Egypt

• 2.1. Stručná charakteristika politického systému
• 2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
• 2.3. Složení vlády

2.1. Stručná charakteristika politického systému

Ústava z roku 1971, s úpravou z roku 1981, prohlašuje Egypt za republiku s demokratickým systémem. Vymezuje politický systém a definuje veřejné instituce. O výkonnou moc se dělí prezident republiky spolu s předsedou vlády. Výjimečný stav, který byl zaveden v roce 1982, dává rozsáhlé pravomoci zejména do rukou prezidenta. Výjimečný stav je od doby svého zavedení stále obnovován. Jeho platnost byla na začátku roku 2003, i přes pokusy opozičních sil o jeho zrušení, znovu prodloužena. Koncem března 2007 proběhlo kontroverzní referendum, které potvrdilo prezidentem navržené ústavní dodatky. Opozice hlasování bojkotovala. Nejrozpornějšími se staly dodatky týkající se omezení kontroly soudnictví ve volebním procesu a ustanovení umožňující platnost protiteroristické legislativy. Jeden z dodatků zamezuje ustanovení politické strany na náboženském, etnickém či rodinném základě.

Vláda sestává z kabinetu ministrů v čele s předsedou vlády. Současným předsedou egyptské vlády je Dr. Ahmed Nazif.

Dvoukomorový parlament se skládá z dolní komory Lidové shromáždění - 444 přímov volených zástupců a 10 jmenuje přímo prezident a horní komory (Šúra) - 176 je voleno přímo a 88 jmenováno. Zákonodárným orgánem je Lidové shromáždění (LS), které schvaluje zásadní politická rozhodnutí, nové zákony, státní rozpočet a rozvojové plány. Šúra je egyptským poradním orgánem.

Soudní pravomoc je vykonávána prostřednictvím čtyř kategorií soudů. Ústavního soudu (Supreme Constitution Court), který je nejvyšším soudním orgánem, Smírčího soudu (Court of Cessation), sedmi odvolacích soudů (Courts of Appeal) v různých governorátech a předběžných soudů (Summary Tribunals) v provinciích.

Po posledních volbách, které proběhly v listopadu 2005, vládnoucí strana NDP snížila počet svých mandátů v LS na 311 (72 %) z celkového počtu 454 poslanců, ale podržela si dvoutřetinovou většinu. Muslimské bratrstvo zvýšilo svoji přítomnost v LS na 88 poslanců, tj. 19 %. Sekulární opozice sdružená v Národní frontě ziskem pouhých 11 mandátů (2,5 %) své zastoupení snížila. Nezávislí získali 24 křesel. Volební účast se odhaduje na zhruba 25 % z 32 mil. oprávněných voličů. Bez ohledu na trvající latentní nebezpečí ze strany fundamentalistických sil lze vnitřní situaci v EAR charakterizovat jako stabilizovanou a plně kontrolovanou vládou. Po teroristickém útoku na USA 11. září 2001 se egyptská vláda, přes výhrady k určitým krokům boje proti terorismu vedeného USA, přidala jednoznačně na stranu protiteroristické koalice. Na svém území vláda ještě zesílila opatření namířená vůči islamistickým skupinám.

Teroristický útok na hotel Hilton v Tabě v říjnu 2004, incident v oblasti Al Azharu v Káhiře v dubnu 2005, bombové útoky v Sharm Al-Šajchu v červenci 2005, při nichž zahynul jeden český občan, a v Dahabu v dubnu t.r. byly prvními útoky na turisty v Egyptě od roku 1998. Existuje obava, že tyto události budou pokračovat, avšak turistický ruch v Egyptě uvedenými incidenty znatelně dotčen nebyl.

Základním předpokladem klidného vývoje ve společnosti bude úspěšnost uskutečňovaných ekonomických reforem. Přestože vláda projevuje snahu přizpůsobit se světovým ekonomickým trendům, je neustále bržděna trvalým přírůstkem obyvatelstva a jeho sociálními dopady.

Egypt se vždy snažil zaujímat vůdčí postavení v arabském světě při řešení různých politických otázek mezi arabskými zeměmi či navenek, avšak v poslední době se to ne zcela daří. Káhira je sídlem Ligy arabských zemí a jistě zůstane i nadále centrem celého arabského dění, díky silnému potencionálu země.

V současné době je v EAR oficiálně registrováno celkem 16 politických stran. Vládní strana NDP plně podporuje politiku prezidenta Mubáraka. Z nejvýznamnějších opozičních stran jsou Al Wafd, Socialistická strana práce, Liberální strana, Unionistická strana, Nasseristická strana, nově např. iniciativa levicových intelektuálů sdružených kolem „Egyptského sociálnědemokratického centra", které je považováno za zárodek pro vytvoření levicové strany a další.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Výkonná úřední moc je svěřena hlavě státu, presidentu republiky, který je navrhován dvoutřetinovou většinou Národního shromáždění (People´s Assembly) a volen všeobecným referendem na období šesti let. Může být zvolen na další po sobě následující období. President určuje hlavní směry státní politiky a dohlíží na její provádění. Je rovněž nejvyšším velitelem ozbrojených sil. Současným egyptským presidentem je Mohamed Hosny Mubarak, který byl nejvyšším egyptským představitelem zvolen již v roce 1981, následně v říjnu 1987, opětně v říjnu 1993, v říjnu 1999 a naposledy v září 2005, kdy bylo poprvé možno, díky změně v ústavě, volit z více kandidátů. Mubarak získal 88,6 % hlasů.

2.3. Složení vlády

Současná egyptská vláda byla jmenována 31. prosince 2005, po ukončených parlamentních volbách.. V přehledu jsou zachyceny průběžné změny ministrů.