Indonésie

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Politický výhled

Prezident S. B. Yudhoyono (SBY) dosáhl postavení nejvlivnější osobnosti na vnitropolitické scéně. Sílu jeho vlády podporuje partnerství s viceprezidentem J. Kallou, který je předsedou strany Golkar, nejsilnější strany Sněmovny reprezentantů indonéského parlamentu (DPR). DPR převážně podporuje agendu SBY a osobnost viceprezidenta Kally dodává vládě na dynamice, a to i přes občasné projevy soupeření mezi oběma vůdci.

Ve svém třetím roce působení v úřadu čelí SBY vzrůstajícímu tlaku, aby dosáhl hmatatelného pokroku v otázkách, které přislíbil řešit, když přebíral v říjnu 2004 svůj úřad, především omezení korupce, snižování nezaměstnanosti a zavádění reforem, které přivedou do země nové investice. Úspěšnost jeho vlády bude posuzována podle výsledků v těchto oblastech. Pokud by podpora prezidenta u voličů podstatně poklesla, mohl by přijít i o většinovou podporu parlamentu.

SBY musí dosáhnout pokroku dříve, než jeho koaliční vládu začne oslabovat soupeření před volbami v r. 2009, což prakticky znamená, že r. 2007 představuje v tomto směru poslední šanci. SBY bude potřebovat úspěch rovněž proto, aby měl silnou platformu k vlastní kandidatuře v prezidentských volbách v r. 2009. Pokud bude na nejvyšší úřad kandidovat rovněž současný viceprezident Kalla (pravděpodobná alternativa), bude pro SBY představovat hlavního soupeře a vyhlídka na jejich volební souboj vládu nepochybně značně poškodí.

Indonésie, která s účinností od 1.1.2007 zastává místo nestálého člena RB OSN, je dobře disponována převzít roli prostředníka v řadě konfliktů na Blízkém východě a v Asii. Má dobré vztahy s Íránem a Severní Koreou, zeměmi, které jsou v současnosti v centru obav mezinárodního společenství pro nekontrolovaný vývoj a výrobu ZHN. Jako zakládající členský stát ASEAN má Indonésie dobrou pozici k vyjednávání s Myanmarem, pokud bude RB OSN projednávat otázky porušování lidských práv v této zemi.   

Hospodářský výhled

Za poslední rok a půl rostla místní ekonomika minimálně o 6 % HDP. V období duben - červen 2007 dokonce o 6,3 % HDP. Ekonomický nárůst je sekundárně spojen s nárůstem investic, exportu a kupní sílou obyvatelstva. Kontinuální nárůst životní úrovně obyvatelstva je zabezpečen formou vzdělávacích programů a programů zdravotní asistence pro nejchudší, dále formou pobídek v sektorech zemědělství a rybolovu. Index spotřeby domácností v první polovině r. 2007 dosáhl nárůstu o 4,7 % ve srovnání s předchozím rokem.

Investice v první polovině r. 2007 dosáhly signifikantního nárůstu o 7,3 % ve srovnání s předchozím rokem, export za stejné období vzrostl dokonce o 9,4 %. Při dodržení nastavených kritérií bude s největší pravděpodobností dosaženo předpokládaného nárůstu místní ekonomiky za r. 2007 ve výši 6,3 % HDP. Za období od února 2006 do února 2007 bylo vytvořeno 2,4 miliónů nových pracovních míst. Nezaměstnanost klesla na 9,8 % (před rokem 10,4 %). Podíl obyvatelstva žijícího pod hranicí chudoby klesl na 16,6 % (před rokem 17,7 %). Náklady na sociální systém se v r. 2008 zvýší o 41,8 % ve srovnání s r. 2007.

Návrh státního rozpočtu na r. 2008 předpokládá nárůst místní ekonomiky ve výši 6,8 % HDP. Udržení ekonomické stability předpokládá míru inflace ve výši 6,0 %, 3-měsíční úrokovou sazbu ve výši 7,5 % a směnný kurz 9.100 Rp za USD. Deficit státního rozpočtu by měl dosáhnout 83,4 mld. USD, tj. 1,7 % HDP.

Vládní politika bude i nadále pokračovat v nastoleném trendu finanční decentralizace a regionální autonomie. Návrh státního rozpočtu na r. 2008 předpokládá alokaci finančních prostředků pro jednotlivé regiony ve výši 30,2 mil. USD, tj. nárůst o 7,6 % ve srovnání s r. 2007. Provincie Ach, Papua a Západní Papua obdrží do speciálního autonomního fondu prostředky ve výši 2 % regionálního fondu, a to k financování obnovy a rozvoje místní dopravní infrastruktury, vzdělávání, zdravotních a sociálních programů a programů boje s chudobou.

První reakce analytiků považují návrh státního rozpočtu na r. 2008 za přehnaně optimistický. Předpokládají, že nárůst HDP o dalších 0,5 % na 6,8 % se nedokáže naplnit. Rovněž 8 z 10 politických stran přítomných v parlamentu označilo návrh rozpočtu za příliš ambiciózní. Poslanci těchto 8 stran oficiálně sdělili svoje výhrady na zasedání parlamentu dne 21.8.2007. Kritizovali hlavně příliš vysoký deficit ve výši 83,4 mld. USD a objem státních investic ve výši 11,2 mld. USD, tj. nárůst o 48 % ve srovnání s předchozím rokem. Vládě vytýkají, že zvažovaná vládní záruka pro PLN (místní ČEZ) na výstavbu nových elektráren v předpokládané výši 2,25 mld. USD podpoří pouze další vliv nadnárodních korporací. Také kritizují vládní předpoklad průměrné ceny ropy ve výši 60 USD za barel v r. 2008. Upozorňují, že výrazný nárůst cen nerostných surovin měl negativní vliv na místní ekonomiku už v letech 2005 a 2006.

Další kritiku vyslovil president Indonéské obchodní a průmyslové komory (KADIN) Mohammad S. Hidayat, který se domnívá, že dosažitelný nárůst HDP je maximálně o 6,5 %. Nesouhlasí s předpokladem vlády na průměrnou cenu ropy 60 USD za barel v příštím roce, protože stávající cena dosahuje 70 USD a spíše lze očekávat další nárůst než pokles. Při současném navrhovaném snížení dotací cen paliv v gesci Ministerstva nerostných zdrojů dojde ke zvyšování cen pohonných hmot, což bude dále snižovat nárůst ekonomiky. Rovněž nesouhlasí s předpokládaným směnným kurzem 9.100 Rp za USD a domnívá se, že kurz dosáhne minimálně 9.500 Rp za USD. Hidayat dále upozorňuje, že vláda bude muset zásadně zvýšit účinnost čerpání finančních prostředků do projektů v infrastruktuře, které mají dále nastartovat růst ekonomiky a zároveň dále snižovat nezaměstnanost. Zároveň ale upozorňuje, že v letošním roce vláda dokázala do srpna vyčerpat pouze 22 % alokovaných prostředků do infrastruktury.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

V r. 2003 byla zahájena funkčnost obchodování v rámci zóny volného obchodu členských zemí AFTA. V praxi to znamená, že se od této doby indonéské výrobky ocitly pod mnohem větším tlakem konkurence z Malajsie, Thajska, Singapuru a Filipín. Veškeré výrobky s minimálním 40% podílem původu v zemi ASEAN mohou být obchodovány v zemích AFTA s preferenční celní sazbou 0 % - 5 %. Na jednání v září 2004 ministři financí ASEANu dohodli snížení cel v 11 průmyslových sektorech nejdéle do r. 2012.

V prosinci 2004 ASEAN a Čína podepsaly novou dohodu o omezení většiny celních sazeb ve vnitřním obchodě s platností od r. 2010. V pokročilém stádiu jednání jsou také Dohody o volném obchodu mezi ASEAN a Japonskem a mezi ASEAN a Jižní Koreou.

V návaznosti na zahájení výše zmiňované funkčnosti zóny volného obchodu AFTA v lednu 2003 musí tuto skutečnost vzít do budoucna v úvahu všechny české firmy, které vyrábějí nebo kompletují své výrobky v zemích ASEAN, případně tuto výrobu zvažují.

Česká firma může získat konkurenční cenovou výhodu, má-li umístěn svůj výrobní/kompletační závod v jedné ze zemí ASEAN s pokrytím trhu AFTA, resp. ASEAN.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Ukazuje se, že při systematické práci na obou stranách jsou velmi dobré šance na uplatnění řady českých výrobků na indonéském trhu. V této věci je reálné prosadit české zařízení oproti obrovské konkurenci nebo zavést na indonéský trh úplně nový neznámý výrobek. 

Podepsání Rámcové úvěrové dohody mezi ČSOB a Bank Mandiri

Významným impulsem pro další obchodní spolupráci bylo podepsání exkluzivní Rámcové úvěrové dohody (GLFA – General Loan facility Agreement) mezi ČSOB a Bankou Mandiri, nejsilnější indonéskou bankou, ke kterému došlo v únoru 2006 v Jakartě. Dohoda umožňuje poskytnout exportní úvěry na dodávky českých vývozců do Indonésie až do maximální výše 40 mil. EUR se splatností až 5 let. Jedná se vůbec o první smlouvu tohoto druhu mezi českou bankou a významnou partnerskou bankou, která byla uzavřena v regionu jihovýchodní Asie.

Malé vodní elektrárny

V letech 2005 - 2006 se podařilo českým firmám do provincie Severní Sulawesi dodat kompletní elektromechanickou část zařízení pro malé vodní elektrárny Kalumpang a Hanga-Hanga II. Protože standardně rozsah českých dodávek pro projekty malých vodních elektráren pokrývá kompletní technologickou část (tj. nikoliv stavbu s příslušnou infrastrukturou), což odpovídá cca 40 – 50 % z finanční hodnoty konečného projektu, je obvykle nutná spolupráce s místním, zpravidla soukromým investorem developerem projektu.

V červnu t.r. proběhlo jednání ZÚ Jakarta se starostou regentství Gowa (Jižní Sulawesi) H. Ichsan Yasin Lipmo a dalšími zástupci místní vlády. Starosta potvrdil zájem o vzájemnou ekonomickou spolupráci, z nichž nejdůležitější je spolupráce při výstavbě nových malých vodních elektráren. Okamžitá potřeba nových zdrojů v regentství je na úrovni cca 20 MW.

 Jako vhodné pro spolupráci je buď vybudování několika tzv. mikro vodních elektráren (tj. do 1 MW jednotkového výkonu). V tomto případě je schvalovací proces, podle platných indonéských předpisů, plně v rukou místní samosprávy, přičemž je třeba vzít v úvahu pozitivní fakt, že v Indonésii aktuálně v rámci posilování samosprávné autonomie provinční a regionální vlády spravují značnou část rozpočtových prostředků.  Druhou méně pružnou možností je vybudování jedné větší vodní elektrárny +/- 20 MW výkonu. V tomto případě, protože by se jednalo již o větší stavbu, je třeba počítat s komplikovaným schvalovacím procesem v Jakartě.  

Modernizace cukrovarů

Indonésie byla ještě před několika lety největším producentem cukru na světě, dnes se řadí k největších světových dovozcům. Důvodem je velmi neefektivní domácí výroba na zastaralém zařízení v cca 52 cukrovarech vlastněných 6 státními pěstitelskými podniky (pozn.: K tomu jsou v zemi ještě 4 soukromé cukrovary, které jsou v dobrém stavu). Momentální domácí roční produkce je cca 2 mil. tun a roční dovoz cca 1 mil. tun. Podle nedávného prohlášení viceprezidenta Jusufa Kally hodlá vláda revitalizovat domácí výrobní základnu s cílem dosažení soběstačnosti v r. 2009 a za tímto účelem vybrané vedoucí indonéské banky připravují syndikované finanční zdroje ve výši cca 560 mil. USD.

V červnu t.r. proběhlo v Makassaru (Jižní Sulawesi) jednání ZÚ Jakarta s vedoucími přestaviteli podniku státní pěstitelské společnosti PT. PN XIV, který mimo jiné výhradně vlastní a provozuje 3 cukrovary, které se nacházejí v provincii Jižní Sulawesi, přičemž jeden z nich, cukrovar Bone, byl v r. 1975 dodán do Indonésie z ČR (pozn.: Jedná se o původní zařízení firmy ŠKODA Plzeň). Pro českou stranu se pilotní projekt (pozn.: finanční rozsah +/- 10 mil. USD) na modernizaci 3 cukrovarů v Jižním Sulawesi, původně dodaných z ČR, Indie a Taiwanu, jeví jako velmi perspektivní.