Filipíny

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Představitelé ekonomického vedení státu - tak jak to naposledy prohlásili na briefingu k hospodářským výsledkům za rok 2006 před shromážděním více jak tisícovky účastníků - jsou dle svých slov odhodláni „pokračovat v započatých reformách, hledat další možnosti příjmu do státní pokladny, zlepšovat výkonnost administrativy s cílem zamezit dalšímu snižování ratingu a důvěryhodnosti země, které má za následek úbytek investorů".

Průmyslový sektor by se měl nadále rozvíjet o asi 5,1% díky velkým projektům v budování infrastruktury jako např. výstavba železničních tratí Northrail a Southrail na ostrově Luzon, silnice Subic Clark Tarlac, expresní silnice South Luzon, přístavu Subic, letišť v Iloilo, Bacolod, Cagayan de Oro a v dalších místech. Měla by se zvýšit výroba a export polovodičů až o 10%, což představuje ekvivalent 29,7 mld. USD.

Bude určitě pokračovat rozvoj těžebního průmyslu a na něj navazujícího zpracovatelského průmyslu.

Export služeb v rámci outsourcingu by měl růst v roce 2007 podobně jako v roce 2006.

Zemědělství by mělo v nadcházejících letech také růst díky růstu v pěstování plodin vhodných k výrobě bioethanolu a pak tradičně banánů, kukuřice, kokosových ořechů, ananasů, manga, kávy atd. po kterých roste poptávka ze zahraničí.

Předpokládá se rozvoj turistického průmyslu s možným důrazem na léčebné resorty a na ubytovací zařízení pro zahraniční seniory. Rozvoj tohoto odvětví je však silně závislý na rozvoji místní infrastruktury.

Všechny tyto plány vlády jsou však ohroženy dalšími nepředvídatelnými vlivy jako např. nezvladatelným růstem cen nafty na světových trzích, rozpočtovým schodkem, nepříznivými vlivy počasí (tajfuny) a v neposlední řadě nelepšícím se problémem korupce. Otázkou také zůstává politická stabilita země po květnových volbách, i když nejsou očekávány žádné zásadní změny jak bylo uvedenou již dříve. Politické klima by tedy v roce 2007 nemělo být překážkou ekonomického růstu.

Z dlouhodobého hlediska může hrát významnou roli prakticky nekotrolovaný nárůst populace. Plánované rodičovství, přestože je podporované různými organizacemi, nemá stále místo ve filipínské společnosti. Proti je zejména katolická církev. Zvýšený počet obyvatel vede ke zvyšování nezaměstnanosti, chudoby a tlaku na vyšší výrobu potravin.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Stálým významným trendem je další prohlubování a zefektivňování spolupráce se zeměmi ASEAN a postupné vytváření oblasti volného obchodu zemí ASEAN s Čínou případně s Japonskem. Rovněž je intenzivní snaha o aktivnější prosazení zájmů Filipín v rámci WTO zejména v souvislosti s dosud neúspěšným jednáním s EU o kompletním odbourání dovozního cla zemí EU na filipínské rybí výrobky.

Pokračují přípravy k uzavření nové obchodní dohody mezi zeměmi ASEAN a Evropskou unií o vytvoření zóny volného obchodu, vzhledem k propastným rozdílům mezi jednotlivými členy ASEANu jsou však jednání velmi komplikovaná.

Rozšíření EU o 10 nových členských zemí v květnu 2004 je považováno filipínskou stranou za pozitivní přínos pro zintenzivnění vztahů jak mezi Unií jako celkem tak s jednotlivými členskými zeměmi. Za nejvýznamnější partnera z nových členských zemí je považována ČR. ČR má proti ostatním novým členům výhodu v tom, že má na Filipínách zastoupení na úrovni velvyslanectví s residenčním velvyslancem. Z posledních přijatých členů EU v lednu 2007, Rumunska a Bulharska, má na Filipínach velvyslanectví s rezidentním velvyslancem také Rumunsko. Pohled ASEAN a ASEM na rozšíření je rovněž velmi blízký, potvrzují zájem na zintenzivnění spolupráce.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Česká ekonomická diplomacie - podobně jako v minulosti - pokračuje v prosazování perspektivní koncepce, která směřuje na pokračování velkých projektů, které vždy byly rozhodující pro celkovou obchodní bilanci s Filipínami.

