Gruzie je členem OSN, OBSE, Organizace černomořské spolupráce (BSEC), účastníkem programu NATO Partnerství pro mír (PfP), v dubnu r. 1999 se stala členem Rady Evropy a v červnu 2000 členem WTO. V roce 2005 Gruzie zintenzívnila aktivity v rámci regionálního uskupení GUAM (Gruzie, Ukrajina, Ázerbájdžán, Moldavsko). Dále je členem např. UNESCO. V roce 1994 se stala členem Společenství nezávislých států (SNS), více méně donucena situací v zóně gruzínsko-abcházského konfliktu. Členství v SNS je stále předmětem diskuse (zejména od počátku roku 2006 se o vystoupení z SNS hovoří velmi často v souvislosti se zhoršením vztahů s Ruskem).
Integrace do evropských politických, ekonomických a bezpečnostních struktur je zahraničněpolitickou prioritou. V rámci spolupráce s NATO Gruzie patří k nejaktivnějším a současně nejambicióznějším členům Partnerství pro mír, v současné době pracuje na implementaci IPAP (Individual Partnership Action Plan), který zahájila jako první partnerská země v roce 2004. V září 2006 NATO s Gruzií zahájilo tzv. Intenzifikovaný dialog, na summitu NATO v roce 2008 Gruzie doufá v udělení Akčního Plánu členství (MAP) a poté v co nedřívější členství v NATO. Mezi spojenci v Aliance nepanuje jasná shoda co do přistupování Gruzie k NATO.
Spolupráce s EU je smluvně zakotvena v Dohodě o partnerství a spolupráci (Partnership and Cooperation Agreement, PCA), která vstoupila v platnost 1. července 1999. Cílem PCA je vybudovat s Gruzií vztahy založené na respektování demokratických principů, právního řádu a lidských práv a přispět ke konsolidaci tržního hospodářství. Hlavním finančním nástrojem, který podporuje implementaci PCA, je program Tacis, který poskytuje pomoc ve formě grantů pro projekty v prioritních oblastech. V polovině roku 2003 byl jmenován zvláštní představitel EU pro Jižní Kavkaz H. Talvitie, od 1. března 2006 je na tomto postu Peter Semneby. V červnu 2004 Evropská rada schválila zařazení Gruzie (stejně jako Arménie a Ázerbájdžánu) do konceptu Evropské politiky sousedství (European Neighbourhood Policy). V roce 2005 bylo zahájeno vypracování Akčních plánů (pro všechny tři země). Prioritními oblastmi spolupráce jsou posílení vlády práva a demokratických institucí, zlepšení investičního prostředí, transparentní privatizace, ekonomický růst, snížení chudoby, spolupráce v oblasti justice, svobody a bezpečnosti včetně otázek migrace, regionální spolupráce, mírové řešení konfliktů, doprava a energetika atd. Akční plán byl podepsán 14. listopadu 2006 (k dispozici je stránkách Delegace Evropské komise v Tbilisi www.delgeo.cec.eu.int). 3. července 2007 se v přístavu Batumi konala konference k pokroku v implementaci akčního plánu.
Kompletní seznam je k dispozici na stránkách Parlamentu Gruzie www.parliament.ge v oddílu International Acts.
Smluvní základna ČR s Gruzií je nedostatečná. K uzavření sukcesní problematiky s Gruzií došlo k 9. 9. 2004 s tím, že ve vzájemných vztazích zůstává v platnosti pouze Smlouva mezi ČSSR a SSSR o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (podepsána v Moskvě 12. 8. 1982). V platnosti je též Ujednání mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Gruzie o spolupráci ve vojenské oblasti, které bylo podepsáno v Praze dne 18. 5. 1999.
V různém stadiu rozjednání jsou:
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Kdo by se nechtel vykoupat v termalnich pramenech. V Peru jich je dost a dost a jeden z nich neni daleko od kanonu...tedy na peruanske pomery. Cesta autobusem trva asi dve hodiny, ale stoji za to. Uz...
Čtěte více z deníku Chivay - termální prameny a lázně
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: