R. 2007 a následující období do r. 2012 jsou léta 11. pětiletého plánu. I když je Indie zemí s tržní ekonomikou, stále plánuje v pětiletých cyklech. Plán je v průběhu cyklu upravován podle situace a potřeb. Za plánování je zodpovědná Plánovací komise. Pětiletý plán stanoví hlavní cíle, kterých má ekonomika dosáhnout, především:
· Urychlení hospodářského růstu ( průměrný růst 9,0 %, růst zemědělství 4,1 %, růst průmyslu 10,5 %, růst služeb 9,4 %)
· Všeobecný rozvoj (důraz na vzdělání, zlepšení péče o zdraví, zlepšení infrastruktury na venkově)
· Odstraňování rozdílů (likvidace chudoby a nezaměstnanosti, rozdíly mezi městem a vesnicí, vyrovnaný rozvoj regionů, rovnost pohlaví)
Podle všech výsledků se indická ekonomika dostala z fáze mírného růstu do fáze vysokého růstu. Hlavním cílem tedy bude udržet toto tempo růstu, aniž by došlo k vysoké inflaci. Vedle toho je nutné zajistit rychlejší růst nových pracovních míst. Dvěma hlavními pilíři udržení vysokého růstu je i udržení finanční discipliny a vysokých investic do ekonomiky. Je nutno také zlepšit výkonnost státní správy.
Vnitřní politická scéna je poměrně stabilizovaná. Vláda ustavená v r. 2004 v zásadě plní svůj volební program. Výsledky indické ekonomiky jsou příznivé, i když její tempo stále nestačí Číně. Vláda si je vědoma hlavních překážek, ale jejich řešení jsou dlouhodobého charakteru. Uvědomuje si, že jedním z hlavních motorů hospodářského růstu jsou přímé zahraniční investice, jejichž úroveň je však zatím nízká. Jejich tempo se v posledních dvou letech zvětšilo a odhaduje se, že koncem finančního roku dosáhnou úrovně 12 mld. USD. Stále však existují značná omezení jako je např. zákaz investování v maloobchodním sektoru, který značně zaostává a není schopen plnit rostoucí poptávku po zboží a zvyšující se nároky na kulturnost prodeje. Vláda tento zákaz vysvětluje obavou o ztrátu pracovních míst a likvidací drobných obchodníků. Je paradoxní, že v metropoli jako je Dillí, která si činí ambice být hlavním městem jedné z klíčových mocností současného světa, neexistuje ani jedna velkoprodejna potravin, jak jsme na ni zvyklí z Evropy, ale i ze sousedních asijských zemí.
Z hlediska dalšího vývoje zapojení Indie do světového obchodu budou klíčová pokračující jednání o Rozvojovém programu z Dohá na půdě WTO. Harmonogram dalších jednání byl zpracován na schůzce G-6 v Dillí ve dnech 11. a 12.4.2007. Jednání se koncentrují na tři základní oblasti, zemědělství, obchod s nezemědělskými výrobky (NAMA) a obchod se službami. Každá země nebo skupina zemí je nějakým způsobe,m zainteresována na dalším postupu. Indie především na dalším vývoji v otázce služeb, které díky IT významně přispívají k tvorbě HDP. Podle harmonogramu, který byl v Dillí zpracován, by měla jednání probíhat s cílem připravit smlouvu mezi členskými zeměmi WTO do konce r. 2007, aby byla v prvních dnech r. 2008 podepsána.
Velmi důležitá budou jednání EU o uzavření Dohody o volném obchodu s Indií. Tato otázka byla otevřena na Summitu EU – Indie v Helsinkách v r. 2006. Kromě diskuse EU s Indií probíhala hlavně diskuse uvnitř EU ohledně rozsahu této Smlouvy. V dubnu 2007 EK obdržela mandát od členských států k projednání této Smlouvy s Indií (vedle Jižní Korey a ASEANu). Společně s úspěšným ukončením jednání o Rozvojové agendě z Dohá by uzavření této FTO otevřelo nové trhy státům EU a významně přispělo k rozvoji mezinárodního obchodu především v oblasti obchodu se službami. FTA s Indií bude podle předběžných propočtů znamenat zvýšení vývozu zemí EU do Indie o 56, 8 % a dovozů z Indie o 18,7 %.
Indie se stala důležitou destinací vládních představitelů, v podstatě existuje harmonogram pravidelných návštěv nejvyšších představitelů Německa (návštěva každý rok jednou v Indii, jednou v SRN), Francie. Americký prezident navštívil Indii na jaře r. 2006. Tato návštěva sehrála klíčovou roli v rozvoji dalších hospodářských styků mezi oběma zeměmi především díky dohodě o spolupráci v oblasti využití nukleární energie pro civilní účely. Intenzivní styky má Indie s Ruskem, kde se realizuje návštěva na nejvyšší úrovni prakticky každý rok. Z tohoto hlediska bude důležitá jednak návštěva předsedy Senátu, Přemysla Sobotky, která se plánuje na konec r. 2007 a návštěva ministra průmyslu a obchodu, Martina Římana, která by se měla uskutečnit začátkem r. 2008
Vysoký hospodářský růst bude v příštím roce pokračovat. Hlavní otázkou však zůstává zda je možno toto tempo dlouhodobě udržet. Model růstu indické ekonomiky je velmi neobvyklý. Ve většině chudých zemí byla základem růstu výroba při použití technologií, které byly na nízké úrovni, a extenzivní využití pracovní síly. V Indii má neobvykle velká část růstu základ v procesech, které používají vysoce vyvinuté technologie a vyžadují vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Ve většině chudých zemí tempo roste vzhledem k vysokému tempu vývozu výrobků. V Indii hraje klíčovou roli export služeb. A ve většině chudých zemích je růst doprovázen vysokými investicemi, v Indii je však důležitým zdrojem růstu osobní spotřeba.
Růst v Indii tedy bude pokračovat a zahraniční investoři budou investovat neboť se jejich investice ukázaly jako úspěšné (především rozsáhlá a bohatá zahraniční diaspora). Indie není zatím zcela integrována do světové ekonomiky, její hospodářský růst tudíž není odvislý od vývoje ve zbytku světa. Toto může být výhodou v případě,že dojde ve zbytku světa ke zpomalení růstu.
Hlavní faktory, které mohou tento vývoj ohrozit:
· Současná vláda koalice UPA zůstane u moci, ale bude obtížné prosazovat další hospodářské reformy vzhledem k opozici uvnitř koalice. Byla v podstatě zastavena další privatizace a zahraniční investice stále nejsou povoleny v kritickém sektoru distribuce. I když se o této záležitosti jedná, posuny budou zřejmě v malých krocích, ale v nejbližší době nedojde k podstatné změně.
· I když Čína je pro Indii trhem pro vývoz služeb, vzniká v ní Indii i silný konkurent. Čína se stává také významným dodavatelem služeb v IT a bude tím současnou silnou pozici Indie oslabovat.
· Vláda se snaží nějakým způsobem napravit sociální nerovnosti určováním nových kvót ve vzdělávacích institucích pro studenty „nižších kast“. Proti tomuto systému však sílí kritika, neboť tím vzniká nebezpečí snižování úrovně vzdělání na univerzitách v době, kdy Indie potřebuje především vysoce vzdělané odborníky.
Indie se i nadále snaží o dominantní postavení v SAARC. Na posledním Summitu, který se konal ve dnech 3. a 4.4. 2007 v Dillí, podepsaly členské země společnou Deklaraci, ve které zdůraznily, že SAARC je ve třetí dekádě své existence a je nutností , aby organizace přešla ze stádia deklarací do stádia zavádění a vyzývají k vytvoření plánu na ustanovení celní a ekonomické unie mezi státy jižní Asie. Žádný harmonogram však nebyl stanoven.
Indie má s řadou asijských států a skupinami asijských států uzavřeny dohody o ekonomické, celní a obchodní spolupráci (Srí Lanka, Singapur, Thajsko, dále ASEAN, BIMSTEC, SAFTA) na různé úrovni spolupráce. Přehled těchto dohod je k dispozici na teritoriálním odboru Ministerstva průmyslu ČR, případně na webových stránkách Ministerstva financí Indie v materiálu Economic Survey 2006-07.
Možnosti rozšíření českého vývozu do Indie by měly vycházet z priorit, která jsou prioritami indické vlády, jejichž cílem je řešení deficitů indické ekonomiky:
· infrastruktura (modernizace lokomotiv, budování nových dálnic s tím související dodávky zařízení pro nové benzinové stanice, dodávky signalizačních zařízení na železnice, modernizace letišť, budování menších silnic na venkově);
· energetika (rekonstrukce stávajících a budování nových elektráren, výstavba malých energetických zdrojů, využití větrné a sluneční energie, zařízení pro nukleární elektrárny);
· zajištění vody (výroba pitné vody, čistění odpadních vod);
· rozvoj průmyslu ( dodávky strojů a zařízení do podporovaných průmyslových odvětví - textilní, kožedělný, farmaceutický , informační technologie, biotechnologie, zpracování zlata a kamenů);
· rozvoj turistiky ( budování turistické infrastruktury);
· ekologická doprava (trolejbusy);
· výživa obyvatel (investice do zemědělství, zvýšení výroby hnojiv, potravinářský průmysl);
· růst životní úrovně (dodávky spotřebního zboží);
· spolupráce v oblasti informačních technologií;
· civilní letectví (malá letadla, radarová zařízení);
· dodávky zdravotnických zařízení.
Podle úrovně zapojení se může jednat buď o čistý vývoz, rozšiřování stávajících společných podniků nebo budování nových, dále o nabídku stavebních kapacit a nabídku intelektuálního know-how např. v oblasti infrastruktury.
Indie je pro Českou republiku významným partnerem s možnostmi rozvoje vzájemného obchodu. V průběhu roku 2005 byl ve spolupráci obchodního úseku ZÚ v Dillí s Ministerstvem průmyslu a obchodu zpracován dokument „Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů České republiky v Indii“, který koncem roku schválila vláda. Dokument je k dispozici na webových stránkách www.mpo.cz.
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
**Pátek 28. 1. 2005** Spíme jsme jako zabití. Po vydatné snídani nás vůz převáží k hlavní vstupní bráně Marangu Route. Hlasováním 4:1 se schvaluje, že naše putování na...
Čtěte více z deníku Marangu, Route, Mandara, Hut, Horombo, Hut - Kilimandžáro den 9. a 10.
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: