Jakožto typicky exportně závislá země je Kanada silně ovlivňována změnami ve struktuře světového obchodu, které na ni mají jednak bezprostřední, jednak zprostředkovaný dopad (zejména prostřednictvím USA). Masivní deficit amerického běžného účtu a obrovské přebytky obchodní bilance v ostatních částech světa vyvolávají nerovnováhu a mají destabilizační účinek na globální obchod. USA i přes své závazky v rámci NAFTA mají občas tendenci vůči Kanadě tuto situaci řešit zvýšenou formou protekcionismu (např. u měkkého stavebního dřeva, hovězího dobytka aj.). Kanada vzhledem k faktu, že přes 80% jejího exportu směřuje do USA (což někteří ekonomičtí komentátoři otevřeně nazývají ohrožením státní suverenity), deklaruje velký zájem o diverzifikaci svých vnějších ekonomických vztahů, přičemž oblastmi zájmu jsou kromě tradičních menšinových obchodních partnerů jako Japonsko nebo EU zejména tzv. „emerging markets", tedy Čína, Indie, Rusko nebo Brazílie. Příznivý účinek jejich ekonomického růstu může vyvážit negativní aspekty velkého deficitu běžného účtu USA.
Pro rok 2007 v ekonomickém životě Kanady je významným faktorem nastavení fiskální politiky menšinové konzervativní federální vlády premiéra Harpera. V krátkodobém horizontu by se mělo příznivě projevit zvýšení rozpočtových výdajů spojené s daňovými škrty. Zisky ve firemním sektoru podpořené silným kanadským dolarem umožňují výrazné investice zaměřené na modernizaci a zvýšení efektivity na jedné straně, a na zvýšení výrobních kapacit (zejména v těžebním a energetickém sektoru) na straně druhé.
Přes původní optimistické předpovědi o růstu HDP v roce 2007 ve výši 2,8 % se v průběhu první poloviny roku začíná realističtěji jevit úroveň růstu mezi 2,3 - 2,5%. Spotřebitelská poptávka, dosud podporovaná růstem cen nemovitostí, se blíží bodu nasycenosti a začínají se projevovat efekty vysoké zadluženosti domácností. Kanada zároveň jako většina vyspělých zemí světa začíná být v poslední době pod výrazným tlakem problémů vyplývajících ze stárnoucí populace, a to zejména stále se zvyšujících nákladů na zdravotnictví a sociální zabezpečení.
Na další vývoj, zejména v roce 2008, bude mít velký vliv situace v hospodářství USA. Pokud se potvrdí odhady o jeho mírném zotavení, bude to znamenat příznivý signál i pro ekonomiku Kanady, zejména z hlediska vývoje v dynamice exportu. Oživení v rezidenční výstavbě v USA stejně jako v americkém automobilovém průmyslu může znamenat pokropení pověstnou „živou vodou" pro těžce zkoušená kanadská exportní odvětví (stavební dříví, automobilové součástky atd.).
V nadcházejícím období lze očekávat pokračování všestranné bilaterální spolupráce Kanady s jejími prioritními partnery (především s USA, dále pak s ČLR, Indií, Brazílií, Mexikem a dalšími zeměmi. Evropskou unii Kanada vnímá spíše v rovině bilaterální spolupráce s jejími členskými zeměmi). Nadále bude kladen důraz na multilaterální prvek při řešení mezinárodních problémů a konfliktů. Parlament prodloužil pobyt kanadských vojáků v Afghánistánu. Bude omezen počet příjemců kanadské rozvojové pomoci při přibližném zachování jejího objemu. Byla zastavena finanční pomoc a diplomatické styky Kanady nové palestinské vládě Hamásu. Kanada považuje Hamás stále za teroristickou organizaci.
Po vítězství konzervativní strany v parlamentních volbách v lednu 2006 dochází k určitým korekturám jak v oblasti kanadské zahraniční, tak i vnitřní politiky.
Federální vláda se soustřeďuje na následujících pět priorit:
1. zlepšení pověsti vlády přijetím zákona o zodpovědnosti federálních orgánů;
2. snížení daní, začne se snížením federální daně;
3. posílení justičního systému;
4. podpora rodičů při volbě formy péče o děti;
5. zakotvení záruk na maximální čekací dobu pro lékařské zákroky.
Vzhledem k tomu, že se jedná o menšinovou vládu, lze jen spekulovat, nakolik půjde o vládu stabilní. Otázkou tak hlavně bude, zda zde bude nové vládě dán dostatečný časový prostor pro realizaci jejího programu. Nakolik je menšinová vláda pevná, mělo ukázat m.j. hlasování o federálním rozpočtu počátkem jara 2007. Ten byl nakonec schválen 176 hlasy proti 119 hlasům za pomoci hlasů poslanců Bloku Québecois.
V roce 2007 se neočekává vstup Kanady do dalších mezinárodních uskupení. Během roku bude nepochybně přijata řada nových zákonů dotýkajících se různých oblastí života země, která realizují představy nové vlády. Žádný z nich by však neměl významněji ovlivňovat bilaterální vztahy Kanady a ČR. Počátkem roku 2006 byla expertně dojednána Dohoda mezi ČR a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže. Smlouva byla podepsána v listopadu 2006. Podle kanadských předpisů byla již smlouva schválena, čeká se na ukončení schvalovacího procesu v Česku. Průběžně se bude i v roce 2007 vyhodnocovat vízová nereciprocita mezi Kanadou a některými novými členskými státy EU včetně ČR. Z nových členských zemí EU zrušila Kanada vízovou povinnost Estonsku, dosud však ostatní dotčené státy neseznámila s kritérii, podle kterých při rušení vízové povinnosti postupuje.
Dovoz zboží a služeb do Kanady si udržuje velmi atraktivní úroveň a je příslibem i do budoucna. Zajímavých objemů dovozu je dosahováno hlavně v několika komoditních skupinách, a to u strojů a zařízení, automobilů a jejich součástí, průmyslových a energetických výrobků. Nezanedbatelné dovozy jsou registrovány také v oblasti spotřebního zboží, což je pravděpodobně dáno převažujícím subdodavatelským charakterem kanadského výrobního sektoru. Potřeba zmíněných komodit je v Kanadě vysoká a české firmy se mohou v těchto tržních sektorech uplatnit i přes silnou konkurenci.
Dalším oborem jsou systémy veřejné dopravy - v oblasti výstavby městských dopravních systémů mají naše firmy řadu referencí i ze severoamerického trhu (např. dobře fungující tramvajová síť v Portlandu a Tacomě nebo trolejbusová linka v Bostonu a v San Francisku). Do rozvoje dopravních systémů se v celé Severní Americe investuje v současné době ročně okolo 6 mld. USD.
Větší pozornosti českých firem lze rovněž doporučit špičkovou kanadskou biotechnologii, a to zejména v zemědělsko-potravinářském řetězci, v oblasti farmacie, při ochraně životního prostředí (např. odpadové hospodářství) nebo v dřevařském sektoru (biomasa). Stále relativně významný zemědělský sektor a jeho výzkumná základna vytvářejí ideální podmínky pro přenos technologií a jejich terénního vyhodnocování, zejména při pěstování obilnin a olejnin. Velmi dobře jsou zastoupeny též obory lékařské biotechnologie, především biofarmacie, genomika, kombinovaná chemie a bioinformatika. Provincie Britská Kolumbie je v současnosti sedmým největším biotechnologickým centrem v Severní Americe podle počtu firem a v Kanadě patří k nejrychleji se rozvíjejícím oblastem v tomto oboru. Sídlí zde tři z největších kanadských biotech firem - QLT, Angiotech a Aspreva Pharmaceuticals.
