednáno. Pojištění pro případ nutné repatriace zraněných osob nebo jejich tělesných pozůstatků v případě úmrtí rovněž bývá součástí nejrůznějších „balíčků pojišťovacích služeb", které jsou poskytovány vlastníkům nejrůznějších platebních a kreditních karet (např. VISA, AMERICAN EXPRESS).

Pokud hodlají občané ČR v době své dovolené v Chorvatsku provozovat některé tzv. rizikové sporty - např. potápění, vodní lyžování, jízdu na vodních skútrech, horolezectví, létání na rogalech, padácích či ultralehkých letadlech, je třeba se pro případ pojistné události při provozování takových sportů rovněž připojistit, neboť běžné pojištění se na takové pojistné události nevztahuje.

Podrobné informace o rozsahu poskytované lékařské péče občanům ČR v Chorvatsku jim podá jejich zdravotní pojišťovna, od které obdrží rovněž nezbytné formuláře a seznam poboček chorvatských pojišťoven nebo na webových stránkách Centra mezistátních úhrad: www.cmu.cz.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Víza a poplatky

Občané České republiky nepotřebují při turistických cestách do Chorvatska vízum, pokud doba jejich pobytu nepřekročí 90 dnů. Chorvatské orgány požadují, aby platnost cestovního dokladu byla minimálně na dobu pobytu na území Chorvatska.

Přihlašovací povinnost

V Chorvatské republice platí přihlašovací povinnost pro cizince, a to do 24 hodin po překročení státní hranice. Při ubytování v hotelu, kempu nebo soukromí, zajišťuje přihlášení turistů ubytovatel. V ostatních případech se musí každý turista přihlásit individuálně na oddělení pro cizince policie Chorvatské republiky. Tato oddělení jsou v každé větší obci.

Doklad o přihlášení je nutno pečlivě uschovat do doby opuštění území Chorvatska, neboť je velice často vyžadováno chorvatskými orgány při odjezdu ze země. Chybějící doklad o přihlášení je zdejší policií posuzován jako přestupek, který řeší Přestupkový soud peněžitou pokutou, případně vězením.

Doplňující informace:

Občané ČR nepotřebují víza (pobyt do 90 dnů) pro vstup do:

• Bosny a Hercegoviny ( na základě rozhodnutí Rady ministrů Bosny a Hercegoviny ze dne 21. 7. 2005)
• Srbsko a Černá Hora

Omezení pro dovoz a vývoz valut a místních měn, celní předpisy

 Deklarovat na hraničním přechodu dovážené valuty není nutné, pokud se jedná o domácí měnu v hodnotě do 15.000,-HRK nebo zahraniční měnu v hodnotě do 40.000,-HRK.

Dovoz potravin a nápojů do Chorvatské republiky je omezen na “přiměřené množství vzhledem k délce cesty a počtu cestujících”. Určení “přiměřenosti” je v kompetenci celních orgánů. Větší množství dovážených potravin celní kontrola nemusí propustit a může požadovat zaplacení cla. Dovoz většího množství potravin také podléhá sanitární kontrole na příslušném hraničním přechodu. Jedná se zejména o dovoz mléka a mléčných výrobků, pečiva a těstovin, alkoholických a nealkoholických nápojů, cukrářských výrobků.

Veterinární kontrole nepodléhají masné výrobky a další potraviny živočišného původu o hmotnosti do 1 kg (vejce, mléko, sýry, další mléčné výrobky, med).

Celní předpisy Chorvatské republiky povolují bezcelní dovoz předmětů osobní potřeby. Termínem “předměty osobní potřeby” jsou podle celního zákona myšleny výlučně předměty určené pro osobní potřebu během cesty a po dobu pobytu v zahraničí (oděvy, obuv, předměty osobní hygieny). Pro osobní potřebu a potřebu ostatních rodinných příslušníků je možné dočasně dovézt předměty jako např. videokamera, fotoaparát, sportovní výstroj, atd.

Dočasný dovoz cennějších předmětů a výstroje je nutné písemně deklarovat na hraničním přechodu a po ukončení pobytu je opět vyvézt.

