Island

• 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
• 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
• 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Z pohledu dalšího politického vývoje byly a jsou významnou událostí, která ovlivňuje a dále ovlivní vývoj Islandu z makroekonomického hlediska parlamentní volby, které se konaly v květnu roku 2007 a sestavení nové islandské vlády ze zástupců vítězných stran (IP - Strana nezávislosti a SDA - Sociálně-demokratická aliance). Makroekonomika země bude i nadále ovlivňována finanční a dovozovou náročností historicky největší investiční akce, kterou je výstavba vodní elektrárny a navazujícího hliníkárenského hutního komplexu ve východní části země.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

S ohledem na stabilizovaný stav z pohledu zapojení Islandu do mezinárodních uskupení a organizací nelze v této oblasti očekávat v průběhu roku 2007 žádné změny.

Vzhledem k nedávnému turbulentnímu vývoji na islandských finančních tocích se očekává výrazné zpomalení ekonomického vývoje země. Reálný růst HDP se očekává v letošním roce ve výši 2,7 %. Kromě zpomalení dynamiky ekonomického růstu se předpokládá snížení dynamiky růstu domácí poptávky a soukromé spotřeby, dovozu a deficitu zahraničního obchodu, i v návaznosti na výrazný nárůst exportu hliníku, snížení inflačních tlaků.

Ekonomové a analytici odhadují, že dosažení stabilní situace v hospodářství, zaměstnanosti a měnových záležitostech bude trvat nejméně 4 až 5 let.

V letošním roce se projeví rovněž důsledek změny sazby DPH. V minulém období byla uplatňována základní sazba DPH ve výši 24,5 %. Snížená sazba ve výši 14 % byla uplatňována u většiny potravin, novin, časopisů a knih, televizních a radiových licencí, geotermální horké vody, elektrické energie, topného oleje, CD disků (kromě DVD), pásků a podobných položek, silničního mýtného, restauračních a hotelových služeb.

1. března 2007 byla snížená sazba DPH zredukována na 7 %. Očekává se, že tato úprava povede ke snížení spotřebitelských cen o více než 6 % u položek dříve zatěžovaných 14 %ní sazbou DPH. Po této úpravě by měla být např. cena potravin na Islandu srovnatelná s průměrnými cenami potravin v ostatních nordických zemích.

V roce 2007 byla na Islandu zavedena rovná daň z příjmů (personal income taxation), což je první větší země západní Evropy, která zavedla rovnou daň. Islanďané platí centrální vládě 22,75 % a k tomu 12,97 % pro místní (municipal) vládu nad nezdanitelným minimem 356 180 ISK; celková daň je 35,72 %.

Výrazný deficit běžného účtu platební bilance, který dosáhl v minulém roce cca 26 % HDP se v roce 2007 má snížit podle předpovědi na cca 15 % HDP a pokles na cca 9 % by měl nastat v roce 2008.

Zahájení procesu snižování úrokové sazby Centrální bankou se očekává začátkem roku 2008. Dosud ovšem stále existují signály přehřátí ekonomiky, spolu s tenzemi růstu mezd. Podle posledních informací Ministerstva financí nadále setrvává růst cen, soukromé spotřeby, mezd a rovněž růst ekonomiky je výraznější, než se předpokládalo. Vprůběhu letošního roku se nepředpokládá navrácení míry inflace na úroveň inflačního limitu, neboť průměrná míra inflace se v letošním roce odhaduje ve výši kolem 4,5 %.

V období let 2008–2010 se již ale očekává, že se ekonomický vývoj bude blížit rovnovážnému stavu s průměrným ročním růstem HDP a inflací ve výši cca 2,5 %, deficit běžného účtu platební bilance se ovšem očekává ve výši cca 7,5 % HDP a deficit zahraničního obchodu v úrovni asi 5 % HDP.

Ovšem predikci dalšího ekonomického vývoje zatím ovlivňují silné faktory nejistoty. Patří mezi ně zejména otázka dalších energeticky náročných investičních akcí, podmínek vývoje mezinárodních finančních trhů, směnného kurzu islandské koruny a otázka vývoje mezd v dalším období. Pokles úrokové sazby na 6 % se odhaduje v průběhu období cca 3 let. Silný vliv na vývoj ekonomické situace mají navíc zahraniční investoři, kteří v očekávání pokračování dalšího přehřívání islandské ekonomiky investovali do islandských korunových bondů.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Viz kapitola 7.4.