Čína

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Z hlediska vnitročínského vývoje lze předpokládat další zvýšenou investiční aktivitu, poněvadž rok 2006 je začátkem nové pětiletky, kdy bude zahájena řada nových projektů. Peking se připravuje na pořádání letních Olympijských her v roce 2008 a Šanghaj na uspořádání Světové výstavy v roce 2010, které tomuto městu bylo přiděleno v roce 2002. Obě města jsou tradičními soupeři a na uvedené akce zřejmě budou přiděleny obrovské finanční prostředky. Očekává se prudký rozvoj infrastruktury a logistického vybavení akcí, stavby nových zařízení atd.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Na výročním zasedání parlamentu ve dnech 5. – 14. března 2006 premiér Wen Jiabao nastínil nejdůležitější úkoly pro 11. pětiletku (2006–2010).

Strategické priority a hlavní úkoly jedenáctého pětiletého plánu:

Vybudování nového socialistického venkova

Tomuto cíli je dána hlavní priorita. Plán klade vysoký důraz na vyvážený rozvoj městských a venkovských oblastí. Budou vytvořeny velké produkční oblasti obilovin (kvalitních obilných odrůd), bavlny, apod. V popředí zájmu je i zajištění kvalitních zdrojů pitné vody, budování infrastruktury a celková zemědělská reforma. Konkrétní cíle jsou m.j.: spojení všech měst asfaltovými komunikacemi, zajistit telefonní připojení všech vesnic a internetové připojení všech měst, zajistit povinnou devítiletou školní docházku venkovského obyvatelstva při současném omezení školních poplatků.

Urychlení ekonomické restrukturalizace a změna ekonomických modelů růstu

Řada problémů, které ohrožují ekonomický růst Číny vychází z nevyvážené ekonomické struktury a extensivního modelu růstu. Je třeba se zaměřit na celkovou výkonnost průmyslu a podporu IT aplikací, budování high-tech oborů, revitalizaci a modernizaci tradičního průmyslu; urychlit rozvoj obslužného sektoru, především informatiky, finančního sektoru, pojišťovnictví, distribuce, turistiky a veřejných služeb. V rámci zlepšení obslužné sféry koncept stanoví vybudování 17 000 km železnic (z čehož spojení pro osobní dopravu představuje 7 000 km), nárůst celkové délky silnic na 2,3 mil. km, vybudování vodní cesty Yangtze a vysokokvalitní navigační sítě v deltě Perlové řeky a řeky Yangtze, vybudování mezinárodních dopravních center v Šanghaji, Tianjinu a Dalianu.

Vyvážený rozvoj mezi regiony

Koncept vyzývá k zlepšení tržního mechanismu, vzájemné spolupráce, pomoci a interakce mezi regiony. Na základě rozvojového potenciálu rozlišuje 4 základní typy regionů a stanoví politiky jejich rozvoje.

Zvýšení kapacity pro nezávislé inovace

Čína se musí zaměřit na vědeckotechnické oblasti vedoucí k novým technologiím a původním inovacím, na integraci a implementaci pokročilých technologií a jejich další zlepšování. V průběhu příštích let bude zahájena řada nových projektů ve strategických průmyslových oborech (např. informační technologie, biotechnologie, apod.) a projekty řešící hlavní problémy ČLR (např. zdroje energie, ochrana životního prostředí, ochrana zdraví obyvatel apod.). Výdaje na výzkum a vývoj by měly dosáhnout 2 % HDP.

Prohlubování reforem a další otevírání se okolnímu světu

Čína musí urychlit zkvalitnění socialistického systému tržní ekonomiky, vytvořit systémy a mechanismy vedoucí ke změně modelu ekonomického růstu a zvýšení konkurenceschopnosti. Reformy, stabilita a rozvoj musí být náležitě vyváženy. V procesu dalšího otevírání se okolnímu světu musí být kladen důraz na ochranu čínské ekonomiky.

Budování harmonické společnosti

Čína se zaměří na vytváření nových pracovních příležitostí (předpokládá se vytvoření 45 mil. nových pracovních míst v městech a stejný počet venkovského obyvatelstva by měl být vyškolen pro zaměstnání v průmyslu), zajištění systému sociálního zabezpečení, zlepšení celkové kvality života, zdraví obyvatel, kulturního rozvoje a zlepšení systému sociálního managementu.

V závěru svého projevu premiér Wen prohlásil, že je třeba separovat vládní funkce od podnikového managementu, omezit počet záležitostí, které by vyžadovaly správní souhlas a standardizovat s tím spojené procedury. Odpovědnost by v značné míře měla být přesunuta na jednotlivé podniky a organizace.

Na 5. zasedání 10. Všečínského shromáždění lidových zástupců, které proběhlo od 5. do 16. 3. 2007, čínský premiér jmenoval hlavní úkoly v roce 2007: růst HDP 8%, vytvořit 9 milionů nových pracovních míst pro městské obyvatelstvo, udržet míru nezaměstnanosti ve městech na úrovni 4,6%, vláda bude investovat 391,7 mld. CNY do zemědělství, 85,85 mld. CNY (11 mld. USD) bude vyčleněno na vzdělání jakožto „strategickou prioritu“, dojde k rozšíření oblastí, kde je zaváděn nový systém venkovského kooperativního zdravotního pojištění, dojde k rozšíření systému příspěvků na živobytí  chudobou stiženým vesničanům. Vláda by měla splnit cíle stanovené v oblastech úspory energie a snížení znečištění na léta 2006-2010. Zároveň uvedl, že je nezbytné změnit způsob růstu HDP a zahraničního obchodu z kvantity na kvalitu.

Během několikadenních zasedání poslanci probírali dva návrhy nových zákonů – Zákon o soukromém vlastnictví (který má garantovat stejnou míru ochrany veřejnému a soukromému vlastnictví) a Zákon o jednotné dani (pozn.: pro čínské společnosti a společnosti se zahraniční účastí). Oba tyto zákony byly na finálním zasedání dne 16. 3. hlasováním přijaty a byl zahájen proces jejich postupné implementace.

Změny v legislativní oblasti

V dubnu 2006 byl zveřejněn Akční plán na ochranu duševního vlastnictví. V roce 2006 došlo v této oblasti k určitému pozitivnímu vývoji, především v oblasti transparentnosti a zlepšení spolupráce mezi orgány prosazujícími právo. Stále však zůstává mnoho problémů.

V roce 2006 byly upraveny spotřební daně na luxusní výrobky. Čínská vláda si dala za úkol změnit strukturu čínského vývozu, v tomto smyslu zavedla nová pravidla upravující exportní celní sazby u vybraných výrobků (snížení rabatů u výrobků s vysokou energetickou náročností a s nízkou přidanou hodnotou a zvýšení rabatů u technologicky náročných výrobků).

SEPA vydala řadu nových pravidel týkající se oznamování nehod, součástí je požadavek okamžitého oznámení vážných událostí a nehod vztahujících se k ochraně životního prostředí. Státní rada přijala rozhodnutí týkající se posílení práce zacílené na úsporu energie. Rozhodnutí nařizuje mnohem přísnější opatření pro úsporu energie při rozvoji Číny (např. při výstavbě nových budov).  

Státní správa pro devizový trh již nestanovuje kvótu pro nákup cizí měny pro čínské investice v zahraničí. Toto opatření má usnadnit kontrolu kapitálu s cílem ulehčit tlaku na čínskou měnu a uspokojit požadavky čínských investorů.

Vybraná přijatá legislativa:

• zrušena zemědělská daň – v platnosti od 1. 1. 2006
• revidovaný Zákon o obchodních společnostech – v platnosti od 1. 1. 2006
• revidovaný Zákon o cenných papírech – v platnosti od 1. 1. 2006
• Pravidla o správě licencí v bankovním sektoru (Usnesení CBRC č. 1, 2, 3, 4/2006) – v platnosti od 1. 2. 2006
• Pravidla o roční kontrole firem (Usnesení SAIC č. 23) – v platnosti od 1. 3. 2006
• Pravidla o ochraně IPR na veletrzích (Usnesení Ministerstva obchodu ČLR č. 1/2006) – v platnosti od 1. 3. 2006
• Pravidla o bezpečnostním školení pro výrobní a obchodní firmy (Usnesení č. 3) – v platnosti od 1. 3. 2006
• Pravidla o elektronickém bankovním podnikání (Usnesení CBRC č. 5) – v platnosti od 1. 3. 2006
• Pravidla o experimentálních nepřímých investicích pojistného kapitálu v infrastrukturních projektech (Usnesení CIRC č. 1)– v platnosti od 14. 3. 2006
• Pravidla o obchodní licenci pro domácí letecké společnosti (Usnesení CAAC č. 160) – v platnosti od 20. 3. 2006
• Pravidla k vládní cenové tvorbě (Usnesení NDRC č. 44) – v platnosti od 1. 5. 2006
• Pravidla o zkoumání a určení cen po daních u dovozních a vývozních výrobků (Usnesení celní správy č. 148) – v platnosti od 1. 5. 2006
• Pravidla o zkoumání a schválení stálých reprezentativních orgánů zahraničních leteckých společností (Usnesení CAAC č. 165) – v platnosti od 3. 5. 2006
• Prozatímní pravidlo k hodnocení celkového výkonu centrálních firem (Usnesení SASAC č. 14) – v platnosti od 7. 5. 2006
• Prozatímní pravidla k řízení a dozoru místních úřadů pro dohled nad státními aktivy (Usnesení SASAC č. 15) – v platnosti od 7. 5. 2006
• Názory na další promoční akce zaměřené na značkové zemědělské výrobky – v platnosti od 12. 5. 2006
• Pravidla k primární emisi akcií a kótování akcií (Nařízení CSRC č. 32) – v platnosti od 18. 5. 2006
• Směrnice o tříletém plánu na konsolidaci a uzavření uhelných dolů (Nařízení Státní rady č. 19) – v platnosti 29. 5. 2006
• Zákon o auditu – v platnosti od 1. 6. 2006
• Směrnice na posílení řízení bezpečnosti v hlavních státem vlastněných uhelných dolech (Nařízení č. 116) – v platnosti od 7. 6. 2006
• Pravidla o prodejcích pojištění (Usnesení CIRC č. 3) – v platnosti od 1. 7. 2006
• Dodatečná pravidla o investování a o utvoření investičních společností zahraničními investory (Usnesení Ministerstva obchodu č. 3) – v platnosti od 1. 7. 2006
• Pravidla k zákazu vstupu na trh s cennými papíry (Usnesení CRRC č. 33) – v platnosti od 10. 7. 2006
• Názory na regulaci přístupu zahraničního kapitálu do sektoru nemovitostí (Nařízení Ministerstva stavebnictví č. 171) – v platnosti od 11. 7. 2006
• Prozatímní pravidla ke správě speciálních fondů pro rozvoj obnovitelné energie (vydáno ministerstvem financí č. 237) – v platnosti od 1. 8. 2006
• Technické strategie pro prevenci a kontrolu znečištění způsobeného vyřazením domácích elektrospotřebičů a elektronických výrobků – v platnosti od 14. 8. 2006
• Pravidla k odpovědi na zahájení anti-dumpingových případů proti vývozu (Usnesení Ministerstva obchodu č. 12) – v platnosti od 14. 8. 2006
• Pravidla o investování do cenných papírů v Číně kvalifikovanými zahraničními investory (Usnesení CSRC č. 36) – v platnosti od 1. 9. 2006
• Pravidla o zdravotním pojištění (Usnesení CIRC č. 8) – v platnosti od 1. 9. 2006
• Pravidla ke konzultacím a poskytnutí informací u zkoumání újmy v průmyslu (Usnesení Ministerstva obchodu č. 19) – v platnosti od 3. 9. 2006
• Pravidla pro získávání firem v Číně zahraničními investory – v platnosti od 8. 9. 2006
• Prozatímní pravidla o řízení vývozu textilu (Nařízení Ministerstva obchodu č. 20) – v platnosti od 18. 9. 2006
• Zákon o kvalitě a bezpečnosti zemědělských výrobků – v platnosti od 1. 11. 2006
• Pravidla ke slevám a pozdnímu placení patentních poplatků (Nařízení SIPO č. 39) v platnosti od 13. 11. 2006
• Politika rozvoje cementárenského průmyslu (Nařízení NDRC č. 50) – v platnosti od 17. 10. 2006

Z hlediska mezinárodního lze obecně očekávat další významné sbližování s Evropskou unií, pravidelnější kontakty nejen v politické, ale i ekonomické oblasti a vědecké spolupráci. Největší význam má pravidelný roční summit, poslední devátý se konal v Helsinkách 9. 9.2006. Pro informaci lze dodat, že v ekonomické oblasti probíhá mezi EU a Čínou celá řada tzv. sektorových dialogů, jejichž přehled je dále uváděn (pro inspiraci, neboť v jejich rámci lze řešit i české problémy s ČLR):

1. politika volné soutěže. V květnu 2004 bylo odsouhlaseno oběma stranami zřídit trvalou platformu pro výměnu názorů;
2. spolupráce v celnictví. V prosinci 2004 byla podepsána dohoda o spolupráci EU – ČLR a mimo jiné umožňuje inspekční mise v obou směrech pro zajištění uplatňování celních nařízení.
3. energetika. Dialog v této oblasti patří k nejstarším, již od roku 1994, existují pravidelná roční setkání pracovní skupiny a dvouroční Konference EU – Čína o spoluráci v energetice. Nová dohoda EURATOM je soustředěna na mírové využití atomu a umožňuje přístup vědců do zařízení druhé strany.
4. životní prostředí. Dialog v této oblasti, včetně trvalého rozvoje, změny klimatu a obnovitelných zdrojích byl nyní povýšen na ministerskou úroveň. Velká část rozvojové pomoci EU je určena na problematiku životního prostředí.
5. program Galileo. Týká se satelitní navigace a v říjnu 2004 byla podepsána dohoda mezi Chinese National Remote Sensing Center a Galileo Joint Undertaking o členství, ČLR přispěje do programu částkou 200 milionů euro. Tento program bude mít i významné obchodní aspekty, jeho celkové náklady jsou odhadovány na 3-4 mld euro.
6. informační společnost. Dialog začal v roce 1997 a klíčové problémy se týkají třetí generace mobilních telefonů, radiových frekvencí v Číně, netransparentnosti telekomunikačního sektoru v ČLR, výběru norem pro digitální televizní vysílání.
7. ochrana duševních práv. Čína sice udělala velký pokrok v adaptaci své legislativy na tzv. dohodu TRIPs (Trade-Related aspects of Intellectual Property Rights Agreement), avšak uplatňování legislativy je velmi slabé.
8. námořní dohoda. Podepána v roce 2002 umožňuje oběma stranám volně provádět námořní služby. Nyní je snaha ji rozšířit i na vnitrozemskou dopravu.
9. průmyslová politika. Účelem je na základě vzájemných jednání odstranit obchodní a investiční překážky. V současnosti v tomto rámci existuje 13 pracovních skupin, např. na technické normy, překážky obchodu, hračky, textil, zdravotní přístroje, automobilové normy, kosmetiku atd.
10. veterinární a fytosanitární problematika. Společná technická skupina, zřízená v roce 2002, má řešit problémy bezpečných potravin a obchodních vztahů.
11. věda a technologie. V prosinci 2004 byla příslušná dohoda o spolupráci rozšířena na dalších 5 let. V této oblasti jsou skryty nejen velké možnosti pro výzkum, ale i pro obchodní příležitosti.
12. spolupráce ve vesmíru. V dubnu 2004 se konalo první jednání příslušné skupiny, která analyzuje možnosti vědecké a průmyslové spolupráce.
13. obchodní politika. Sem patří jednání o mezinárodní problematice jako je agenda DDA, ale i překážky obchodu mezi oběma stranami. První dialog na vysoké úrovni se konal v červnu 2004.
14. dialog o obchodu s textilem. Po zrušení kvót na dovoz čínského textilu do EU od 1.1.2005 jsou zde hledány mechanismy, jak řešit vzniklé problémy. Dne 10.6.2005 byla podepsána dohoda o textilu mezi EU a ČLR, která stanovuje tempa růstu dovozu 10 kategorií čínských textilních výrobků do EU do roku 2008.
15. regionální politika. Rostoucí nerovnosti mezi regiony Číny a mezi příjmy skupin obyvatelstva vytvářejí velkou hrozbu pro další vývoj. EU se snaží Číně předat své zkušenosti z regionální politiky, první dialog se uskutečnil v Bruselu v říjnu 2004.
16. civilní letectví. Na základě výnosu Evropského soudního dvora z roku 2002  bilaterální letecké dohody mezi členskými státy EU na jedné straně a třetími zeměmi na druhé straně, tj. i s Čínou, poškozují zájmy dalších členů EU. Čína  má zájem na spolupráci a dle Sdělení Evropské komise z 11.2.2005 je žádoucí uzavřít dohodu o letectví s Čínou. Summit mezi oběma zeměmi se uskutečnil ve dnech 30. 6. – 1.7. 2005 v Pekingu.
17. reformy makroekonomického a finančního sektoru. Na summitu v prosinci 2004 bylo rozhodnuto o zahájení dialogu v této oblasti, ohedně např. směného kursu čínské měny a restrikcí ve finanční sféře. První jednání se konalo v únoru 2005 v Bruselu.
18. zaměstnání a sociální zabezpečení. Na summitu EU – Čína (5.9.2005) bylo podepsáno Memorandum o porozumění o spolupráci mezi EU a Čínou v oblasti práce, zaměstnání a sociálních věcí.

Dialog EU s Čínou je přirozeně mnohem širší než jsou uvedené oblasti z ekonomické sféry, zahrnuje např. i turistiku atd. (více informací na webové stránce EU http://ec.europa.eu/external_relations/china).

V roce 2005 se pokračovalo v pracích spojených s dotvářením mechanismu hospodářské spolupráce v rámci připravované volné obchodní zóny mezi Čínou a zeměmi ASEAN. Čína vzhledem ke své obrovské ekonomické síle při srovnání se zeměmi ASEAN je silně zainteresovaná na takové integraci. Také ekonomická spolupráce s ostatními zeměmi zesílí.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Z hlediska českého exportu je zejména důležitý fakt, že růst čínského průmyslu bude spojen s potřebou nákupu nového strojírenského vybavení. Velký význam mají projekty v energetice, kde je zatím nedostatek místních kapacit. S rostoucí kupní sílou obyvatelstva lze očekávat i větší poptávku po spotřebním zboží, např. českém skle.

Z hlediska obchodování s Čínou bude i závažné, nakolik ČLR bude postupovat v plnění svých závazků přijatých při vstupu do WTO. V tomto smyslu bude nutné podporovat jednání na vrcholné úrovni mezi EU a ČLR, kde je vytvářen silný tlak na realizaci všech závazků. Dalším závažným momentem ve vzájemném česko-čínském obchodování bude případné zhodnocení měny CNY. Ekonomický dopad  lze očekávat i v případě turistiky, neboť lze předvídat její rozvoj v dalších letech.

Možnosti pro český vývoz jsou podrobněji popsány též v kapitole 7.4. Kromě toho existují českými firmami doposud nevyužité příležitosti především v souvislosti s přípravou olympijských her (informace na http://olympic.bjinvest.gov.cn) v Pekingu a Světové výstavy v Šanghaji (www.shanghai.gov.cn/gb/shanghai/node8059/node8626/index.html).

Pokud jde o nové možnosti v ekonomické spolupráci, je třeba zvážit výhody, které se naskýtají ze vstupu ČR do EU. Zájmy českých podniků (zejména pokud jde např. o boj s překážkami obchodu na čínské straně) nyní mohou být hájeny mnohem důrazněji na úrovni Evropské unie. Je třeba rozšířit do povědomí podniků, že o problémech s čínskou stranou, které mají obecnější charakter, mohou (např. i prostřednictvím velvyslanectví v Pekingu) předat informaci zastoupení EU v Číně. Evropská komise při svých jednáních a přípravě svých stanovisek vychází často z podkladů od své hospodářské komory European Union Chamber of Commerce in China. Ta byla založena roce 2001, jejím úkolem je m.j. všestranně přispívat k rozvoji vzájemných ekonomických a obchodních vztahů mezi EU a ČLR v souladu s principy WTO. Členy této komory se mohou stát rovněž zájemci z podnikové sféry ČR. Z české strany jsou členy firmy PPF a Skřivánek, manager ECM Group pro ČLR M. Breda byl kooptován jako národní zástupce za ČR.