Počet obyvatel celkem (k 1.lednu 2006): 4 401 300
Hustota: 63 obyvatel /km2
Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 47,6%
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:
Struktura podle pohlaví:
Věková struktura:
Přes 80 % obyvatelstva tvoří Gruzínci. K nejpočetnějším národnostním menšinám patří Ázerbájdžánci (7 %), kteří obývají zejména jihovýchodní oblasti Gruzie na hranicích s Ázerbájdžánem (Kvemo Kartli) a Arméni (6 %), kteří kompaktně žijí v jihozápadní Gruzii (Samtsche-Džavachetie). K dalším menšinám patří Rusové, Osetinci, Ukrajinci, Abcházové, Řekové, Kurdové, Židé a desítky dalších etnických skupin.
Většina etnických Gruzínů je (alespoň nominálně) příslušníky gruzínské pravoslavné církve. Druhou nejrozšířenější náboženskou skupinou jsou muslimové (9,9 %) – Ázerbájdžánci, gruzínští muslimové v Adžárii a Kistinci v severovýchodní Gruzii, třetí skupinou jsou příslušníci Arménské apoštolské církve (3,9 %). Judaismus vyznává přibližně 4 tisíce Židů, kteří v Gruzii žijí již od starověku, přibližně 15 tisíc Řeků patří k řecké pravoslavné komunitě, asi 18 tisíc členů má komunita kurdských Jezídů. Ani ne tisíc příslušníků má luteránská komunita (většinou potomci německých přistěhovalců, kteří se zde usídlili před několika staletími), 35 tisíc lidí vyznává katolickou víru. Rusové vyznávají pravoslaví, dosud zde také existují příslušníci třech pravoslavných disidentských škol (malakáni, starověry, duchobory). Po rozpadu SSSR zde začaly působit také nové církve a sekty: baptisté, adventisté Sedmého nebe, svědci Jehovovi, nová apoštolská církev, mormoni.
Právní status má však pouze gruzínská pravoslavná církev.
Úředním jazykem je gruzínština, v Abcházii podle Ústavy Gruzie i abcházština. K ostatním nejčastěji používaným jazykům patří ruština (jako určitá „lingua franca“, znalost ruštiny u mladé generace je však již menší) a angličtina. Národnostní menšiny vedle oficiální gruzínštiny většinou používají svůj mateřský jazyk (popř. pouze svůj mateřský jazyk). V obchodních jednáních se používá ruština a angličtina.
Hlavním městem je Tbilisi (1 103 300 obyvatel), k dalším větším městům patří administrativní střediska jednotlivých oblastí, kterých je devět (ty se dále dělí na okresy – raioni). Pro lepší orientaci názvy uvádíme v anglickém fonetickém přepisu gruzínštiny, dále překlad do angličtiny a češtiny:
Na území Gruzie se dále nachází Autonomní republikaAdžárie (377 200 obyvatel) s hlavním městem Batumi (122 tis. obyvatel) a separatistické oblastiAbcházie (dříve Autonomní republika Abcházie) s centrem Suchumi a Jižní Osetie (dříve Autonomní oblast Jižní Osetie, gruzínsky též Samačablo, oficiálně je součástí Vnitřního Kartli) s centrem Cchinvali. De facto republiky Abcházie a Jižní Osetie jsou v důsledku nevyřešených konfliktů z počátku 90. let mimo kontrolu ústřední vlády.
Od roku 1995 je gruzínskou peněžní jednotkou lari (GEL), který se dělí na 100 tetri. V současné době jsou v oběhu mince v hodnotě 5,10, 20 a 50 tetri, bankovky v hodnotě 1, 2, 5,10, 20, 50 a 100 GEL. V roce 2007 byly zavedeny mince v nominální hodnotě 1 a 2 GEL a nové mince 50 tetri.
V platebním styku se používá téměř výhradně GEL. Ve směnárnách přijímají USD, EURO, ruský rubl a další měny, zejména okolních zemí. Kurz ve směnárnách se liší o 1 – 2 GEL, směnárny nevybírají žádný poplatek.
Měnová politika je prováděna Národní bankou Gruzie.
| 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | I-III 2007 | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| GEL/USD | 2,1945 | 2,1459 | 1,9168 | 1,8126 | 1,7764 | 1,7115 |
(zdroj: Národní banka Gruzie, www.nbg.gov.ge)
Pevné státní svátky (dny volna):
Pohyblivé svátky (dny volna):
Pravoslavné velikonoce – Velký pátek, Velikonoční pondělí – datum se obvykle rozchází s katolickými velikonocemi, neboť výpočet probíhá podle juliánského kalendáře.
Svátečními dny, které nejsou dny volna, jsou církevní svátky, kterých je v Gruzii velké množství, včetně dnů svatých, velkým svátkem je Tbilisoba (Den Tbilisi poslední neděli října) atd. 14. ledna se slaví nový rok podle starého kalendáře.
V úřadech a institucích je pětidenní pracovní týden. Obvyklá pracovní doba ve státních úřadech, bankách atd. je od 10 hod. do 18 hod. s pauzou na oběd mezi 13 –15 hod, která však není striktně dodržována. Dosto často je obtížné dozvonit se někam i v 11 hodin ráno.
Obchody se obvykle otevírají v 9 - 10 hod a jsou otevřeny do 19 – 20 hod, některé do 22 – 23 hod., dost obchodů se smíšeným zbožím má otevřeno 24 hod. Tržnice otevírají kolem 9 hod., zavírají kolem 19 hod.
Je důležité prověřovat údaje o partnerovi a firmě, neboť zde stejně jako všude jinde působí různí „podnikavci“. Jiní obchodníci zase nemají potřebné finanční ani jiné podmínky a domnívají se, že to poskytne zahraniční partner. Ne všichni mají dostatečné ekonomické znalosti. Proto je pro úspěšné podnikání v Gruzii dobré mít zde schopnou a důvěryhodnou kontaktní osobu či zprostředkovatele, pro nalezení dobrých místních partnerů a pochopení gruzínské kultury, které je pro podnikání zde důležité, je dobré poznat partnery osobně. Proto je návštěva Gruzie zejména v případě plánovaného podpisu smlouvy velmi důležitá. Komunikace a marketing jsou ve vývoji.
Gruzíni při komunikaci velmi často používají oslovení „pane/paní + křestní jméno“, a to i u osob, které osobně neznají, např. při telefonování, stejně jako vůči výše postaveným osobám.
Gruzíni jsou pohostinným národem, jsou velkými gurmány a i přes ekonomické problémy dodržují tradice stolování, kterou mj. utužují rodinné, přátelské či partnerské vztahy – pozvání do restaurace, popř. k obchodnímu partnerovi domů by tudíž nemělo překvapit. Ovšem vzhledem k tomu, že ke stolování patří též bohaté pití alkoholu, je nutné mít se v tomto ohledu na pozoru – místní toho dokáží vypít hodně, aniž by se opili. Pití alkoholu (víno, koňak popř. vodka) je doprovázeno pronášením přípitků, které jsou nápadité, dlouhé, závisí to na fantazii a řečnickém umění připíjejícího. Pokud je společnost za stolem větší než 2-3 lidé, jeden ze stolovníků je tzv. tamadou, který stůl „vede“, tj. pronáší přípitky a případně určuje, kdo připije jako další. Gruzíni velmi oceňují, když pronášet nápadité přípitky dokáže cizinec (nejen pouhé „na zdraví“).
Hosté často dostávají dárky, obvykle místní víno, proto je dobré s tímto počítat – k tradičně oblíbeným českým artiklům, známým již ze sovětských dob, je broušené sklo, popř. bižuterie a pivo.
Při osobním kontaktu je často překvapivé, kolik informací o České republice, resp. o Československu má zejména starší generace – díky vztahům za trvání SSSR mnoho lidí do ČSSR jezdilo jako turisté, pracovně, občas se vyskytne někdo, kdo působil v sovětských jednotkách atd. Proto je dobré seznámit se s informacemi o Gruzii všeobecného charakteru.
Mezi ČR a Gruzií není v oblasti zdravotnictví a sociální péče v platnosti žádná smlouva, při příjezdu není vyžadováno zdravotní pojištění. Pojištění před cestou do zahraničí však rozhodně doporučujeme. Veškeré zdravotnické služby na území Gruzie jsou poskytovány za finanční úhradu – platí se v hotovosti v místě poskytnutí zdravotní péče, výše ceny závisí na úrovni zdravotnického zařízení. Zdravotní péče v Gruzii je obecně na nízké úrovni, ve venkovských oblastech je přímo katastrofální. V Tbilisi se však již začínají objevovat zdravotnická zařízení zřízená ze zahraničních investic, která již mají poměrně dobrou úroveň – jsou však velmi drahá.
Mezi ČR a Gruzií byl až do 15. května 2005 v platnosti oboustranný vízový režim pro všechny typy pasů, od 16. května 2005 však Gruzie jednostranně zrušila vízový režim pro členské země EU. K pobytu do 90 dnů tedy v současné době vízum není potřeba. O víza nad 90 dnů je nutné požádat na zastupitelském úřadu Gruzie v zahraničí (od ledna 2006 působí v Praze velvyslanectví Gruzie na adrese Na zátorce 1026/13, Praha 6 – Bubeneč, 160 00, e-mail prague.emb@mfa.gov.ge).
Pro cesty do Gruzie se nevyžaduje žádné povinné očkování, ZÚ Tbilisi však doporučuje očkování proti žloutence. V Gruzii včetně Tbilisi je dosti vysoká kriminalita – zejména v souvislosti se špatnou ekonomickou situací. Je důležité dodržovat základní zásady bezpečnosti, tj. neukazovat zbytečně peníze, nechodit v noci do odlehlých částí města atd. Zvýšené opatrnosti je nutné dbát při pohybu v odlehlých horských a vysokohorských oblastech. Pohybovat se ve skupině a nejlépe s místním průvodcem. V minulosti patřily k vysoce rizikovým oblastem Pankisská soutěska a Svanetie. Za poslední roky se zde bezpečnostní situace zlepšila, přesto je však nutné dbát zvýšené opatrnosti – informovat o svém pobytu známé a přátele a nejlépe také místní policii. Doporučujeme před cestou do regionu kontaktovat ZÚ Tbilisi, který sdělí aktuální informace k cestování v zemi a zároveň ZÚ sdělit kontaktní informace v době pobytu v Gruzii (Arménii, Ázerbájdžánu).
Cestovatele, kteří chtějí v Tbilisi žádat o víza do Arménie a Ázerbájdžánu upozorňujeme, že přechod hranice mezi Arménií a Ázerbájdžánem není možný – hranice je více než deset let uzavřená kvůli konfliktu o Náhorní Karabach. Stejně tak je uzavřena arménsko – turecká hranice.
Od července 2006 je též uzavřen jediný pohraniční přechod na gruzínsko – ruské hranici Verchnij Lars – Zemo Larsi, hranici tudíž není možné legálně překročit.
ZÚ důrazně nedoporučuje cesty do Abcházie a Jižní Osetie. Oblasti jsou kontrolovány separatistickými režimy. instituce hostitelské země zde nepůsobí a rovněž velvyslanectví ČR nemůže v případě nouze poskytnout efektivní pomoc. Situace v obou oblastech, zejména pak v Abcházii, je nepřehledná. Vysoká jsou bezpečnostní rizika v důsledku kriminálních aktivit. Hraniční přechody z RF do Abcházie a JO jsou z hlediska Gruzie nelegální a tudíž i překročení hranic bude nelegální (jediným legálním hraničním přechodem na gruzínsko – ruské hranici je nyní uzavřený Verchnij Lars – Zemo Larsi) a v případě porušení režimu hrozí cestovateli deportace z Gruzie. Vstup do těchto oblastí ve výjimečných a odůvodněných případech povoluje MZV Gruzie. I v těchto případech je však nutné vstoupit na separatistická území z Gruzie a kromě souhlasu gruzínských orgánů je nutný také souhlas orgánů separatistických regionů.
Velvyslanectví ČR v Tbilisi má teritoriální působnost pro Gruzii, Arménii a Ázerbájdžán. Sídlí na adrese:
Velvyslanec
Adresa
Telefony
Fax
Pracovní doba
Konzulární hodiny
Cesta z letiště
V Gruzii nejsou uvedené instituce zastoupeny.
MediClubGeorgia 25 19 91, 899 58 19 91, Tbilisi, Chavchavadze 5
Government of Georgia
7, Ingorokva Str.
0134 Tbilisi
President of Georgia
7, Ingorokva Str.
0134 Tbilisi
Parliament of Georgia
8, Rustaveli Ave.
0118 Tbilisi
Ministry of Foreign Affairs
4, Chitadze Str.
0118 Tbilisi
Ministry of Education and Science
32, Uznadze str.
Tbilisi
Ministry of Environmental and Natural Resources Protection
68a, Kostava Str.
0115 Tbilisi
Ministry of Economic Development
12, Chanturia Str.
0108 Tbilisi
Ministry of Defence
20, Genral Kvinitadze Str.
0112 Tbilisi
Ministry of Justice
30, Rustaveli Ave.
0108 Tbilisi
Ministry of Culture, Monuments Protection and Sport
4, Sanapiro Str.
0108
Ministry of Refugees and Accomodation
16, Vazha Pshavela Str.
Tbilisi
Ministry of Health, Labour and Social Affairs
30, Gamsakhurdia Str.
Tbilisi
Ministry of Energy
10, Lermontov Str.
0108 Tbilisi
Ministry of Finance
70, Irakli Abashidze Str.
0162 Tbilisi
Ministry of Agriculture
41, Kostava Str.
0123 Tbilisi
Ministry of Interior
10, Gulua Str.
0114 Tbilisi
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
**Čtvrtek 20. 1. 2005 Den D, 5 hodin ráno. ** Postupně se scházíme na letišti. Pavel K., Karel K. Pavel P., Antonín F., Svatopluk Š. a Petr H., najatý průvodce, který je šestý. V 7 hodin...
Čtěte více z deníku Nairobi, Mt Meru, Arusha, Tanzania - Kilimandžáro - den 1. a 2.
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: