- 2.1. Stručná charakteristika politického systému
- 2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
- 2.3. Složení vlády
2.1. Stručná charakteristika politického systému
Zastupitelská demokracie, dvoukomorový Parlament s pětiletým funkčním obdobím, obdobné pravomoci Senátu i Poslanecké sněmovny, čistý volební poměrný systém s volebními prahy, bez možnosti preferencí.
Poslední volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu se konaly 9. a 10. dubna 2006.
Hlavní politické strany a jejich bloky:
„vládní“ strany - strany levého středu (koalice Unie)
- Levicoví demokraté - nejsilnější levicová strana (středového charakteru); má sociálně-demokratické zaměření, vznikla spojením ex-komunistické Demokratické strany levice - PDS a několika malých stran levého středu
- Kopretina - koalice sdružující Lidovou stranu, Stranu italské obnovy, Demokratickou stranu
- Strana komunistické obnovy - pokračovatelka marxistického levého křídla Italské komunistické strany
- Zelení - strana s důrazem na životní prostředí
- Růže v pěsti - vznikla v roce 2005 a sdružuje Italské socialistické demokraty, Sdružení Cascioni, Italské radikály a Socialistickou mládežnickou federaci
- Lidovci-Unie za demokratickou Evropu - v koalici zastupuje levý, sociálně zaměřený křesťansko-demokratický prvek
- Italská strana hodnot - program této strany je více politicko-morální než ekonomický a je orientován na nespokojenost občanů s fungováním italského státu
- Strana italských komunistů - vznikla odštěpením od Strany komunistické obnovy
Opozice - strany pravého středu (koalice Dům svobod)
- Vzhůru, Itálie! - strana podnikatelů, manažerů a bývalých křesťansko-demokratických a socialistických politiků, stmelená kolem osoby S. Berlusconiho
- Národní aliance - strana, která vznikla odštěpením od postfašistického Italského sociálního hnutí
- Křesťansko-demokratická unie - sdružující od roku 2002 tři drobné nástupnické strany po bývalé Křesťansko - demokratické straně Itálie: Křesťansko-demokratický střed, Unii křesťanských demokratů a Evropskou demokracii
- Liga Severu - opoziční autonomisticko-separatistické hnutí, které radikálně oponuje centristické formě státu, hlavně dopadům jeho dosavadního daňového systému
2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
- Giorgio Napolitano - prezident republiky (zvolen 10. 5. 2006)
2.3. Složení vlády
(jmenována 17. května 2006)
- Romano Prodi předseda
- Massimo D´Alema, DS1 místopředseda, zahraniční věci
- Francesco Rutelli, Kopretina místopředseda, kultura (kult. statky a turismus)
- Giuliano Amato, Olivovník vnitro
- Tommaso Padoa Schioppa hospodářství a finance
- Fabio Mussi, DS vysoké školy a výzkum
- Beppe Fioroni, Kopretina vzdělání
- Arturo Parisi, Kopretina obrana
- Emma Bonino, Růže v pěsti zahraniční obchod a komunitární politiky
- Pierluigi Bersani, DS ekonomický rozvoj
- Alfonso Pecoraro Scanio, Zelení životní prostředí
- Clemente Mastella, UDEUR spravedlnost
- Alessandro Bianchi, nezáv. doprava
- Paolo De Castro, Olivovník zemědělské politiky (a potravinářství a lesnictví)
- Antonio Di Pietro, Itálie hodnot infrastruktury
- Livia Turco, DS zdraví
- Cesare Damiano, DS práce (a sociální péče)
- Paolo Ferrero, Str. komun. obnovy sociální solidarita
- Paolo Gentiloni, Kopretina komunikace
ministři bez portfeje:
- Luigi Nicolais, DS reformy a inovace veřejné správy
- Vannino Chiti, DS vztahy s parlamentem a institucionální reformy
- Linda Lanzillotta, Kopretina regionální záležitosti a místní autonomie
- Giulio Santagata, Kopretina plnění vládního programu
- Giovanna Melandri, DS mládež a sport
- Rosi Bindi, Kopretina rodinná politika
- Barbara Pollastrini, DS rovné příležitosti
Guvernérem centrální banky (Banca d`Italia) je Mario Draghi (ve funkci od roku 2006).
1. DS = Levicoví demokraté