Dánsko

• 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
• 3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
• 3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

Dánská zahraniční politika se opírá o členství v OSN (1945), NATO (1949), Radě Evropy (1949), EU/ES (1973), OBSE/KBSE, GATT/WTO, OECD a úzkou spolupráci s dalšími severskými státy v rámci Severské rady (1952) a Severské rady ministrů (1971). Celkově lze dánskou zahraniční politiku charakterizovat jako aktivní politiku malé země s velkým důrazem na mezinárodní spolupráci, zej. na aktivní spolupráci v rámci EU a na silnou transatlantickou vazbu. Dánsko navíc věnuje mimořádnou pozornost úrovni dodržování lidských práv a demokratických principů v jednotlivých zemích.

OSN

Jednou z priorit dánské zahraniční politiky je aktivní role v OSN. Dánsko bylo v letech 2005 - 06 nestálým členem RB OSN. Dánsko v průběhu členství důsledně naplňovalo předem stanovené čtyři základní priority: 1. Boj s terorismem, 2. Zlepšení schopnosti OSN  v rámci řešení konfliktů, 3. Afrika, 4. Posílení mezinárodního práva a konstatovalo s uspokojením, že se mu podařilo naplnit základní linie i stanovené priority v zásadě beze zbytku. Nejvýše vyhodnotilo své předsednictví ve Výboru pro boj s terorismem CTC a svoji účast v Komisi pro mírovou obnovu (Peacebuilding Commission).

NATO

Většina dánských politických stran i představitelů (s výjimkou krajní levice) vidí v NATO garanta bezpečnosti Dánska. Považuje Alianci za nenahraditelnou a jednoznačně se staví za přítomnost USA v Evropě. V rámci NATO přijalo Dánsko některá omezení: zákaz rozmístění jaderných zbraní a cizích vojsk na dánském území v době míru. Vojenská cvičení se zahraniční účastí jsou na dánské půdě možná.

EU

Dánsko je členem EU od roku 1973 a spolupráci v rámci EU považuje za základ své zahraniční politiky. Východiskem pro tuto spolupráci je však tzv. národní kompromis Dánsko v Evropě, který po odmítnutí maastrichtské Smlouvy o Evropské unii v lidovém hlasování z června 1992 (49,3 % pro a 50,7 % proti) vymezil hranice dánské účasti v EU. Tato dánská specifika (neúčast na společné obraně, společné měně a společném občanství, zachování suverenity v právní a policejní oblasti) jsou zakotvena v dohodě z Edinburku (prosinec 1992) a byla odsouhlasena národním referendem 18. 5. 1993 (56,8 % hlasů pro a 43,2 % hlasů proti). Amsterdamská smlouva edinburské výjimky výslovně potvrdila. V referendu konaném v květnu 1998 se pro přijetí Amsterdamské smlouvy vyslovilo 55,1 % voličů a 44,9 % hlasovalo proti. Neúspěšné referendum o přístupu Dánska k EMU v září 2000 (53,1 % hlasů proti, 46,9 % hlasů pro) potvrdilo trvání většiny dánské veřejnosti na zachování dánských výjimek z členství v Unii i za cenu omezeného vlivu Dánska na spolurozhodovacích procesech v EU.

 Dánsko prodloužilo přechodné období na volný pohyb pracovní síly z nových členských zemí EU (vč. ČR) do roku 2009. Zároveň přehodnotilo prováděcí podmínky přechodného období tak, aby se staly jednoduššími a méně byrokratickými. Východiskem pro uplatňování přechodného období je politická dohoda stran schválená Liberální stranou Venstre, Sociální demokracií, Konzervativci, Socialistckou lidovou stranou a  Liberálně sociální stranou Radikale Venstre 5.dubna 2006. (Politická dohoda a nová prováděcí opatření viz www.bm.dk/sw7008.asp)

Praktické informace o způsobu získání pracovního a pobytového povolení viz Dánská cizinecká služba www.nyidanmark.dk/en-us

Severská spolupráce

Severské země (Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko) již tradičně udržují úzkou spolupráci, která se rozvíjí především v Severské radě (meziparlamentní fórum, zal. 1952) a Severské radě ministrů (mezivládní fórum, zal. 1971). V r. 2001 došlo ke změně organizace práce Severské rady, která namísto geografického principu vychází ze společných severských hodnot, názorů a principů státu blahobytu. Struktura činnosti Severské rady byla rozdělena do oblastí kultury a vzdělávání, péče státu (welfare), občanských a spotřebitelských záležitostí, životního prostředí a přírodních zdrojů, hospodářství a obchodu.

Ministryní zodpovědnou za severskou spolupráci je ministryně životního prostředí C. Hedegaard/ová. Základním cílem dánského počínání v rámci severské spolupráce je zvýšení atraktivnosti severského regionu v globálním měřítku tak, aby severská spolupráce podpořila mezinárodní konkurenceschopnost severského regionu. Dánsko se soustředí na odbourávání bariér v rámci severského regionu a zasazuje se o budování erudované a inovativní společnosti v rámci severských zemí.

V r. 1992 vznikla z dánsko-německé iniciativy Rada států Baltského moře, která kromě 5 severských a 3 pobaltských zemí sdružuje také Německo, Polsko a Rusko s pozorovatelskou rolí Evropské komise.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách

Dánsko je členem GATT/WTO od roku 1949. Od roku 1948 patří také mezi zakládající členy OEEC (Organization for European Economic Cooperation)/OECD (od roku 1960).

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

Dopisem ministra zahraničních věcí České republiky ze dne 21. 3. 1994, resp. odpovědí dánské strany z 2. 5. 1994, byla stvrzena sukcese do 15 bilaterálních smluv a dohod.

V současné době jsou v platnosti následující smluvní dokumenty:

• Dočasná úprava obchodních styků mezi Republikou Československou a Dánským královstvím (výměna nót, Praha 18. 4. 1925)
• Rozhodčí smlouva mezi ČSR a Dánskem (Praha 30. 11. 1926)
• Dohoda mezi Republikou Československou a Dánským královstvím o rozšíření platnosti doložky o nejvyšších výhodách na Grónsko (výměna nót, Kodaň 26. 8. 1929)
• Dohoda o kulturních a uměleckých stycích mezi ČSR a Dánským královstvím (Kodaň, 12. 5. 1937)
• Dohoda mezi ČSR a Dánským královstvím o vypořádání určitých nároků (Praha, 23. 12. 1958)
• Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Dánského království o mezinárodní silniční dopravě (Praha 21. 1. 1969)
• Dohoda mezi ČSSR a Dánským královstvím o hospodářské, průmyslové a technické kooperaci (Kodaň 9. 11. 1970)
• Smlouva mezi vládou ČSSR a vládou Dánského království o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a majetku (Praha 5. 5. 1982)
• Dlouhodobý program rozvoje ekonomické, průmyslové a technické spolupráce mezi ČSSR a Dánským královstvím (Kodaň 16. 10. 1984)
• Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou Dánska o zrušení vízové povinnosti (výměna nót, Kodaň 5. 6. 1990)
• Dohoda o spolupráci v oblasti energetiky (Praha 19. 2. 1991)
• Dohoda mezi ČSFR a Dánským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic (Praha 6. 3. 1991)
• Dohoda o spolupráci v oblasti životního prostředí (Dobříš 23. 6. 1991)
• Protokol ke Smlouvě mezi vládou ČSSR a vládou Dánského království o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha 11. 9. 1992)
• Dohoda o letecké dopravě mezi vládou ČR a vládou Dánského království (Stockholm, 4. 6. 1998)