Významným momentem pro získání projektů v oblasti „speciálu" je Memorandum o porozumění (MOU), které bylo podepsáno během oficiální návštěvy místopředsedy vlády a ministra zahraničí C. Svobody v Manile v únoru 2004. O dodávky tohoto charakteru z ČR je na Filipínách velký zájem, o čemž svědčí např. poptávka na muniční závod v oblasti Bataan, kterou ZÚ obdržel v květnu 2006. Další možnosti jsou v dodávkách výstroje pro silové složky - armádu, policii, požárníky atd.

Získání zakázek na velké projekty je rozhodujícím aspektem pro další vývoj obchodní bilance, kterou nadále nepříznivě ovlivňuje dovoz levných elektronických komponentů, které nakupují převážně nově vzniklé firmy v ČR na základě pobídek české vlády pro příliv zahraničních investic, které pak vyvážejí z ČR hotové výrobky dále do západní Evropy nebo do severní Ameriky. Tomuto vývoji je možno ze strany ČR čelit právě většími investicemi nebo soustředěním se na větší projekty, což je prioritou ZÚ.

V nadcházejícím období je úsilí ZÚ zaměřeno na podporu a pokračování případně uzavření nových kontraktů na velké investiční akce jako např. byly dodávky tramvajových vozů bývalého ČKD Zličín - dnes SIEMENS SKV, Praha včetně společné účasti v nových tendrech. Pro dodané tramvaje jsou z ČR v současné dodávány pouze náhradní díly, ale v blízké budoucnosti bude nutno zahájit jejich generální opravy. Hovoří se také o nutnosti navýšení kapacity stávájící linky, což otvírá možnost dodávce nových vozů o kterou se české subjekty aktivně zajímají.

Zcela nově, po otevření filipínského trhu v oblasti těžby surovin, je možno se zajímat o těžební projekty (např. hlubinný černouhelný důl společnosti FILSYSTEMS) nebo další projekty ve spolupráci s nadnárodními společnostmi jako např. výstavba a osvětlení 25 letišť pro zvýšení turistického ruchu, elektrifikace některých ostrovů, dodávky tramvají pro posílení stávajících tratí nebo jejich rozšíření (ve spolupráci se společností Siemens) apod.

Další možnosti jsou v podílení se na nových projektech rozšíření nebo zkvalitnění provozu třtinových cukrovarů např. na ostrově Mindanao, v provinciích Negros Oriental nebo Negros Occidental.

Jak ze strany ZÚ tak i ze strany dodavatelů z ČR pokračuje vytipovávání projektů, které by mohly nalézt finanční podporu z fondů EU, jako jsou např. projekty ekologické, zavlažovací, energetika, infrastruktura, petrochemie, výstavba plynovodu, těžební projekty apod. (webová stránka http://www.delphl.cec.eu.Int/ EU kromě toho každoročně vyhlašuje výběrová řízení pro žádosti nevládních organizací a místních správních jednotek (LGU - Local Government Units) na projekty mj. v oblasti zdravotnictví, životního prostředí a energetiky, průzkumu apod.

Je nutno využívat možností pro získávání zakázek např. formou subdodávek pro velké investiční projekty. Jako příklad může sloužit výrobce z ČR, který využil belgického úvěru filipínskému zákazníkovi a dodává pro jednu z tramvajových tratí v Manile své výrobky. Podobná spolupráce se rýsuje také v projektu budování mostů s využitím ocelových konstrukcí vyrobených v ČR a financovaných třetí stranou.

Existují možnosti účasti v tendrech na dodávky úpraven a čistíren odpadních vod, které jsou vyhlašovány Metropolitan Waterworks and Sewerage Systems (Vodárny a kanalizace Manila), nebo formou tzv. unsolicited offer.

Po návštěvě ministra energetiky V. Péreze v ČR v říjnu 2003 byly vytvořeny předpoklady pro možnou účast na programu DoE (ministerstvo energetiky) - vývoj nových a obnovitelných zdrojů energie, zvláště vodní, ale také sluneční a větrné, geotermální - a to ve formě subdodávek rozvoden, vedení, transformátorové stanice apod. Podle studie Asijské rozvojové banky z poloviny roku 2005 přes údaje, uváděné v oficiálních filipínských statistikách, sektor energetiky bude pro naplnění svých energetických potřeb ve střednědobém horizontu potřebovat investice ve výši 7,45 mld. USD. Tento úkol nemůže splnit zadlužená státní společnosti National Power Corporation, ale pouze soukromí investoři.

V návaznosti na třetí etapu oficiální rozvojové pomoci (ODA) ze strany ČR se naskýtá možnost dalších kontraktů na malé vodní elektrárny. Dosud instalovaná kapacita vodních elektráren je 2.521 MW, což představuje 19% celkové energetické výrobní kapacity země. Jejich podíl se bude nadále zvyšovat. Jeden podobný kontrakt na dodávku malé vodní elektrárny z ČR byl již podepsán s partnerem na ostrově Bohol. Dokončení projektu se předpokládá v roce 2007

V důsledku rostoucího problému se zpracováním odpadů jsou velké příležitosti pro firmy, zabývající se výrobou zařízení pro ochranu životního prostředí. Existují možnosti spolupráce v oblasti třídění komunálního i průmyslového odpadu, recyklační technologie zpracování odpadu, spaloven odpadků - s možností výroby elektrické energie, skládek a pod.

Ve všech výše uvedených případech je však nutné, aby zainteresované české firmy vyslaly po dohodě se ZÚ na Filipíny své zástupce, kteří by si ověřili technické podmínky eventuálních projektů a s příslušnými odběrateli si projednali návrhy řešení / obsah nabídky české strany. Po dořešení této stránky projektu je nutno počítat s tím, že bude nutno nabídnout výhodné platební podmínky, buď již přímo měkký úvěr nebo finanční podmínky měkkému úvěru se přibližující.

Potravinářský průmysl a obalová technika jsou dalšími oblastmi se silným exportním potenciálem a další možnost dodávky zařízení českými subjekty. Nabídky a prodej od zatím jediné české firmy se uskutečňují pouze přes jednoho filipínského zástupce, což pro prosazení českého potenciálu nestačí.

Případné přímé nabídky na projekty rozvoje infrastruktur (bez tendru) nebo i na dodávku investičního celku je nutno předkládat filipínským institucím, které posuzují jejich předložení jako tzv. unsolicited offer - nabídku investora na kompletní realizaci projektu, která následně musí projít procesem tzv. Swiss Challenge. S ohledem na „zajímavou" finanční částku se jí potom zabývají media i nejvyšší státní orgány.

Velmi významnou skutečností, která nepříznivě ovlivňuje rozvoj obchodních vztahů a podílí se také na pasivním saldu obchodní bilance je nečlenství České republiky v ADB (Asijská rozvojová banka - www.adb.org/phco). Účast v mnoha významných tendrech v oblasti infrastruktury, dopravy, energetiky a pod. je podmíněno právě členstvím v ADB. ZÚ Manila opakovaně apeluje na zvážení této možnosti a přehodnocení odmítavého stanoviska ke vstupu do ADB v souvislosti se vstupem ČR do EU. Všechny členské země EU, které mají svá velvyslanectví na Filipínách, jsou již členy a aktivně se podílejí na mezinárodních projektech financovaných ADB nejen v regionu, ale i v celé Asii. Na základě sondážních jednání ZÚ ČR Manila s představiteli ADB v roce 2005 a 2006, je ADB připravena o podmínkách členství ČR jednat.