Honduras

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Vnitropolitický vývoj v Hondurasu je poměrně stabilní a v nadcházejícím období se nepředpokládají žádné významné dopady na ekonomickou sféru země. V listopadu 2005 se konaly všeobecné volby a nová vláda nastoupila v lednu 2006.

Nový prezident M. Zelaya ve svém projevu  po nástupu k moci v prvé řadě ujistil, že heslo „PODER CIUDADANO (OBČANSKÁ MOC)“, které bylo mottem jeho volební kampaně, nebude pouhým volebním sloganem, ale základní myšlenkou vládního programu – tzv. participativní demokracie, který občanům umožní lepší kontrolu výkonu vládní moci, včetně rozvoje a zapojení občanského sektoru, a stane se základním nástrojem v boji proti korupci.

V rámci realizace tohoto programu M. Zelaya přislíbil přednostní schválení  transparenčního zákona a v další perspektivě také volební reformy, která by oddělila volby prezidentské, parlamentní a municipální, dala by každým volbám svůj vlastní čas i specifický význam. Nový zákon by měl vytvořit podmínky pro participativní demokracii, včetně jejich institucí na úrovní municipální (tzv. Stoly občanské účasti) i národní (tzv. Občanské shromáždění).

Zelaya vyhlásil rozhodný boj byrokracii a korupci, která paralyzuje demokracii, petrifikuje chudobu a brání rozvoji státu. Přislíbil vládu práva a nezávislost moci soudní, umožňující potrestání korupčníků bez ohledu na barvu jejich pleti a jejich postavení.

Zelaya chce zásadně modernizovat vládní systém a vidí své priority v decentralizaci státní moci, zeštíhlení vlády a vytvoření státu občanské moci. Rozhodování se má přesunou v míře co nejvyšší na starosty a municipální rady. Vláda bude usilovat o dlouhodobé investice vytvořením Plánu rozvoje státu a znovuvytvořením Nejvyšší rady státního plánování, která má zajistit integrální a efektivní rozvoj a zamezit nekoncepčnosti, defraudaci a mrhání prostředků. K provedení transparenčního zákona vláda zřídí Banku informací státního sektoru a národní systém veřejného hodnocení, které umožní kontrolu všech transakcí, plateb, konkurzů a procedur uskutečněných státním sektorem.

Vláda vidí zásadní prioritu v snižování chudoby a snižování nezaměstnanosti, která dosahuje 40 %. Jejím důsledkem je emigrace a organizovaný zločin mladistvých. Vládní strategie k vymýcení chudoby bude založena na nové ekonomické politice, která na rozdíl od  politiky vlády předchozí, nebude klást takový důraz na stabilitu makroekonomickou, ale soustředí se na sociální cíle, reaktivaci produkce všech sektorů a spravedlivější rozdělování národního bohatství. Součástí nové politiky bude i podpora malých a středních podniků.

V oblasti školství vláda pod heslem  „vzdělání pro všechny“  chce klást zásadní důraz na dostupnost a zlepšení vzdělávání, vybavení škol počítači a omezení školních poplatků, včetně zrušení enormního poplatku za školní zápis. 

V rámci úsilí o vyšší bezpečnost Zelaya přislíbil pokračovat v reformě trestního systému. Namísto programu nulové tolerance vůči organizovanému zločinu praktikovaného Madurovou vládou, který byl založen na tvrdé represi, se Zelaya rozhodl zvolit postupy komplexnější, útočící na samy kořeny organizovaného zločinu, zahrnující  prevenci a efektivní represi. Policejní aparát má být ročně posílen o 2.000 policistů. K efektivnímu boji s organizovaným zločinem je dle Zelayi třeba zvyšovat profesionalitu a součinnost soudců, prokurátorů a policistů.

Důraz chce Zelayova vláda klást na řešení energetické krize, zredukovat závislost na zahraničních zdrojích a omezit náklady vynakládané na nákup pohonných hmot. Bude podporováno posilování energetické soběstačnost Střední Ameriky a  rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

Nová vláda slibuje řešit bytovou krizi pomocí plánu, který je založen na principech rovnosti, solidarity a participace. Na poli životního prostředí vidí Zelaya priority vlády zejména v zajištění zdrojů pitné vody a v masivním zalesňování.

V oblasti mezinárodních vztahů bude Zelayova administrativa podporovat středoamerickou a karibskou integraci, která by měla být součástí širšího celku integrace Mezoameriky a Latinské Ameriky. Bude posilovat vztahy na jedné straně s Mexikem a na druhé s Venezuelou a rozvíjet vztahy s Brazílií, Argentinou a Chile. Bude pracovat na vytýčení karibských námořních hranic. Bude podporovat zahraniční obchod se všemi zeměmi a rozvíjet turistický sektor.

Přestože kandidát Liberální strany Zelaya zvítězil nad kandidátem vládní Národní strany jen o 3 procenta, do jeho nové vlády vkládají Hondurasané velké naděje. Jeho vítězství bylo překvapující a mobilizující i pro velké procento těch, kteří k volbám nepřišli, protože nevěřili v možnost změny. Zelaya na rozdíl od uhlazeného a kultivovaného ekonoma Madura představuje typ lidového politika, schopného mobilizovat a oslovit masy. Maduro je při svém odchodu kritizován, že si příliš všímal makroekonomické stability země a méně žalostných podmínek, ve kterých Hondurasané žijí. Nezaměstnanost, chudoba, korupce, byrokracie, nízká úroveň školství, analfabetismus, zůstaly během jeho vlády neřešenými problémy. Volební program nové vlády je ambiciózní výzvou ke změně středoamerických stereotypů a rehabilitaci konceptu otevřené participativní demokracie. Složení vlády ze zkušených a vážených ministrů z dob administrativy prezidenta Florese a velmi kvalitních mladých ekonomů budí v Hondurasanech naděje, že Zelaya myslí svůj reformní program vážně.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

V únoru 2004 podepsala honduraská vláda dlouho očekávanou dohodu s MMF, na základě které se Honduras zavázal ke striktnímu plnění přijatého Ekonomického programu a strategie na snížení chudoby na léta 2003–2006. Program předpokládá dosažení příznivého makroekonomického klima společně s oživením ekonomického růstu prostřednictvím stanovení konkrétních ekonomických parametrů. Hodnotící mise MMF zatím dopadly pro Honduras pozitivně a tak se dá očekávat, že MMF přislíbí Hondurasu další finanční podporu.

Honduras se poměrně aktivně angažuje v jednáních o vytvoření středoamerické celní unie. Od 1. 6. 2004  se Honduras, stejně jako Nikaragua, připojil k celní unii mezi Salvadorem a Guatemalou fungující od března 2004. Proces upevnění středoamerické ekonomické integrace probíhá pomalu, nicméně státům SA se podařilo dosáhnout některých dílčích úspěchů, mezi které patří zejména: harmonizace 92 % položek celního sazebníku, podpis vzájemné dohody o podpoře investic a rozvoji služeb a podpis dohody o řešení obchodních sporů.

V květnu 2004 byla za účasti Hondurasu podepsána ministry zahraničního obchodu SA a americkým obchodním zmocněncem R. Zoellickem dohoda o volném obchodu mezi USA a 5 státy SA (Kostarika, Salvador, Nikaragua, Honduras a Guatemala). Pokud tato dohoda bude ratifikována, stane se Středoamerická zóna volného obchodu (CAFTA) v podstatě prodloužením severoamerické zóny NAFTA (USA, Mexiko, Kanada). V srpnu 2004 se k dohodě CAFTA připojila Dominikánská republika, Panama vyjednává dohodu o volném obchodu s USA samostatně. Honduras ratifikoval dohodu v březnu 2005 a od 1. 4. 2006 vstoupila tato dohoda pro Honduras v platnost.

Honduras se zapojil také do jednání zemí SA s EU. V prosinci 2003 byla podepsána v Římě mezi EU a státy SA (Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras, Nikaragua a Panama) Dohoda o politickém dialogu a spolupráci, která formalizuje proces ze San José zahájený roku 1984 a nahrazuje na rámcovou dohodu z roku 1993. Státy SA předpokládají, že jim tato dohoda otevře cestu k zahájení jednání o Asociační dohodě s EU, včetně uzavření Dohody o volném obchodu. Honduras aktivně vystupuje za zahájení jednání o asociační dohodě mezi SA a EU, které by mělo být oznámeno na nadcházejícím summitu EU-LAC ve Vídni v červnu 2006.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Doporučuje se zejména využít honorárního konzulátu ČR v Hondurasu a osoby honorárního konzula panaJ. R. Kafati Segebreho, který je uznávaným honduraským podnikatelem.

Nové informace o možnostech podnikání v Hondurasu bude možné v krátké době získat na nově otevřeném generálním konzulátu Hondurasu v Praze.

Krajanská kolonie v Hondurasu prakticky neexistuje a dle dostupných informací našeho ZÚ nepřesahuje počet občanů ČR žijících v Hondurasu 10 osob. ZÚ udržuje kontakt zejména s krajanem Vilémem Hodrem, který spravuje jako spolumajitel populární rekreační středisko La Florida ve Valle de Angeles asi 20 km od hlavního města a zároveň působí jako obchodní zástupce několika českých firem  pro Honduras.