| Věk | počet obyvatel | muži | ženy | % z populace |
|---|---|---|---|---|
| všechny věkové skupiny | 32 623 500 | 16 155 500 | 16 468 000 | 100 |
| 0–4 | 1 712 800 | 877 100 | 835 800 | 5,3 |
| 5–9 | 1 844 300 | 944 100 | 900 200 | 5,7 |
| 10–14 | 2 087 500 | 1 069 700 | 1 017 700 | 6,4 |
| 15–19 | 2 170 000 | 1 111 800 | 1 058 300 | 6,7 |
| 20–24 | 2 261 000 | 1 156 700 | 1 104 400 | 6,9 |
| 25–29 | 2 234 400 | 1 128 700 | 1 105 600 | 6,8 |
| 30–34 | 2 225 600 | 1 122 900 | 1 102 700 | 6,8 |
| 35–39 | 2 356 200 | 1 185 200 | 1 171 100 | 7,2 |
| 40–44 | 2 704 300 | 1 359 800 | 1 344 500 | 8,3 |
| 45–49 | 2 675 900 | 1 336 700 | 1 339 200 | 8,2 |
| 50–54 | 2 367 900 | 1 172 300 | 1 195 600 | 7,3 |
| 55–59 | 2 085 000 | 1 030 000 | 1 055 000 | 6,4 |
| 60–64 | 1 584 200 | 778 500 | 805 800 | 4,9 |
| 65–69 | 1 228 200 | 591 100 | 637 100 | 3,8 |
| 70–74 | 1 044 900 | 490 300 | 554 600 | 3,2 |
| 75–79 | 879 100 | 387 900 | 491 200 | 2,7 |
| 80–84 | 639 500 | 249 700 | 389 700 | 2,0 |
| 85–89 | 344 300 | 115 700 | 228 700 | 1,1 |
| nad 90 | 178 300 | 47 300 | 131 100 | 0,5 |
Statistika zaznamenává pokračující trend stárnutí kanadské populace, který se projevuje v růstu počtu obyvatel ve všech kategoriích nad 40 let, jak v absolutních počtech, tak i v procentuálním podílu.
Pozn.: Uvedené počty vycházejí z celkového počtu obyvatel Kanady v době konání posledního censu v roce 2001, tzn. z počtu 29 639 030. Výsledky posledního censu z r. 2006 ještě nejsou plně zveřejněny. Tato poznámka je relevantní i pro kapitoly 1.6 a 1.7.
Kanadská statistika rozlišuje, zda respondent uvedl jeden nebo více etnických původů. Aritmetický součet uváděných etnických původů tak značně převyšuje jak celkový počet obyvatelstva, tak stoprocentní hranici. Čísla uváděná v přehledu níže jsou součtem odpovědí uvádějících jeden a několik etnických původů.
Dále s méně než miliónem následují (v tomto pořadí): původ nizozemský, polský, východoindický (East Indian), norský, portugalský, velšský, židovský, ruský, filipínský, metiský, švédský, maďarský, americký (USA), řecký, španělský, jamajský, dánský, vietnamský, britský, rakouský, libanonský, rumunský, belgický, finský, švýcarský, korejský, québecký, černá Afrika, chorvatský, íránský, japonský, haitský, český, islandský, pákistánský atd. - v tabulce statistického úřadu, která podchycuje počty nad 15 000 osob, je jako poslední uveden bulharský (15 190). K českému původu se v roce 2001 hlásilo 79 915 osob.
„Viditelné menšiny", mezi něž však nejsou počítáni původní obyvatelé, tzn. indiáni a inuité (eskymáci), představují 13,44% kanadského obyvatelstva, v absolutních číslech pak 3 983 845 osob. Z nich jsou nejpočetnější Číňané (1 029 395 - 25,8 %), jihoasijci (917 070 - 23 %) a černoši (662 215 - 16,69 %); následují Filipínci (308 575 - 7,7 %), Arabové a západoasijci, jihovýchodní Asijci, jihoameričané, Korejci, Japonci a kategorie „jiné menšiny" a „smíšené menšiny". Počet obyvatel Kanady řazených do kategorie „viditelné menšiny" poměrně rychle roste - o více než 2 % za 5 let (v roce 1996 byl jejich podíl na celkovém počtu obyvatelstva 11,2 %). Růst počtu obyvatel v této kategorii je způsoben jak imigrací, tak i větší porodností v této skupině obyvatelstva.
Podrobné informace o etnickém složení obyvatelstva je možno vyhledat na internetové adrese: http://www.statcan.ca/english/Dli/Metadata/eds/eds2002gid.pdf
Pozn.: Uvedené počty vycházejí z celkového počtu obyvatel Kanady v době konání posledního censu v roce 2001, tzn. z počtu 29 639 030.
Kanadské statistiky uvádějí celkem 35 vyznání. Jako obecný trend lze označit mírný pokles počtu katolíků, podstatně větší pokles počtu protestantů a nárůst osob bez vyznání (o 43,9 % ve srovnání s censem z roku 1996). Především vlivem imigrace zaznamenávají nejsilnější nárůst islám (+128,9 %), hinduismus (+89,3 %), sikhské vyznání (+88,8 %), buddhismus (+83,9 %), a pravoslaví (celkem +79,9 %, v tom srbské pravoslavné +109,5 %). Procentuálně největší nárůst od posledního censu zaznamenaly pohanské vyznání (Pagan - +281,2 %) a aborigenská duchovnost (Aboriginal spirituality - +175,1 %) – v obou případech se však v absolutních číslech jedná o velmi nízké počty mezi 20 a 30 tisíci vyznavačů.
Kanada má dva oficiální jazyky – angličtinu a francouzštinu. Při sčítání obyvatelstva v roce 2001 uvedlo znalost pouze angličtiny 67,5 % obyvatel, angličtiny a francouzštiny 17,7 %, pouze francouzštiny 13,3 % a žádného z oficiálních jazyků 1,5 % obyvatel.
*dělena na další 4 kategorie
španělština, portugalština, polština, arabština, tagalogština (Filipíny), ukrajinština, holandština, vietnamština, řečtina a další.
Kanada se dělí na deset provincií a tři teritoria:
| provincie | hlavní město |
|---|---|
| Alberta | Edmonton |
| British Columbia | Victoria |
| Manitoba | Winnipeg |
| New Brunswick | Fredericton |
| Newfoundland and Labrador | Saint John´s |
| Nova Scotia | Halifax |
| Ontario | Toronto |
| Prince Edward Island | Charlottetown |
| Québec | Québec |
| Saskatchewan | Regina |
| teritorium | hlavní město |
|---|---|
| Northwest Territories | Yellowknife |
| Nunavut | Iqaluit |
| Yukon | Whitehorse |
Hlavním městem Kanady je Ottawa, která má 785 000 obyvatel. Ve statistikách je obvykle uváděno souměstí Ottawa-Gatineau (Gatineau leží na québeckém břehu řeky Ottawy a jsou v něm umístěny některé centrální federální úřady); tato aglomerace má 1 148 800 obyvatel.
Peněžní jednotkou země je kanadský dolar (CAD), který se dělí na 100 centů.
Průměrný kurs CAD k americkému dolaru za rok 2006 (dle Bank of Canada):
Průměrný kurs CAD k CZK podle Bank of Canada za rok 2006:
Používání jiných měn není v zemi obvyklé.
Obvyklá pracovní doba na státních úřadech Kanady a v bankách je cca od 9:00 do 17:00 hod., od pondělí do pátku. O sobotách a nedělích jsou státní úřady zavřeny, některé banky mají v sobotu otevřeno v dopoledních hodinách.
Prodejní doba většiny obchodů v Kanadě je od pondělí do pátku od cca 9:00 do 18:00 hod., supermarkety s potravinami a velké obchodní domy jsou otevřeny až do 21:00 hod. Většina obchodů má však otevřeno po celý týden, v neděli s kratší prodejní dobou.
S ohledem na rozměry Kanady a na rozdílnou tvářnost jednotlivých provincií a teritorií není možné hovořit o kanadském trhu v rámci obecné specifikace. Kulturní zvyklosti a odlišnosti se přirozeně odvíjejí od zmíněné mozaiky etnické rozmanitosti. Dále uvedené poznámky se však vztahují převážně k anglosaským a částečně k frankofonním Kanaďanům. Je však dobré mít na paměti, že existují další výrazná obchodní společenství Kanaďanů židovského vyznání, asijského původu a další, jejichž individuální projevy se liší.
Kanaďané jsou hrdí na svou zemi. Pokud mohou, koupí si výrobek „Made in Canada". Nejsou ale přehnaně zásadoví, bude-li v dosahu srovnatelný výrobek importovaný a levnější, nebude jim činit potíže zakoupit ten dovozový. Má-li zámořský dodavatel v Kanadě obchodního zástupce a tato okolnost je na zboží zdůrazněna, zákazník na zboží pohlíží jako na v podstatě kanadské a nemá už vůbec žádné dilema.
Kanada pokrývá celkem šest časových pásem (Vancouver v Britské Kolumbii je tak např. o tři hodiny pozadu za Torontem v Ontariu, o čtyři hodiny za tzv. Atlantickými provinciemi - New Brunswick, Nova Scotia a Princ Edward Island - a o úctyhodné 4,5 hodiny pozadu za atypickým časem v provincii Newfoundland). Časový posun mezi ČR a dvěma hlavními provinciemi (Ontario, Québec) je naprostou většinu roku 6 hodin. Je tedy velmi vhodné mít tuto okolnost na paměti při snaze kontaktovat partnerské subjekty v různých částech Kanady telefonicky.
Všechny formy úvodního kontaktu jsou akceptovány - tedy telefon, fax, email, seznámení se při společenských příležitostech, atd. V případě, že v Kanadě nemá firma obchodního zástupce, první nabídka by měla obsahovat důkladný popis výrobního programu, s katalogem v anglickém (příp. francouzském) jazyce - v ideálním případě v jazycích obou (z důvodu „politické korektnosti"), s údaji o firmě - včetně ročního obratu, reference a zkušenosti v exportu, případně orientačního ceníku. V této souvislosti lze velmi doporučit, aby čeští výrobci s vývozními ambicemi do Severní Ameriky investovali do kvalitně zpracované internetové prezentace firmy a výrobního programu v bezchybné angličtině, dovozce z provincie Québec je pak výhodnější oslovit francouzštinou.
Kanadští obchodníci mají sklon být neformální, zdvořilí a k věci. Pokud je nabídka zaujme, ozvou se zpět. Budou-li cítit, že existuje potenciál pro vzájemný obchod, obrátí se na vývozce s řadou dotazů, na které budou očekávat promptní reakce. V tomto stadiu má český exportér první možnost vybudovat si základy důvěry pro další spolupráci. Nereaguje-li dostatečně pružně, ztrácí Kanaďan zájem. Pružně znamená okamžitě; telefonicky, faxem či e-mailem, maximálně do 24 hodin, nikoli až za týden. Chová-li se zámořský partner laxně při počátečních „námluvách", těžko bude mít kanadský importér záruku, že budou plněny smluvní podmínky, až dojde na vlastní dodávky.
Velká většina kontaktů u zámořských obchodních partnerů probíhá písemně prostřednictvím elektronické komunikace. Dojde-li na osobní jednání s kanadskými partnery, je vhodné přizpůsobit se v několika drobnostech místním zvyklostem. Obchodní jednání v Kanadě, až na malé výjimky, vždy začíná přesně, je proto velmi důležité být na obchodní schůzce včas. Předem písemně i ústně smluvené schůzky se často ještě potvrzují telefonicky den před jednáním. Pracovní snídaně či oběd je běžnou záležitostí, nepřesahuje 1,5 hodiny a je bez alkoholu. Pracovní večeře nejsou obvyklé, neboť večer je vyhrazen pro privátní život. Pokud však Kanaďané cestují, velmi rádi na večeři zajdou a ze své rezervovanosti poleví.
V oblasti Toronta je vhodný čas na obchodní schůzku ráno nebo brzké odpoledne; je dobré se vyhnout večeru. Vhodné načasování je pro obyvatele Toronta velmi důležité, neboť obyvatelé tohoto velkoměsta berou stále ohled na dopravní situaci. Zpravidla se budou snažit ovlivnit konání schůzky mimo dopravní špičku. Většina výrobců a distributorů sídlí mimo centrum Toronta. Tito lidé udělají vše pro to, aby se nemuseli se svými partnery (vzhledem k permanentním dopravním zácpám) sejít v centru města.
Vhodným místem pro setkání jsou prostory obchodní komory, hotel apod.; pro obchodního partnera bude ovšem nejvýhodnější (s nejmenší ztrátou času) setkání přímo u něho ve firmě. Většina firem má zasedací síň s promítacím zařízením, prezentace v PowerPointu je velmi vhodná. Samotné jednání začíná stručným osobním a společenským úvodem. Je důležité si zapamatovat jména kanadských obchodníků a jejich místo v hierarchii firmy. V Kanadě je velmi běžné používání křestních jmen; někdy dochází k tomuto prolomení bariery formálnosti již při prvním jednání. Imperativem jsou vizitky v angličtině (případně francouzštině), kde je uvedena pouze funkce v souladu se severoamerickou terminologií, titul může být uveden za jménem (PhD, MSc. P.Eng). Při oslovování se akademické tituly nepoužívají. Není zvykem při této příležitosti předávat dary, pokud se nejedná o vzorek zboží či nezavazující malou pozornost, jako třeba reklamní pero. Po navázání fungujících obchodních styků lze nabídnout české upomínkové maličkosti.
Je velice důležité být na schůzku dobře připraven, ukázat sebevědomí, kompetentnost a kvalifikaci. Na jednání musí být z české firmy vyslán člověk vybavený dostatečným mandátem, aby mohl podat kvalifikované odpovědi na otázky o firmě, výrobním programu, dodacích podmínkách, cenách, clu, předpisech a normách, referencích a případně operativně na místě rozhodovat o detailech dalšího postupu. Kanaďan nepochopí, bude-li jeho obchodní partner chtít během jednání konzultovat postup s ústředím firmy, případně odkládat rozhodování na „později". Jedná-li se o zásadní záležitost, ke které je objektivně nutné zjistit nové skutečnosti ve firmě, musí být stanoveno rozumné datum, do kterého bude informace dodána a tento slib dodržen.
Jako primárního způsobu následné komunikace (včetně distribuce marketingových materiálů) se doporučuje použití elektronické pošty. Smlouvy a jiné důležité dokumenty jsou psány ve formě dopisu a posílány poštou nebo kurýrem. Profesionální grafická úprava a prezentace dokumentu je velmi důležitá. Průvodní dopis musí vždy doprovázet jakýkoli zaslaný dokument anebo informaci.
Kanadský anglický pravopis je unikátní kombinací americké a britské angličtiny. Pokud si tuto zvláštnost česká firma uvědomí a správně ji aplikuje v tištěných propagačních materiálech a firemních katalozích, demonstruje tím, že chápe výlučnost, na kterou je anglicky mluvící Kanada hrdá. Tohoto detailu lze snadno docílit při kontrole pravopisu v textovém editoru (např. Microsoft Word) volbou jazyka „English (Canada)". Netřeba zdůrazňovat, že quebecká francouzština se od evropské liší ještě výrazněji. V mluveném projevu jsou Kanaďané s ohledem na pestrost imigrační palety velmi tolerantní k cizímu přízvuku a nedokonalé výslovnosti.
Vzdor skutečnosti, že kanadské podnikatelské prostředí je kultivováno delší dobu než české, doporučuje se nespoléhat na „gentleman agreement" a veškerá ujednání zakotvit v písemné podobě. Kanaďané tíhnou k předpisům a neváhají používat právních konzultací; není důvodu, proč by se česká firma nechránila stejně a vyhnula se tak nepříjemným obchodním či právním důsledkům, plynoucím ze špatně postavené smlouvy.
Typický pro kanadské podnikatelské prostředí je poměrně malý respekt před hodností, titulem a autoritou; hodnota jedince je stanovena tím, co dělá, nikoliv co je. Cennou hospodářskou jednotkou jedince je čas; Kanaďan tedy ocení věcnost a pružnost. Překvapivě ne vždy je však možné očekávat pružnost i ze strany kanadských servisních organizací.
Mezi ČR a Kanadou neexistuje dohoda o bezplatném poskytování zdravotní péče a proto je důležitou součástí cest do Kanady včas uzavřené zdravotní pojištění na celou dobu pobytu. Pojištění lze uzavřít v zásadě u jakékoli pojišťovny, která je oprávněna ať už přímo nebo pomocí smluvních partnerů poskytovat pomoc v Kanadě (např. u České pojišťovny nebo u Evropského cestovního pojištění). Příbuzní či známí mohou teoreticky uzavřít cestovní pojištění za naše občany pojištění přímo v Kanadě. Trh pojišťovacích firem je dostatečný, ceny jsou nicméně stanovovány přísněji a liší se v závislosti na věku pojištěnce a rozsahu pojištění; podmínkou je uzavření pojištění do 3 dnů po příjezdu do Kanady. I z toho důvodu lze jednoznačně doporučit pojištění v ČR před odjezdem do Kanady.
Uvedená pojištění vylučují nicméně úhradu nákladů na zdravotnické služby k léčbě chronických onemocnění a nemocí, existujících před uzavřením pojištění a zubařské zákroky. Čeští občané cestující do Kanady by proto neměli podceňovat uzavírání cestovních pojistek a detailně by se měli seznámit s podmínkami pojištění, zejména s teritoriální působností pojištění a jeho věcného rozsahu (okruh pojistných událostí). To souvisí mj. i se skutečností, že náklady na ošetření v Kanadě jsou v porovnání s ČR nesrovnatelně vyšší. Jednodenní pobyt v nemocnici (hospitalizaci bez lékařských úkonů) se pohybuje okolo 2.500 CAD, jednodenní pobyt na JIP stojí 3.500 až 4.500 CAD. Paradoxně, výše nákladů na ošetření či hospitalizaci v Kanadě zdaleka neodpovídá úrovni péče, která se pacientu dostane. Ta je v naprosté většině případů minimálně srovnatelná, často však horší než úroveň českého zdravotnictví.
Díky intenzívním jednáním ČR s kanadskou stranou vedeným přímo i prostřednictvím EU se podařilo dosáhnout zrušení vízové povinnosti pro občany ČR při cestách do Kanady, a to k 1. listopadu 2007. Zrušení vízové povinnosti se vztahuje na české občany – držitele cestovního dokladu ČR (turistického, služebního či diplomatického) při cestách do Kanady do šesti měsíců délky pobytu. Bezvízový styk se vztahuje i na krátkodobá studia (např. jazykové kurzy) či jednosemestrální výměnné studijní pobyty za podmínky, že návštěvník nebude po dobu pobytu provozovat žádnou výdělečnou činnost.
Pro pobyty delší šesti měsíců jakož i pro pracovní (výdělečné) pobyty včetně pobytu s využitím Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže (tzv. „Youth Mobility“) platí samozřejmě i nadále vízová povinnost. Od 1. ledna 2008 vyřizuje žádosti o dlouhodobá víza žadatelů z České republiky Velvyslanectví Kanady ve Vídni.
Ať již návštěvník přijíždí do Kanady jako turista v rámci bezvízového styku či jako student a/nebo pracovník na pracovní či jiné dlouhodobé povolení, musí být schopen se při vstupu na kanadské území na vyzvání kanadského imigračního úředníka prokázat zejména:
- platným cestovním pasem; doba platnosti tohoto pasu musí být nejméně šest měsíců ode dne vstupu do Kanady, pas musí mít minimálně jednu prázdnou (nepopsanou) stránku,
- kompletním harmonogramem cesty včetně dat odjezdu a příjezdu,
- dokladem o dostupných finančních prostředcích dostatečných pro plánovaný pobyt v Kanadě (výpis z bankovního účtu, platební karty, cestovní šeky apod.); výše těchto prostředků není přesně stanovena, ale rozhodujícím faktorem je délka a charakter pobytu v Kanadě; pro turistické účely je doporučena částka 100 až 150 CAD na osobu a den; finanční prostředky může návštěvník prokazovat buď v hotovosti nebo v cestovních šecích, kreditních kartách apod.,
- dokladem o zajištěném ubytování,
- dokladem o zajištěném cestovním zdravotním pojištění,
- při služebních cestách pozváním kanadského partnera,
- dobrým zdravotním stavem; tzn., že nesmí např. trpět nakažlivou nemocí, která je snadno přenosná (tuberkulóza, ale nikoliv např. AIDS),
- má dostatek finančních prostředků ke krytí nákladů k pobytu.
Podmínky podávání žádosti o dlouhodobé vízum ke vstupu do Kanady zůstávají i po zrušení vízové povinnosti nezměněny. Poplatek za zpracování žádosti je 150 CAD; originál potvrzení ČSOB o zaplacení poplatku činí další přílohu k žádosti. Každá žádost se řeší individuálně. Žadatel může být na základě rozhodnutí konzula pozván na pohovor nebo k předložení dalších dokumentů, taktéž i vyzván k lékařské prohlídce. O dalších podrobnostech vízového řízení se doporučujeme informovat přímo na kanadském zastupitelském úřadě. Zaplacení poplatku a předložení žádosti nezavazuje vládu Kanady k udělení víza. Při odmítnutí žádosti se vízový poplatek žadateli nevrací.
Na území Kanady lze bez víza pobývat maximálně 6 měsíců ode dne vstupu. Kanadský imigrační úředník, disponující širokými pravomocemi, může i přes existenci platného víza vstup na území Kanady odepřít či zmíněnou šestiměsíční dobu zkrátit, a to vyznačením data, do kterého musí návštěvník Kanadu opustit. Zápis provede do cestovního pasu u vstupního razítka (často vyznačením data zpátečního letu z Kanady). Stejně tak kanadské imigrační orgány vyhostí ze země každého, kdo by jakýmkoli způsobem porušil kanadské imigrační předpisy (např. překročil povolenou dobu pobytu, porušil zákaz výdělečné činnosti apod.).
Splnění podmínek pro umožnění vstupu na kanadské území prokazuje návštěvník zejména vyplněním celní deklarace na palubě letadla. Po přistání na letišti nebo jiném hraničním přechodu může být navíc podroben krátkému pohovoru (interview). Splnění některých z uvedených podmínek (např. dostatečnou platnost cestovního dokladu) však může od návštěvníka vyžadovat i přepravce ještě před nástupem do letadla do Kanady. Nesplnění podmínek může být pro přepravce důvodem k vyloučení z přepravy.
Pokud má občan ČR v úmyslu v Kanadě studovat nebo pracovat, musí o studijní nebo pracovní povolení požádat mimo Kanadu, tzn. na zastupitelském úřadě Kanady s vízovým oddělením. Studijní povolení bude vydáno žadateli po předložení příslušných dokumentů, jako jsou např. dopis z univerzity, kde hodlá žadatel studovat, lékařské osvědčení, doklad stvrzující finanční krytí studia. Obdobné podmínky platí i pro pracovní povolení, které zahrnuje kategorii tzv. "au-pair". Přesné informace včetně potřebných formulářů je možné získat na každém ZÚ Kanady. V žádném případě není možno zneužít turistického vízového režimu pro účely zaměstnání či studijního pobytu. Takový návštěvník se vystavuje nebezpečí vyhoštění ze země. Rovněž není možné požádat během pobytu na území Kanady o přistěhování do země, a to ani za účelem spojení rodin.
V případě zájmu o prodloužení pobytu je nutné požádat orgány (CIC) se sídlem ve všech hlavních městech provincií o povolení, a to nejméně 30 dnů před vypršením povolené doby pobytu, s tím, že podání žádosti o prodloužení turistického pobytu je spojeno se zaplacením nevratného poplatku ve výši 75 - 150 CAD podle typu žádosti.
Důrazně se nedoporučuje pokoušet se o „prodloužení" pobytu v Kanadě odcestováním do USA a poté, po obdržení nového turistického víza opět vstoupit na území Kanady. Takto účelové „cestování“ může vést k odepření vstupu zpět na území Kanady a následným problémům s kanadským imigračním úřadem, popř. již k odepření vstupu na území USA. I v opačném směru - pokus o vstup na území Kanady ze Spojených států ke konci povoleného pobytu v USA a o zpětný vstup do USA po určitém pobytu v Kanadě - je tento způsob cestování velmi riskantní. Porušení kanadských imigračních předpisů může vyústit v několikaletý zákaz pobytu na území Kanady. Velmi přísně je posuzován i pokus o či dokonání ilegálního vstupu na území USA. V této souvislosti se upozorňuje, že možnost udělení víza do USA (jakéhokoliv typu) na zastupitelských úřadech USA v Kanadě je minimální, stejně jako udělení kanadského víza na území USA. Intervence českých úřadů po rozhodnutí o neudělení amerického víza je vyloučena.
Přihlašovací povinnost v Kanadě neexistuje.
Oblíbenou formou cestování je autoturistika zabezpečená širokou sítí autopůjčoven. Při výpůjčce vozidla je však třeba mít na paměti, že nezbytnou podmínkou pro její realizaci je předložení platné kreditní karty, např. Visa, Master Card, Amex, akceptované na americkém kontinentu. Velmi často je možné se setkat i s tím, že autopůjčovna odmítne přijmout hotovost a požaduje číslo kreditní karty. K řízení motorového vozidla při turistických cestách se pro usnadnění a předejití případných nedorozumění s příslušníky kanadské policie doporučuje zajistit si mezinárodní ŘP.
Veškeré další dotazy a žádosti o upřesňující či doplňující informace je třeba adresovat Velvyslanectví Kanady v Praze, www.canada.cz.
Kanada je bezpečnou zemí bez vyšších rizik pro cizince z pohledu všech faktorů počínaje tektonickou stabilitou a hrozbu přírodních pohrom přes politickou stabilitu až po běžnou kriminalitu. I přes toto obecné konstatování je však potřeba brát v potaz rizika spojená s charakterem země s obrovskými plochami krásné, ale divoké a tedy evropskému turistovi nebezpečné přírody.
Specifika cestování v Kanadě jsou určena zejména její rozlohou. Kanada je svou rozlohou 9 970 610km2 druhou největší zemí světa, počtem obyvatel 32 mil. se však řadí mezi země s nejnižším zalidněním. Největší koncentrace obyvatel je v pásmu cca 250 km podél hranic s USA (v tomto pásmu žije 90 procent obyvatel Kanady). Severní území Kanady jsou neobydlená a běžnými prostředky v podstatě nedostupná. K dalším místním zvláštnostem náleží dlouhotrvající zima, obvykle od měsíce října do května se sněhovou pokrývkou přesahující běžně 2 metry a teplotami klesajícími pod -20?C, ve vnitrozemí až -30?C a tedy nevhodnými pro běžnou turistiku. Arktický vítr, s nímž je potřeba také počítat, však reálnou teplotu snižuje až na -45?C. Proto i všechny místní média informující o počasí uvádějí dva teplotní údaje: teplotu měřenou a tzv. "windchill", tj. teplotu reálnou, která je tak vždy výrazně nižší než měřená. Klimatické podmínky Kanady a s nimi spojené časté a náhlé změny počasí jsou častěji než v Evropě příčinou změn letových řádů (zrušení či zpoždění letů), s čímž by měl návštěvník přilétající z Evropy při plánování své cesty počítat.
Při pobytu v kanadských národních a provinčních parcích je nutné dodržovat příslušné předpisy, stanovující m.j. podmínky pohybu a chování v těchto parcích, úhradu poplatků za pobyt v nich, podmínky lovu zvěře a rybolovu. V parcích a lesích se vyskytuje jedovatý plazivý břečťan, místa jeho výskytu jsou většinou označena tabulkami "Poison Ivy". Při pobytu v lese hrozí v odlehlejších místech napadení medvědy. Vzhledem k nadměrnému výskytu hmyzu v zalesněných oblastech Kanady i v blízkosti vodních zdrojů se doporučuje vybavit se dostatkem účinných repelentních přípravků. Lexikon cestovní medicíny také upozorňuje na nebezpečí nákazy lymskou boreliózou při návštěvách lesů a výskyt encefalitidy přenášené komáry a klíšťaty opět v zalesněných částech; dále na hydatidózu (tasemnici) přenášenou losy a vlky, resp. psy v severozápadní části Kanady. Velmi často se může stát, že místní zdroje o těchto nebezpečích neinformují a nebo je podceňují, proto se nedoporučuje na tyto zdroje spoléhat.
Množství a kvalita turistických středisek je ve srovnání např. se západní Evropou nebo se Spojenými státy americkými nižší, což je mimo jiné dáno i výše uvedenými specifiky (značné vzdálenosti, klima, celkové životní prostředí). Co je naopak společným rysem s USA, je velká různorodost možností sportovního vyžití v přírodě.
Je vhodné si poznačit na bezpečném místě číslo cestovního dokladu a poznamenat si důležitá telefonní čísla v zemi. Narozdíl od ostatních rozvinutých zemí v Kanadě není možné se plně spoléhat na mobilní telefony, neboť hustota pokrytí je dostatečná pouze v hustěji obydlených oblastech a v bezprostředním okolí hlavních silničních tahů. Místní systém mobilních telefonů navíc není kompatibilní s evropskou sítí GSM, konzultujte proto před cestou tuto otázku se svým provozovatelem mobilní telefonní sítě.
Celková bezpečnostní situace v Kanadě je dobrá a při běžných cestách není nutné se obávat. Výjimku může tvořit pobyt v odlehlých částech velkých měst, případně v řídce obydlených oblastech.
Embassy of the Czech Republic
251 rue Cooper Street
Ottawa, Ontario K2P 0G2
Canada
Consulate-General of the Czech Republic
2 Bloor Street West, Suite 1500
Toronto, Ontario M4W 3E2
Canada
Consulate-General of the Czech Republic
1305 Avenue des Pins Ouest
Montreal, Quebec H3G 1B2
Canada
(pro provincii Alberta)
Honorary Consulate of the Czech Republic
611-71 Ave. SE
Calgary, Alberta T2H 0S7
Canada
Honorární konzul: Mr. Jerry Jelinek
Tel: 001 403 269 4924
Fax: 001 403 261 3077
e-mail: calgary@honorary.mzv.cz
e-mail 2: jelinek@terramanagement.com
(pro provincii Britská Kolumbie)
Honorary Consulate of the Czech Republic
1055 Dunsmuir St., 23rd Floor
Vancouver, British Columbia V7X 1J1
Canada
Honorární konzul: Mr. Michael Duncan Adlem
Tel: 001 604 891 2290
Fax: 001 604 683 3558
e-mail: vancouver@honorary.mzv.cz
e-mail 2: mike.adlem@gowlings.com
(pro provincii Manitoba)
Honorary Consulate of the Czech Republic
310 - 115 Bannatyne Avenue
Winnipeg, Manitoba R3B 0R3
Canada
Honorární konzul: Mr. William David Randa
Tel: 001 204 942 0981
Fax: 001 204 947 9626
e-mail: winnipeg@honorary.mzv.cz
e-mail 2: branda@numberten.com
Jan Řechtáček, ředitel
25 Adelaide Street East, Suite 1719
Toronto, Ontario M5C 3A1, Canada
Tel.: 001 416 848 4984
Fax: 001 416 848 4985
e-mail: toronto@czechtrade.cz
Bohuslav Frelich, ředitel
The Merchandise Mart, Suite 938
200 World Trade Center
Chicago, Illinois 60654, USA
Tel.: 001 312 245 0180
Fax: 001 312 245 0183
e-mail: chicago@czechinvest.org
Mirjana Sebek-Heroldova, ředitel
401 Bay Street, Suite 1510
Toronto, Ontario M5H 2Y4, Canada
Tel.: 001 416 363 9928
Fax: 001 416 363 0239
e-mail: info-ca@czechtourism.com
Ladislav Slípka, ředitel
401 Bay Street, Suite 1510
Toronto, Ontario, M5H 2Y4, Canada
Tel.: 001 416 363 0530
Fax: 001 416 363 0239
e-mail: yto@czechairlines.com
Miroslav Kožich, ředitel
2020 University Street, Suite 2210
Montreal, Québec H3A 2A5, Canada
Tel.: 001 514 844 0545
Fax: 001 514 844 5742
e-mail: ymq@czechairlines.com
The Canadian Chamber of Commerce(federální)
1160 - 55 Metcalfe Street
Ottawa, Ontario K1P 6N4
tel.: 001 613 238 4000
fax : 001 613 238 7643
www.chamber.ca
Ontario Chamber of Commerce
2322 Yonge Street
Toronto, Ontario M4P 2C9
tel.: 001 416 482 5222
fax : 001 416 482 5879
www.occ.on.ca
The Board of Trade of Metropolitan Toronto
1 First Canadian Place
Toronto, Ontario M5X 1C1
tel.: 001 416 366 6811
fax : 001 416 366 4906
www.bot.com
The Montreal Board of Trade
5 Place Ville Marie
Montreal, Quebec H3B 4Y2
tel.: 001 514 871 4000
fax : 001 514 871 1522
web: www.btmm.qc.ca
Atlantic Provinces Chamber of Commerce
236 George Street
Moncton, New Brunswick E1C 1W2
tel.: 001 506 857 3980
fax : 001 506 859 6131
web: www.apcc.ca
Manitoba Chamber of Commerce
750 - 167 Lombard Ave.
Winnipeg, Manitoba R3B 0V6
tel.: 001 204 942 2561
fax : 001 204 957 1790
web: www.mbchamber.mb.ca
Saskatchewan Chamber of Commerce
1630 - 1920 Broad Street
Regina, Saskatchewan S4P 3V2
tel.: 001 306 352 2671
fax : 001 306 781 7084
web: www.saskchamber.com
Alberta Chamber of Commerce
2105 TD Tower
Edmonton, Alberta T5J 2Z1
tel.: 001 403 425 4180
fax : 001 403 429 1061
web: www.abchamber.ca
British Columbia Chamber of Commerce
P.O.Box 30
750 Pacific Blvd.
Vancouver, B.C. V6B 5E6
tel.: 001 604 683 0700
fax : 001 604 683 0416
web: www.bcchamber.org
The Vancouver Board of Trade
Suite 400, 999 Canada Place
Vancouver, B.C. V6C 3E1
tel.: 001 604 681 2111
fax: 001 604 681 0437
web: www.boardoftrade.com
Canada Czech Republic Chamber of Commerce
909, Bay Street, Suite 1006
Toronto, Ontario M5S 3G2
tel.: 001 416 929 3432
fax : 001 416 929 3432
e-mail: novytrh@canamerica.cz
web: www.canamerica.cz
web: www.ccrcc.net
Czech Business Association of Canada
205, 259 Midpark Way SE
Calgary, Alberta T2X 1M2
tel: 001 403 264 5150
fax: 001 403 938 5150
e-mail: info@cbaconline.ca
web: www.cbaconline.ca
Export Development Canada
151 O`Connor Street
Ottawa, Ontario K1A 1K3
tel.: 001 613 598 2846
fax: 001 613 237 2690
web: www.edc.ca
- podpora, pojišťování a úvěrování kanadského vývozu
Canadian Association of Importers and Exporters
438 University Avenue
Suite 1618, Box 60
Toronto, Ontario M5G 2K8
tel.: 001 416 595 5333
fax: 001 416 595 8226
web: www.importers.ca
Canadian Manufacturers and Exporters
1 Nicholas Street, Suite 1500
Ottawa, ON K1N 7B7
tel.: 001 613 238 8888
fax: 001 613 563 9218
web: www.cme-mec.ca
Trade Facilitation Office Canada
56 Sparks St., Suite 300
Ottawa, Ontario K1P 5A9
tel.: 001 613 233 3925
fax: 001 613 233 7860
web: www.tfoc.ca
International Trade Centres
Dalšími významnými institucemi pro rozvoj zahraničního obchodu jsou Střediska mezinárodního obchodu, která jsou detašovanými orgány Ministerstva mezinárodního obchodu. Jsou umístěna v ekonomických centrech jednotlivých kanadských provincií a jejich činnost je zaměřena na podporu kanadských vývozců, kterým poskytují metodické, konzultační a informační služby, včetně vydávání odborných materiálů, pořádání specializovaných akcí, přístupu k databázím apod. Některé kanadské provincie mají i vlastní orgány pro podporu vývozu, např. Ontario (Ontario International Corporation), Britská Kolumbie (B.C. Trade Development Corporation), Quebec (Société du Développement Industriel).
Návštěvníci webu cundr.cz vložili k tomuto státu:
Chcete umístit vlastní banner? Kontaktujte nás.
**Neděle 30. 1. 2005** Je ráno a my míříme na Kibo Hut (4700m n/m). Je to 13 km a cesta trvá něco přes 5 hodin. Je cítit nedostatek kyslíku. Mladí viditelně zpomalují, některé bolí...
Čtěte více z deníku Výstup na Kilimandžáro, Kibo, Hut, Gillmans Point, Uhuru - Kilimandžáro den 11. a 12.
Více z podcastu
Více ze sekce odkazy
Reklama: