Současná EFDR je federativní republikou s dvoukomorovým parlamentem, jenž se skládá ze Sněmovny lidových zástupců (The House of People´s Representatives) o 547 přímo volených poslancích a ze Sněmovny federace (The House of the Federation) o 108 členech - zástupcích parlamentů jednotlivých států (ne však statutárních měst). Každý z federálních států má svůj parlament (State Council), vládu i prezidenta, avšak pouze s limitovanou pravomocí.
Do roku 1974 byla Etiopie císařstvím. Posledního císaře HAILE Selassie I. svrhla vojenská junta (DERG). Do jejího čela se postupně propracoval MENGISTU Haile Mariam, jehož (víceméně komunistický) režim vládl do roku 1991, kdy byl svržen lidovým povstáním vedeným spojenými tigrejsko-eritrejskými silami. Za zásluhy o vítězství v občanské válce se mohla – v roce 1991 de facto, v roce 1993 po referendu de iure – osamostatnit Eritrea (někdejší italská kolonie a po desetiletí součást Etiopie), která proti různým etiopským režimům bojovala od roku 1961.
Po svržení dergovského režimu se vedení ujala vítězná povstalecká koalice. Po prvních pluralitních volbách v historii Etiopie, v červnu 1994 do ústavodárného shromáždění a v květnu 1995 do federálního parlamentu a regionálních shromáždění, vznikla federace s novou ústavou.
Celonárodní parlamentní volby z 15. května 2005, jakkoliv k jejich průběhu byly určité vážné výhrady, však zcela prokazatelně (i na základě platného konečného verdiktu mezinárodního společenství, včetně pozorovatelů EU) potvrdily volební vítězství a tudíž i vedoucí postavení vládnoucí politické koaliční strany Etiopská lidová revoluční demokratická fronta (EPRDF) v čele s předsedou vlády Ato MELESem Zenawi. Ačkoliv opozice získala ve volbách do Parlamentu významný počet křesel (a prakticky jednoznačně vyhrála v hlavním městě), někteří její vůdci výsledek voleb odmítli a vyzvali národ a zejména pak studenty a mládež, k občanské neposlušnosti. Po rozsáhlých nepokojích, které především v hlavním městě následovaly, byli někteří nejaktivnější vůdcové opoziční strany Koalice za jednotu a demokracii (CUD), novináři a představitelé občanské společnosti obviněni z hrdelních zločinů (podněcování ke svržení Ústavy, atd.) a uvězněni. Soudní řízení s nimi dosud probíhá. Většina politické opozice však svá křesla v Parlamentu obsadila a přistoupila na dialog iniciovaný vládou.
Významnou událostí uplynulých let, jejíž důsledky jsou stále patrné, byla válka Etiopie s Eritreou, která vypukla v květnu 1998 a skončila podpisem mírové smlouvy v prosinci 2000. Na eritrejské straně hranice byla vytvořena 25-km nárazníková zóna (TSZ, Temporary Security Zone), kterou kontrolují mezinárodní jednotky UNMEE. Nezávislá mezinárodní hraniční komise, ustanovená OSN a fungující v nizozemském Haagu, se pokouší vytyčit nový průběh hranic mezi oběma zeměmi. Výsledek je sporný, hlavně v případě nároků Etiopie na pohraniční městečko Badme (má být na eritrejské straně hranic). Kromě toho Eritrea omezuje pohyb jak pracovníků rozhraničovací komise tak i jednotek OSN.
Vládnoucí koalice politických stran Etiopská lidová revoluční demokratická fronta (Ethiopian People´s Revolutionary Democratic Front – EPRDF), získala ve volbách v květnu 2005 většinu v dolní komoře parlamentu; tvoří ji dominantní Tigray People´s Liberation Front (TPLF), Oromo People´s Democratic Organization (OPDO), Amhara National Democratic Movement (ANDM) a Southern Ethiopia Peoples´ Democratic Front (SEPDF). Výrazně se však prosadila i dvě opoziční seskupení, zejména pak – Koalice za jednotu a demokracii (Coalition for Unity and Democracy – CUD) a Sjednocené etiopské demokratické síly (United Ethiopian Democratic Forces – UEDF).
Současný prezident země má pouze omezené pravomoci a zastává spíše ceremoniální funkci. Prvním prezidentem po svržení dergovského režimu byl vůdce (předseda) EPRDF a současný výkonný předseda vlády Ato MELES Zenawi (od roku 1995).
předseda vlády | MELES Zenawi (Tigray) |
místopředseda vlády a ministr zemědělství a rozvoje venkova | ADDISU Legesse (Amhara) |
ministr pro veřejné práce a městský rozvoj | Dr. KASSU Illala (Gurage) |
ministr zahraničních věcí | SEYOUM Mesfin (Tigray) |
ministr financí a hospodářského rozvoje | SUFIAN Ahmed (Oromo) |
ministr obchodu a průmyslu | GIRMA Birru (Oromo) |
ministr kultury a cestovního ruchu | Amb. MOHAMOUD Dirir (Somali) |
ministr kabinetních záležitostí | BERHANU Aledo (Amhara) |
ministr pro budování kapacit | TEFERA Walwa (Amhara) |
ministr národní obrany | KUMA Demeksa (Oromo) |
ministryně školství | Dr. SINTAYEHU WoldeMichael (Amhara) |
ministr dolů a energie | ALEMAYEHU Tegenu (Amhara) |
ministr pro federální záležitosti | SIRAGE Fediso (Silte) |
ministr zdravotnictví | Dr. TEWODROS Adhanom (Tigray) |
ministr informací | BERHANU Hailu (Amhara) |
ministr spravedlnosti | ASEFA Kesito (Shekicho) |
ministr práce a sociálních věcí | HASSEN Abdela (Afar) |
ministr pro státní příjmy | MELAKU Fenta (Amhara) |
ministr pro dopravu a spoje | DAVID Ruach Tang |
ministr vodních zdrojů | ASFAW Teshome (Sidama) |
ministr pro ženské otázky | W/ro HIRUT Dilebo (Hadiya) |
ministr pro mládež a sport | W/ro ASTER Mamo (Oromo |
ministr v úřadu předsedy vlády | BEKERET Simon Woldegirma (Amhara) |
ministr v úřadu předsedy vlády | MULUGETA Alemseged Gesesse (Tigray) |
ministr v úřadu předsedy vlády | ABAY Tesheme Abay (Tigray) |
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
**Pondělí 24. 1. 2005** Nálada je výborná. Pokračujeme v cestě po okraji plání Serengeti do Olduvajské rokle. Ta v minulosti ukrývala kosterní pozůstatky nejstarších homidů, které...
Čtěte více z deníku Výstup na Lengai, Serengeti, Olduvai, Malambo - den 5. a 6.
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: