Republika Gabun je přímořským státem Guinejského zálivu, jehož územím prochází zemský rovník (viz mapa). Nejdelší hranici má Gabun se svým východním sousedem – republikou Kongo (Brazzaville) – 1 360 km. Na severu sousedí s Kamerunem (298 km společných hranic) a na severozápadě s republikou Rovníková Guinea (350 km). Celková délka suchozemských hranic republiky Gabun je 2 551 km.
Území celé republiky tvoří převážně tropické pralesy (77 % rozlohy země), klima je zde po celý rok horké a zhruba od dubna do října také velmi vlhké (období dešťů). Obdělávaná půda tvoří pouze 1 % a pastviny 18 % rozlohy Gabunu.
Pouze vnitrozemí země je hornatější, nejvyšší horou je Mont Iboundji (1 575 m). Východ a jih území Gabunu tvoří savana, střed tropické pralesy.
Republika Gabun vede se sousední Rovníkovou Guinejí územní spor o suverenitu nad několika malými ostrovy v zálivu Corisco Bay na společné mořské hranici.
Podle posledního odhadu z července roku 2003 žije nyní na území republiky Gabun 1 240 000 obyvatel. To znamená průměrnou hustotu osídlení pouhých 4,6 obyvatel na čtvereční kilometr.
Mládež do 14 let věku tvoří přesně třetinu gabunské populace, což je ve srovnání s ostatními středoafrickými zeměmi značně nižší podíl. Nemocí AIDS nebo nákazou HIV trpí dle odhadu WHO z roku 2001 až 9 % dospělých obyvatel (asi 30 000 osob, údaje z roku 2003 uvádí také 4 500 úmrtí na AIDS), což je velmi znepokojivé číslo.
Ještě v roce 1999 trpělo HIV/AIDS „jen“ asi 4,2 % dospělé populace. Například v sousedním Kamerunu je tento podíl v současné době
7,7 %, republice Kongo 6,43 % a Rovníkové Guineji 0,50 %.
Negramotných je stále téměř 36 % populace nad 15 let věku (26 % mužů, 47 % žen).
V roce 2003 činil dle odhadu pouze 0,97 % a za posledních 5 let stále klesá. Porodnost činila v tomtéž období 27,4 živě narozených dětí na 1 000 obyvatel, dětská úmrtnost 93,0 úmrtí na 1 000 živě narozených dětí (klesající tendence). Průměrný počet dětí na 1 ženu je v Gabunu na africké poměry velmi nízký – 3,62 dětí. Průměrná délka života dosáhla v roce 2001 jen asi 49,5 let, což je nicméně téměř o osm let více než například v Nigeru (pouhých 41,6 let).
Největší etnickou skupinou jsou v Gabunu příslušníci národnosti Bantu, zahrnující čtyři největší bantuská etnika – Fang, Eshira, Bapounou a Bateke. Ostatních Afričanů a Evropanů žije v Gabunu asi 154 000, 10 700 je Francouzů a 11 000 osob má různá dvojí občanství.
Hlavním náboženstvím je v republice Gabun překvapivě křesťanství (vyznává ho odhadem asi 60–70 % populace). Zbytek tvoří animisté (asi 30 %). Muslimů je v této zemi méně než 1 %.
Úředním jazykem je na celém území republiky Gabun francouzština. Dalšími používanými (místními) jazyky jsou pak Fang, Myene, Bateke, Bapounou/Eschira a Bandjabi.
Republika Gabun je po správní stránce zatím rozdělena na 9 provincií – Estuaire, Haut-Ogooue, Moyen-Ogooue, Ngounie, Nyanga, Ogooue-Ivindo, Ogooue-Lolo, Ogooue-Maritime a Woleu-Ntem. Provincie se dále dělí na prefektury (těch je 36) a oddělené podprefektury (těch je osm).
Hlavním městem Gabunu je Libreville s asi 180 000 obyvateli. Město leží v severozápadní části země na pobřeží Biaferské zátoky (Bight of Biafra).
Dalšími většími městy jsou pak většinou správní střediska jednotlivých provincií – například Kango, Port Gentil, Lambaréné, Franceville, Makokou, Mayumba.
Peněžní jednotkou je v Gabunu středoafrický frank, tzv. CFA-frank (Communauté Financiere Africaine franc - CFA, XAF), emitovaný Centrální bankou středoafrických států (francouzsky BEAC - Banque des Etats de l´Afrique Centrale, anglicky BCAS - Bank of the Central African States), které jsou sdruženy do regionální hospodářské a měnové unie - tzv. CEMAC - zóny (Union économique et monetaire de l´Afrique centrale).
Středoafrický frank se dále dělí na 100 centimů. Směnný kurz CFA se již neuvádí ve vztahu na francouzský frank (dříve trvale platilo, že 1 FRF = 100 CFA), ale od 1. 1. 1999 na Euro. Současný kurz středoafrického franku je asi 630 CFA za 1 Euro. Vývoj kurzu CFA k americkému dolaru byl za posledních pět let následující:
V zahraničním obchodě jsou nyní nejčastěji používanými měnami Euro nebo USD.
Na gabunském vnitřním trhu se cizí měny nepoužívají.
Celostátní svátky v roce 2004:
Volné dny: neděle
Obvyklá otevírací doba obchodů (supermarketů) je od 9:00 do 12:30 hodin a pak od 15:30 do 19:00 hodin, v sobotu do 12:00 až 13:00 hodin. Tržiště jsou otevřena většinou od 8:00 do 18:00 hodin. Otevírací doba provozoven veřejných služeb, centrálních úřadů a bank je pak od 8:00 do 15:30 hodin (většina bank je otevřena i v sobotu). Lékárny jsou otevřeny od po celý den (Libreville).
Nedělní dopoledne tráví většina gabunských občanů křesťanské víry v kostele. Neděle je rovněž nejbezpečnějším dnem celého týdne s nejnižší kriminalitou. V obyčejné dny je častým jevem kapsářství, občas se vyskytnou i ojedinělé útoky na restaurace a kanceláře zahraničních majitelů.
Velmi obvyklým a častým jevem je rovněž v Gabunu všeobecná nedochvilnost. Dopravní ruch je i v hlavním městě nízký, Libreville je pohodové klidné město. Mimo Libreville však je třeba počítat se špatným stavem a údržbou silnic.
Při jednáních na centrálních úřadech se vyžaduje oblek s kravatou, při obchodních jednáních se toleruje košile s kravatou.
Také v Gabunu jsou stále v provozu početné soukromé francouzské kliniky na dobré úrovni. Na venkově je však alespoň ambulantní ošetřovna pro poskytnutí první rychlé pomoci dostupná jenom zřídka. Lékařskou péči je nutné platit v hotovosti, běžné cestovní pojištění, sjednané v ČR, pro republiku Gabun neplatí a je nutné projednat jeho platnost v této africké zemi s příslušným pracovištěm v ČR.
Gabun patří k zemím, se kterými má ČR zaveden vízový režim. Vízum je nutné získat ještě před cestou do této země, na mezinárodním letišti v Libreville již není možné vízum získat, jak tomu bylo v minulosti. Vedle víza je při vstupu do země vyžadováno ještě potvrzení o očkování proti žluté zimnici.
V rámci boje proti pašování dětí vyžadují gabunské celní orgány v případě příjezdu (odjezdu) s dětmi i důkazy o vztahu spolucestujících osob k těmto dětem. V případě, že nejde o vlastní dítě, je nutné legalizované pověření od rodičů nebo právního zástupce dítěte.
Pro české občany nelze toto vízum získat na území ČR, ale na nejbližším zastupitelském úřadu Gabunu, který je ve Francii (Paříž). V případě, že český občan cestuje přes Nigérii, lze v krajním případě získat gabunské vízum i s pomocí ZÚ ČR v Abuji.
Adresy ZÚ republiky Gabun, které jsou v Evropě nejblíže ČR:
I v Gabunu dosud existuje řada rizik, které mohou evropské cestovatele potkat. Proto by osoba, která se sem rozhodne cestovat, měla v republice Gabunu radši mít seriózního partnera nebo známého, znalého místních poměrů.
Z ČR je možno do Gabunu cestovat letecky pouze se společností Air France (přes Paříž) nebo Swiss International Airlines. Do Libreville létají pak již ještě regionální letecké společnosti.
Před cestou do zemí západoafrického a středoafrického regionu by měl každý cestovatel navštívit odborného lékaře – specialistu na tropické choroby (v Praze například Klinika geografické medicíny Královské nemocnice Vinohrady nebo Obvodní hygienicko-epidemiologická stanice v Dittrichově ulici v Praze 2, kde lze absolvovat i všechna doporučená očkování – proti žloutence typu A,B i C, tyfu, meningitidě, choleře a tetanu. Očkování proti žluté zimnici je pak pro daný region povinné. Proti nejčastější tropické nemoci – malárii – očkování zatím neexistuje a všeobecně českými lékaři doporučovaná profylaxe Lariam (mefloquine) je v Africe téměř neúčinná. Lékaři, působící v subsaharské Africe, doporučují spíše francouzský Savarin nebo Malaron (doxycycline, atovaquone/proguanil).
Pozor! Zkušenosti francouzských lékařů z Gabonu uvádějí, že místní druh komárů (falciparum malaria) je již odolný proti antimalariku chloroquine.
Při výskytu sebemenších příznaků jakékoliv nemoci (malárie se může ještě před vypuknutím horeček projevovat nejrůznějšími příznaky od brnění prstů přes bolení hlavy až po pocity únavy) je velmi žádoucí navštívit nejbližší nemocnici a nechat si udělat malarický test Ten je velmi jednoduchý (odběr vzorku krve z polštářku prstu na ruce) a rychlý – trvá cca 15 minut i s rozborem krve (proti platbě cca 400,- Kč). Léky proti již probíhající malárii jsou v Gabunu volně v prodeji a jsou velmi účinné – nemoc ustoupí během dvou až tří dnů. Důležité je však nemoc nenechat rozvinout až k horečnatým stavům (inkubační doba malárie je 4 až 8 dnů). Rovněž lze doporučit, aby si cestovatel koupil v cílové zemi jedno balení protimalarických léků (např. Halfan) a vzal si ho zpět s sebou do ČR. Vzhledem právě k inkubační době se malárie může projevit až po návratu zpět do vlasti a díky jejímu velmi řídkému výskytu by tedy s léčením v ČR mohly být problémy.
Zastupitelský úřad ČR typu velvyslanectví v republice Gabun není. Tuto zemi má v teritoriální působnosti ZÚ ČR v nedaleké Nigérii (Abuja). Obchodní záležitosti lze řešit s pracovníky obchodně-ekonomického úseku (OEÚ) pobočky velvyslanectví ČR v Lagosu.
Embassy of the Czech Republic
1223, Gnassingbe Eyadema Street
Asokoro District
Zone 4
ABUJA
Nigeria
Kontaktní osoba: Ing.Alexandr Karych, velvyslanec ČR v Nigérii, vedoucí ZÚ Abuja
Tel.: 00234-9-3141245
Fax: 00234-9-3141248
e-mail: abuja@embassy.mzv.cz
Dosud nebyl otevřen.
Ostatní české státní instituce (CzechTrade, Czechinvest, České centrum) nejsou v daném teritoriu zastoupeny a toto zastoupení se nedá očekávat ani v blízké budoucnosti.
Kontakt na české firmy, afilace a společné podniky, působící v zemi neexistuje žádný. Lze však využít alespoň kontaktů pana Omara Bacha, gabunského státního příslušníka, bývalého vysokoškolského studenta v ČSSR, který nyní pracuje v ČR pro pobočku švýcarské společnosti Swiss Invest Ltd., Pod horou 313, Slaný, tel.: 314522659 (GSM 602-102464). Pan Bach má vynikající kontakty na nejvyšší vládní místa v Gabunu i místní podnikatelské špičky.
Lze doporučit zejména následujících pět webových stránek:
Další informace lze získat i na www.mzv.cz.
Adresy významných obchodních a hospodářských komor a podnikatelských svazů.
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Když jsme se vrátili na chatu, ještě jsme dlouho besedovali a přitom hodovali. Dosud jsme každý jedli ze svých zásob, ale asi se na mne nemohl dívat. S cílem zhubnout, jsem jedl opravdu ...
Čtěte více z deníku Část II.
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: