Gruzie

• 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
• 3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
• 3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

Gruzie je členem OSN, OBSE, Organizace černomořské spolupráce (BSEC), účastníkem programu NATO Partnerství pro mír (PfP), v dubnu r. 1999 se stala členem Rady Evropy a v červnu 2000  členem WTO. V roce 2005 Gruzie zintenzívnila aktivity v rámci regionálního uskupení GUAM (Gruzie, Ukrajina, Ázerbájdžán, Moldavsko). Dále je členem např. UNESCO. V roce 1994 se stala členem Společenství nezávislých států (SNS), více méně donucena situací v zóně gruzínsko-abcházského konfliktu. Členství v SNS je stále předmětem diskuse (zejména od počátku roku 2006 se o vystoupení z SNS hovoří velmi často v souvislosti se zhoršením vztahů s Ruskem).  

Integrace do evropských politických, ekonomických a bezpečnostních struktur je zahraničněpolitickou prioritou. V rámci spolupráce s NATO Gruzie patří k nejaktivnějším a současně nejambicióznějším členům Partnerství pro mír, v současné době pracuje na implementaci IPAP (Individual Partnership Action Plan), který zahájila jako první partnerská země v roce 2004. V září 2006 NATO s Gruzií zahájilo tzv. Intenzifikovaný dialog, na summitu NATO v roce 2008 Gruzie doufá v udělení Akčního Plánu členství (MAP) a poté v co nedřívější členství v NATO. Mezi spojenci v Aliance nepanuje jasná shoda co do přistupování Gruzie k NATO.

Spolupráce s EU je smluvně zakotvena v Dohodě o partnerství a spolupráci (Partnership and Cooperation Agreement, PCA), která vstoupila v platnost 1. července 1999. Cílem PCA je vybudovat s Gruzií vztahy založené na respektování demokratických principů, právního řádu a lidských práv a přispět ke konsolidaci tržního hospodářství. Hlavním finančním nástrojem, který podporuje implementaci PCA, je program Tacis, který poskytuje pomoc ve formě grantů pro projekty v prioritních oblastech. V polovině roku 2003 byl jmenován zvláštní představitel EU pro Jižní Kavkaz H. Talvitie, od 1. března 2006 je na tomto postu Peter Semneby. V červnu 2004 Evropská rada schválila zařazení Gruzie (stejně jako Arménie a Ázerbájdžánu) do konceptu Evropské politiky sousedství (European Neighbourhood Policy). V roce 2005 bylo  zahájeno vypracování Akčních plánů (pro všechny tři země). Prioritními oblastmi spolupráce jsou posílení vlády práva a demokratických institucí, zlepšení investičního prostředí, transparentní privatizace, ekonomický růst, snížení chudoby, spolupráce v oblasti justice, svobody a bezpečnosti včetně otázek migrace, regionální spolupráce, mírové řešení konfliktů, doprava a energetika atd. Akční plán byl podepsán 14. listopadu 2006 (k dispozici je stránkách Delegace Evropské komise v Tbilisi www.delgeo.cec.eu.int). 3. července 2007 se v přístavu Batumi konala konference k pokroku v implementaci akčního plánu.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách

Kompletní seznam je k dispozici na stránkách Parlamentu Gruzie www.parliament.ge v oddílu International Acts.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

Smluvní základna ČR s Gruzií je nedostatečná. K uzavření sukcesní problematiky s Gruzií došlo k 9. 9. 2004 s tím, že ve vzájemných vztazích zůstává v platnosti pouze Smlouva mezi ČSSR a SSSR o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (podepsána v Moskvě 12. 8. 1982). V platnosti je též Ujednání mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Gruzie o spolupráci ve vojenské oblasti, které bylo podepsáno v Praze dne 18. 5. 1999.

V různém stadiu rozjednání jsou:

• Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, vědy a sportu
• Dohoda o mezinárodní silniční dopravě
• Dohoda o civilním leteckém provozu
• Dohoda o vzájemné výměně a ochraně klasifikovaných informací
• Smlouva mezi Českou republikou a Gruzií o předávání a přebírání osob pobývajících na jejich území protiprávně (tzv. readmisní dohoda)