Honduras

• 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
• 3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

Honduras je členem následujících mezinárodních a regionálních organizací a integračních uskupení:

OSN, FAO, G-77, IADB, IAEA, IBRD, ICAO, ICCt, ICFTU, ICRM, IDA, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMF, IMO, INTERPOL, IOC, IOM, ISO (účastník), ITU, LAIA (pozorovatel), MIGA, MINURSO, NAM, OAS, OPANAL, OPCW, PCA, RG, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UNICEF, UPU, WB, WCL, WFTU, WHO, WIPO, WMO, WToO, WTO

a dále

• Komise OSN pro Latinskou Ameriku (CEPAL)
• Latinskoamerický ekonomický systém (SELA)
• Systém středoamerické integrace (SICA)
• Středoamerický parlament (PARLACEN)
• Středoamerická banka ekonomické integrace (BCIE)
• Středoamerický společný trh (MCCA)
• Sdružení zemí vyvážejících banány

Všeobecně deklarovaným základem honduraské zahraniční politiky je respektování zásad Charty OSN. Od ledna 1995 do konce roku 1996 byl Honduras nestálým členem RB OSN. Aktivně se podílel zejména na řešení haitské krize, kde prosazoval větší roli OAS. V roce 1995 byl spolu předkladatelem rezolucí, týkajících se této otázky. Honduras zdůrazňuje význam role OSN v procesu budování míru ve světě.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách

Dne 1. 6. 2001 vstoupila v platnost dohoda o volném obchodu mezi Hondurasem, Salvadorem, Guatemalou na straně jedné a Mexikem na straně druhé.

V prosinci 2001 vstoupila v platnost dohoda o volném obchodu mezi SA (Guatemala, Salvador, Kostarika, Nikaragua, Honduras – tzv. G-4) a Dominikánskou republikou.

V květnu 2004 byla ve Washingtonu podepsána dohoda o volném obchodu mezi státy SA (Guatemala, Salvador, Nikaragua, Honduras, Kostarika a později také Dominikánská republika) a USA (CAFTA-DR). Honduras dohodu ratifikoval v březnu 2005. Dohoda vstoupila v platnost pro Honduras 1. 4. 2006.

Honduras jedná o dohodách o volném obchodu s Chile, Panamou a Kanadou a připravuje se také jednání s Tchaj-wanem.

Honduras má uzavřeny obchodní dohody s Kolumbií, Venezuelou a Panamou.

S Andským paktem vede Honduras jednání o dohodě o poskytování vzájemných preferencí.

V posledním desetiletí Honduras podepsal několik dohod o podpoře a vzájemné ochraně investic – např. s Švýcarskem, Velkou Británií, Španělskem, SRN, USA, Tchaj-wanem, Chile,  Francií,  Koreou, Ekvádorem, Holandskem a Kubou.

Honduras využívá preferenčního systému EU a také výhod tzv. Iniciativy Cuenca de Caribe (ICC) v obchodu s USA. Americké preference budou ukončeny v roce 2008, zejména díky postupné liberalizaci vzájemného obchodu mezi oběma zeměmi na základě CAFTA-DR.

Aktivně Honduras vystupuje v rámci prohlubování procesu středoamerické integrace. V roce 2000 se připojil ke guatemalskému protokolu o vytvoření celní unie mezi Salvadorem a Guatemalou. V rámci diskusí o modernizaci regionálních institucí navrhl honduraský prezident R. Maduro v září 2004 zrušení PARLACENu a rozhodl o zastavení výplaty členských příspěvků ve prospěch této regionální instituce. Honduras není členem Nejvyššího středoamerického soudu (CSJ). V roce 2004 vykonával Honduras funkci předsednické země v SICA.

Aktivně se Honduras zapojuje do vytvoření tzv. celokontinentální zóny volného obchodu (ALCA-AFTA).

Honduras vede několik teritoriálních sporů. Nejvýznamnější je teritoriální spor s Nikaraguou o stanovení hranice v Karibském moři. V roce 1999 Honduras ratifikoval dohodu o hranicích s Kolumbií, kterou Nikaragua považuje za vměšování do vnitřních záležitostí, neboť jí odebírá velkou část území na moři – cca 30 tis. km?, které je bohaté nalezišti ropy a plynu. Na protest proti tomuto honduraskému kroku Nikaragua zavedla 35 % clo na dovoz honduraských výrobků do Nikaraguy, které bylo odvoláno až počátkem roku 2003. Nikaragua podala stížnost na Honduras u Mezinárodního soudního dvora v Haagu, který zatím o sporu nerozhodl.

Konfliktní jsou také vztahy se Salvadorem kvůli teritoriálnímu sporu o hranice v pacifickém zálivu Fonseca. Z rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu z roku 1992 byla ustanovena společná hranice a oba státy měly v rozmezí 10 let provést její demarkaci. Honduras obvinil Salvador ze záměrného zdržování demarkace. Salvador požádal o revizi rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu ve vztahu ke stanovení hranice v sektoru zvaném Goascorán, který byl soudem přidělen Hondurasu. Soud však v prosinci 2003 žádost odmítl a potvrdil své původní rozhodnutí. Společná hondurasko-salvadorská hranice měří cca 375 km a její demarkace probíhala velmi pomalu. V dubnu 2006 obě země oznámily, že demarkace společné hranice je dokončena, čímž de facto skončil i dlouholetý vzájemný teritoriální konflikt.

V roce 2005 podepsal Honduras dohodu s Mexikem o delimitaci společných hranic na moři. Smlouva přesně vymezuje ekonomickou zónu obou zemí a Honduras očekává, že tato dohoda otevře cestu k delimitaci společných hranic na moři také s ostatními sousedními státy. Honduras se snaží touto cestou ratifikovat svoje právo na vlastní ekonomickou zónu, jejíž rozloha dosahuje až 200 tis. km? - tzn. dvojnásobek územní rozlohy.     

V bilaterálních vztazích jsou nejvýznamnějším partnerem bezpochyby USA. Kromě rozvoje politických a ekonomických vztahů je pro Honduras velmi důležitou především otázka zastavení deportací honduraských nelegálních přistěhovalců z USA. Honduras usiluje o zachování  speciálního imigračního režimu pro Hondurasany žijící v USA – tzv. TPS (Temporary Protection Status),  který umožňuje cca 105 tisícům honduraských imigrantů v USA pracovat. Režim TPS, který Hondurasu poskytly USA po hurikánu Mitch v roce 1998, je USA obnovován zatím každoročně. Pro Honduras je prodlužování režimu TPS velmi důležité, neboť finanční převody úspor Hondurasanů pracujících v USA do Hondurasu činí cca 10 % HDP. V USA žije cca 650 tisíc Hondurasanů, větší část z nich ilegálně.

Vztahům se zeměmi EU věnuje Honduras v poslední době zvýšenou pozornost. Země EU poskytly Hondurasu významnou pomoc po hurikánu Mitch, a to nejen finanční, ale také formou odpuštění dluhů a darů. Honduras je spolu s Nikaraguou prioritní zemí při poskytování rozvojové pomoci z fondů EU pro Střední Ameriku. Honduras se aktivně zapojil do jednání mezi EU a státy SA o uzavření asociační dohody. V prosinci 2003 se stal signatářem dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi EU a SA. Honduras velmi pozorně sledoval politiku EU v oblasti dovozu banánů a účastnil se vyjednávacího procesu mezi EU a státy LA o stanovení nového režimu dovozu banánů na trhy zemí EU platného od 1. 1. 2006. S uspokojením Honduras přijal nový režim systému preferencí EU poskytovaných rozvojovým zemím.

V květnu 2004 Honduras stáhl své vojáky s Iráku, kam byla vyslána 353 členná vojenská skupina, která v této zemi působila v rámci mezinárodního kontingentu „Plus Ultra“ pod španělským vedením. Podporou americké koalice ve válce v Iráku Honduras vyjádřil podporu boje proti mezinárodnímu terorismu.

Specifické jsou hondurasko – kubánské vztahy. Ke sblížení obou zemí došlo v roce 2001, kdy honduraský ministr zahraničních věcí Roberto Flores Bermúdez vykonal oficiální návštěvu Kuby. V rámci návštěvy byla podepsána dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic. Jednalo se o reciproční návštěvu, neboť kubánský ministr zahraničních věcí Felipe Pérez Roque navštívil Honduras v prosinci 2000, kdy došlo k podpisu dohody o spolupráci v oblasti kultury a školství. Jako první otevřela zájmovou misi v Tegucigalpě Kuba a Honduras tak učinil v Havaně v listopadu 2001. Honduraská zájmová  mise měla napomoci rozvoji obchodních kontaktů a posloužit jako opěrný bod pro více než 400 honduraských studentů, kteří studují na Kubě na Latinskoamerické zdravotní škole. Nicméně v rámci inaugurace prezidenta R. Madura v roce 2002 došlo z rozhodnutí odstupujícího prezidenta C. Florese k nečekanému obnovení diplomatických styků mezi Hondurasem a Kubou. Diplomatické styky mezi Hondurasem a Kubou byly přerušeny od roku 1961. Nový prezident M. Zelaya uvedl, že nebude v prvním roce svého volebního období jmenovat velvyslance na Kubě a že se touto otázkou začne zabývat až v roce 2007.