Kromě výše uvedeného je možné bezcelně dovézt max. 200 cigaret nebo 50 doutníků, 250g tabáku, 1 l tvrdého alkoholu, 2 l vína nebo jiného obdobného alkoholického nápoje, 50 ml parfému. Toto opatření se nevztahuje na osoby mladší 18 let.

Předměty, jejichž úhrnná hodnota překročí částku 300,-HRK, a na které nelze pohlížet jako na předměty osobní potřeby, jsou procleny na hraničním přechodu při vstupu do Chorvatské republiky. Kurzy měn k 1.4.2007 : 1 HRK = 3,782 CZK, 1 EUR = 7,403 HRK

Dovoz většího množství potravin podléhá sanitární kontrole na příslušném hraničním přechodu. Jedná se zejména o dovoz mléka a mléčných výrobků, pečiva a těstovin, alkoholických a nealkoholických nápojů, cukrářských výrobků. Dovoz masa a masných výrobků do 1 kg nepodléhá celní kontrole.Výše uvedené se vztahuje i na další potraviny živočišného původů jako vejce, mléko, sýry atd.. Dovoz těchto výrobků o hmotnosti větší než 1 kg podléhá celní kontrole a jejich dovoz bez povolení příslušné veterinární inspekce na hraničním přechodu není možný.

Veškeré informace na:
Celní správa Chorvatské republiky (tel.:00385 1 6102333), www.carina.hr.

Dovoz drog a jiných omamných prostředků do Chorvatska není dovolen. Trestné je i užívání drog. Pokud chorvatská policie tento přestupek zjistí, pachatel je potrestán peněžitou pokutou a následně vyhoštěn se zákazem pobytu na území Chorvatska.

Živá zvířata (psi, kočky, atd.) v doprovodu svého majitele musí mít pro vstup do Chorvatska platný mezinárodní očkovací průkaz.

Cestování motorovými vozidly

V Chorvatské republice platí od 20. srpna 2004 nový Zákon o bezpečnosti silničního provozu. Nejvýznamnější změnou je bezpochyby zavedení nulové hranice obsahu alkoholu v krvi řidiče (do té doby povolená max. hranice 0,5 ‰). Dalšími významnými změnami je povinné používání mobilního telefonu s hands-free, povinná rozsvícená světla během dne, povinné používání dětské sedačky pro přepravu dítěte mladšího 5 let. Současně došlo ke zpřísnění všech pokut, jejichž minimální částka je nyní 300,- HRK (dříve 50 ,- HRK).

Při cestách motorovými vozidly je bezpodmínečně nutné mít platný řidičský průkaz, technický průkaz a doklad o pojištění vozidla (zelená karta), kterou na trase ČR - Rakousko - Slovinsko - Chorvatsko vyžadují policejní orgány všech států, kterými na cestě do Chorvatska projíždíte.

Povolená rychlost na dálnici je 130 km/hod, na komunikacích označených pro provoz motorových vozidel je maximální rychlost 110 km/hod, na komunikacích mimo osady je maximální rychlost 90 km/hod, pokud místní úpravou není stanoveno jinak. V osadách je povolena maximální rychlost 50 km/hod - pokud není místní úpravou stanoveno jinak.

Dálniční poplatky v Chorvatsku jsou vybírány formou mýtného, vždy za konkrétní úsek dálnice, kterým projedete. Informace o cenách je možné nalézt na: www.hakl.hr

Doporučujeme zvýšenou opatrnost při jízdě za deště. Živičný povrch chorvatských silnic má jiné složení, než na jaké jsou zvyklí čeští řidiči. Za deště má vozovka prakticky stejné vlastnosti jako kdyby bylo náledí.

Dopravní přestupky řeší v Chorvatsku místně příslušný Přestupkový soud. Účastníci dopravní nehody jsou povinni se na jednání soudu dostavit.

Potápění, rybaření a jiné vodní sporty

Sportovní a rekreační potápění v chorvatském moři je regulováno „Směrnicí o provozování podvodních aktivit", kterou vydalo Ministerstvo námořnictví, dopravy a spojů (Narodne novine 47/99 ze 17. května 1999) a její novelizací, která vstoupila v platnost 22. února 2003.

Při provozování individuálního nebo organizovaného potápění pro státní příslušníky Chorvatské republiky i pro cizí státní příslušníky platí stejné podmínky.

Organizované potápění se v Chorvatské republice provádí cestou právnických a fyzických osob, které vlastní koncesní povolení pro provozování podvodních aktivit (výcvik potápěčů, organizování potápěčských výletů apod.). Individuální potápění se provozuje na základě povolení pro individuální potápění.

Potápění lze provozovat pouze na základě platného potápěčského průkazu, kromě případu provádění praktické části výcviku potápění před získáním počáteční potápěčské kvalifikace. Potápěčské průkazy vydává Chorvatský potápěčský svaz za poplatek 100,- HRK, má platnost jednoho roku ode dne vydání a vydává se vydává pouze osobám, které mají odpovídající platnou potápěčskou kvalifikaci. Platný potápěčský průkaz je podmínkou pro vydání povolení pro individuální potápění. Platnost povolení je jeden rok ode dne vydání, vydává jej příslušný přístavní úřad nebo pobočka přístavního úřadu, poplatek za vydání povolení činí 2400,- HRK. Maximální povolená hloubka pro sportovní a rekreační potápění za použití dýchacích přístrojů je 40 metrů.

Pokuty za porušení předpisů Směrnice o provozování podvodních aktivit (fyzické osoby):

Pokuta ve výši 1.000 – 4.000 HRK bude uložena za námořní přestupek fyzické osobě jestliže:

• se potápí bez platného potápěčského průkazu
• při potápění překročí povolenou hloubku sportovně rekreačního potápění za použití dýchacích přístrojů.

Pokuta ve výši 2.000 – 5.000 HRK bude uložena fyzické osobě za potápění na zakázaných místech bez povolení.

Veškeré podrobné informace lze získat na internetové adrese HRS-a, www.diving-hrs.hr nebo www.diving.hr, případně na telefonu 00385/ 1/ 3650412, 00385/1/3650413, 00385/1/4848765, nebo na e-mailu hrscdf@zg.tel.hr

Rybaření na vnitrozemských vodních plochách a vodních tocích je povoleno pouze s rybářským lístkem, který si lze opatřit v úřadovně územně příslušného Rybářského družstva (Ribolovno društvo). Informace získáte na internetové adrese www.ribolovni-savez.hr

Povolení k rekreačnímu rybolovu na moři lze získat buď od místně příslušného Přístavního kapitanátu (Lučka Kapetanija), nebo v místních pobočkách chorvatských turistických kanceláří. Věc: Změny nařízení o podmínkách příjezdu a pobytu zahraničních jachet, sportovních a rekreačních plavidel ve vnitřních mořských vodách a teritoriálním moři Chorvatské republiky.

V březnu roku 2005 bylo rozhodnutím vlády CHR (Narodne novine č. 34 ze dne 16. 3. 2005, vstup v platnost 8 dní po zveřejnění) zásadním způsobem upraveno Nařízení o podmínkách příjezdu a pobytu zahraničních jachet, sportovních a rekreačních plavidel ve vnitřních mořských vodách a teritoriálním moři Chorvatské republiky.

Nejdůležitější změnou je nesporně navýšení počtu osob (dvojnásobná kapacita plavidla + 30 % jednotkové kapacity), které na základě zapsání do seznamu cestujících mohou pobývat na plavidle. V souladu s výše uvedenými změnami se nemusí nahlašovat osoby, které na plavidle pobývají v přístavu nebo na kotvišti a seznam cestujících lze -oproti předchozí verzi nařízení doplňovat i následně.

Úplná verze Námořního zákoníku je k dispozici na webových stránkách Ministerstva moře, cestovního ruchu, dopravy a rozvoje CHR : www.mmtpr.hr.
Případné dotazy lze adresovat přímo na: strane-jahte@pomorstvo.hr

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi

Podle poznatků ZÚ a informací MV CHR se oblasti zvýšeného rizika pro cizince v Chorvatsku z politických důvodů nevyskytují. Pozornost je nicméně nutné věnovat oblastem, které byly přímo postiženy válkou v první polovině 90. let 20. století a jež jsou často ještě zaminovány. V případě návštěvy těchto oblastí je potřeba se informovat u místních úřadů o lokaci bezpečných zón.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města

Velvyslanectví České republiky
Savská cesta 41, 8. poschodí
Záhřeb
tel. 00385 1 6177246, 6121558
fax: 00385 1 6176630
nepřetržitá konzulární služba: 00385 91 6121533
www stránky ZÚ Záhřeb: www.mzv.cz/zagreb

Konzulární jednatelství ve Splitu (každoročně od 15.6. do 15.9.)
00385 (0) 21 344 866
Obala HNP 5/III
21 000 Split
nepřetržitá konzulární služba: 00385 91 612 1660

Konzulární jednatelství v Rijece (každoročně od 15.6. do 15.9.)
00385 51 212 515
Trg 128. brigade Hrvatske vojske 4
nepřetržitá konzulární služba: 00385 91 612 1560

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

CzechTrade
Reprezentační kancelář v Záhřebu
Zrinjevac 10/1
10 000 Záhřeb
Chorvatsko

ředitel : Ing.Vladimír Váňa
tel./fax : + 385 1 492 0946
e-mail : zagreb@czechtrade.cz
www.czechtrade.cz

Ostatní instituce (Česká centra, CzechInvest a CzechTourism) v Chorvatsku svá zastoupení nemají.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

• Policie: 92
• První pomoc: 94
• Požárníci: 93
• Záchranná a pátrací služba (na moři): 9155 (DAN), VHF kanály 16, 10, 74
• Dekompresní komory: PULA tel/fax +385 (0) 52 217 877. 24572
  mobil: 098 255 945. 098 219 225
  SPLIT + 385 (0) 21 354511, 361 355, 343 980

1.18. Internetové informační zdroje

1.19. Adresy významných institucí

Vlada Republike Hrvatske  ( Vláda Chorvatské republiky )

Trg sv. Marka 2, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4569 222                     

Hrvatski sabor ( Parlament Chorvatské republiky)

Trg sv. Marka 6-7, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4569 222, 6126 262

Ministarstvo vanjskih poslova i europskih integracija   (Ministerstvo zahraničích věcí a evropských integrací )

Trg Nikole Šubića Zrinjskog 7-8, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4569 964                               

Ministarstvo unutarnjih poslova   ( Ministerstvo vnitra )

Savska cesta 39, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-6122 111

Ministarstvo financija    ( Ministerstvo financí )

Katančićeva 5, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4591 333

Ministarstvo financija -Porezna uprava   ( Ministerstvo financí – Daňový úřad )

Katančićeva 5, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4809 555

Ministarstvo pravosuđa   ( Ministerstvo spravedlnosti )

Dežmanova 6 i 10, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-3710 666

Ministarstvo gospodarstva, rada i poduzetništva   (Ministerstvo hospodářství, práce a podnikatelství )            

Ulica grada Vukovara 78, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-6106 111

Ministarstvo mora, turizma, prometa i razvitka   (Ministerstvo moře, turizmu, dopravy a rozvoje )

Nazorova 61, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-3784 500

Ministarstvo poljoprivrede, šumarstva i vodnog gospodarstva ( Ministerstvo zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství )

Ulica grada Vukovara 78, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-6106 111

Ministarstvo zaštite okoliša, prostornog uređenja i graditeljstva  (Ministerstvo ochrany životního  prostředí, územního plánování  a stavebnictví )

Ulica Republike Austrije 20, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-3782 444

Ministarstvo zdravstva i socijalne skrbi   (Ministerstvo zdravotnictví a sociální péče)

Ksaver 200a, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4607 555

Ministarstvo znanosti, obrazovanja i športa   (Ministerstvo vědy, školství  a sportu )

Trg hrvatskih velikana 6, 10000 Zagreb, Tel:+385-1- 4569 000

Ministarstvo kulture   (Ministerstvo kultury )

Runjaninova 2, 10000 Zagreb, Tel:+385-1- 4866 666

Ministarstvo obrane   (Ministerstvo obrany)

Trg kralja Petra Krešimira IV br.1, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4567 111

Hrvatska narodna banka   (Chorvatská národní banka )

Trg hrvatskih velikana 3, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4564 555

Hrvatska gospodarska komora   (Chorvatská hospodářská komora)

Rooseveltov trg 2, 10000 Zagreb, Tel:+385-1-4561 555