Pokud se týká infrastrukturních projektů, v současné době se v Kanadě nachází v různé fázi rozpracovanosti několik projektů, o kterých blíže pojednáváme v kapitole 4.7. Většina z těchto projektů je financována z veřejných zdrojů a na jejich realizaci budou vypisována výběrová řízení, kterých by se mohly zúčastnit české firmy přinejmenším v roli subkontraktorů.
Další perspektivní oblastí možné spolupráce je vybavení letišť a nabídka mobilních letišť českých výrobců pro dopravní spojení s odlehlými komunitami původních obyvatel v severních oblastech Kanady nebo při realizaci výše uvedených infrastrukturních projektů. V souvislosti s globálním oteplováním se stává čím dál problematičtější možnost využití zimních obslužných cest v severních oblastech (respektive se výrazně zkracuje doba, po kterou je každý rok možno tyto dočasné pozemní cesty využívat) a letecká doprava je jednou z mála alternativních možností, jak se k těmto komunitám dostat se zásobami.
S ohledem na jednoznačnou výhodnost základních podmínek kanadských veřejných zakázek spatřujeme nové možnosti pro český vývoz především v této oblasti. Velká řada vládních zakázek, vypsaných v kategorii WTO, umožňuje českým dodavatelům zúčastnit se za bezkonkurenčně výhodných podmínek: nemusí vynakládat prostředky na prezentaci a reklamu, odpadá pracný výběr dovozce, je zaručena platba. Při splnění základních požadavků a při racionálně stanovené ceně mají čeští výrobci šanci uspět, neboť kvalita některých asijských dodávek je sporná. Toto platí stále zejména v oblasti kancelářského nábytku pro rozsáhlý kanadský veřejný sektor. Tendry na mnohamilionové dodávky nábytku jsou vyhlašovány velmi často, současně bývá v tomto oboru otevřeno více než 50 tendrů.
V uplynulém období byla zjištěna ZÚ Ottawa řada informací o právě vypsaných veřejných zakázkách, ve kterých by česká produkce měla velkou šanci se úspěšně ucházet. Řada tendrů je vypsána formou stálé regionální nabídky, kde může být v případě akceptace vybudován lokální sklad, ze kterého vláda či municipalita dlouhodobě odebírá. Veřejné zakázky tak mohou znamenat dlouhodobou spolupráci a odběr produkce; zároveň se zde uplatňuje princip sekundární prezentace, kdy o zboží, které akceptovala vláda, mají zájem i komerční odběratelé, což staví dodavatele do výhodné pozice, kdy nemusí na propagaci zboží vynakládat dodatečné prostředky. Dalším plusem veřejných zakázek v kategorii WTO je skutečnost, že v případě nutnosti lze kvalitu a vlastnosti zboží dokládat prostřednictvím certifikátů českých zkušeben. Další informace o této oblasti jsou uvedeny v kapitole 8.6.
Jiným - dle našeho názoru perspektivním - oborem pro vývoz a firemní spolupráci jsou zařízení pro tzv. „elektronickou domácnost", tj. především různá zabezpečovací zařízení, zařízení pro komunikaci spotřebitel - domácnost (např. z osobního automobilu na různé domácí spotřebiče, případně na další členy rodiny). Do tohoto segmentu patří rovněž elektronické vybavení (software/hardware) pro zábavu a studium.
Závěrem lze znovu zopakovat, že stranou naší pozornosti by neměly zůstávat tradiční obory našeho vývozu, protože stále ještě mnozí Kanaďané vzpomínají na české traktory, sportovní výstroj, vybavení pro cyklistiku a volný čas a na textilní výrobky. Konkurence je sice silná, ale při vhodně zvoleném kanadském partnerovi a ochotě podílet se na marketingu a propagaci jsou šance na exportní úspěch značné.
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
Kdo by se nechtel vykoupat v termalnich pramenech. V Peru jich je dost a dost a jeden z nich neni daleko od kanonu...tedy na peruanske pomery. Cesta autobusem trva asi dve hodiny, ale stoji za to. Uz...
Čtěte více z deníku Chivay - termální prameny a lázně
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: