Gruzie je prezidentskou republikou. Orgánem zákonodárné moci je jednokomorový parlament složený z 235 poslanců, kteří jsou voleni na čtyřleté období na základě smíšeného volebního systému – 150 poslanců je zvoleno poměrným systémem a 85 mandátů většinovým systémem podle kandidátek politických stran a bloků v jednotlivých volebních okrscích. Gruzie dosud nesplnila požadavek Rady Evropy na vytvoření druhé komory parlamentu, ve které by po obnovení územní celistvosti země byli zastoupeni poslanci Abcházie a Jižní Osetie.
V Gruzii působí následující hlavní politické strany:
Vládní strana:
Parlamentní opozice:
Mimoparlamentní opozice:
Poslední parlamentní volby proběhly 28. března 2004 (jednalo se o mimořádné volby, neboť řádné volby dne 2. listopadu 2003 byly zmanipulovány a následné mírové protesty vyústily v rezignaci stávajícího prezidenta Eduarda Ševardnadzeho – tzv. revoluce růží). Ve volbách zvítězil blok „Národní hnutí – Demokraté“ v čele se Micheilem Saakašvilim (66,24 %), sedmiprocentní hranici překročil už jen volební blok „Noví praví – Průmyslníci“ (7,96 %). Ostatní strany mají v parlamentu zastoupení pouze na základě výsledků většinového hlasování.
Nové vedení země následně zahájilo rozsáhlé politické, sociální a hospodářské reformy a zintenzívnilo snahy o integraci do euroatlantických struktur, která se stala jednou z hlavních zahraničněpolitických priorit. Úspěchu dosahuje v boji s korupcí. Výrazně se však zhoršily vztahy s Ruskem, zejména od začátku roku 2006. Dne 22. ledna 2006 došlo k výbuchům na ruském plynovodu, který do Gruzie přivádí ruský plyn a Gruzie se tak na více než týden ocitla bez energetických zdrojů – její vedení z výbuchů obvinilo RF. V březnu 2006 RF zakázala dovoz gruzínského vína a koňaku a posléze v dubnu minerální vody – poukazovala na jejich nízkou kvalitu a velký počet padělků, obecně je však zřejmé, že se jedná o metodu nátlaku na Gruzii.
Dne 21. července 2006 prezident Saakašvili jmenoval dosavadního ministra životního prostředí členem Nejvyššího soudu Gruzie. Vzhledem k tomu, že to byla již několikátá změna od 17. února 2005, kdy byla jmenována vláda premiéra Zuraba Noghaideliho po tragické smrti premiéra Zuraba Žvanii, kterou došlo k obměně celkově 1/3 ministrů, v souladu s ústavou musela rezignovat celá vláda. Saakašvili nominoval hned 22. července novou vládu, jejíž složení zůstalo v podstatě stejné – své místo v ní však neměl Giorgi Chaindrava, ministr pro řešení konfliktů.
Na přelomu července a srpna 2006 proběhla operace v kotorském údolí, které jako jediné území Abcházie zůstalo pod kontrolou Gruzie. Na obranu před případným útokem Abcházců zde působily polovojenské oddíly, které byly ze prezidenta Ševardnadzeho včleněny do armády, tehdejší ministr obrany Okruašvili je však v roce 2005 zrušil. Jejich vůdce Emzar Kviciani, bývalý představitel prezidenta pro toto území, vyhlásil na konci července vládě neposlušnost na protest proti údajně plánované operaci, která měla jeho oddíly odzbrojit. Tbilisi následně v Kodori provedlo „policejní“ operaci, v průbehu které byli ozbrojenci pozatýkáni (Kvicianimu se však podařilo uprchnout), rozhodlo, že do Kodori bude přesunuta (dosud exilová) abcházská vláda, která sídlila v Tbilisi a zahájilo hospodářskou rehabilitaci oblasti. Prezident též rozhodl o přejmenování Kodori na „Horní Abcházii“. Tyto kroky významně zvýšily napětí mezi Tbilisi a Suchumi a na straně separatistů posílily obavy z připravované vojenské operace ze strany Gruzie, ačkoli ta důrazňuje prohlašuje, že konflikty chce řešit výlučně mírovou cestou.
Na začátku září 2006 proběhlo zatčení několika desítek opozičních představitelů politických uskupení spojených s osobou bývalého mistra státní bezpečnosti Igora Giorgadzeho, který je od roku 1995 v exilu – z Gruzie odjel po obvinění z přípravy atentátu na Ševardnadzeho v srpnu 1995. Současné době je s největší pravděpodobností v Rusku. Jemu blízká politická uskupení v Gruzii (strana Spravedlnost – Samartlianoba, Anti-Soros) mají jen marginální význam, usilují o posílení vztahů s Ruskem. Zatčení představiteké byli obviněni z plánování státního převratu (s podporou zahraničních tajných služeb).
Následné zatčení ruských špionů v Gruzii v září 2006 mělo za následek ruskou reakci v podobě odvolání ruského velvyslance z Tbilisi a evakuovaci ruského velvyslanectví, uvalení hospodářského embarga, přerušení leteckého a poštovního spojení, což poté, co byla odvoláním na údajné opravy jediného legálního hraničního přechodu Zemo Larsi- Kazbegi uzavřena 8. července 2006 jediná pozemní spojnice, znamenalo přerušení jakékoli dopravy mezi RF a Gruzií. Následně se sice napětí snížilo a velvyslanec se v lednu 2007 vrátil, ke zrušení jiných opatření však Rusko nepřistoupilo (pouze v létě 2007 bylo obnoveno vydávání některých druhů víz - návštěva příbuzných, víza pracovní, studentská, za obchodním účelem). Mezitím vztahy s Ruskem opět zkomplikovaly dva vážné incidenty - v březnu 2007 došlo k ostřelování administrativního centra Horního Kodori a 6. srpna 2007 k narušení vzdušného prostoru Gruzie letadlem, které podle analýz zahraničních expertů přiletělo směrem z RF a které shodilo protiradarovou střelu u vesnice Citelubani nedaleko Gori.
5. října 2006 v Gruzii proběhly volby do místních zastupitelstev, ve kterých naprostou většinu křesel získala vládní strana Národní hnutí, včetně vlivného postu starosty Tbilisi, mj. i proto, že se opozice nedokázala sjednotit.
V prosinci 2006 parlament schválil ústavní dodatek, na základě kterého byl prodloužen mandát parlamentu a zkráceno funkční období prezidenta Saakašviliho tak, aby volby mohly proběhnout paralelně v období říjen - listopad 2008.
Dne 25. září 2007 odstartovalo nečekaný vnitrpolitický vývoj v Gruzii ostré vystoupení bývalého ministra vnitra Okruašviliho, který vládu mj. obvinil z korupce a prezidenta z plánování vraždy oligarchy Patarkacišviliho. O dva dny později byl Okruašvili zatčen s obviněními z korupce, praní špinavých peněz, zneužívání pravomocí atd. v době svého působení na ministerstvu obrany. Zatčení způsobilo kritiku v řadách opozice - deset politických uskupení se postupně sjednotilo s požadavkem na jeho propuštění. Strany požadovaly též provedení parlamentních voleb v původním termínu v dubnu 2008. 28. září se konala velká demonstrace za účasti asi 30 tisíc lidí, hlavní událostí však měla být demonstrace plánovaná na 2. listopadu.
8. října Okruašvili odvolal svá obvinění proti vládě a Saakašvilimu a přiznal obvinění, která proti němu byla vznesena. Následně byl propuštěn na kauci ve výši cca 6,5 mil. USD. 2. listopadu se u parlamentu konala největší protivládní demonstrace za účasti až 70 tisíc lidí, hlavními požadavky bylo konání voleb v dubnu 2008, změny volebního zákona atd. Demonstrace pokračovaly v menší míře i v následujících dnech, k požadavkům se přidalo volání po rezignaci Saakašviliho. Dne 7. listopadu byla demonstrace rozehnána a vyhlášen byl výjimečný stav s odkazem na to, že byl proveden pokus o státní převrat. 8. listopadu Saakašvili ohlásil konání předčasných prezidentských voleb na 5. ledna 2008. 16. listopadu byl zrušen výjimečný stav a došlo k několika změnám vládě, včetně premiérského postu. 25. listopadu Saakašvili v souladu s ústavou odstoupil a začala předvolební kampaň.
Hlavou státu je prezident republiky, volený podle ústavy na 5 let, zvolen může být jen dvakrát o sobě. Současný prezident Micheil Saakašvili (Mikheil Saakashvili) byl zvolen 4. 1. 2004. Dne 5. ledna 2008 proběhnou předčasné prezidentské volby.
Vláda je tvořena premiérem, čtyřmi státními ministry a čtrnácti ministry vlády (post premiéra, zrušený v roce 1995, byl obnoven v únoru 2004 dodatkem k Ústavě).
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: