Irsko

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Irsko dle očekávání pokračuje ve v investicích veřejných prostředků do výstavby infrastruktury. Mezi jednoznačné priority patří výstavba dálniční sítě, pokládání broadband telekomunikačních sítí a investice do ochrany životního prostředí.

V roce 2007 nastává druhá fáze tzv. Národního plánu rozvoje – National Development Plan, který byl v první fázi 2000 – 2006 financován především z EU fondů, ve druhé fázi 2007 – 2013 je z 90 % financován ze státního rozpočtu. NDP je plán celkového rozvoje země a řešení nejpalčivějších problémů Irska na příštích 7 let. Mezi hlavní kapitoly NDP patří infrastruktura, energie, bydlení, vzdělání, věda, podpora zaměstnanosti, sociální infrastruktura apod. Celkově je na toto období vyčleněno 184 mld. €! Více informací lze nalézt na oficiálních stránkách ách www.ndp.ie.

V Severním Irsku došlo k několik let očekávanému zformování vlády se zastoupením severoirských Britů a severoirských Irů. Ekonomiku v tomto regionu a příliv investic nicméně pozitivně ovlivňuje především devítiletý mír.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Z evropského hlediska je Irsko sužováno stejnými problémy jako ostatní země EU - cenami ropy, vzrůstající globální poptávkou po surovinách apod. Irsko nadále odmítá jadernou energii a sází na alternativní zdroje energie (a fakticky na import). Nadále přetrvává snaha o neutrálnost země (vojenskou i politickou), národní daňovou autonomii a získávání výrazných unijních prostředků.

Z globálního ekonomického hlediska je Irsko ovlivňováno stejnými problémy jako ostatní evropské země – cenou ropy, vzrůstající globální poptávkou po surovinách apod. Irsko nadále odmítá jadernou energii a sází na alternativní zdroje energie (a fakticky na import).

Z národního hlediska je zřejmé, že nadprůměrné výsledky hospodářství lze očekávat i v příštích letech. Podle posledních prognóz však dochází ke zpomalování irské ekonomiky. Některé studie odhadují růst HDP "pouhých" 3,3 % v roce 2009. Zpomalení tohoto trendu (zvrat se neočekává) bude vyžadovat změnu jak v daňovém systému, tak ve výdajích, což může přinést problémy v rozdílných názorech na řešení této situace v politických stranách zastoupených ve vládě.Problémem se stává závislost země na stavebnictví (jehož růst má klesat), které zprostředkovaně zaměstnává pětinu (!) práceschopné populace, podílí se na růstu HDP a je nejvýznamnější příjmovou položkou státního rozpočtu.

Irsko také trápí nárůst cen, především za služby, dopravu, zdravotnickou péči (která je ve velmi špatném stavu), školství a bydlení. Prioritami politických stran se proto stávají plány reforem dopravy, energetiky a zdravotnictví. Drahá pracovní síla již přinutila některé z irských  firem (resp. zahraničních firem sídlících v Irsku) k přesunu do východní Evropy a Asie.Nejdiskutovanějším tématem blízké budoucnosti se stává bublina na realitním trhu.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Vstup ČR do EU znamenal zjednodušení administrativních procesů provázejících vzájemný obchod.  Velkou výzvou budoucnosti je zvýšení zájmu malých a středních firem z ČR o vývoz do Irska a také o spolupráci s irskými subjekty při vývozu na trhy třetích zemí. Irsko je v ČR považováno za poměrně okrajový trh, jistý odbytový apendix Británie (což je do jisté míry pravda, ale řada sektorů (viz. kap.7) zažívá konjunkturu a irské firmy jsou na trzích USA a Británie jako doma).

Velký potenciál představuje oblast přímých investic. Irská investiční aktivita se v posledních letech velmi oživila a v současné době působí na českém území kolem 50 investorů s irskou majetkovou účastí (viz kap 7.5). Předpokladem pro udržení tohoto trendu je urychlené zavedení fiskálních a administrativních reforem v ČR a kvalitní marketing českého investičního prostředí v Irsku..

Samostatnou kapitolou je přebírání irského know-how českými státními úřady. Irsko má velmi dobře fungující a štíhlou institucionální strukturu státní správy. Řada procesních, koncepčních a administrativních postupů, institucionálního uspořádání a poskytování služeb občanům je v Irsku na vyšší úrovni než v ČR (kromě oblastí irského zdravotnictví a hromadné dopravy, které jsou na úrovni podstatně nižší). Možnosti budoucí spolupráce, a zejména aplikace již získaných poznatků do praxe, jsou v této oblasti značné.

Irská podnikatelská komunita funguje ve vztahu k zahraničí přímo a velmi pružně. Na OEÚ se obrací i nadále a v malé míře pouze s praktickými dotazy ohledně možnosti podnikání v ČR, popř. získání praktických informací o zemi.

Ohledně možnosti pomoci českým podnikatelským subjektům vstoupit na irský trh, popř. navázat vyšší formy obchodní spolupráce je nutné konstatovat, že irský trh je značně nasycený, což ještě umocňuje velké množství cizinců, kteří v Irsku pracují i podnikají a využívají svých obchodních znalostí vůči mateřské zemi k navazování přímých obchodních kontaktů a poskytování služeb. Vzhledem k působení kanceláře CzechTrade v Dublinu a obchodně-ekonomického úseku ZÚ je tato malá země dostatečně pokryta a další obchodní příležitosti a obory vhodné ke spolupráci je třeba usilovně vyhledávat. Irové v obchodních vztazích postupují velmi pragmaticky, nemají rádi zbytečná a zdlouhavá setkání a jednání. Využívají ve velké míře internet, kde vyhledají potřebné informace a na českou stranu (obchodně-ekonomický úsek velvyslanectví) se obracejí pouze s konkrétními, často doplňujícími dotazy.

Vybrané obory je třeba také velmi aktivně propagovat formou seminářů a obchodních setkání/prezentací, na které je nutné mít odpovídající finanční zajištění. a dostatečnou podporu v ČR . Z tohoto pohledu se jedná o náročné teritorium.