V čele Islandské republiky stojí prezident, jehož ústavní pravomoci jsou omezeny a v duchu všeobecně sdílené tradice se předpokládá, že jeho hlavním posláním je ztělesňovat integritu národa. Ústava výslovně stanoví, že "prezident prosazuje svou autoritu prostřednictvím ministrů". Vykonává tak funkce, spojené převážně se situacemi, vyžadujícími jeho symbolickou účast. To jej staví nad/mimo každodenní politiku. Nicméně existují situace, zvýrazňující jeho politický význam (např. při problémech se sestavením nové vlády). Prezident je na Islandu volen na období 4 let v přímém a tajném hlasování, jehož se mohou zúčastnit všichni občané, oprávnění volit poslance do parlamentu. Prezidentem se může stát jedině islandský občan, starší 35 let.
Zákonodárným orgánem Islandu je jednokomorový parlament Althingi, který je volen na čtyřleté období. Má 63 poslanců. Předsedou parlamentu je poslanec za Stranu nezávislosti Sturla Bödvarsson. O moc se fakticky dělí parlament (Althingi), vláda a Nejvyšší soud.
Mezi hlavní politické strany Islandu patří Strana nezávislosti, Pokroková strana, Sociálně demokratická aliance, Levicoví zelení, Liberální strana a okrajově Aliance žen.
Strana nezávislosti je od svého založení v r. 1929 nejsilnějším islandským politickým subjektem. Nejlepšího výsledku dosáhla již v r. 1933 (48%), nejhoršího v r. 1987 (27,2%). Strana podporuje liberální ekonomickou politiku a spojenectví s USA. Předsedou strany se v říjnu 2005 stal dlouholetý místopředseda strany Geir H. Haarde (bývalý ministr zahraničních věcí, dnes premiér), když vystřídal dlouholetého premiéra a ministra zahraničních věcí Davída Oddssona, který ze zdravotních důvodů opustil vrcholovou politiku, resp. H. Ásgrímssona, který v červnu 2006 rezignoval. (D. Oddsson po volbách v květnu 2003 zahájil třináctý rok na postu islandského premiéra, ale v září 2004 přenechal na základě koaliční dohody post předsedy vlády ministru zahraničních věcí H. Ásgrímssonovi a stal se sám ministrem zahraničních věcí.). Strana nezávislosti je velkou většinou proti vstupu Islandu do EU. Předseda strany G.H. Haarde však v otázkách EU vystupuje na rozdíl od spolustraníků velmi umírněně.
Sociálně demokratická aliance (v listopadu 2001 vznikla přejmenováním strany Levostřední aliance) se již v roce 2003 vyprofilovala jako druhá nejsilnější strana a toto postavení si udržela i v roce 2007. Předsedkyní strany se v květnu 2005 stala bývalá starostka Reykjavíku Ingibjörg S. Gísladottir. Sociálně demokratická aliance se snaží razit nové myšlenky především v oblasti veřejné správy, rybolovu a Evropské unie. Strana podporuje vstup Islandu do EU.
Pokroková strana je tradiční islandskou stranou. Přestože význam jejích původních voličů, zemědělců, poklesl na minimum, dokázala se přizpůsobit pokračující urbanizaci a industrializaci. Předsedou strany je Gúdni Ágústsson, který v květnu 2007 po volebním neúspěchu strany vystřídal Jóna Sigurdssona (ten rezignoval m.j. proto, že nebyl zvolen do parlamentu a nemohl by tak před Althingi vystupovat).
Levicoví zelení (strana byla založená před volbami v roce 1999) je čtvrtou nejsilnější islandskou politickou stranou. Strana klade důraz na ekologii a udržitelný rozvoj, k EU se staví odmítavě. Předsedou strany je S.J. Sigfússon.
V květnu 2007 se konaly všeobecné volby, které vyhrála Strana nezávislosti se ziskem 36,6%. Na druhém místě se ziskem 26,8% skončila Sociálně demokratická aliance, která se podle průzkumů veřejného mínění již připravovala na převzetí moci a její předsedkyně se chtěla stát první premiérkou v dějinách Islandu. Ve volbách propadla vládní Pokroková strana, která získala 11,7% hlasů a ztratila téměř polovinu poslaneckých křesel. Největší nárůst počtu voličů zaznamenali dle očekávání Levicoví zelení, kteří získali 14,3% hlasů a nyní mají o čtyři poslance více než dosud. ¨
24.5.2007 byla na základě povolebních jednání mezi předsedou Strany nezávislosti G. Haardem a předsedkyní Sociálně demokratické aliance I. Gísladóttir vytvořena nová islandská vláda.Kabinet tvoří 12 ministrů; poměr ministerstev podle stran je 6:6. Premiérem zůstal i nadále předseda IP Geir H. Haarde, předsedkyně SDA I. Gisladóttir je ministryní zahraničí.
Z dosavadních šesti členů vlády za IP si pět svou funkci udrželo i po volbách. Ministr dopravy Sturla Bödvarsson opustil kabinet, ale stal se předsedou parlamentu (Althingi). Novou tváří mezi ministry za IP je ministr zdravotnictví G.Th. Thórdarson. Ve vládě jsou celkem čtyři ženy.
| Parlament má 63 křesel | Volby 2007 | Změna oproti 2003 | Počet křesel v Parlamentu |
| Strana nezávislosti (Independence Party, IP) | 36,6% | + 2,9% | 25 (+3) |
| Pokroková strana (Progress Party, PP) | 11,7% | - 6% | 7 (-5) |
| Sociálně-demokratická aliance (Social Democratic Aliance, SDA) | 26,8% | - 4,2% | 18 (-2) |
| Levicoví zelení (Leftist Green, LG) | 14,3% | + 5,5% | 9 (+4) |
| Liberální strana (Liberal Party, LP) | 7,2% | - 0,2% | 4 (0) |
| Ostatní | 3,4% | Celkem 63 |
Příští parlamentní volby se budou konat v květnu 2011.
Hlavou Islandské republiky je od 1. 8. 1996 (přímo zvolen 29. června 1996 pátým prezidentem Islandské republiky) prezident Ólafur Ragnar Grímsson (nar. 1943, 18 let profesor politických věd na Islandské univerzitě, 1988–91 ministr financí, 1978–96 s přestávkami poslanec parlamentu). Ólafur Ragnar Grímsson byl v islandském parlamentu Althingi dne 1. 8. 2000 inaugurován pro druhé období do 31. 7. 2004. Ve svém prvním mandátu byl prezident zjevně úspěšný, protože když 3/2000 oznámil svoji opětovnou kandidaturu, podpořilo ji podle průzkumů 83 % obyvatel. Jediný protikandidát na funkci prezidenta se následně z volebního boje stáhnul a v souladu s islandskou ústavou byl Grímsson parlamentem potvrzen na druhé funkční období bez voleb. V červnu 2004 Ólafur Ragnar Grímsson vyhrál s 85 % prezidentské volby a 1. 8. 2004 oficiálně zahájil třetí volební období jako islandský prezident. Grímsson byl v minulosti přesvědčeným odpůrcem NATO a vojenské přítomnosti USA na ostrově, tyto postoje však změnil.
Poznámka : Jména jsou psána v transkripsi islandských písmen do standardní latinky
Adresa parlamentu:
Althingi
150 Reykjavík
tel.: +354 5 63 05 00
fax: +354 5 63 05 20
e-mail: solveig@altingi.is
Kancelář prezidenta:
Sóleyjargoetu 1,150 Reykjavík,
tel.: +354 5 40 44 00
fax:+354 5 62 48 02,
e-mail: forseti@forseti.is
Úřad vlády:
Forsaetisráduneytid, Stjórnarrádshúsinu
150 Reykjavík,
tel.: +354 5 60 94 00
fax: +354 5 62 40 14,
Ministerstvo zahraničních věcí:
Raudarárstíg 25, 150 Reykjavík,
tel.: +354 5 60 99 00, +354 5 45 99 00
fax: +354 5 62 23 73/86,
e-mail:external@utn.stjr.is
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Když jsme se vrátili na chatu, ještě jsme dlouho besedovali a přitom hodovali. Dosud jsme každý jedli ze svých zásob, ale asi se na mne nemohl dívat. S cílem zhubnout, jsem jedl opravdu ...
Čtěte více z deníku Část II.
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: